Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Zarazilo mě, že ve školce bez problémů. Tam jsou ale taky hlasité zvuky, tam se taky musí oblíkat, tam se mu třeba taky všechno nepodaří,,,,,, tak je to v té školce opravdu bez problémů? Pokud je to jen doma, tak nežárlí na mladší, třeba?
No pokud je ve školce bez problémů, tak na sebe spíš strhává pozornost.
Jo, znala jsem dva takové kluky odmalička. Problém byla jejich maminka, která je litovala kvůli každé kravině, chovala je jak ve vatě a vyloženě to u nich vypěstovala.
Jeden z toho vyrostl, ten starší vůbec. Naposledy jsem ho viděla když mu bylo 16 a pořád prožíval každou záděru, odřeninu, všechno. Říct mu cokoliv jen trochu kritického, tak následovala scéna jako blázen. ![]()
Mám takového mladšího. Vadí mu hluk. Ucpává si uši a ječí. Bojí se tmy, musíme v noci mít světýlko, aby se nebál. Bojí se různého hmyzu. Je bolestínek, jak se ťukne, tak ječí a chce náplast. Dělá neskutečné scény. Přitom ho nelituju. Jsem celkem rázná osoba a nějaké ťuknutí mě nechává klidnou. On se bouchne, udělá scénu jak fotbalista, já ho ignoruju a po 20 minutách to vzdává. Čekám, kdy to přejde a zatím nic.
To samé veškerá kritika a další. Neustále v opozici. Něco řeknu a on mi hned odporuje. Jak mu řeknu, že to dělá špatně, tak ječí, že ne… Podle učitelky to dělá i ve školce, že mu někdo řekl, že špatně mluví a on si střihl hysterák s válením po zemi a ječel po dítěti.
Doufám, že z toho vyroste, jinak skončím na Neurolu. ![]()
@Anik @Sany80s Ve školce bez problémů jsem myslela jako že on chodí do školy bez problémů, ale jestli mají učitelky s ním problém to jsem se radši neptala…ale cíleně mi učitelky nic neříkaly.
@Anik Pokud se mu ve školce něco nedaří, tak tam určitě brečí, ale to asi učitelky neřeší, brečí tam spousta dětí. Jinak teda žárlením na mladší to určitě nebude, on je takový už od narození, už jako miminko byl dráždivý.
@milwinka píše:
@Anik @Sany80s Ve školce bez problémů jsem myslela jako že on chodí do školy bez problémů, ale jestli mají učitelky s ním problém to jsem se radši neptala…ale cíleně mi učitelky nic neříkaly.
Tak se zeptej a pokud to tam nedělá, tak s tebou jen mává.
@Serpentini Ale já ho kvůli každé kravině nelituju. Když má sebemenší bebino, tak po mě chce náplast, ale tu mu opravdu vždy nedávám, nijak to nezveličuju.
@milwinka tak máme to stejně, akorát není takový bolestýnek. Když se mu nedaří tak se rozbrečí a vzteká, že to nejde, nemůžu ho naučit smrkat, protože on začne s tím, že to neumí a že to nejde, pořád kvůli něčemu kňučí jak se mu něco řekne, jinak je taky šikovný kluk, dá se s ním o všem povídat, někdy se mi zdá, že je to únavou, ta jeho uplakanost. Řekla jsem to na pětileté prohlídce doktorce a řekla mi, že je to ještě v tomhle věku normální. Tak se snažím v klidu se ho ptát, v klidu se s ním domlouvat, tak snad to přejde. ![]()
@milwinka Taky mám doma něco podobného. Klukovi jsou čtyři. Je chytrý a dokáže být opravdu skvělý. Ale často jsou situace, kdy reaguje přehnaně. U něj mám odmala pocit, že skoro vše dělám a říkám špatně. Trochu z toho myslím vyrůstá, ale nevím, co ještě přijde, že. Nemyslím si, že to z něho děláš ty, jak píšou ostatní. Protože to sama znám. Druhé dítě je o dost větší pohodář. S tím prvním se nedalo ani moc pohrát. Špatně jsem dala kostku, něco špatně nakreslila nebo nenakreslila, prostě furt něco. V hlavě jakoby měl nějakou svoji představu, a když se nesplní, je zle. V cizím prostředí se to projevuje uzavřeností, odtažitostí. No a v tom známém až agresí. Jako když si to pak vysvětlujem, tak brečí a chce mě třeba strašně mazlit atd. Je vidět, že je mu to líto. Ale v tu chvíli si nedokáže pomoct. Taky často přemýšlím, co dělat jinak, proč to tak je. Ale popravdě jsem ještě na nic nepřišla. Já nejsem úplný kliďas, takže když něco přežene, dostane na zadek nebo pohlavek. Ale podle měřítek jiných bych ho musela mlátit od rána do večera. Je hodně citlivý na bolest jako ten tvůj, taky ho všechno lechtá. Poslední dobou často komentuje pachy, zvuky naštěstí ještě ne. Ale jako mimino byl „lekací“.
@Makito jako byste mluvila o mém.3.5 letem klukovi. To samé. Smrkani
![]()
Byla jsem na konferenci Vzdělání pro budoucnost a jeden příspěvek byl o hypersenzitivnich dětech, zkus dohledat autora, odkazoval na zahraniční zdroje, v češtině skoro nic není. Jinak zasade s tím nic neuděláš, jen se s tímto dite naučí pracovat. Je fajn mit pochopeni a pomoct mu, je to někdy pro dite peklo. Jo a nezvelicuji a nevymýšlejí si, fakt to tak vnímají.
@Renny80 Jj přesně tak. U toho našeho se to začalo projevovat v podstatě hned, jakmile začal s náma komunikovat. Takže tak kolem jednoho roku. Doteď nechce dělat věci, které si myslí, že neumí. Nechce nic zkusit. Až je v hlavě přesvědčený, že to zvládne, udělá to. A často pak koukáme, jak dobře to zvládl. Taky si říkám, že se to asi nezmění. Že spíš on se naučí lépe ovládat, jak vyzraje.