Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Mango_Lassi píše:
Mně z toho strika vysloveně rodinné porozumění a velká láska k manželoviúplně nenásilná
to tam zrejme uz nebude..pouze oboustrana dohoda jak manzelstvi udrzet
@pohledzdruhestrany píše:
jako každej den i noc jí drží u krku nůž ? to je otázka volby
Samozřejmě. Volba byla - nechám dětem domov, jejich dům, jejich zázemí a srovnám soužití na normální stav dobrý pro děti, přijatelný pro mně, který by mimochodem musel předvádět i jiné ženské, pokud by ho chtěla, a ještě mnohem více - což mu naštěstí došlo,
nebo to rozsekám,
děti budou pendlovat - trvala bych na střídavé péči - a ještě se bude muset dělit těžko rozdělitelný majetek, na kterým záleží v podstatě úplně všem.
Skončilo by to tahanicí o prachy. A to jsem nechtěla. Já chtěla dohodu, jenomže prodeje zazdíval od začátku. Bez peněz neodejdu, když mám někde několik mega, tak je tam nenechám. Hotovosti nemáme dost ani náhodou a já bych začínala od nuly, kdybych chtěla být velmi radikální. Měla jsem ještě jedno meziřešení, ale vybral si, že se raději vzpamatuje. Dostal šanci - je to špatně?
Zvolil formu přizpůsobení se rodinnému životu před rozbitím všeho, na čem jsme dělali my dva dost dlouho.
Vždy působí spousta faktorů, všechno se musí zvažovat. Nejsem rozvedená tak jako většina z vás zde, protože my jsme to zvládli. Normální krize. Jde o to, že si uvědomil, že bude sám, když se nezmění, protože to jeho chování vycházelo z pocitu, že mně má doma jistou. Teď už ví, že ne.
Zajímavé bylo, jak některé věci byly o 100% jinak už druhý den. Takže ono to šlo, jenom se nechtělo.
Pochopil, zatímco vy rozvedení a nikdy ženatí ne. Vy jste svoje partnery nepochopili, můžete si alepoň namluvit, že nejste submisivní. Nemyslím si, že rozvodem jste všichni vyhráli. A ti, co se nikdy neoženili, ty doženou roky a samota.
Zvláštní na tom je, že teď je všechno lepší, jestli něčeho lituji, tak jen toho, že jsem tu strategii nevymyslela dříve.
@Sandokanos je plný ideálů, akorát, že zjevně bez trvalých vztahů. Bez zkušeností se akademicky dobře píše. Realita bývá jiná. Počkáme si, Sandokane, až budeš 20 let s jednou ženou, budeš mít několik dětí. Pak zjistíš, jak snadno se dělají zásadní změny. Vyzkoušíš si sám, jak umíš řešit vztahové/osobnostní/rodinné krize. Pokud to stihneš. Spíš si myslím, že Ti ujede vlak. Vztahy, které končí po 2-3 letech jsou o ničem a taky svědčí o tom, že s Tebou žádná nechce být anebo Ty neumíš s žádnou být.
@LaPaloma píše:
Samozřejmě. Volba byla - nechám dětem domov, jejich dům, jejich zázemí a srovnám soužití na normální stav dobrý pro děti, přijatelný pro mně, který by mimochodem musel předvádět i jiné ženské, pokud by ho chtěla, a ještě mnohem více - což mu naštěstí došlo,
nebo to rozsekám,
děti budou pendlovat - trvala bych na střídavé péči - a ještě se bude muset dělit těžko rozdělitelný majetek, na kterým záleží v podstatě úplně všem.
Skončilo by to tahanicí o prachy. A to jsem nechtěla. Já chtěla dohodu, jenomže prodeje zazdíval od začátku. Bez peněz neodejdu, když mám někde několik mega, tak je tam nenechám. Hotovosti nemáme dost ani náhodou a já bych začínala od nuly, kdybych chtěla být velmi radikální. Měla jsem ještě jedno meziřešení, ale vybral si, že se raději vzpamatuje. Dostal šanci - je to špatně?
Zvolil formu přizpůsobení se rodinnému životu před rozbitím všeho, na čem jsme dělali my dva dost dlouho.
Vždy působí spousta faktorů, všechno se musí zvažovat. Nejsem rozvedená tak jako většina z vás zde, protože my jsme to zvládli. Normální krize. Jde o to, že si uvědomil, že bude sám, když se nezmění, protože to jeho chování vycházelo z pocitu, že mně má doma jistou. Teď už ví, že ne.
