Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
No jo pubertacek machruje. Pokud by byl sam, odpovedel by stejne? Pokud ne a bylo to poprve, odpustila bych mu to.Ale taky zalezi, o co slo..
Jestli by tak odpověděl, kdyby byl sám - těžko říct. Už ale i učitelky si na jeho chování stěžovaly, že byl sprostej. Poslouchá taky písničky se sprostým textem, tak mu to asi pak připadá normální nebo nevím.
To doufám, že ho to přejde. Ale trestat ho za to musím, jinak by nám přerostl přes hlavu…
Asi by záleželo na tom, na co že to s.al… pokud to bylo něco, na co já taky, tak bych jen odpověděla, že takhle se nemluví a víc to neřešila.
Puberta no.
Vynadat nebo potrestat, aby viděl, že takhle ne. Časem to přejde. Tedy to nejhorší a se zbytkem si bude snad ve slušné společnosti dávat pozor.
Záleží o co by šlo
pokud by to bylo něco co jsem po něm chtěla aby udělal tak by se mu to v dohledné době vrátilo, nejspíš až by si přišel pro oběd ![]()
No co jsem po něm chtěla? - Aby dojedl snídani. Protože mi bylo v té chvíli jasné, že bude bez oběda a minimálně do šesti večer bez jídla, protože šli na brigádu a kvůli kamarádovi, kterému začínala o hodinu dřív, chtěl odvézt dřív. Je to hubeňour, tak to řeším.
Tak v tom případě promiň, ale to jsem na straně tvého syna, organizovat mi v 16 matka, že mám dojíst snídani, tak moje odpověď bude možná ještě méně slušná, resp. byla by řečená slušnějšími slovy, ale mnohem jedovatější… Jo a rozhodně bych se ti neomlouvala, ale druhý den vyrazila rovnou pěšky a hlavně bez snídaně ![]()
@j.a.n.i1 píše:
Tak v tom případě promiň, ale to jsem na straně tvého syna, organizovat mi v 16 matka, že mám dojíst snídani, tak moje odpověď bude možná ještě méně slušná.
Tak to trochu meni situaci. Myslela jsem, ze to byla prosba o nejakou pomoc doma.Tak ze by se dalo rict, ze se jen jadrne vyjadruje ![]()
A navic v tech vedrech chodi misto flakani na brigadu. Nemas si na co stezovat ![]()
Nechala bych ho hladovět. Mohl to říct jinak, ale mně nutit v 16 máma do jídla, tak ji pošlu úplně nejdál a to i kdybych věděla, že dostanu pár facek.
Je skoro dospělý, musí sám vědět, že bude mít hlad, třeba si něco koupil cestou.
Já nenutím dojídat ani pětiletého. Dneska nesnídal, neobědval a když jsem mu řekla, co bude k svačině, tak nebude ani svačit a nejspíš nebude ani večeřet…
PS: Výše uvedené platí, pokud nemá např. problémy s příjmem potravy, to by měnilo situaci.
EDIT: A ještě ho „nutit“ před kamarádem. To si musel připadat jak mimino a musel se stydět.
Dneska mě šestnáctiletý syn teda naštval. Spal u nás jeho kamarád a pak u snídaně před ním zamachroval. Odpověděl mi před ním: „Na to já seru.“ To mě teda dostalo. Za trest jsem je neodvezla, kam chtěli. Šlapali pěšky. Už se mi po telefonu omluvil. Také se vám to stalo a jak byste se zachovali?