Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojky Andulku jsme měli taky když rval byl to kluk, tak jsme přes nebo hodili deku jinak to byl náš mazel umel i mluvit a každý říkal , ty jo to jsem nevěděl, že andulka umí mluvit.. Řeknu ti to tak já když jsem byla sama tak jsem si pořídila dvě kočky.Kocky , když máme domeček tak jsou zvyklé venku a do ložnice nesmí kolikrát taky proběhnou a lehnou si na postel ale spíše jsem je učila na chodbě a mají tam vše tak jsou tam no a teďka jsi sami jaksi zvyklý venku, nechtějí se moc zdržovat doma nevím proč asi zjistili, že venkovní život je lepší.. a teďka máme týden a něco štěně a do ložnice ho nebereme vůbec jen první dny byl na gauči v obýváku a ani ho to nějak netáhne a svoje místo má v koupelně ještě občas se počura a i hovínka takže tam to jde lépe umýt jsou tam kachle a ona si tam zvyklá ma tam pelíšek a asi 6 hodin za celý den travime venku..Ale u vás je problém v tom, že jste ho od malá učili..jak se říká starého psa novým kouskům nenaučíš a hlavně teďka budou na malého žárlit , protože dříve mohli najednou se objevil prcek a chceme jím to zakázat na tohle taky pozor ![]()
Dítě si opravdu musí zvyknout na hluk, jinak ho pak vzbudí vsechno. Zároveň rozumím tomu, že když konečně usne a vzbudí ho ten „blbej pes“ , „blbá andulka“ , že máš chuť je vystěhovat ale jednou je máte tak to tak ber. Nemůžeš je opravdu jen tak vyhodit/darovat. Tedy já bych to neudělala, tak když víš že jde dítě spát tam andulky dej ven,nebo přes ne hod tu deku. Psy nauč, že doma we nesteka, í to jde naučit starého psa. Z ložnice je nevyhazuj, to jsi měla když už udělat když jsi otěhotněla, ne teď.
Upřímně? Na jednu stranu tě chápu, na druhou stranu tvého manžela chápu víc. To jsi do té doby nevěděla, že budete chtít děti? Nevšimla sis, že andulky a psi dělají hluk?
chápu, že chceš psům vymezit nějaké hranice, ale proč až teď? Být na místě tvého muže, tak by mi tvůj postoj taky vadil. Ano, některé děti špatně spí, ale zvlášť když bydlíte na vesnici, tak řešíš-li v klidu spícího psa v ložnici (neštěká a nevrčí přes noc, jen přes den, ne?), tak se podle mě brzo zblázníš. Ještě pochopím takový názor kdyby šlo o vážnou zdravotní překážku nebo opravdu tíživou situaci rodiny, ale to co popisuješ je podle mě úlet a zadělávání si na problém
už jen to, že s příchodem dítěte najednou otočíš a začneš se k psům chovat úplně odlišně je výchovně jedna z nejhorších věcí, které můžeš udělat.
@Anonymní píše:
Než jsem poznala manžela, žila jsem dva roky sama. Odjakživa jsem chtěla mít psa, pracovala jsem převážně z domů, tak jsem si jednoho dne pořídila kříženečka z útulku, ať je mi doma veseleji. O něco později jsem poznala svého nynějšího muže, on měl mopsíka, taky fenu. Na chlapa k ní měl opravdu krásně vřelý vztah a zamiloval si i mého vořecha. Ted nás nesudte, ale ten jeho mopsik byl zvyklý spát u něj v nohách v posteli, no, tak tam prostě s náma spal. moc se mi to teda nelíbilo, protože porad funí a líze se, ale co uz, clovek v zamilovanosti hodně věci neresi. také mel doma dve andulky, ktere zdedil po sve ex, ktera je mela doma v predsini v pruvanu a mu jich bylo lito, tak si je vzal domů. no proste srdce ze zlataa ted jadro problemu, v lednu se nam narodil syn, ma dost problemove spani, vse ho vzbudi. chtela jsem psy z loznice vyexportovat, pac jak ten jeho mops porad funi, tak to maleho v noci budi. prej ne, ze tam je zvykly a kdesi cosi a ze proste on nebude jeden z tech, kteri po narozeni ditete zacnou byt bezohledni ke zviratum. dalsi problem ty andulky, je to strasne urvane zvire, jeste jak jsou dve. normalne byly v obyvaku (klasika obyvak kuchyne jidelna - vse pospolu), ale tato mistnost je uprostred domu, takze neustale rusily, at uz byl maly kdekoliv. mne to rusilo taky, protoze po porodu se clovek tech prvnich par mesicu nevyspi a kdyz uz pres den konecne zaberu, tak zacnou rvat ptaci. tak jsem je teda prestehovala do pracovny. rano je hned davam ven na zahradu a zpet jdou az vecer. kdyz je bourka, musi