Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@quinny studovala jsem pedagogickou fakultu - Angličtina a společenské vědy a praxi mám jako učitelka na 2. stupni ZŠ - angličtina a občanský výchova…takže dle mě, je to můj obor ![]()
Ano, pozemek byl k dispozici - ten jsme kupovat nemuseli, takže je pravda, že nejvyšší částka nám odpadla. Oba jsme měli stavební spoření, našetřeno, takže se to zvládnout dalo. Samozřejmě menší půjčku jsme měli, ale ta se nám povedla splatit dřív, než jsme čekali, takže momentálně zadluženi nejsme.
Jinak 23 je mě, ne mému příteli ![]()
A k těm vysokoškolákům - asi opravdu záleží na okruhu lidí, mezi kterými se pohybuješ. Taky jsem měla mezi spolužáky pár takových, co každý měsíc čekali na kapesné od maminky, ale jak říkám, většina byla těch, co měli zaměstnání jako hlavní pracovní poměr, měli vlastní bydlení, přítelkyni a žili jako každý jiný pár starších. A ne jedna spolužačka již dítko měla ![]()
@gabi.design píše:
Rodičovství není o věku - někdo se nebude o dítě umět postarat ani ve 30 a někdo to zvládne ve 20 s přehledem, ale… není to jen o tom se postarat „manuálně“. Je to tom tomu dítěti do života něco dát, dobře ho vychovat, zabezpečit… přiznám se, že v 19 bych na to rozhodně neměla…
Pod tohle se muzu jen podepsat. To je presne ten rozdil mezi matkou 19letou a matkou 24letou. Je to o zkusenostech, ktere predavame detem… ![]()
Argument, ze moje mama mela taky dite v 18 neni argument, kdyby ho mela v 26( jako moje mama), taky by byla spokojena a taky by nemenila… ![]()
Proč by to mělo být brzy, jak někdo psal i ve 30 některé by neměli mít děti!!!
Záleži na člověku 30leta pání může mít dětí až v tomhle věku a může být nezodpovědná atd a naopak takže o věku to určitě není je to v tvé hlavě jak se na to cítíš pokud seš zodpovědná a připravená a není to pominutí smyslu jako když si usmyslíš že chceš mít pejska…
Mě je 21 a do dvou týdnu budeme mít miminko na světě je plánovné a moc se těšime a kecy typu že sem si ničho neužila a že sme si zkazili život ty uplně nesnáším, nikdy sem si neplanovala že se budu hnát za karierou a ve 35 zjistím že děti mít nemůžu, nikdy sem si neplanovala že budu cestovat a chodit na dizkoteký pít a tancovat do rána to mě taky přestalo bavit, s přítelem jsme spolu skoro 5 let, společnou domácnost máme 4 roky k tomu jěště 2 kocoury
…takže ja si nemyslím že bych si kazila život ja si ten život vybrala a sem maximálně spokojena Držim palce
jo a otěhotněla sem 3 týdny po vysazení ha ![]()
Myslím, že každý by měl mít děti, kdy sám cítí, že je to tak správně, že se o ně dokáže postarat
jsem sice asi v dnešním měřítku mladá maminka (22, dceři je 19m), ale nijak se neřadím ani k jedné „názorové“ skupině..prostě každý věk má své výhody a nevýhody a každá by si je měla zvážit dle svých priorit
někdo se cítí na kariéru, cestování a jinému je zas příjemnější v noci stokrát vstávat a budovat rodinu, domov
neřekla bych, že je špatně ani jedno ani druhé v kterémkoliv věku
jinak já jsem otěhotněla neplánovaně, zabezpečeni jsme nějak byli, nyní máme vlastní byt, chystám se dodělat VŠ, pracuju, ale nemohu říct, že jen můj směr je správný, ač ničeho nelituji, tak už si jsem vědoma i těch negativ „raného“ mateřství ![]()
Jinak snažit bych se pro jistotu začala až po CT, myslím, že budou chtít prohlášení, že nejsi těhotná, já tuhle byla na scintigrafii a při otázce jsem nepatrně zaváhala, tak mě hnali na odběry krve
(podotýkám, že jsem říkala, že bych byla v prvním týdnu těhotenství
)
Kdyz zavola do nemocnice kvuli CT, dozvi se, co jsem napsala. Ale jinak souhlasim, na takove veci se nepta na diskusnim foru, ale tam, kde to vysetreni delaji. Ale divim se, ze na to zakladatelku neupozornili uz pri objednani…
To víte že jo, studovat se dá i z prckem, taky se chystám ![]()
všechno jde když se chce, pak jsou tací, kteřím se nechce a vymlouvají se na děti ![]()
Zakladatelko: ty se hlavně řiď sama sebou, ty miminko budeš nosit pod srdce, ty ho budeš rodit a ty se o něj budeš starat
Nikdo nemá právo ti do toho kecat, stylem že si zkazíš život.
