Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dobrý večer, chtěla bych poprosit o radu nebo alespoň názor, zkušenosti…s přítelem jsme 7 let, máme myslím hezký vztah, ale já bych chtěla příští rok, až dokončím vzdělání, už rodinu. Věk na to máme (30), dokonce dle mě už je to až dost. Ale on má bohužel jiné představy, chce cestovat a užívat si a pak se prý uvidí, jestli bude chtít děti. Zatím si to prý neumí vůbec představit a v hlavě má jen cestování. Já už ale nic takovýho nechci, v mojí hlavě už je prostě rodina…nechci ani pomyslet co bude, v hlavě mě straší buďto rozchod a samota nebo další soužití, ve kterém bude minimálně jeden z nás nešťastný. Myslíte, že je šance, že změní názor? Bohužel ani vzít si mě nechce. Je to určitě i moje vina tohle všechno, protože jsem dost zaneprázdněná, mám hodně starostí a stresů v práci a nemám na společné chvíle moc času. Jak z toho teď ven… ![]()
Tvoje vina to neni. Rozejdete se, najdete si partnery s kterymi budete mit stejne predstavy o zivote a bude vam fajn. To se proste behem vztahu muze stat, ze najednou se kazdy vidite nekde jinde a v jine roli. Bud se jeden prizpusobi, ale pak taky bude nestastny. A to neni ve vztahu nic dobreho.
Šance tam určitě je
může změnit názor ze dne na den. Ale kdy by jako chtěl děti? Věk na to opravdu už máte ![]()
@Mildred píše:
Dobrý večer, chtěla bych poprosit o radu nebo alespoň názor, zkušenosti…s přítelem jsme 7 let, máme myslím hezký vztah, ale já bych chtěla příští rok, až dokončím vzdělání, už rodinu. Věk na to máme (30), dokonce dle mě už je to až dost. Ale on má bohužel jiné představy, chce cestovat a užívat si a pak se prý uvidí, jestli bude chtít děti. Zatím si to prý neumí vůbec představit a v hlavě má jen cestování. Já už ale nic takovýho nechci, v mojí hlavě už je prostě rodina…nechci ani pomyslet co bude, v hlavě mě straší buďto rozchod a samota nebo další soužití, ve kterém bude minimálně jeden z nás nešťastný. Myslíte, že je šance, že změní názor? Bohužel ani vzít si mě nechce. Je to určitě i moje vina tohle všechno, protože jsem dost zaneprázdněná, mám hodně starostí a stresů v práci a nemám na společné chvíle moc času. Jak z toho teď ven…
Tomu se říká přechozený vztah. Taky si myslím, že ve třiceti už máte věk na to, aby jste měli dítě. Pokud on odmítá, a něchce si tě ani vzít, což jsi měla tedy řešit už dávno, bych já takový vztah ukončila, a našla si někoho, kdo to bude mít stejně jako já.
Proč si tě nechce vzít? On taky studuje nebo jak? Ve 30 stále studovat už je trošku dlouhé, ne?
@nostress píše:
Tomu se říká přechozený vztah. Taky si myslím, že ve třiceti už máte věk na to, aby jste měli dítě. Pokud on odmítá, a něchce si tě ani vzít, což jsi měla tedy řešit už dávno, bych já takový vztah ukončila, a našla si někoho, kdo to bude mít stejně jako já.
Přesně.
Když si tě nechce vzít a ani o té možnosti, spolu s možností mít dítě neuvažuje, tak bych to ukončil a. Nemůžeš ho nutit jako on nemůže nutit tebe. I když mě zarazilo že ve 30 ještě studujes.
Prostě svatbu odmítá, má rozvedené rodiče, chce se mnou žít bez svatby. Neřešili jsme to, protože já na tom nijak extra netrvala, věděla jsem, že se k tomu staví takto, ale protože pro mě bylo vždycky důležité to, jak se ke mně chová a že je hodný a klape nám to, tak jsem neřešila to, že nechce svatbu. Studuju jen já, zjistila jsem, že obor, který jsem vystudovala, nemá budoucnost a nelze ho dělat dlouhodobě, tak si měním kvalifikaci, dokud to ještě jde.
Přála bych si, aby to byla jen krize, stejně jako ta, co přišla po 3 letech a kterou jsme překonali
…máte pro mě někdo naději v podobě osobní zkušenosti, kdy muž změnil názor? V okolí vídám spíše opak, kdy muž chce miminko a partnerka moc ne…
Cemu se divite? ![]()
Taky jsem starsi student. Ve 30r. jsem zacala. A patrim mezi vekovy stred v rocniku. Mame i kolegy, kteri se blizi pulstoleti.
Uprimne bych v tomhle stavu s tebou taky nechtěla deti. Pracuješ, studujes, on ma sve konicky, zajmy, praci atd. Proc si to ted komplikovat jeste ditetem? On ho muze mit i ve 40 az k tomu myslenkove dozraje. Ty uz moc ne, nebo na prvni je to celkem pozde. Rozesla bych se. Kazdy mirite jinym smerem a mate od sebe jina očekávání. Pro nej bude mladsi pritelkyne lepší. Ted s nim bude cestovat, pak pracovat a ve 30 muze mit dite. Jemu bude 40 a bude to pro oba akorát. Ty musis najit hnizditele, co chce dite ted, ne za 10 let.
@nostress píše:
Tomu se říká přechozený vztah. Taky si myslím, že ve třiceti už máte věk na to, aby jste měli dítě. Pokud on odmítá, a něchce si tě ani vzít, což jsi měla tedy řešit už dávno, bych já takový vztah ukončila, a našla si někoho, kdo to bude mít stejně jako já.
tak nějak. nemůžu se ubránit dojmu, že někteří chlapi ve vztazích zohlednují jen vlastní potřeby a nechávají si pootevřaná vrátka, kdyby se naskytlo něco „lepšího“. Oni mají času na děti relativně dost, ženy už méně.
Též bych tu ukončila, než odevzdaně doufat ![]()
@Mildred jste spolu 7 let. To jste se nikdy nebavili co děti? On děti nechce ![]()
@Mildred A to jste doteď necestovali a neužívali si, nebo na co čekáte?