Práce, nebo druhé dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
@Anonymní píše:
Ahoj, omlouvám se za anonym ale je to pro mě dost citlivé téma. Chtěla bych znát Váš názor, máme s manželem téměř 3 letého syna. Období po jeho narození bylo těžké, měla jsem psychické problémy, ze kterých sjem se dostala teptve před rokem. V synových 2 letech jsem nastoupila zpátky do práce a upřímně mi to docela pomohlo co se psychiky týká. na mateřské jsem nebyla spokojená, v podstatě mě to nenaplňovalo, přestože syna miluji nadevše! nyní tedy téměř rok pracuji a často přemýšlím nad druhým miminkem.Ráda bych si to teď konečně „užila“ a nejen přežila:-( Zároveň mě ale práce baví, mám velmi dobré podmínky a mám chuť se v práci realizovat. elmi často ale na druhé miminko myslím, ta touha tam je, ale nechci to za každou cenu, když jsem teď konečně zase v pohodě a rodina funguje tak jak má. manžel zatím druhé nechce, nejdříve tak za 2-3 roky.
Zvažuji zda se teď nějak realizovat v práci, cestovat, užívat si syna a za pár let třeba druhé miminko, nebo zda se pokusit o miminko dříve (samozřejmě kdyby manžel souhlasil)a na práci se zaměřit až po další mateřské.
Moc děkuju za Vaše názory!
počkala bych.. není kam spěchat. Sama mám mezi kluky 8 let rozdíl a jedině dobře 
užívej si, cestujte, věnuj se práci..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Díky za zkušenost! Jaký rozdíl máš mezi dětmi tedy? A máš kluky nebo holčičky? Teď už to stejně nestihneme tak, aby byly děti blízko sobě a „vyhrály si“. V práci už rok jsem, takže teď mi jde jen o to jak dlouho v ní zůstat a zda se nějak realizovat a snažit se o lepší místo, nebo počkat rok až dva a mít další miminko.
- Citovat
- Upravit
Ahoj, já bych být tebou další naplánovala až za ty 2-3 roky… Je dost možný, že ty psychické problémy by jsi měla i u druhého, pokud teď nebudeš chvíli ve společnosti dospělých lidí a jiných starostí. Přece jen, děti jsou náročné a až bude synovi třeba 5 let, tak už se možná do koloběhu okolo miminka zapojí a taky si to třeba budete užívat víc celkově… Ale to je jen můj názor, podle toho, co jsi psala… Takže záleží na tobě a manželovi.
No a ještě teda i na tvém věku. Já bych třeba po 35 už dítě asi nechtěla… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Určite bych počkala. Mám děti od sebe 5 let a paráda. A podle toho, co píšeš, tak si myslím, ze do práce jít potřebuješ. Věkové hranice bych se nebála-mám druhé v 35 letech. Držím palec ať se rozhodnes co nejlépe. 
- Citovat
- Upravit
To Evča25: díky za názor! Já už bych u druhého musela užívat léky právě proto, aby se to neopakovalo. bez léků je to riziko opravdu veliké. Bylo to hrozné období, trvalo skoro 2 roky než jsem byla zase v pořádku.
Jinak je mi 28 let, synovi 3.
Mateřská mě opravdu nebavila, jsem hodně akční člověk a dokola vaření, přebalování, krmení, no neužívala jsem si to. právě ta vidina druhého miminka mě láká spíš jako pomazlit si miminko, to co jsem moc nezažila protože jsem byla ráda že to nějak „přežívám“. Teď si syna maximálně užívám, moc mě péče o něj baví, ráda bych ještě miminko zažila ale je tu riziko návratu obtíží a nechci naší rodinu dostat zase do problémů:-(
Všechny kamarádky ale druhé dítě mají, většinou s odstupem 1-3 roky od staršího, takže mám kolem sebe neustále těhotné a malé miminka. Možná i proto mě to láka.
- Citovat
- Upravit
Zalezi na tom kolik vam je, ale asi byh pockala jeste tak rok, dva preci jenom syn bude uz starsi a rozumnejsi a treba ti i pomuze 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kašli na to, c o mají kamarádky.. udělej to, co vyhovuje Tobě. Je Ti 28, máš moře času 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To brko: já už do práce chodím téměř rok, vracela jsem se jak z finančních důvodů tak z psychických, práce mi moc pomohla a od té doby co jsem mezi dospělými lidmi zase, tak jsem spokojená.
jenže znáte to, člověk (alespoň já) chce to co zrovna nemá. Takže doma jsem se těšila do práce a v práci myslím na miminko. Možná ale mě láká jen to pozlátko, to hezké. Možná kdybych opravdu otěhotněla a měla druhé, tak bych byla doma zase nešťastná a říkala si, proč já proboha pár let nepočkala:-)
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
To Evča25: díky za názor! Já už bych u druhého musela užívat léky právě proto, aby se to neopakovalo. bez léků je to riziko opravdu veliké. Bylo to hrozné období, trvalo skoro 2 roky než jsem byla zase v pořádku.Jinak je mi 28 let, synovi 3.
