Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Problém s vlastní mámou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
20.10.14 11:21
PROBLEM S VLASTNI MAMOU
Ahojte vsichni, pisu proto, ze uz jsem z nasi situace nestastna a hodne me to trapi. Nemam nejak extra skvely vztah se svoji mamou. Ne, ze by sme se nesnesli to zase ne. Ja ji normalne respektuji a mam ji moc rada, je to moje mama, ale je tam nekde takovej zvlastni blok a je nemuzu prijit na to proc to nejde pryc. Premyslela jsem uz i ze zajdu k psychologovi. Driv me to az tak netrapilo, ale ted jak cekame malou, tak cim dal vic.
Abych to lepe ujasnila. Mam sestru, vyrustali jsme cela rodina pokupe, mama, tata, sestra a ja, detstvi si myslim, ze bylo celkem pekne az na to, ze tata pil a nasi se obcas vic hadali a byli nake mensi vystupy. Pamatuju si, ze mama na nas casto kricela, uz jako na decka, kvuli uklidu a tak, mela vzdy zachvat rvu a mlatila dverma, pritom to byl jen blbej bordel v pokoji, nebo dnes to tak aspon vidim, ze to bylo zbytecny. Zhorsovat se to zacalo v obdoby dospivani kdy jsme mame zacli odpovidat a vzdorovat, to byli opravdu neskutecny hadky, dokazala se dohadovat o blbem slovicku jen aby ukazala, ze ona ma pravdu a my jsme ti debilove. Muselo byt vzdy vsechno podle jejich pravidel a podle toho jak si ona mysli, ze je to spravne. Porad jsme pro nu nebyli dost dobry a vse jsme delali spatne, pritom jsme doma normalne fungovali, meli jsme povinnosti ktery museli byt hotove a driv jsme se nemeli nout z domu. Pamatuju si, ze se hodne hadala se sestrou dokud se neodstehovala, mama ji furt chtela davat najevo jak ve sve domacnosti zhnije spinou a umre hlady a nezvla dne to protoze sme byli vzdy strasne neschopny podle ni. No segra se odstehovala, doma mela naklizeno vic nez matka a mama sklapla. Ale do te doby se se mnou tak nehadala, ale od te doby to zacalo se mnou, najednou jsem byla ta nejhorsi ja a bla bla. Ja nejsem hadavej typ jak segra, tak jsem dlouho byla ticho, ale v dobe nakych 17 a vic uz jsem se nenechala a vzdy jsem ji odpovidala jo vim jsem ta nejhorsi a nepovedena stejne jako segra. Doma jsem zacala travit minimalne casu a vzdy kdyz mela sve nalady zbalila jsem se, bouchla dvermi a odesla, takto jsem to resila nez jsem dodelala skolu. Nikdy jsem diky tomuto nemela duvod se ji s necim sverovat a stejne tak i sestra v obdobi puberty to proste absolutne nezvladla! Dopadlo to tak, ze jsem si zacala ublizovat a od nakych 18 jsem chodila na vlastni pest k psycholozce, ta me dokazala opravdu pomoct a probudit ve me cloveka co ne, ze neni schopnej, ale je schopnej! Po skole jsem se odstehovala a ziju si svuj peknej zivot podle sveho. S mamou se to postupem uklidnilo, kdyz sme meli kazda tu svou domacnost. Mama taky dost pije a vzdy vse resi v ozralosti a dokazala nam rict fakt dost hnusnejch veci! Myslim, ze si to do ted vycita a proto vzdy u sklenky chce resit naky rodinny vztahy, ald ja ji na to ted uz s prominutim seru! To uz se proste nevrati a i tak normalne se stykame travime spolu i dny, pokecame a pod, ale nemuze po me chtit nake hluboke vztahy! Nejvic me vadi, kdyz je napita a chce me objimat a sahat me na brisko je to smutny, ze to rikam, ale je me odporny, ze me hladi brisko opila 
. Minule zase ozrala me vytocila tak ze sem to nepochopila. Zase se vracela ke vztahum a ja s ni nechcu nic resit, kdyz je ozrala, tak ji odpovim tak aby se nereklo a ona i pres to, ze jsem tehotna do me furt ryla i kdyz videla, ze jsem vytocena!