Zajímavé bylo, jak některé věci byly o 100% jinak už druhý den. Takže ono to šlo, jenom se nechtělo.
Pochopil, zatímco vy rozvedení a nikdy ženatí ne. Vy jste svoje partnery nepochopili, můžete si alepoň namluvit, že nejste submisivní. Nemyslím si, že rozvodem jste všichni vyhráli. A ti, co se nikdy neoženili, ty doženou roky a samota.
Zvláštní na tom je, že teď je všechno lepší, jestli něčeho lituji, tak jen toho, že jsem tu strategii nevymyslela dříve.@Sandokanos je plný ideálů, akorát, že zjevně bez trvalých vztahů. Bez zkušeností se akademicky dobře píše. Realita bývá jiná. Počkáme si, Sandokane, až budeš 20 let s jednou ženou, budeš mít několik dětí. Pak zjistíš, jak snadno se dělají zásadní změny. Vyzkoušíš si sám, jak umíš řešit vztahové/osobnostní/rodinné krize. Pokud to stihneš. Spíš si myslím, že Ti ujede vlak. Vztahy, které končí po 2-3 letech jsou o ničem a taky svědčí o tom, že s Tebou žádná nechce být anebo Ty neumíš s žádnou být.
Pěkně popsáno!
![]()
@LaPaloma Podivej, ja jsem nazoru, ze vztah a partner te ma naplnovat, byt k uzitku, ze se tesis na dalsi spolecny den. Je to tak moc?
Takove hledani reseni, jak spolu vyjit a nezabit se mi prijde strasny. ![]()
@LaPaloma píše:
Samozřejmě. Volba byla - nechám dětem domov, jejich dům, jejich zázemí a srovnám soužití na normální stav dobrý pro děti, přijatelný pro mně, který by mimochodem musel předvádět i jiné ženské, pokud by ho chtěla, a ještě mnohem více - což mu naštěstí došlo,
nebo to rozsekám,
děti budou pendlovat - trvala bych na střídavé péči - a ještě se bude muset dělit těžko rozdělitelný majetek, na kterým záleží v podstatě úplně všem.
Skončilo by to tahanicí o prachy. A to jsem nechtěla. Já chtěla dohodu, jenomže prodeje zazdíval od začátku. Bez peněz neodejdu, když mám někde několik mega, tak je tam nenechám. Hotovosti nemáme dost ani náhodou a já bych začínala od nuly, kdybych chtěla být velmi radikální. Měla jsem ještě jedno meziřešení, ale vybral si, že se raději vzpamatuje. Dostal šanci - je to špatně?
Zvolil formu přizpůsobení se rodinnému životu před rozbitím všeho, na čem jsme dělali my dva dost dlouho.
Vždy působí spousta faktorů, všechno se musí zvažovat. Nejsem rozvedená tak jako většina z vás zde, protože my jsme to zvládli. Normální krize. Jde o to, že si uvědomil, že bude sám, když se nezmění, protože to jeho chování vycházelo z pocitu, že mně má doma jistou. Teď už ví, že ne.
Zajímavé bylo, jak některé věci byly o 100% jinak už druhý den. Takže ono to šlo, jenom se nechtělo.
Pochopil, zatímco vy rozvedení a nikdy ženatí ne. Vy jste svoje partnery nepochopili, můžete si alepoň namluvit, že nejste submisivní. Nemyslím si, že rozvodem jste všichni vyhráli. A ti, co se nikdy neoženili, ty doženou roky a samota.
Zvláštní na tom je, že teď je všechno lepší, jestli něčeho lituji, tak jen toho, že jsem tu strategii nevymyslela dříve.@Sandokanos je plný ideálů, akorát, že zjevně bez trvalých vztahů. Bez zkušeností se akademicky dobře píše. Realita bývá jiná. Počkáme si, Sandokane, až budeš 20 let s jednou ženou, budeš mít několik dětí. Pak zjistíš, jak snadno se dělají zásadní změny. Vyzkoušíš si sám, jak umíš řešit vztahové/osobnostní/rodinné krize. Pokud to stihneš. Spíš si myslím, že Ti ujede vlak. Vztahy, které končí po 2-3 letech jsou o ničem a taky svědčí o tom, že s Tebou žádná nechce být anebo Ty neumíš s žádnou být.