Mateřská mě opravdu nebavila, jsem hodně akční člověk a dokola vaření, přebalování, krmení, no neužívala jsem si to. právě ta vidina druhého miminka mě láká spíš jako pomazlit si miminko, to co jsem moc nezažila protože jsem byla ráda že to nějak „přežívám“. Teď si syna maximálně užívám, moc mě péče o něj baví, ráda bych ještě miminko zažila ale je tu riziko návratu obtíží a nechci naší rodinu dostat zase do problémů:-(
Všechny kamarádky ale druhé dítě mají, většinou s odstupem 1-3 roky od staršího, takže mám kolem sebe neustále těhotné a malé miminka. Možná i proto mě to láka.
Nenech se vláčet davem, pokud chceš se pomazlit s miminkem, tak se sejdi s kamarádkama a pomazli jejich, ale pokud jsi byla opravdu v takových potížích, tak bych fakt počkala… Já mám třeba bráchu o 14 let staršího a je to super!!! A je fakt, že mě mamka taky měla až v 38 letech a celkem v pohodě… Ale já bych tak pozdě další nechtěla, protože právě jsem taky akční a těším se, až budu s dětma lítat po výletech a tak… Prakticky i teď se snažím, abych se s malou necítila udušená doma, tak chodíme skoro všude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To martina.se: děkuju moc za tvůj příspěvek, máš asi pravdu. I manžel si myslí, že pro nás bude nejlepší třeba 5-7 letý věkový rozdíl mezi dětmi, viděl mě, jak jsem se doma trápila a co se mnou hormony udělaly (byla jsem i hospitalizovaná).
Já v podstatě vím, že pro mě bude nejlepší být v práci pár let, užívat si syna a pak (jestli teda vůbec) mít druhé dítě. Ono nejrozumnější by možná bylo mít jen jedináčka, ale přijde mi líto, že už bych si nikdy nezažila jak ten človíček roste a všechno kolem toho. přesto, že jsem nebyla šťastná, teď je pro mě syn tím nejdůležitějším.
- Citovat
- Upravit
Já budu mít teď mezi dětmi 6let. A přijde mi to supr. Dcera už je samostatná a zatím to vypadá, že to bude i pomocnice.
Jinak mě to na mateřský taky tak úplně nebavilo a do práce jsem se těšila.
Teď jsem zas měla práce plný zuby a byla jsem ráda, že můžu „utéct“ na mateřskou.
Ale je to na na vás. Známá tomu zas nechala volný průběh(když se zadaří tak se zadaří). A nakonec si taky pár let počkala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taky bych počkala. Já teda mám mezi dětmi sotva dva roky, teď hledám práci po 5 letech doma. Uvažuju o třetím, ale mít ho zase brzo jako některé me kamarádky, tak jsem v Bohnicích. Pokud do toho půjdu, tak po 2-3 letech práce. Rozdíl od mladšího minimálně 5-6 let. Taky mi to přijde dobré. Moji si sice občas vyhrajou, ale taky se pěkně rvou. Věk máš luxusní, nemusis spěchat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holky moc Vám všem děkuji za reakce! Já už právě v těch Bohnicích byla a stačilo mi k tomu „jen“ jedno dítě:-)Hormony u mě opravdu zapracovaly a trvalo dlouho, než se vše s pomocí léků srovnalo. Já už bych musela také u druhého těhotenství brát preventivně léky, aby se to neopakovalo, nemohla bych kojit a celkově bych si to asi moc neužila, protože ty léky dost tlumí a člověk je v podstatě bez emocí. I tak jsem zatím rozhodnutá do druhého jít, ale kdo ví co bude v budoucnu. třeba mi syn odroste a mě se do dalšího nebude chtít?
Mě totiž strašně bavilo to „plození“, testování, bříško, všechno jsem si moc užívala, ale pak přišlo peklo:-( Takže teď jsem zase naivní a láká mě to testování, bříško, ale moc si nepřipouštím, že by se pod hormonální bouří mohlo zopakovat zase moje onemocnění.
- Citovat
- Upravit
Však uvidis. Můžeš mít jedno dítě, nic moc se nestane, kor po zkušenostech. Tvé obavy jsou pochopitelné. Stačí být otevřená a uvidis jak se budeš cítit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj, omlouvám se za anonym ale je to pro mě dost citlivé téma. Chtěla bych znát Váš názor, máme s manželem téměř 3 letého syna. Období po jeho narození bylo těžké, měla jsem psychické problémy, ze kterých sjem se dostala teptve před rokem. V synových 2 letech jsem nastoupila zpátky do práce a upřímně mi to docela pomohlo co se psychiky týká. na mateřské jsem nebyla spokojená, v podstatě mě to nenaplňovalo, přestože syna miluji nadevše! nyní tedy téměř rok pracuji a často přemýšlím nad druhým miminkem.
Ráda bych si to teď konečně „užila“ a nejen přežila:-( Zároveň mě ale práce baví, mám velmi dobré podmínky a mám chuť se v práci realizovat. elmi často ale na druhé miminko myslím, ta touha tam je, ale nechci to za každou cenu, když jsem teď konečně zase v pohodě a rodina funguje tak jak má. manžel zatím druhé nechce, nejdříve tak za 2-3 roky.
Zvažuji zda se teď nějak realizovat v práci, cestovat, užívat si syna a za pár let třeba druhé miminko, nebo zda se pokusit o miminko dříve (samozřejmě kdyby manžel souhlasil)a na práci se zaměřit až po další mateřské.
Moc děkuju za Vaše názory!