Práce, nebo druhé dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
No dítě no, ale je to od tebe dost sprostý, když kvůli tobě vyhodí dvě ženský a ty ted utečeš, jako zaměstnavatel bych tě už zpátky nebrala, děláš tam jen zmatky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A náhradu za tebe nejde vzít na dobu určitou, co budeš na mateřský? Já jsem třeba tak se zaměstnavatelem domluvená.
Jinak nemusí se to povést hned, nám se zadařilo po roce a čtvrt, takže může být ještě nějaký čas to řešit. Ale určitě dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kvůli mě je nevyhodili. Muselo se škrtat v rozpočtu a jejich práce se rozdělila. Kdybych to nevzala já, bude to někdo jiný a půjdou stejně…
- Citovat
- Upravit
Je ti 34, chcete se snažit od nového roku, to znamená, že ještě nějakou dobu pracovat budeš a kdoví za jak dlouho se vám poštěstí. Máš jedno dítě, manžela, přece ti v práci nemohou řídit život kolik dětí máš mít a jestli je to kolektivní, aby si se obětovala a dítě neměla a pak si to za 15 let vyčítala. U nás v práci mám takové kolegyně co radši na druhou mateřskou nešli jen aby je někdo nenahradil. Tomu nerozumím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Veverko Jo, přesně takhle to je krásně shrnutý
. Ve finále nejde o nic. Dítě chceme tak jako tak, ale začneme se snažit až na začátku roku, tzn. nikdo neví jestli to vůbec půjde a i kdyby, tak za jak dlouho. Do té doby budu chodit normálně do práce. Jen mám trochu strach jestli si bude kam vrátit, i když mám smlouvu na neurčito…
- Citovat
- Upravit
Manžel má pravdu. Vůbec bych to neřešila. Otěhotneni muze trvat rok i víc, pak 8 mesicu tehotenství,…vubec vlastne nevis, jestli se ti vubec podari dite pocit. Zacala bych se snazit klidne hned. Ale ujasni si, co ke přednejsi. Jestli to, ze chces dite, nebo pocit viny, ze udelas malou komplikaci zamestnavateli. Ja sama zamestnavam 10 lidi a s timhle clovek proste musi pocitat a umet si poradit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zaměstnavatele bych neřešila. Většina z nich se taky na tebe ohlížet nebude a pojede podle potřeb svých a své firmy. Nejsi majetkem zaměstnavatele, aby sis podle něj takto zásadně řídila soukromý život ( otázka mít či nemít dítě je podle mě dost zásadní). Já to beru tak, že moji povinností je odvádět odpovědně svoji práci, za kterou jsem placená, ale jestli budu ve firmě rok, dva nebo deset je věc jiná. Kdyby treba tvůj muž dostal teď super nabídku do zahraničí, taky se nebudete stěhovat a odmítnete, protože by ti to bylo blbe vůči zaměstnavateli? S takovými věcmi prostě musí firma počítat. To, že se střídají zaměstnanci je běžné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
@Veverko Jo, přesně takhle to je krásně shrnutý. Ve finále nejde o nic. Dítě chceme tak jako tak, ale začneme se snažit až na začátku roku, tzn. nikdo neví jestli to vůbec půjde a i kdyby, tak za jak dlouho. Do té doby budu chodit normálně do práce. Jen mám trochu strach jestli si bude kam vrátit, i když mám smlouvu na neurčito…
To nemůže vědět nikdo. Během RD se může stát cokoli u zaměstnavatele. Ti fakt neřeš. Já jsem měla smlouvu na určito, vím že bych se měla jsem vrátit ( stále málo schopných lidí a se mnou byli spokojení), ale nechci. Budu hledat po RD jinou práci, v jiném oboru, na jiný úvazek. Děti máme dohromady čtyři, nevyměnila bych to za nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ozivuji diskuzi ![]()
Mam trinactimesicniho chlapecka a jeste nedavno jsem se obavala, ze bude mit uz sourozence, a pak jsem se dokonce zacala tesit. Nakonec se to tedy nepovedlo a dnes jsem z prace dostala nabidku na vyssi pozici, ktera by me moc bavila a pomohla bych tim dost nasemu rozpoctu. Jenze syn by sel do skolky uz ve 2 a trictvte letech. Tim by se druhacek odlozil a byli by spolu o pet let a to mi je lito. Manzel ma tedy brachu o pet let mladsiho a jsou to kamosi a rozumi si. Stykaji se, casto si volaji, atd., ale nez si zacnou trochu vic rozumet, tak to ten starsi bude v puberte. To je pro me opravdu tezky rozhodnuti.
