Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Dobrý den mě je 21 let,V 18ti jsem rodila prvního kluka a ten byl císařem.Ani ne po dvou letech jsem otěhotněla znovu a gynekoložka mi napsala do karty a červeně že musím rodit císařem a sama mi řekla že jinak mi z 99% praskne děloha.V 7 měsíci těhotenství mi druhý chlapeček zemřel a já ho musela porodit a to přirozenou cestou,i když jsem jim to říkala a i když jsem to měla napsaný,ale nebrali na to ohled.Dali mi vyvolávačku a za chvilku byl malej venku.Praskla mi u toho samozřejmě děloha a přišlina to asi až za dlouho ( nevím jak dlouho páč jsem po porodu omdlela),páč jsem přišla o hromadu krve, ale asi zřejmě mi dělali ultrazvuk a poznali to protože jsem se ´probrala a sestřička mi řekla že asi přájdu o dělohu že mi praskla.Pak už zase nevím protože jsem znovu omdlela.Když jsem se probrala po narkoze tak jsem viděla manžela ( teď už bývalého ) a pak maminku která mě hladila po tváři a plakala.Pak jsem si všimla že mám různý hadičky a kyslíkovou masku.Dozvěděla jsem se od mamky že mě museli oživovat a že mi nepracuje jedna plíce a ledvina ale že to se spraví.Doktoři se totiž na demnou domlouvali co s tou dělohou ( i když jsem pořád krvácela) až jim přístroje ukázali že nežiju.Zaplať pánbuh se jim podařilo mě oživit.Dělohu mám sešitou ale mám podvázaný vaječnky a až to bude možný tak mi dělohu vezmou.Je zajímavý že mi říkali doktoři že to bylo dělohou že to nevydržela.Ale na JIP semnou leželo asi 6 maminek s úplně tím samým problémem,tak fakt nevím ale opravdu si myslím že to asi nebylo jen mou dělohou ale že v tom z větší části měli vinu doktoři.A ještě malýmu dělali pitvu a když jsem si šla pro vysledky co se vlastně stalo tak mi doktor řekl že nemám nárok na výsledky
Někdy se život opravdu nepředstavitelně zamotá, smotá, zmotá … Bolí to… Budete to dále řešit? Na informace máš určitě právo … myslím, že na http://aperio.cz/7/poradna existuje právní poradna, která by ti mohla hodně pomoci … podle mne tělo samo sebe takhle fatálně neohrozí …
mno dostala jsem z nich že vůbec nevědí co se stalo že pitva nic neprokázala
Prosím tě Kvaček, co to tady plácáš za nesmysly??? Za prvé na to žádný doktor nikdy není sám, takže nějaký rozhodnutí o čekání nebo operaci není pouze a jenom ne něm samotném a za druhé v každé nemocnici vždy ví moc dobře, co dělat.. O císaři se vyjadřovat nebudu, zřejmě opravdu netušíte, jak to správně a doopravdy chodí… Takovýhle laický názory jsou naprosto scestný.
Ono taky kdoví jaký všechny faktory v tom sehrály roli..
Ahoj všichni, Mám dotaz: Rodila sem před 5ti měsíci akutním císařem protože sem měla nepostupující porod byla sem 1,5dne otevřená na 7 prstů a nepostupovalo to dále a hrozilo úmrtí miminka (tak mi to bylo řečeno primářem) takže sem šla na sekci pod celkovou narkózou a při operaci sem měla rupturu dělohy málem sem to nepřežila protože sem ztratila hrozně krve. Chtěla bych mít určitě minimálně za 2 roky další miminko, ale mám strach aby se nestalo to co při prvním porodu a aby jsme to s mimi vůbec přežili. Ještě chci zdůraznit, že sem rodila v 18cti letech. Myslíte, že je při dalším císaři riziko další ruptury? Nemáte s tímto někdo zkušenosti?
Děkuji za odpověd ![]()
@Annettka Vždycky mě zajímalo, proč se lidi probůh nezeptají doktora, ale pídí se po zkušenostech laiků. Jak tu může někdo vědět, proč u tebe k ruptuře došlo?
No nic. Chtěla jsi zkušenost: první dítě jsem rodila císařem kvůli nepostupujícímu porodu, pak jsme čekali dva roky na otěhotnění (schválně, chtěla jsem aspoň zkusit rodit přirozeně). Děloha nicméně nesrostla, jak by měla, abych mohla rodit přirozeně, chtěli, aby byl srůst aspoň dva a půl až tři centimetry, což se nezadařilo, takže mě (nyní pointa) kvůli riziku ruptury řízli znova. Čili záleží na tom, jak se budeš regenerovat. V tvém případě bych ale určitě konzultovala doktora, protože aby děloha praskla sama od sebe, není úplně běžná věc, tudíž poptat se, proč se to mohlo stát, a jaké je riziko těhotenství vůbec (mě nesledovali, až na konci proměřovali jizvu, aby věděli, jestli děloha zvládne kontrakce).
