Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Pupečníková krev
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
22.7.10 13:01
pupečníková krev
Ahojky,nemáte někdo zkušenost z dárcovstvím pupečníkové krve při po porodu 
díky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.7.10 13:13
Já mám je to 3 měsíce co jsem darovala, nevím ale co konkrétně tě zajímá!!! Ptej se!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.7.10 13:25
Mě by to taky zajímalo 
Jak to probíhá, jak předem se musí zájem hlásit, nevím na co dalšího se ptát, prostě takový popis jak to je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.7.10 13:31
Ahoj,
je to teda už 3 roky, co jsem darovala (poprvé to nevyšlo), ale podmínky budou asi stejné.
Pokud chceš darovat pupečníkovou krev, musíš si zjistit, jestli to je možné v tebou vybrané porodnici - ne všude spolupracují s centry pro odběr. Na odběru samotném nic není, prostě se napíchne pupečník a krev se odcucne do připraveného setu, ale ten set právě musejí mít připravený. Krev jde odebrat i když necháš miminku dotepat pupečník, tak jsem to měla já. Někdo tvrdí, že to nejde, ale záleží, jak se komu chce…
Podmínkou pro odběr je ale fyziologické těhotenství bez nemocí, asi i fyziologický porod.
Někdy se stane, že se třeba brzy odloučí placenta, nebo že je krve málo - to ale pozná až Dr při odběru.
Nevím, co by tě ještě mohlo zajímat, určitě by se dalo na netu najít nějaký článek o darování psaný dárkyní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.7.10 13:35
No tak ve zkratce popíšu jak to bylo u mě!
Porod mě vyvolávali, před porodem jsem se o darování PK nezajímala,takže nějakou žádost jsem nevypisovala, ale dá se to říct předem při sepsání porodopisu. Malá se narodila a když byla venku tak se mě sestřička zeptala jestli nechci darovat pupeč. krev že máme krásnej pupečník, souhlasila jsem podesala papír se souhlasem, sstřičky krev odebrali což je naprosto bezbolestné. Pak jsem dostala letáček s informace že pokud bude krev vyhovovat budou mě po půl roce kontaktovat písemně abychov se dostavili kdr. na nějaké vyšetření, a dále jsem dostrala letáček na dárek od Sparkys. to je asi tak vše. Snad vám to pomohlo!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.7.10 14:42
Darovala jsem v Brně Bohunicích. Při prvním jsem si vzpomněla pozdě, tak už to nešlo. Při druhým jsem to hlásila hned na příjmu. Bylo jí málo (krátekj pupečník), sestřičky nevěděly, jestli to bude stačit, ale že když ne, dá se alespoń využít k laboratorním účelům, s čímž jsem pak souhlasila. Až pak nám donesli dotazník, to jsme vypisovali s manželem. Ptali se tam i na povolání, ale jinak normální otázky… Při porodu mi kvůli tomu brali krev.
Nebolí to, nic to není, jen trochu zdržení 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.7.10 18:02
Taky mám zkušenost - Plzeň Lochotín - řekla jsem o to až na sále, nebyl problém. Hned po porodu odebrali, pak dali nějaké papíry k podpisu - myslím, že to byl souhlas s odběrem a s transportem té krve. Až později přišly domů poštou výsledky a až na jejich základě jsem se rozhodovala, co s krví hodlám udělat a pak případně zaplatit. Je důležité vědět, jestli porodnice spolupracuje s odběrovou firmou a jestli mají sady běžně v zásobě, nebo jestli si musíš zadat požadavek nějak dopředu. Každopádně s firmou nemusíš nic pevně uzavírat, až na základě výsledků se rozhodneš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.7.10 19:05
Tak to já bych ji asi spíše chtěla darovat, než mrazit pro sebe za penízky… ale každopádně díky moc za informace, nahlásím předem, že bych ráda darovala a uvidíme jak to při porodu dopadne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.7.10 07:12
Já jsem taky chtěla darovat,nemohla jsem. Mám vrozenou srdeční vadu..
To jen informace, že darovat může opravdu jen zdravá žena, fyziologické těhotenství, fyziologický porod a nesmí se objevit žádné genetické nemoci - např. rakovina u sourozence, je tam těch podmínek mnohem víc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.7.10 08:58
Jana206 píše:
Já jsem taky chtěla darovat,nemohla jsem. Mám vrozenou srdeční vadu..
To jen informace, že darovat může opravdu jen zdravá žena, fyziologické těhotenství, fyziologický porod a nesmí se objevit žádné genetické nemoci - např. rakovina u sourozence, je tam těch podmínek mnohem víc.