Tak ja k ni mam nakym zpusobem averzi a kdyz me chce s necim poradit, tak autmaticky odmitam jeji nazory a pak me to treba mrzi, protoze vim, ze to myslela treba dobre atak :-/. Proste to neumim nejak spravit ted v tuto chvili a verim, ze prijde ten spravny cas, kdy se to vse hodi tak nejak za hlavu. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.10.14 11:38
taková věc. O které se moc neví. Rodiče dokáží přenášet svoje vlastní problémy na svoje děti. respektive děti, jak jsou citlivé k emocím svých rodičů, sajou tyhle věci jako houby a věří pak tomu, že oni jsou zodpovědní za svých rodičů.
Matka zřejmě řešila celý svůj život nějaký svůj blok, třeba který "podědila po své matce, po svých rodičích. Zk. rvený život, z kterého je nedostalo ani tak něco úžasného, jako jsou děti, rodina. Její vztek, stres, depky… přenášíš na sebe. Furt. Furt to řešíš. Snažíš se být s mámou v pohodě, odpustit jí… a ono to nejde.
Tvoje já ví, že ti máma ublížila, že ti delegovala zodovědnost za její stav. Proto jí nemůžeš, nedokážeš odpustit, srovnat se s tím, že taková prostě je. Že jí nemůžeš ani pomoci, ale ani totálně odepsat a tlustá čára.
Krok č.1 jsi udělala, to je konzultace s terapeutem, který tě nahodí zpět na tvojí cestu, na tvoje koleje, aby sis uvědomila (i v podvědomí), že žiješ svůj život, ne život své matky. Tak snad se to povedlo. vypadá to, že jo.
Matka - máš pravdu, chce to čas. Je to silné a… prostě trestat je lidské, ale odpouštět božské. Musíš si uvědomit, že má problém a je to jen a jen ona, kdo si musí připustit, že ho má, a že to zase jen a jen ona, kdo ho může řešit. Vy se ségrou to nejste. Je to na ní. Je to prostě… její boj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.14 12:08
Na mě to působí, že tvá máma neměla spokojený život a jestli to bylo ve vztahu s vaším otcem, který jak si zmínila občas pil. Nevíme a jako děti ani neumíme ochopit, proč jsou naši rodiče takový, jací jsou, ale podle mě, nebyla v životě šťastná a své problémy neuměla rešit a tak je přenášela na vás. A teď když s ní nežijete, řeší to pitím. Je jasné, že máš blok, ale zkusila jsi se někdy zeptat mámi, co ji trápí, proč je taková jaká je? Pro klid vás všech i sestry, bych se ji zeptala, domluvila bych si s ní schůzku a snažila se ji pochopit a nabídla ji třeba pomoc s psychologem. A vaši jsou pořád spolu? Co si promluvit i s otcem. Ale nestresuj se více než je nutné, protože nejdůležitější je teď miminko
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.14 12:29
@chrastitko11 vim jak ti je…mam to uplne stejne… jen s tim ze uz nemam brisko ale 9m holcicku…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.14 12:36
Já mám s mámou taky problém - čím je starší, tím je sobečtější, ona ví všechno nejlíp a všichni ostatní jsme pitomci 
Navíc má ke všemu hromadu keců, každou větu, kterou vypustím z pusy musí komentovat 
a přestože od sebe bydlíme 300 km a vídáme se zřídka, za 2 dny jí mám plné zuby 