'Život budeš mít takový jaký si ho uděláš, tak pokud máš fajn chlapa, a vnitřní pocit, že miminko chcete a zvládnete, jsi z hrdostí do toho.
![]()
havně z přibívajícím věkem nastupují problémy z otěhotněním. Nikdo ti nezaručí, že teď v 19 letech to půjde dobře a samo.
Ahoj my se snažili od mých 18. Měli jsme (a máme) vše co je potřeba. Dům, auto oba stálou práci a taky nám do toho všichni kecali, ale je to tvůj život. Mám se zadařilo až v mých 22 a to už jsem zase byla pro všechny stará
takže si z toho hlavu nedělej ![]()
@anysek19 nečetla jsem názory ostatních, tak to možná už zaznělo
věk bych neřešila, pokud cítíš touhu po miminku a přítel taky, tak je to v pořádku
horší je to CT. Mě po něm zakázali snažení na rok, prý je to obrovský záření a pomalu se odbourává
měla jsem ho loni absolvovat znovu a kvůli možnému těhotenství mi udělali magnetickou rezonanci. Tak tohle zvaž a prodiskutuj s doktorem. Nenech se ovlivnit řečima o věku, nikdo tvůj život nežije ![]()
Ahoj zakladatelko, myslím si, že už jsi sama celkem pevně rozhodnutá, tudíž by tě příspěvky z diskuse neměly nijak zásadně ovlivnit. V únoru mi bude 25, v listopadu se nám narodí první mimčo. Mám dostudovanou VŠ, druhou jsem teď kvůli rizikovému přerušila. Při studiu jsem pracovala, protože jsem věděla, že se kvapem blíží doba, kdy biohodiny odbijí i nám. Mám pravda staršího muže, o kterém jsem přesvědčená, že se dokáže postarat, ale on sám měl své první dítě neplánovaně v 18, holčina letos odmaturovala, takže ví, jaké to je být mladý i středněvěký otec ![]()
Osobně už teda tikám asi tak od 17, ale přeci jen jsem chtěla mít do života nějaký základ, který budu moct předat dál - nejde jen o vzdělání, na to každý nemá náladu/peníze/buňky, ale spíš o takové obecné sociální povědomí, které člověk získá věkem. Přeci jen jsme v prvních letech jediní průvodci našich drobků a chce to trpělivost
Srdce mi může upadnout, když vidím maminy, jak dětem odsekávají na otázky proč, jak, co? Jo, je to otrava, ale my se těšíme, až mu budeme ukazovat svět a vysvětlovat, proč je obloha modrá a tráva zelená
Jsem pedagog, takže trpělivostí obrněná ![]()
Za mě tedy - nepochybuju, že bys to nezvládla, ale je dobré si v hlavě tak nějak urovnat svět
A přeju, ať všechno dopadne tak, jak si přeješ, ale počkala bych až po tom CT - taky jsem musela podepsat papír, že nejsem gravidní.