Ptala sem se doktora a bylo mi řečeno, ze je to individuální a nedá se to teď odhadnout. To jak došlo k ruptuře bohužel nevím to mi řečeno nebylo pouze mi řekli že každá operace má rizika a dál se o tom se mnou nechtěli už bavit. Proto sem se chtěla zeptat zde jestli nemáte nějaké zkušenosti… Jinak děkuji za odpověď.
Zdravím
Chtěla bych se s Vámi podělit o starý zážitek s prasklou dělohou.
Je to asi to nejhorší co jsem kdy mohla prožít, byla jsem těhotná když mé problémy začali.
Nikdy jsem si ale nemyslela, že i tohle mne může se stát.
Byla jsem těhotná, byla jsem ráda ale i tak jsem měla silné bolesti, které začali ve 20tt.
Chodila jsem na časté kontroly, doktor pořád nevěděl co se to děje, až do 6.2.2017
Den kdy jsem dostala tak silné bolesti, že mě museli sanitkou odvést do nemocnice, vyšetření jedno, druhé, třetí, a pořád nikdo nic nevěděl. Šla jsem spát s tím že už bude brzy konec a budu mít svojí vysněnou holčičku vedle sebe.
Druhý den 7.2.2017 byl osudným dnem kdy jsme obě dvě bojovali o život.
Krásného dne jsem se probudila, a nic jsem necítila jako bych už ani nebyla těhotná.
Klid, žádná bolest, cítila jsem se volně.
Přítel přišel se za námi podívat a ptal se jak to vypadá, řekla jsem mu že mi je naprosto skvěle, že ani necítím bolesti, to se mu však zdálo blbé znamení.
Uklidňovala jsem ho, že to bude asi léky které do mne dávají.
Jenže, po chvilce bylo asi 14.30 když jsem cítila neskutečnou bolest, byla jsem jako opařená, nemohla jsem se ani hnout natož mluvit,.
Ze všech sil co jsem měla jsem potichu řekla příteli : Doktor, když viděl můj výraz hned běžel.
Přišla setra, jedna, druhá a třetí a hned mě vzali do pokoje kde mi obvázali nohy a dali na postel…
Jeli jsme na sál, přítel se synem byli vystrašení a já se bála také-ne o mne ale hlavně o malou.
Na sále jsem se musela přes veškerou bolest přesunout na jejich postel a prosila doktory o rychlé uspání.
Ta bolest byla tak velká, že jsem mela pocit že tohle je má poslední hodinka na světě.
Modlila jsem se aby to chlap s zvládl.
Když jsem se probudila, byla jsem někde, kde jsem to neznala.
ARO… Bylo to tak špatné že mi museli dát krev a bojovali o můj život a to doslova.
Byla jsem ráda za to, že žiju a všechno mi bylo jedno.
Přišla zamnou lékařka a ptala jak mi je, nemohla jsem ani odpovědět a hned jsem omdlela.
Když jsem se probudila byla tam sestra a umývala mne houbičkou, zeptala jsem se jí, co se stalo a jestli je malá v pořádku.
Odpověděla že malá je zdravá…Sedla si vedle mne a začala povídat co se stalo.
Během operace na sále jsem jím málem vykrvácela, měli co dělat aby mě dali dohromady.
Na sále o můj život bojovali skoro 3,5 hodiny.
Další problém byl že mě praskla děloha, a ta je už bohužel nenávratně pryč.
Bylo mi jedno jestli mám dělohu nebo ne, hlavně at je malá zdravá.
Když jsme se dala dohromady, pověděli mi že jsem byla 3,5 hodiny na sálu,20 hodin na ARo a potom měl dali na pooperační pokoj.
Jen co jsem zalehla, a oddychla si že konečně je klid, přišel přítel se synkem a objala jsem je jak jsem nejvíc mohla. Byla jsem ráda že jsem přežila a můžu být s nimi.
Dovezli mi dceru a byla jsem spokojená.
Děloha mi praskla 7.2.2017 a 11.2.2017 jsem šla z nemocnice domů tak zdravá jakoby mi nic nebylo. Podle lékařů se kterými jsem při propuštění mluvila, se diví že jsem byla Ok po tam brzké dobe. Některé ženy které měli jen Císařský řez, byli uplně K. O
Blo to tím že jsem chtěla jít co nejdříve domů za mojí rodinkou, a dala jsem do toho hlavně pozitivní mysl. Co by mě jiného než tohle mohlo ještě potkat. Peklem jsem si už prošla.
Nikomu tenhle zážitek nepřeji
Zcela jiste slo o to, ze pacientku po predchozim cisari nechali dlouho v porosnich bolestech a praskla ji jizva, bohuzel riziko 1:100 po predchozim cisari. Jestlize prezilo miminko, je to takrka zazrak. Ty bolesti v poslednich hodinach mela kvuli rupture a samosrejme vnitrnimu krvaceni. Pokud mela doporuceni na cisare, nemeli ji vubec nechat mit porodni kontrakce. A meli rovnou cisar. Paklize tak neudelali a dite kontinualne nemonitorovali pri kontrakcich, dopustili se pochybeni.