jaká je korelace mezi (ne)svatbou a budoucí samotou ? vůbec žádná
a já se prostě nezměnil, protože problém vždycky způsobujou oba dva, kór kdyby na mě někdo nastoupil tak, jak to popisuješ, mám děti ve střídavce a v novym vztahu jsem šťastnej, absolutní porozumění, jen nevím jestli je to lidma nebo jen tím, že se nemusej řešit provozní problémy s dětma ![]()
nevím, působíš na mě strašně agresivně a tak, že je v tobě hrozná touha po pomstě, která bude naplněna, až okolnosti dovolí
@Sandokanos píše:
@LaPaloma Podivej, ja jsem nazoru, ze vztah a partner te ma naplnovat, byt k uzitku, ze se tesis na dalsi spolecny den. Je to tak moc?Takove hledani reseni, jak spolu vyjit a nezabit se mi prijde strasny.
co nadelas. kdyz uz je tam spolecny majetek a deti a blbe se to deli napul ?
@Venetia píše:
co nadelas. kdyz uz je tam spolecny majetek a deti a blbe se to deli napul ?
Tvl, dyť to zní jako popis z bojiště. Že to někomu stojí za to. Je lepší být sám
@Venetia píše:
co nadelas. kdyz uz je tam spolecny majetek a deti a blbe se to deli napul ?
Jedno dítě se blbě dělí napůl. Dvě už jdou. Pokud samozřejmě nechceš z každého půlku. ![]()
@Venetia píše:
co nadelas. kdyz uz je tam spolecny majetek a deti a blbe se to deli napul ?
Taky je tu varianta, ze clovek vlastne nema tak moc duvod opoustet manzela/ku, ale je proste linej a chce vyhody, ktery mu prinasi partner, ale zaroven mit svobodu a uzivat si podle sveho a omlouva si to, ze vlastne nedela nic spatneho. ![]()
@Mango_Lassi píše:
Tvl, dyť to zní jako popis z bojiště. Že to někomu stojí za to. Je lepší být sám
jak je psano vyse ..majetek a deti ..neni to tak snadne .
Znam bohuzel i pripady , kdy k rozvodu doslo a stejne zustali ve stejnem dome , protoze nebyli schopni se vyporadat . Ale to uz slo o starsi pary s odrostlyma detma .
@Sandokanos píše:
Taky je tu varianta, ze clovek vlastne nema tak moc duvod opoustet manzela/ku, ale je proste linej a chce vyhody, ktery mu prinasi partner, ale zaroven mit svobodu a uzivat si podle sveho a omlouva si to, ze vlastne nedela nic spatneho.
taky muze byt
@samá práce @Sandokanos @Venetia
Když se nad tím ještě tak zamýšlíte - tak můj problém s manželem byl, že se nezúčastňoval péče a výchovy svých dětí = v podstatě se na ně jenom díval. Neřešil výchovné problémy, všechno nechával na mně, i když to nebylo vhodné. Něco z toho byly záležitosti jeho, nebo byl svědkem něčeho a nezasáhl, když vysloveně měl; čekal, až to udělám já. Línej něco řešit. Hrozně línej.
Dlouho jsem mu říkala, že se musí o svoje děti starat i v nepříjemné chvíli = vychovávat, říct jim, že mají něco udělat, popř. vysvětlit matematiku, ale pořád málo, nic nechápal. Tím u mně ztratit tu úctu.
Tak jsem přitvrzovala až k té vražedné situaci, že mu ty děti polovinu měsíce nechám a půjdu pryč, když nechápe, že aspoň někdy tu je pro ně a něco udělá, vyřeší, když já u toho nejsem a nebudu to dělat dodatečně, … apod. Že je bude muset vypravovat do školy, vozit na kroužky. Všechno jsem dělala místo něho, aby mohl mít co nejvíce pohodlí. Vlastně jenom chodil do práce. Z lenosti a sobectví se nezúčastnil té výchovy a péče o děti, nepřečte pohádku, .. atd. . Seděl v křesle a četl si na mobilu.
Až pohrůžka střídavé péče zabrala jako ten nůž na krku. Chtěla jsem mu dopřát pocit, jak je na to sám a klidně si může přivést ženskou, která mu ukáže, co všechno pro ni bude dělat, když nechce pro mně.