- Citovat
- Upravit
Však 5 let není nic hrozného a jít do školky ve 2 a 3/4 je také naprosto v pohodě. Josu nabídky, které se neodmítají. Pokud ti teda není před 40.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Ozivuji diskuzi
Mam trinactimesicniho chlapecka a jeste nedavno jsem se obavala, ze bude mit uz sourozence, a pak jsem se dokonce zacala tesit. Nakonec se to tedy nepovedlo a dnes jsem z prace dostala nabidku na vyssi pozici, ktera by me moc bavila a pomohla bych tim dost nasemu rozpoctu. Jenze syn by sel do skolky uz ve 2 a trictvte letech. Tim by se druhacek odlozil a byli by spolu o pet let a to mi je lito. Manzel ma tedy brachu o pet let mladsiho a jsou to kamosi a rozumi si. Stykaji se, casto si volaji, atd., ale nez si zacnou trochu vic rozumet, tak to ten starsi bude v puberte. To je pro me opravdu tezky rozhodnuti.
Vzala bych práci. Nic ti nezaručí, že budou spolu vycházet, když budou o 3 roky. Já jsem s bratrem o 2 a nikdy jsme spolu neměli vřelý vztah.
- Citovat
- Upravit
Já jsem pro sourozence
Prachy a kariéra super, předtím, než se mi narodila dvojcata jsem byla manažerka a jela prezosky, analyzy, business a tak a vlastně si rikam, ze i když he to zahul, dává to větší smysl než práce
Musíš se ale rozhodnout sama, co člověk, to jiný názor ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Syn sel do skolky ve 2,5 letech a ja se vratila na polovicni uvazek do prace. Uz jsem citila, ze potrebuji delat neco jineho a jit mezi lidi. Synovi ted budou 4 roky a druhe dite zkusime letos, takze pokud se povede, take budou o 5 let. Nikdo ti nerekne, jaky budou mit v budoucnu vztah a na vekovem rozdilu to nezalezi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Ozivuji diskuzi
Mam trinactimesicniho chlapecka a jeste nedavno jsem se obavala, ze bude mit uz sourozence, a pak jsem se dokonce zacala tesit. Nakonec se to tedy nepovedlo a dnes jsem z prace dostala nabidku na vyssi pozici, ktera by me moc bavila a pomohla bych tim dost nasemu rozpoctu. Jenze syn by sel do skolky uz ve 2 a trictvte letech. Tim by se druhacek odlozil a byli by spolu o pet let a to mi je lito. Manzel ma tedy brachu o pet let mladsiho a jsou to kamosi a rozumi si. Stykaji se, casto si volaji, atd., ale nez si zacnou trochu vic rozumet, tak to ten starsi bude v puberte. To je pro me opravdu tezky rozhodnuti.
Jo a ještě bych ráda dodala, že v dětství to bylo jak na houpačce, jednou jsme si vyhráli, pak jsme se málem zabíjeli no a teď v dospělosti vidím, jak jsme každý jiný, nemám si s ním co říct kromě provozních věcí, uráží mě ala vtipy.. A se sestrou, která je ode mne 7 let si na druhou stranu výborně rozumíme, takže tak.
- Citovat
- Upravit