Navíc pije a když je opilá, tak se to ještě stupňuje a to už fakt nedávám. Pořád má pocit, že mě musí vychovávat a já že bych jí měla ve všem poslechnout, přestože už jsem dávno dospělá a mám svou vlastní rodinu a vlastní děti a když se tak dívám zpátky, tak mi dochází, že já jsem pro ni vlastně nikdy nebyla dost dobrá a měla radši bráchu (ať udělal cokoliv) a tyhle svoje preference přenáší i na vnoučata - upřednostňuje bráchovi kluky před našima holkama Teď tu byla týden a já mám tento týden i s holkama strávit u ní a už teď se děsím, abych to vydržela a neřekla něco blbého, co by mi pak mohla omlátit o hlavu a řvát po mě, ať držím hubu, že tomu vůbec nerozumím Přesto přese všechno je to moje matka a i když se fakt snažím, nemůžu tu averzi vůči ní překonat - spíš se to zhoršuje Asi taky budu muset vyhledat nějakého psychologa 
Jak vidíš, nejsi v tom sama a vztahy rodičů a dětí jsou někdy složité A ještě něco - i když se moooooc snažím, abych svým holčičkám byla milující a chápající matkou, jakou jsem si vždycky přála mít já, stejně se občas přistihnu, že jednám úplně stejně blbě jako moje máma a z toho je mi smutno nejvíc
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.14 12:53
@LenaNell : ano nasi jsou stale spolu, vim, ze jednu dobu jsme ji se segrou toho psychologa doporucovali, ale asi to nijak nedopadlo vzhledem k tomu, ze resi problemy chlastem, nebo o tom aspon nevim. To ze je nestastna a nema spokojenej zivot si myslim i ja, jinak si jeji chovani neumim vysvetlit. Strasne se bojim, ze budu jak ona
Porad me rika jak me malou bude rozmazlova, aby me to vsechno vratila, ale co jako? To ze sem byla dite?
@tlucis. ; a jak to resis? Ja se strasne bojim, ze me ju nak zkazi, nebo jak bych to rekla. Bojim se, ze kdyz me ted vadi, ze me saha na brisko, ze me bude vadit i to, ze me pak bude sahat na malou.
Je to hrozny ja vim, ale ty obavy mam
@ivulinaM ; to je muj nejvetsi strach, ze budu nekdy jak ona, nebo ze me dcera jednou bude brat, tak jak ja beru ted ji atak no..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.14 13:06
Vaše matka to myslela dobře. Výchova je těžký úkol a mamince se do cesty postavila závislost. Ne každý má odolnost proti stresu a problémům, které život přináší. Tím nechci psát, že to kvituji, pouze chápu. K tomu abychom přestali druhé lidi soudit a probudili v sobě schopnost odpouštět, nám může pomoci i poznání, že jsme se i my sami někdy zachovali tak, jak nám to v danou chvíli připadalo nejlepší nebo nezbytné, ale přitom jsme svým jednáním někomu ublížili. Nejdůležitější je vtah k sobě samému. Buď na sebe hodná, mame-li něco rádi-pečujeme o to s láskou. K tomu, aby se vyřešil problém s matkou, který narušuje tvé hranice a ubírá energii.Je třeba odvahy a střízlivosti. Čekáš miminko, tak se soustřeď s láskou na sebe a na ten zázrak přírody.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.14 13:09
@chrastitko11 neresim… kdyz se mala narodila, prijela za mnou s muzem do porodnice… prvni dva mesice to vypadalo ze bude vse uz jen dobre, ale nebylo… mama stejne pila, pred mesicem sem ji dala malou na odpoledne - potrebovala sem makat na zahrade - a kdyz sem si pro ni prijela, byla liznuta… presla sem to mlcenim a rychle ujela, kdyz se mi to stalo naposled ze sme byli domluvene ze, pujdeme na prochazku a ona byla opila tak sem si vytrpela prochazku, totalni ztrapneni v kavarne kde rozebirala muj vztah s manzelem i pres to ze sem ji napominala at nekrici a neresi to, tak sem ji pak jen napsala sms ze si nepreju aby me nebo, malou zatahovala do svych pijatin a ze se ji ozvu az to vstrebam… mluvila sem s ni vcera… nevypada to ze to jeste nekdy bude jako drive, rekla bych ze se nas vztah omezil jen na slusne chovani a komunikaci a pokud budu potrebovat pohlidat tak ona prijede k nam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.14 13:13