Vražedný nástroj u nás byla pohrůžka střídavé péče a jeho samoty. Taková sv.ně jsem byla. A pak by muselo být to finanční vyrovnání, za které bych mu přepsala svůj majetek z domu, kdyby ochotně prodal něco jiného.
Ale nebylo s ním bohužel k hnutí. Proto si musel vyslechnout tu nabídku na rozchod, protože jsem mu řekla, že z něj otce prostě udělám anebo už ho nepotřebuji.
Rádoby malá nenápadná věc přerostla v úplnou obludu, protože jedno dítě mělo zdravotní i fakt dost velké výchovné problémy a nechal mně v tom. Nedalo se to stihnout. A pak ještě kritizoval. Což tedy neměl dělat, když nechtěl pomoci.
Bylo to bojiště. Tak jsem si hezky představila, jak mám 14 dní v měsíci vegáč.
To je jako dovolená každý měsíc.
Když si nebude všímat našich společných dětí a vrátí se do stavu jako dříve, tak ho opustím. Přes to už nejede vlak. To jsou moje podmínky soužití do budoucna.
Má se mnou hroznej život, chudák, něco se po něm chce, ale stále jsem tomu dávala šanci.
Nejsem jako vy, neutíkám ihned. Provozní věci kolem dětí se snažím vyřešit s tím, s kým ty děti mám. Až budu mít osobnostní problém z více hledisek, jako vy, tak ho opustím.
I když je dost línej a sobeckej ve smyslu, že má rád to vlastní pohodlí, tak pořád není tak hrozný v jiných věcech, aby se to nedalo kočírovat, ale bohužel se stalo, že rozumněl až té krajní možnosti. To je hlavně jeho chyba.
@Sandokanos píše:
@LaPaloma Podivej, ja jsem nazoru, ze vztah a partner te ma naplnovat, byt k uzitku, ze se tesis na dalsi spolecny den. Je to tak moc?Takove hledani reseni, jak spolu vyjit a nezabit se mi prijde strasny.
Mně přijde strašný hledat každou chvíli nového partnera, protože nedokážu nic vyřešit. Jsou věci, co Ti těšení na další společný den nezkazí natolik, abys nedal soužití a společnou dovolenou, například. Zabíjet budu kvůli horším věcem, přečti si na jiných vláknech, co se děje, a stejně takoví, jako Saulus nikdy nepochopí.
@pohledzdruhestrany píše:
jaká je korelace mezi (ne)svatbou a budoucí samotou ? vůbec žádnáa já se prostě nezměnil, protože problém vždycky způsobujou oba dva, kór kdyby na mě někdo nastoupil tak, jak to popisuješ, mám děti ve střídavce a v novym vztahu jsem šťastnej, absolutní porozumění, jen nevím jestli je to lidma nebo jen tím, že se nemusej řešit provozní problémy s dětma
nevím, působíš na mě strašně agresivně a tak, že je v tobě hrozná touha po pomstě, která bude naplněna, až okolnosti dovolí
Jo, tím to je, Ty jsi to nezvládl. Proto jsi rozvedený. Proto si myslíš, že jsi šťastný, ale musíš si sám říct, zda jsi udělal vše pro záchranu manželství a rodiny pro děti, nebo jsi před řešením utekl.
S novou fakt neřešíš věci kolem dětí, tam se dá cukrovat.
Naštěkat můžeš po telefonu exce nebo klidně osobně dle libosti.
A je to tak, jak si myslíš, až budeš mít děti s tou novou, budou větší problémy a třecí místa.
@LaPaloma píše:
Jo, tím to je, Ty jsi to nezvládl. Proto jsi rozvedený. Proto si myslíš, že jsi šťastný, ale musíš si sám říct, zda jsi udělal vše pro záchranu manželství a rodiny pro děti, nebo jsi před řešením utekl.
S novou fakt neřešíš věci kolem dětí, tam se dá cukrovat.
Naštěkat můžeš po telefonu exce nebo klidně osobně dle libosti.
A je to tak, jak si myslíš, až budeš mít děti s tou novou, budou větší problémy a třecí místa.
tři děti mi stačí… a myslím si, že jsem šťastný, ale nejsem šťastný, protože to víš, díky za podnět, zamyslím se ![]()
a jo cukrování je příjemný, asi holt jeden z použitelnejch modelů je rozplodit se a pak najít spřízněnou duši v nezatíženosti tisíce provozních kravin