byt vevnitr, ale kdyz jde maly spat, hodim na ne cernou deku, at nervou, protoze ono to jde proste slyset na cely barak i z te pracovny. chtela jsem je nekomu darovat, protoze uprimne, je to zvire na prd. jen to rve, vsude lita peri, zrni a ja v tom proste nevidim smysl, mit v kleci neco, o co se mam starat a uzitek zadny. tak to byl ohen na strese, ze prej on ty ptaky ma rad a nechame je v klidu dozit a nikam je davat nebudeme. a posledni vec, ktera mne stve je jak psi porad stekaji. jsme sice v klidne ulici, ale jim staci kocka ci ptacek a zacnou stekat jak blby. mame bungalov, takze okna v urovne zahrady a maleho to opet budi, i kdyz jsou zavrene okna. manzel, ze at to prej neresim, ze nemuze byt jako vakuovana kvetinka a musi si zvykat na prirozene zvuky, kdyz zijeme na vesnici. na jednu stranu ma pravdu, ale strasne me to stve. nerikam, ze chci dat psy pryc, ale aspon jim vice vymezit hranice. jenze on to vidi jinak. proste zijeme vsichni v symbioze
nikdy mi to nevadilo, az ted, po narozeni syna. clovek ho upsava dvacet minut na rukach, coz je teda jo makacka, dam ho konecne do postylky a zacne stekat pes nebo rvat ptat. ty pejsky, to snesu, precejenom je to pes - partak, ale ty ptaky bych fakt nejradeji videla nekde jinde… mate nekdo podobny problem? tak teda dekuji, ze jsem si mohla postezovat aspon takto
manžel má pravdu
No, v tomhle stojím ze tvým chlapem. Zdá se, že jsi se zcela porděla z miminka a najednou začali vadit ptáci, pejsci atd…
Tvůj muž má pravdu v tom, že dítě by nemělo žít ve vakuu jako květinka, ale v normálním chodu domácnosti. Samozřejmě neřeknu, kdyby celou noc štěkali pod oknem nebo u mimi v místnosti, ale přes den nevím, proč by měly dělat takový problém občasné provozní zvuky domácnosti a zvenku. To, že občas zaštěká pes, zacvrliká pták atd., na to by mělo být dítě normálně zvyklé…
Ale spoustě maminek bohužel narozením dítěte hrábne a začne vadit vše kromě jejich miminka a zvířat se hromadně zbavují, těch darovacích inzerátů je nepočítaně, většinou vše svalují na alergii, aby to od nich nevypadalo tak blbě…
mimino si musí zvyknout na provozní hluk jinak se z toho zblázníš. Psy jste měli řešit hned ne když je mimino. Psi můžou přes den být taky venku ne? Andulky nechat v jiné místnosti než je dítě. Sousedi mají taky ptactvo a když stojím na chodbě to je teda řev, to by mne vadilo, zlatej pes
Ale chtít mít naprosté ticho je blbost, lepší at si zvykne na provozní hluk. Pokud ho naučíš na hrobové ticho a pak někomu cokoliv spadne na zem tak se mimino zblázní ![]()
Zbavovat se zvířat, to ne…však dítě za chviličku vyroste, ale andulkám bych teda udělala venku voliéru, zvládnou v pohodě aj zimu a bude jim tam lépe ![]()
@káťa píše:
No, v tomhle stojím ze tvým chlapem. Zdá se, že jsi se zcela porděla z miminka a najednou začali vadit ptáci, pejsci atd…
Tvůj muž má pravdu v tom, že dítě by nemělo žít ve vakuu jako květinka, ale v normálním chodu domácnosti. Samozřejmě neřeknu, kdyby celou noc štěkali pod oknem nebo u mimi v místnosti, ale přes den nevím, proč by měly dělat takový problém občasné provozní zvuky domácnosti a zvenku. To, že občas zaštěká pes, zacvrliká pták atd., na to by mělo být dítě normálně zvyklé…
Ale spoustě maminek bohužel narozením dítěte hrábne a začne vadit vše kromě jejich miminka a zvířat se hromadně zbavují, těch darovacích inzerátů je nepočítaně, většinou vše svalují na alergii, aby to od nich nevypadalo tak blbě…
taky mame dva psy a dve andulky
psi nekdy stekaji, andulky nekdy rvou a presto mame dve male spokojene deti. a taky mame kocky, hada, zelvu, kralika a vsichni si tu zijeme stastne. takze nehledej problemy, kde nejsou, tohle je fakt prkotina. psy okriknout, na andulky hadr nebo ven, mimco zvykat na zvuky a ty zklidnit nervy ![]()
Dítěti to vadí daleko méně než tobě.
Nepoužívej ho jako argument, není to relevantní. Ten spor o péči o zvířata máte vy dva s mužem. REspektive ty se chceš zbavit andulek, co ti vždycky vadily, ale neřekla si to a teď sis našla důvod.