Tak to u mě by to mohl ohrozit snad jen ten porod, jinak dávám krev i plazmu, takže zbytek je zkontrolovaný
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.7.10 11:31
j.a.n.i1 píše:Jana206 píše:Tak to u mě by to mohl ohrozit snad jen ten porod, jinak dávám krev i plazmu, takže zbytek je zkontrolovaný
Já jsem taky chtěla darovat,nemohla jsem. Mám vrozenou srdeční vadu..
To jen informace, že darovat může opravdu jen zdravá žena, fyziologické těhotenství, fyziologický porod a nesmí se objevit žádné genetické nemoci - např. rakovina u sourozence, je tam těch podmínek mnohem víc.
Ještě jsem si vzpomněla, že „kontraindikací“ darování pupečníkové krve je např. prodělaná žloutenka nebo mononukleoza..
Moc vám všem přeju, aby to vyšlo 
Mě trochu mrzí, že jsem darovat nemohla.
Co se týče uchování pupečníkové krve pro vlastní potřebu za peníze, to jsem nechtěla.Jednak by to bylo pro nás drahé a taky si trochu myslím, že je to tak trochu obchod. Někde jsem četla, že např. u typu leukemie, který je dán geneticky, by vlastní pupečníková krev nepomohla, jistou nadějí je krev cizí.
To jen mimo téma, vím, že o tom diskuze není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.7.10 21:40
chtela jsem darovat u apolinare, a i kdyz jsem vse hlasila predem a papiry mela vyplneny, tak na to pri porodu porodni asistentka nejak zapomnela. dost me to mrzelo. kdyz jsem se pripomnela, rekla, ze se omlouva, ze ji to vypadlo, ale uz je pozde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.10 11:56
Ještě k tomu, kdo může darovat: ano, jen zdravá žena + další podmínky ohledně prodělaných nemocí a nemocí v rodinné anamnéze, ale četla jsem, že nevadí ani vyvolávaný porod nebo CS - pokud jsou tedy splněny další podmínky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.4.11 12:49
To je dobře, že se ještě v dnešní době najde někdo, kdo nezištně daruje pupečníkovou krev.
Chtěla bych ale ještě říct něco trošku z jiného soudku. Pokud darujete pupečníkovou krev a počítáte s tím, že v případě potřeby pro vás bude k dispozici, tak byste mohli být hodně zklamaní.
Jednak je totiž velmi malá pravděpodobnost, že vůbec k odběru dojde, i když s ním souhlasíte (např. u různých komplikací, císařského řezu, krátkého pupečníku atd. )se od odběru upouští.
Taky dostane přednost naprosto zdravá dárkyně. Pokud máte nějaký zdravotní problém, nemusíte být vybrána. Další síto přichází při vyšetření pupečníkové krve - do registru jsou zařazeny jen ty „nejlepší“ vzorky, které obsahují co největší množství kmenových buněk. Ostatní jsou použity k výzkumu. Ve výsledku se do registru dostane asi tak pětina odebraných krví.
Potom, pokud darujete, vzdáváte se práva na svoji pupečníkovou krev, tedy banka ji může použít pro koho potřebuje. Pokud byste ji sami potřebovali (buď pro dítě, nebo jeho sourozence) nemusí už být k dispozici!
To píšu proto, že na stránkách Banky pupečníkové krve jsou popsány případy, kdy rodiče , poté, co jim onemocní dítě „stvoří“ další miminko, aby mohli pomocí pupečníkové krve tohoto miminka zachránit staršího sourozence. Nevím, jak komu, ale mě tato situace připadá hodně stresující…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.14 11:58
Rodinná úschovna versus veřejná Banka pupečníkové krve
Dobrý den, v odpovědi si vypomůžeme dříve sepsaným komentářem prof. MUDr. Petra Sedláčka CSc., jehož transplantační jednotka ve FN Motol se jako jediná v Česku specializuje právě na transplantace krvetvorných buněk u dětských pacientů.
1)Umožňuje současná legislativa ČR transplantaci vlastních kmenových buněk odebraných u porodu dítěte?
