Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@lovethelife píše:
@Kiki1285 no to já také čekám v podstatě prvníprvní (pro mě Terezka) se přeci jen nenarodila a druhé těhotenství jak rychle začalo, tak rychle skončilo… Ale teď je to jiný, cítím se mnohem silněji, a hlavně po tom co má prcek za sebou, to bude sakra bojovník
Každý večer poděkuji za další den v pořádku
Jee promin, ja ten tvuj prispevek spatne cetla. Jsem tele, mrzi me, cim vsim si prosla. Ale dulezite je, ze ted se citis skvele a vse bude uz jen dobre
jinak mne je taky 27, docela nahoda ![]()
Jinak my jsme dnes dostali pekne studenou sprchu od pritelovych rodicu. Tehotenstvi se proste ted nehodi do JEJICH planu. Tak jsme z toho hodne spatni ![]()
@Adelcatch No tak vidíš, tak to to máš jasný
na Vánoce už pohoda doma s prcekm ![]()
Jj, příroda je mocná, beru to teď s pokorou. Mám jedinou výhodu, a to tu, že otěhotním vždy hned a poprvé jsem měla se cítila jako vítěž a že otěhotnění nic není a dvě čárky jsem ihned oznamovala rodině. Teď jsem každý den u vytržení z toho, jaký obrovský zázrak to celý je a jak to vůbec není v mých rukou.
Mě se zdál taky sen. Udělala jsem si v něm test a byl silně pozitivní a já si říkala, ty kráso, takhle silný test 4 dny před ms, já věděla, že tentokrát to bude jiný, tohle dítě bude silné a donosím ho do konce. Pak jsem se probudila a první myšlenka byla, že si půjdu udělat test, ptž ten sen byl hrozně živý a já už vnitřně věděla, že jsem těhotná. A pak si říkám né neblbni, je brzo, budeš zklamaná a pak se klepat ještě abys to nedostala… no šla jsem si samozřejmě pro test
do 10 vteřin přesně tak silná druhá čárka a já byla v šoku… Poté se probudil přítel a říká. Víš co se mi dneska zdálo? že jsem vešel do místnosti a tam seděl náš malý syn a měl velkou radost, že jsem přišel. Začal se smát a vztahovat ke mě ručičky a já se cítil tak šťastný, že jsem se probudil a cítil, že se pořád směju. Já se usmála a donesla mu test ![]()
Takže tentokrát to vyjde na tuty!
A u tebe taky kluk, tak super
Ty už budeš o něco těhotnější víď? ![]()
@Kiki1285 to je v pohodě
, já jsem s tím srovnaná a možná jsem i ráda, za to co se vše stalo… Tvoje je to první? No já nad dvacetsedmičkou nejásám
začínám se cítit starší… ![]()
No já jsem taky zvědavá na reakci u nás, ptž všichni vědí, že u nás dítě rovná se návrat domů a to se nelíbí přítelově mamce, dělá všechno proto, abychom se nikdy nevrátili, ptž ona si pro svého syna vysnila jiný život a on „plní“ její sny… nepomáhá ani to, když se jí snaží vysvětlit, že to je jeho život… Dlouho jsem od tchýně poslouchala, jak je hrozný mít děti ( má 3 ) a když jsem jí řekla, že to cítím i vzhledem k potratu jinak, bylo mi řečeno, že potrat nic není, ona si tím taky prošla…
Jinak vím, že zbytek rodiny by si nic nepřál víc ![]()
A co u Vás, jak to že nezapadáte do plánu vy? ![]()
@lovethelife hele zasadni problem je asi ten, ze jim syn dospel
zni to divne, ale fakt nechapou, ze mame svuj zivot na ktery nepotrebujeme jejich povoleni ![]()
Takze kdyz jsme jim to oznamili, tak misto radosti resili mou praci. Rodice mi dohodili misto a ja kdyz jsem rekla ze nastoupim, tak jsem o tehotenstvi fakt nevedela. A ted je ohen na strese, protoze je to trapne, neco jsem slibila, firma bude mit starosti atd. Nic jsem ale neslibila, alespon ne to, ze tam budu trebb tri roky
to spis oni za mymi zady, navic jsem se dozvedela o dalsich manipulacich za mymi zady, tak mam chut tam vubec nenastoupit. A to teprve bude toco
![]()
Kazdopadne to mas taky vesele
Ja nevim, ale snad jednou budeme jini rodice ![]()
@Kiki1285 nj, tak to je podobná situace… co se mluvení do života týče. Je to těžký…
Nicméně jak píšeš, mohli bychom být jiní… Třeba moje mamka měla naprd dětství a řekla si, že bude v určitých věcech jiná, a byla. A ve spoustě věcech je mi vzorem, ona byla lvice co by se za nás bila. Ale byly i věci, který na svých dětech praktikovat nechci a tak bych mohla být vylepšený model rodiče zase o jeden level a naše děti taky nebudou třeba akceptovat některý věci od nás a budou ještě lepší než my… takže už to bude vlastně jenom lepší ![]()
A tys už podepsala smlouvu? Popř. když nastoupíš, stejně je tam zkušebka
Ale chápu ten „závazek“ vůči nim, i když vlastně není.