Máš chlapa, který má rád zvířata. Je to něco, co si na něm měla ráda. To že je k bytostem, které má rád loajální je pro tebe něco, co ho vážně nechceš odnaučovat. Protože to by taky mohl dojít k tomu, že když se zbaví andulek, protože se chovají jako andulky, tak by se mohl zbavit i tebe, když se pod vlivem vyčerpání a únavy měníš v hádavou a protivnou osobu…
Podle toho co popisuješ je hlavní zádrhel to že jsi nevyspalá a unavené - pak je člověk podrážděnějsí a vadí mu daleko víc věcí.
Případné odstranění andulek to tak jako tak nevyřeší, protože ti začne vadit něco dalšího.
To co potřebuješ je zajistit si v rámci možností více a lepšího spánku. Tomu se dá pomoci třeba odhlučněním ložnice, používáním špuntů a především lepším přerozdělením péče o dítě tak, aby sis alespoň jednou týdně dopřála nerušený spánek celou noc.
Dítko už je dostatečně velké, noční krmení se může začít pomalu odbourávat.
Jinak pro lepší způsob, jak hledat dohodu se svým mužem na podobných sporných tématech vřele doporučuju přečíst knížku Nenásilná komunikace - pochopit že nejde o to, aby jedna strana vyhrála, ale o hledání řešení vhodného pro všechny fakt dost pomůže s dlouhodobým soužitím.
Než jsem poznala manžela, žila jsem dva roky sama. Odjakživa jsem chtěla mít psa, pracovala jsem převážně z domů, tak jsem si jednoho dne pořídila kříženečka z útulku, ať je mi doma veseleji. O něco později jsem poznala svého nynějšího muže, on měl mopsíka, taky fenu. Na chlapa k ní měl opravdu krásně vřelý vztah a zamiloval si i mého vořecha. Ted nás nesudte, ale ten jeho mopsik byl zvyklý spát u něj v nohách v posteli, no, tak tam prostě s náma spal. moc se mi to teda nelíbilo, protože porad funí a líze se, ale co uz, clovek v zamilovanosti hodně věci neresi. také mel doma dve andulky, ktere zdedil po sve ex, ktera je mela doma v predsini v pruvanu a mu jich bylo lito, tak si je vzal domů. no proste srdce ze zlata
a ted jadro problemu, v lednu se nam narodil syn, ma dost problemove spani, vse ho vzbudi. chtela jsem psy z loznice vyexportovat, pac jak ten jeho mops porad funi, tak to maleho v noci budi. prej ne, ze tam je zvykly a kdesi cosi a ze proste on nebude jeden z tech, kteri po narozeni ditete zacnou byt bezohledni ke zviratum. dalsi problem ty andulky, je to strasne urvane zvire, jeste jak jsou dve. normalne byly v obyvaku (klasika obyvak kuchyne jidelna - vse pospolu), ale tato mistnost je uprostred domu, takze neustale rusily, at uz byl maly kdekoliv. mne to rusilo taky, protoze po porodu se clovek tech prvnich par mesicu nevyspi a kdyz uz pres den konecne zaberu, tak zacnou rvat ptaci. tak jsem je teda prestehovala do pracovny. rano je hned davam ven na zahradu a zpet jdou az vecer. kdyz je bourka, musi byt vevnitr, ale kdyz jde maly spat, hodim na ne cernou deku, at nervou, protoze ono to jde proste slyset na cely barak i z te pracovny. chtela jsem je nekomu darovat, protoze uprimne, je to zvire na prd. jen to rve, vsude lita peri, zrni a ja v tom proste nevidim smysl, mit v kleci neco, o co se mam starat a uzitek zadny. tak to byl ohen na strese, ze prej on ty ptaky ma rad a nechame je v klidu dozit a nikam je davat nebudeme. a posledni vec, ktera mne stve je jak psi porad stekaji. jsme sice v klidne ulici, ale jim staci kocka ci ptacek a zacnou stekat jak blby. mame bungalov, takze okna v urovne zahrady a maleho to opet budi, i kdyz jsou zavrene okna. manzel, ze at to prej neresim, ze nemuze byt jako vakuovana kvetinka a musi si zvykat na prirozene zvuky, kdyz zijeme na vesnici. na jednu stranu ma pravdu, ale strasne me to stve. nerikam, ze chci dat psy pryc, ale aspon jim vice vymezit hranice. jenze on to vidi jinak. proste zijeme vsichni v symbioze
nikdy mi to nevadilo, az ted, po narozeni syna. clovek ho upsava dvacet minut na rukach, coz je teda jo makacka, dam ho konecne do postylky a zacne stekat pes nebo rvat ptat. ty pejsky, to snesu, precejenom je to pes - partak, ale ty ptaky bych fakt nejradeji videla nekde jinde… mate nekdo podobny problem? tak teda dekuji, ze jsem si mohla postezovat aspon takto 