Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Řešíš kraviny. Prostě se smiř s tím, že většina chlapi tohle neřeší. Zvlášť když jste tak mladí.
„Já si teď dodělávám nástavbovou školu, takže spolu ještě nemůžeme bydlet. Jsme domluvení, že budeme bydlet u něj, kvůli práci“
Takze jestli to dobre chapu, bydlite ted kazdy zvlast a kazdy u svych rodicu? Na jak dlouho mas tu skolu? Bydleni ma zajistit on - jak, koupi bytu? Neni mi to jasne.
Jinak zda se mi, ze tlacis dost.
Si takhle přísaháte běžně jo?
Myslím si, že tvůj přítel je asi ještě takový mladý nevyzrálý ucho. Jste spolu jistě roztomilí. On ale ještě není hotovej chlap. Tak si dej pozor než se spolu vrhnete do nějakých závazků, nevíš, co se z něj vyklube.
@Ledová káva Ne. Nepřísaháme. ![]()
To mi přísahal sám on. Já to po něm nechtěla. Nejsme ani jeden úplně vyzrálý na 100%. Nemyslím, že se z něj vyklube něco špatnýho. Má povahu jako jeho táta a ten se chová krásně. Každý týden kupuje kytky i po dvaceti letech
Tady je kliďas, nemá s ničím problém.
@Cirrus fibratus Už jen na rok mám školu. Teď bydlíme u rodičů a oba šetříme peníze. Já chodím na brigády, on do práce. Takže máme peníze na byt a v rezervě.
Nedočetla jsem. Ale ty teď jako vybíráš byt, kam byste se stěhovali nejdříve za rok a divíš se, že přítel nedělá to samé? ![]()
@Yasmen No a co? Je to necelý rok. A co je špatně se rok předem dívat na byt?
@Anonymní píše: Více
Každý má svou odvrácenou stránku. Ale to předbíhám, časem zjistíš sama. To myslím obecně, tvého přítele neznám. K tomu na co ses ptala - zkus ubrat plyn, dej mu prostor se víc projevit a nebuď ty tak aktivní. Uvidíš co se bude dít.
@Anonymní píše: VíceŠpatně na tom není nic, já jsem taky ten typ. Ale vlastně nikdo z mých partnerů ten typ nebyl, prostě to meli v hlavě poskládané jinak. Když ale došlo na věc, ochotně se účastnili a málokdy zavrhli něco, co jsem navrhla. To mi přijde fajn.
Co přesně děláš pro vaše budoucí bydlení? Koukáš po bytech, nebo ještě něco?
@KKubula Jsem ráda, že mě někdo chápe.
Šetříme peníze, koukáme spolu na byty. Společně jsme se shodli na domácím mazlíčkovi. Kočce
![]()
Zatím nic víc pro to dělat nemůžeme ![]()
@Anonymní píše: Více
Jinak je ti určitě jasné, že byt, který se nabízí dnes, za rok nebude k dispozici. Takže tě třeba zajímají dispozice, umístění, velikost, co by se s tím dalo výhledově dělat a tak? Já mám tohle trošku jako koníčka, stěhovat se budu do starého bytu až za rok, ale už mám uložené desítky odkazů na kuchyňské linky, retro lednice, pohodlná matrace a tak. Chlap, se kterým tam nejspíš budu bydlet, v životě na nic takového nekouká, protože má své vlastní koníčky a ukládá si odkazy na ně. ![]()
@Anonymní píše: Více
No a co vice vlastne v teto fazi chces?
Sama pises, ze vice delat ted nenuzete.
@Anonymní píše: Více
Dle mého řešíš hlouposti.
Oba žijete u svých rodičů. Trávite spolu jen víkendy a už si plánujete budoucnost. Nevíte, jaké bude soužití, když spolu budete muset trávit den co den, řešit dennodenní blbosti a řešit třeba úklid. Jsou to banality, ale dokud spolu nebudete bydlet, nevíte jak spolu dokážete fungovat.
Nevím, co chceš řešit za bydlení. Ty teprve doděláváš školu, až dodelws školu a budeš se moc odstěhovat, teprve bydlení můžeš řešit.
Ahoj, potřebovala bych slyšet váš názor na situaci. Jsme spolu s přítelem 4 roky a jsem s ním moc šťastná. Troufnu si říct, že i on se mnou. Nemáme nějak velké problémy ve vztahu. Samozřejmě jako každý vztah jsme si prošli těžkými situacemi ve vztahu. Na začátku jsme oba dělali hrozně moc chyb. Ale to už se změnilo. Byli jsme hloupí, mladí a nevyzrálí. Učili jsme se, jak se chovat ve vztahu. Přítelovi je 23, mně 21. Bydlíme od sebe hodinku a půl. Vídáme se každý víkend, jsme spolu pokaždé, když to jde. Já si teď dodělávám nástavbovou školu, takže spolu ještě nemůžeme bydlet. Jsme domluvení, že budeme bydlet u něj, kvůli práci. Jsem s ním vážně spokojená. Je to kliďas a udělal by pro mě první poslední. Trhá mi kytky, kupuje mi kytky, pořád se chce tulit i když jsme spolu na náš věk delší dobu. Neomrzelo ho to se mnou. Myslím, že se snaží jako na začátku. Jediná věc co mě trápí je ta, že mi přijde, že musím většinou plánovat já. On plánuje, když máme jít do kina, na procházku, atd. To ano. Ale spíš se to týče naší budoucnosti. On řekne, že se těší na naší budocnost, jenže já jsem ta, co se třeba už kouká na byty, atd. On třeba řekne, že to je hezký a co si o tom myslí. Ale spíš o tom víc mluvím já a dělám pro to víc i já. Nebo mám pocit, že já jsem schopná udělat více proto, abych mu udělala radost. Že mě napadne to, co jeho by nenapadlo aby mi udělal radost, jako já jemu. Nebo, abysme se viděli, byli spolu dýl. Víkendy neplánujeme ani jeden. To už bereme automaticky, že se uvidíme. On vždy souhlasí, když mě něco takového napadne a je rád, když jsme spolu. Nestalo se, že by nesouhlasil. Vždycky je smutný, když nejsme spolu, atd. Přes týden mi píše, že se těší na víkend a že se mu stýská. I když jsme spolu a jsme u sebe, tak mi píše, i když mi třeba jde udělat jídlo
. Že mě miluje a tak. Ale trápí mě, že víc takové věci řeším já, i když on s tím nemá problém a je rád, když spolu trávíme čas. Věnuje se mi dost. Jenže se bojím, že to se mnou do budoucna nemyslí vážně, když takové věci řeším jenom já. On mi řekne, že se těší, až spolu budeme bydlet, ale přijde mi, že já pro to dělám víc. Už jsem mu to říkala před rokem, že mi je líto, že neplánuje. Řekl, že se změní, ale nic se nestalo. Teď jsem mu to řekla nedávno znovu a přijde mi, že se víc snaží. Mluví o naší budoucnosti ještě víc. Ale bojím se, na jak dlouho mu to vydrží. Nevím, jestli je typ člověka, co prostě plánuje až na poslední chvíli, nebo o to tolik nestojí. A nebo je to kombinace toho, že on vše řeší na poslední chvíli a já zase moc brzo. Říkala jsem mu, že kdybych na něj v čemkoliv tlačila, tak ať mi to řekne. Řekl, že na něj netlačím. Odpřísáhl to. Můj přítel je ke mně hodně upřímný, když se ho zeptám. Takže si zase nemyslím, že by kecal. Co si o tom myslíte vy? Děkuji. 
Příspěvek upraven 06.09.25 v 10:37