@aamel píše:
@Adelcatch Jdeš za v pátek za 2 týdny? Já jo
Jdu 12.5. ![]()
@lovethelife To je úplně hezké
no to fakt musí vyjít!!!
a s otěhotněním to taky nemám absolutní problém..Doktorka mi říkala že mám v tomhle štěstí
podle utz jsem teď 7+2
![]()
Dáme si později vědět, zda to budou ti synové ze snů ![]()
Ja vam tak zavidim to pozitivni mysleni
ja jsem ted spis takova depkoidni a mam strach, sama si vzdycky reknu ze to je blbost ze na to takhle nesmim myslet.. No desny… jdu na kontrolu tento patek… snad bude uz
aby se mi aspon malinko ulevilo, kdyz uz beru prasky tak snad k necemu jsou
![]()
@MartinaL87 protože depky stejně nijak nepomůžou, spíš naopak.
Tak šup šup myslet jen pozitivně a nemyslet na to co se může…
![]()
Holky zdravím, já doplňuji celý B komplex, protože listovka je vitamín skupiny B a tyhle vitamíny nejlépe působé dohromady, vzájemně se podporují. Teď se našim miminkům vytvářejí orgány, mozek apod., takže doplňuji ještě ALA, EPA a DHA. A kvůli omega 3 mastným kyselinám mám jeden oblíbený olej, protože ryby skoro nejím. A pak kvůli jodu si dávám frťana vincentky.
Jinak jsem tak vděčná za každý den, co je prcek ve mně, že se prostě i jen tak usmívám a jsem prostě přešťastná. Každopádně já věřím na autenticitu pocitů, takže když to někomu úplně nejde, nemá podle mě smysl lámat to přes koleno, to by člověka mohlo stresovat ještě víc. Když mám negativní pocity, tak je nechám být, projdou, třeba si i popláču, ale zbytečně je neživím a paradoxně mnohem rychleji odezní. Takže já si tohle klidně dovoluju a říkám to i miminku, teď je maminka smutná a něco ji trápí a to budeš v životě zažívat taky, to k životu prostě patří. Ale brzy zas bude líp a ono fakt je a pak se zas přiblble usmívám ![]()
@Adelcatch Díky, to mě tak nějak naučil život ![]()
A hlavně to, že emoce jako strach, vztek, smutnění mají v životě taky svoje místo a člověk se s nima potkává a potkávat bude. A jsou to důležité emoce a v podstatě me baví s nima pracovat a zpracovávat je, protože mě jejich prožívání posouvá dál. A to už teď předávám prckovi. Prostě asi nebudu devět měsíců vysmátá, i když jsem šťastná jako jsem ještě nikdy nebyla. A je úplně v pořádku, že se občas bojíme o toho malilinkatého tvorečka v nás, aby to dobře dopadlo, zvláště po nějakých špatných zkušenostech. Takže za mě je tohle úplně v pořádku, mávají s náma taky hormony. Spíš jde o to, nepoddávat se tomu moc - to každá z nás asi cítí, kdy je to tak nějak v normě a kdy už je to moc a když se to děje, tak existuje spousta možností, jak si pomoci. Mně se třeba hodně osvědčily bachovky, ale ona i procházka v zeleni člověka vyklidní. To si každý musí najít to svoje. Takže vám všem i sobě přeju co nejvíce radostných dnů bez mráčku v tomhle našem krásném stavu a když už se nějaký ten mrak objeví, nechat ho tak nějak přejít, zase za ním bude modré nebe ![]()