A jinak jsem ráda, že jsem si i stihla na výbavičku našetřit, už jsme skoro na 40 tisících a zdaleka nemáme všechno, ale uznávám, že to trochu ženeme do extrému
Taky jsme bojovali s tím, že muž musel v mém 5. měsíci změnit práci a rázem šel s platem o 10 tis. dolů, takže je dobré být připraveni i na tyhle varianty :/
No a co se zdraví týče, jednoznačně doktoři mluví ve tvůj prospěch. Mně gynekoložka skoro děkovala, že už chci být těhotná teď - odpadla mi spousta nepříjemných vyšetření - cukrovka, amnio… Maminka mě měla ve 33 letech a moc dobře jsem si jako dítě uvědomovala, že na mě nemají tolika síly, jako rodiče mladší. Taky jsem v 21 letech přišla o tatínka, což je přeci jen jedno z rizik starších rodičů :/ A až mimi přijde, bude snadnější si něco odříct než třeba teď - my byli zvyklí každý rok na celý měsíc někam odcestovat - Mexico, Vietnam, Mongolsko, Maroko - a teď? Válíme se doma a hladíme bříško a těšíme se, až ho vezmeme příští rok někam k rybníku ![]()
no a to je o co mi šlo, že jste prostě pár věcí ulehčeno, tudíž vás nelze považovat za průměrnou populaci.
A jasný, že chlapovi asi bude víc, proto jsem i zakladatelce psala, že si nemyslím, že chlap v 21 je na miminko připravený, i když může být vyjímka potvrzující pravidlo, ale takových asi nebude moc.
K těm VŠ- hodně záleží na oboru, já se spíš pohybovala na školách, kde buď není možnost v daném oboru pracovat, když ho vystudovaný nemáš nebo ano, ale rozhodně ne na hlavní pracovní poměr, max. brigáda, a vydělané peníze stačí tak na nájem a stravu a rozhodně už teda nezbývalo třeba na to stavebko, které jsi zmínila, nebo taky je ta škola tak náročná časově, že na tu práci už tolik nezbyde.
@anysek19
Taky přidám svou špetku. Je mi 22…
Krátce - V 18 letech (2008) po matuře odstěhovaná k příteli (tenkrát 21), 70 km od rodiny…
Pak neúspěšný pokus o VŠ, nástup do práce (nic světoborného, ale uživím se), druhý pokus o VŠ dálkově taky nic…
V 19 letech svatba
Ve 20,5 letech (1/2011) vysazení antiko, rok neúspěšného snažení… Po roce jsem otěhotněla (2/2012), ale o miminko přišla ve 12 tt…
Dnes je to už 19 měsíců, co jsme poprvé zatoužili po miminku, a stále nejsem těhotná… Mám vývojovou vadu dělohy (po operaci, již ve stavu, kdy se nedá nic dělat), která mi všechno zesložiťuje… Nevzdávám se…
Za mě? Pořád se můžu uklidňovat tím, že mám celkem čas… Kdybych tohle měla zjistit a řešit ve 30, měla bych strach, že začíná být pozdě…
Mám milujícího manžela (25), který mě vždy podrží… Práci, která jak říkám není nejlepší, ale taky ne nejhorší. Od září jdu dálkově na VOŠ, tak snad už to vyjde - ono jestli dělat školu s prací, nebo s mimčem je podle mě prakticky totéž…
Takže rozhodnout se musíš ty sama! Tedy ne sama, ale s přítelem. Máte zázemí? Bydlení? Příjem? Jste rozhodnutí být spolu napořád a vzít si na sebe ohromnou zodpovědnost a práci? Fandím Vám… ![]()
P. S. Kdybys chtěla, klidně písni někdy SZ… ![]()
@anysek19 píše:
Ano mám.. a zvládá to skvěle.. tomu jejímu je 17..
No, přiznávám bez mučení, kdyby mi za dva roky přišel syn s tím, že zplodil dítě, byla bych z toho hodně smutná. Je to jeho život, ale asi bych měla pocit, že jsem někde udělala chybu. Tohle není dobré, ať to vypadá sebelépe.
Ja si nemuzu pomoct, ale porad vidim rozdil i ve veku 19 a 22( nebo 23,24…) V 19 je skoro dite, zadne zkusenosti, zadne povinnosti…