Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jestli ono to nebude tím, že lidi kastuješ. Starší, mladší, kluk, holka. A co jako?
@radkka To jsem napsala jen proto, aby jste vedeli, ze nejde jen o holky. Ze si zkratka rozumi opravdu s kazdym. Zakl.
@Anonymní píše:
Ahoj
Omlouvam se za anonym, ale je to pro me moc osobni a docela se za to i stydim. Mozna to moc resim. Proc sem pisu - dohnala me k tomu v podstate moje kamaradka, vlastne ani nevim zda ji tak muzu nazvat, je to spise znama, takova drbna, vi o kazdem vztahu, co se kde sustne a ja nejak nemam chut se ji sverovat, proto ji nenazyvam kamaradkou. Posledni dobou na ni vidim, jak dokaze vychazet s ostatnimi lidmi, me je malokdo sympaticky a ona si s kazdym najde tema a rec, at je to kluk, holka, starsi, mladsi.Ja vetsinou jen koukam a nemam nejak chut se zapojovat, vetsinou ty lidi ani neznam a nevim co si s nimi rict, ani me jejich zivoty nezajimaji. Kdyz jsem byla mala, ten kdo nemel kamarady byl proste divny a neschopny vychazet s ostatnimi. Kde je chyba, u me?
Eh, ano, chyba u tebe…
Co bys chtěla slyšet, že je chyba u těch druhých, protože jsou málo sympatičtí a zajímaví?
Pokud tě lidi nezajímají, proč mezi nimi hledáš přátele? Abys je měla? Kvůli okolí?
@Anonymní píše:
@Bábrdl Abych byla oblibena.
Ale proč chceš být oblíbená?
@Anonymní píše:
@Bábrdl Abych byla oblibena.
A proč potřebuješ být oblíbená? A hlavně u lidí, kteří tě nezajímají a nemáš si s nimi co říct? K čemu ti to bude?
Byt oblibena chces byt kvuli image, kvuli ostatnim. Premyslej o tom, co je dulezite pro Tebe, co Te dela stastnou.
Já jsem odjakživa introvert a i když se mnou třeba na střední pár holek chtělo navázat blízké přátelství, já to nějak neuměla. Taky mi vždycky po chvíli začalo vadit, že pořád chtěly něco podnikat a vymýšlet, zatímco já se radši zahrabala do postele a četla si knihu. Třeba to máš podobně
Mám pár dobrých známých, vidíme se tak jednou do měsíce, potom bývalou spolužačku - tu vidím tak jednou za půl roku. Docela se vídám s bývalým kolegou z práce, to už bych si i troufla nazvat ho kamarádem.
Jinak zkus se s někým seznámit, kdo má podobné zájmy - na koncertě, ve fitku, v bazéně. Je pak větší šance, ze narazíš na „své“ lidi ![]()
Někdo to tak prostě má, když je člověk extrovertní, jde mu to snadno a ani se sám nemusí moc snažit a nutit se do konverzace. Ano, můžeš se víc snažit a občas prohodit něco s lidmi, abys vypadala, že máš zájem, ale pokud ti to tak vyhovuje, tak nechápu proč bys měla.
Každý je nějaký..
![]()
No asi by me prave delalo stastnou, kdybych byla oblibena. Kdyby se semnou chteli lide bavit sami od sebe. Je to neprijemne, kdyz si jako jedina v urcitem okruhu pratel pripadam neoblibena. @BloomingGorgeous
@Anonymní píše:
@Bábrdl Abych byla oblibena.
Aha, tak to neporadím ![]()
@Natuls Ja si prave nemyslim, ze bych byla nejaky introvert, ale prijde mi, ze se na me kazdy diva zlym pohledem, a nema chut se semnou bavit.
@Anonymní píše:
@Natuls Ja si prave nemyslim, ze bych byla nejaky introvert, ale prijde mi, ze se na me kazdy diva zlym pohledem, a nema chut se semnou bavit.
Tak zkus hledat někde jinde, třeba potkáš někoho, kdo je ti podobný, kdo má rád podobné věci. Vykašli se na lidi, kteří se na tebe dívají zle, kteří tě pomlouvají na každém kroku. Najdi si někoho, s kým si budeš rozumět, a nebudeš se muset přetvařovat.
Měla by sis ujasnit, jestli ti jde o image nebo o kamarády. Být oblíbená a mít kamarády jsou dvě naprosto odlišné věci. Pokud se nemáš chuť zapojovat, nic tě nezajímá a lidem se neotevřeš (byť jen částečně), nemůžeš očekávat, že tě každý kolektiv přijme s nadšením a stejně tak nemůžeš čekat, že ti před nos spadne nějaký člověk, který by si zasloužil označení „kamarád“. Tak se pro začátek rozhlédni kolem sebe, máš nějaké bývalé/současné spolužáky? Nějaké kolegy v práci?
Ahoj
Ja vetsinou jen koukam a nemam nejak chut se zapojovat, vetsinou ty lidi ani neznam a nevim co si s nimi rict, ani me jejich zivoty nezajimaji. Kdyz jsem byla mala, ten kdo nemel kamarady byl proste divny a neschopny vychazet s ostatnimi. Kde je chyba u me? 
Omlouvam se za anonym, ale je to pro me moc osobni a docela se za to i stydim. Mozna to moc resim. Proc sem pisu - dohnala me k tomu v podstate moje kamaradka, vlastne ani nevim zda ji tak muzu nazvat, je to spise znama, takova drbna, vi o kazdem vztahu, co se kde sustne a ja nejak nemam chut se ji sverovat, proto ji nenazyvam kamaradkou. Posledni dobou na ni vidim, jak dokaze vychazet s ostatnimi lidmi, me je malokdo sympaticky a ona si s kazdym najde tema a rec, at je to kluk, holka, starsi, mladsi.