@chrastitko11 kazdopadne ted bys mela myslet pozitivne protoze to ovlivnuje tvoje mimi… ja mam malou pekne nervni a vzteklou a rekla bych ze hodne udelalo to co sem resila v tehu, problemy jak s mamou, tak s muzem, tak s barakem… bud v klidu, odpocivej a soustred se jen na sebe a prcka a pokud mozno, hodne spinkej… kdyz ti bude neprijemne stykat se s mamou omez navstevy, a treba ji jen zavolej… at mas klid, jsi dospela a, muzes si delat vse co chces, podle svych potreb…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.14 13:28
@tlucis @chrastitko11
Je nás víc, také to tak mám.. Ale asi ne tak moc. Většina věcí ale sedí… Přijde mi, že po narození malého (teď 9měsíců) se to trošku zlepšilo, ale taky musím pořád poslouchat, že dělám vše kolem něj špatně, že můžu za to, že nesedí (neposazuju), že je to rozmazlenec (nenechávám plakat) a chudák (nedávám sladkosti, vařím mu zdravě)… Atd. A s tím pitím je naprd, že nikdy nemám jistotu, kdy se napije a ty třeba potřebuješ pohlídat, abys mohla k lékaři nebo třeba na sociálku… Uvidíš, jak se bude chovat k miminku, třeba to váš vztah zlepší. Já bych řekla, že u náš vztah je lepší, co se malej narodil, ale občas je není taky žádná sláva no. Rodiče si nevybíráš a máš je rád, ať jsou jakýkoliv… že? Nejhorší je, že mi svědomí nedá se na ni „vykašlat“ a neozývat se, i když je na mě třeba hnusná… Prostě na to nemám. Přece jen je to moje máma…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.14 13:29
Tvůj strach, že budeš jako ona je správný a vysvětlím proč. Tvé podvěmí se brání přijmout naučený vzor chovaní tzn řešit nepříjemné pocity ze života alkoholem nebo drogou.Sama víš, jakou paseku to nápachá v alkoholikovi a v nevnných dušičkách dětí. Ber to života jako negativní motivaci a ať to v tobě posiluje každodenní vůli se životem bojovat a ne se uchylovat k berličkám. Jak jsem psala hodně sebelásky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.10.14 13:45
@chrastitko11 Zkusit ji objednat k psychologovi a pak ji tam prostě přivést, něco jako rodinná terapie. Má máma byla psychicky i fyzicky týraná a nevím, kde v sobě vzala sílu být mámou tří dětí, ve výchově, jako každý udělala chyby, které se i se mnou táhnou a asi na některé věci nezapomenu, ale odpustila jsem bez podmínečně a spousty věcí pochopila až těď, když mám své dítě a stala se pro mě nejužasnější mámou na světě a pro to co v životě zažila ji obdivuji i když nebyla vždy dokonalá. Občas se v ní poznávám, ale tím jaká byla a je, mně umožňuje být lepší máma, lepším člověkem a pro mou dceru je nej bába a lepší bych si nemohla přát. Zkuste ji pomoci, zkuste odstranit blok, který vám brání zapomenout na minulost a užívat si přítomnost. A třeba ji vaše mimi nakopne a uvědomí si, že alkoholem nic nevyřeší.
- Citovat
- Upravit
20.10.14 16:20
Já to nechápu, na začátku píšeš, že ji máš ráda a tak, a pak oni říkáš hnusné věci. Nechci tím říct nic špatného 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.14 16:49
@MarkétkaU. Jasne, ze ju mam rada je to moje mama! Ale hodnekrat me ublizila a to mrzi a nejde to jen tak vymazat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.14 16:51
@MarkétkaU a ty hnusne veci jak rikas, jsou veci, ktere se stali, ja si je nevymyslela
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
