Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
No jo, jenze ja mam obavu, ze je to rys povahy, po jeho otci…Jako maly byl uplny slunicko, pozitivni, v pohode.Ted je strasnej negativista, vecne nafoukly..
@Anonymní píše:
No jo, jenze ja mam obavu, ze je to rys povahy, po jeho otci…Jako maly byl uplny slunicko, pozitivni, v pohode.Ted je strasnej negativista, vecne nafoukly..
To je vcelku normální, hormony, vydrž zase se změní. Moje nejstarší dcera byla jako dítě úplný vzorek, v pubertě na zabití. Měla jsem pocit, že mi ji někdo vyměnil, drzá, neempatická, vymýšlela samé neplechy.Za pár let mi moji vzornou dceru zase někdo vrátil zpět. ![]()
@boball píše:
To je vcelku normální, hormony, vydrž zase se změní. Moje nejstarší dcera byla jako dítě úplný vzorek, v pubertě na zabití. Měla jsem pocit, že mi ji někdo vyměnil, drzá, neempatická, vymýšlela samé neplechy.Za pár let mi moji vzornou dceru zase někdo vrátil zpět.
Diky za uklidneni
Nekdy si fakt uz zoufam, co to je za cloveka:)
Trošku mi to připomíná to co říkal Dušek ve “Čtyřech dohodách”…že s dítětem roste jeho hodná a zlobivá část. Jako malé zjistí, že rodiče mají jaksi radši toho hodného a tak jim ho nabízí, aby obě strany měli klid
bohužel v pubertě se tyto části prohodí ![]()
@Anonymní píše:
Diky za uklidneniNekdy si fakt uz zoufam, co to je za cloveka:)
Nejsi v tom sama. Jenom u některých dětí to není tak markantní. Prostřední dcera byla v pubertě proti té první hotový anděl a ted čekám na syna.Je mu devět, už občas prohodí nějakou hlášku, tak si říkám, a sakra za chvíli je to tady zas. ![]()
Me i mrzi, jak se chova k nasemu psovi. I kdyz pes za neco nemuze, hned ho fest sekne. Kvuli tomu se hadame casto. Pritom jako mladsi ho mel rad a celkove byl hrozny pohodar. Proste nevypocitatelnej, stale neco odklada..
To teď nepoznáš, zda ti tvůj syn bude v dospělosti povahově blízký. Pubertě se také říká, že jsou to telecí léta a to tedy jsou. Popisuješ normálního puberťáka, kterého má doma kdekdo. Fakt nemáš doma žádnou vzácnost
.
Tuhle jsme s mužem vzpomínali, co s námi provedla puberta a oba jsme se shodli, že jsme se přehodili úplně na opačnou povahovou stranu než co naše rodiče do té doby znali. Z veselého aktivního a sdílného extroverta se ze mně stala nad vším zhnusená odsekávající příšera, která se neustále kriticky vyjadřovala směrem k rodičům i k okolí. Práce jsem se bála jako čert kříže a na všechno jsem říkala, že nevím a že si nepamatuju. Manžel zase téměř oněmněl a to byl do té doby bavič rodiny. Když odněkud přišel domů, tak se to poznalo podle bot v předsíni a jinak se muselo nahlédnout do pokoje, protože na nikoho nereagoval. A kdo mu do toho pokoje strčil hlavu, na toho hodil takový pohled, že se to ten druhý bál udělat znovu. A pak to všechno nějak pominulo a zase jsme rodiče rádi viděli, povídali si s nimi a rádi je vidíme a rádi si povídáme doteď.
@Masina píše:
To teď nepoznáš, zda ti tvůj syn bude v dospělosti povahově blízký. Pubertě se také říká, že jsou to telecí léta a to tedy jsou. Popisuješ normálního puberťáka, kterého má doma kdekdo. Fakt nemáš doma žádnou vzácnost.
Tuhle jsme s mužem vzpomínali, co s námi provedla puberta a oba jsme se shodli, že jsme se přehodili úplně na opačnou povahovou stranu než co naše rodiče do té doby znali. Z veselého aktivního a sdílného extroverta se ze mně stala nad vším zhnusená odsekávající příšera, která se neustále kriticky vyjadřovala směrem k rodičům i k okolí. Práce jsem se bála jako čert kříže a na všechno jsem říkala, že nevím a že si nepamatuju. Manžel zase téměř oněmněl a to byl do té doby bavič rodiny. Když odněkud přišel domů, tak se to poznalo podle bot v předsíni a jinak se muselo nahlédnout do pokoje, protože na nikoho nereagoval. A kdo mu do toho pokoje strčil hlavu, na toho hodil takový pohled, že se to ten druhý bál udělat znovu. A pak to všechno nějak pominulo a zase jsme rodiče rádi viděli, povídali si s nimi a rádi je vidíme a rádi si povídáme doteď.
Diky moc za uklidneni ![]()
Dobry den,
mam cerstve 16 leteho syna. V posledni dobe je katastrofa, nevychazime spolu.Syn ma ADHD, reakce nekdy nevypocitatelne, ale celkove je proste nejchytrejsi, na druhou stranu introvert, stale zalezly u sebe v pokoji.Nic ho nezajima, nema zadny cil, sam od sebe doma nic neudela..S kamarady ven moc nechodi, je s nimi v kontaktu na skype.
Dospela jsem k nazoru, ze jako clovek mi moc nesedne. Mate nekdo zkusenosti, jak s takovym mladym clovekem vychazet?