Odpověď: „Pokud je mi známo, o jasném právním výkladu panují stále rozpory, ale častý výklad je ten, že pupečníkovou krev z komerční banky (pokud nemá statut zdravotnického zařízení) nelze přijmout a použít. Nelze ji mmj. použít v rozporu s účelem, pro který byla uchována (vlastní použití), tedy ani např. pro sourozence k alogenní transplantaci kmenových buněk krvetvorby. Firmy rozhodně mohou štěpy odebírat a skladovat (na takovou činnost jsou akreditovány Státním ústavem pro kontrolu léčiv - SÚKL) a pak štěpy vydají na pokyn rodičů/žádost lékařů, ale není jasné, kdo je akreditován k jejich přepravě (v žádném případě to nemohou být rodiče) a zda my, jako zdravotnické zařízení, vůbec můžeme takové štěpy a od koho přijmout a k jakémukoliv účelu použít. (V praxi se jedná o to, zda má komerční banka pupečníkové krve akreditaci SÚKL na distribuci do zdravotnického zařízení.) Z dalšího textu však vyplývá, že mě to příliš netíží, protože v transplantační medicíně takový vlastní zdroj kmenových buněk prakticky není zapotřebí. Vedle toho se bohužel setkávám s tím, že komerční firmy uskladňují často i zcela zanedbatelná množství pupečníkové krve, prakticky nepoužitelné k čemukoliv! Rodiče pak o tomto buď neinformují vůbec, nebo zavádějícím způsobem. Chudé štěpy komentují poukazem na možnost jejich kvantitu zvýšit expanzí (pomnožením). Expanze však zatím ve skutečnosti nevede k obohacení štěpu o univerzální kmenové buňky, ale zvýší počet buněk zralejších a dosud známé způsoby expanze nejsou schopny plnohodnotně (kvalitativně) štěp obohatit.“
2)Národní centrum tkání a buněk v Brně však uvádí či uvádělo na svých webových stránkách cca 80 nemocí, které lze pomocí kmenových buněk léčit. Myslí se tím opravdu léčit pomocí vlastních buněk (tzv. autologní transplantace), nebo pouze darovaných od vhodného rodinného či cizího dárce (tzv. alogenní transplantace)?
Odpověď: „Existuje, pokud vím, jediná klinická studie, která zkoumá, zda by bylo
možno využít s efektem vlastní pupečníkovou krev v (regenerativní) léčbě malých dětí se získaným časným postižením mozku. Výsledky této již řadu let probíhající studie nejsou oficiálně k dispozici, ale vypadá to na neúspěch (prof. Kurtzberg, USA). Jinak se jedná o jednotlivá, obecně špatně dokumentovaná použití bez jasného zdůvodnění a s pochybným efektem, takže nadále panuje v těchto případech silná pochybnost o možné výhodě. Stranou ponechávám experimenty v léčbě cukrovky, Alzheimerovy nemoci, infarktu myokardu, apod. Při takových experimentech navíc není jasné, proč by se měla hodit zrovna pupečníková krev, které unikátní buňky by nám měly přinášet nějakou výhodu proti buňkám běžně získatelným v průběhu celého života jedince či zdravého cizího dárce.
Vlastní buňky nejdou použít u geneticky podmíněných poruch (tam patří u
dětí i některá nádorová onemocnění krvetvorby, vrozené poruchy krvetvorby, imunity či metabolizmu). V léčbě maligního onemocnění krve se používá alogenní transplantace, protože léčebný efekt je založen ne na cytostaticích, ale na imunologické léčbě zdravou dárcovskou imunitou!
Alogenní pupečníková krev (vedle kostní dřeně či stimulovaných periferních
kmenových buněk) se používá pro některá onemocnění s výhodou, pro jiná rovnocenně, pro další jen v nejkrajnějším případě. Pokud se však argumentuje, že se používá v léčbě 75-80 různých onemocnění, pak se jedná o alogenní štěpy a ne o autologní! Je to bohužel neúplná informace, která může tendenčně mnoho lidí mást.“
3)Doporučil byste, na základě Vašich dosavadních zkušeností a znalosti
očekávaného vývoje, odběr PK a uschování pro vlastní potřebu, nebo se
domníváte, že dnešní využití ani využití v budoucnu není reálné?
Odpověď: „Odběr pupečníkové tkáně (ne pupečníkové krve) je (zatím spíše komerčně) zajímavá nová možnost. Problémem je, že dnes stále nevíme, jaké buňky vlastně budeme někdy potřebovat, kolik jich je v takových štěpech k dispozici funkčních a schopných dalšího zpracovávání i po rozmražení, a proč a kvůli čemu a jak by bylo možno takové buňky využít. Rozumíme tomu tak, že se nám nejedná o zárodečné buňky krvetvorby, ty totiž máme ve svém těle k dispozici celý život. Tato skutečnost nám desítky let umožňuje v indikovaných případech provádět autologní transplantace i u pacientů ve vysokém věku. Tyto buňky také používáme, když provádíme odběr od dárce pro pacienta k transplantaci alogenní. Je otázkou, které jiné a unikátní buňky v pupečníkové krvi či tkáni někdy budou zapotřebí a pokud ano, zda je můžeme získat kdykoliv i z úplně cizích pupečníků (tkáně či krve), protože takové buňky zřejmě nejsou rozpoznávány v těle jako cizí a ani se cize nechovají, jsou „jakoby“ univerzální. Není proto jasné, proč by mělo být výhodné nebo dokonce nutné si 60-70-80 let schovávat zamražené buňky vlastní. Je vysoce pravděpodobné, že za několik desítek let budou takto „postaru“ schované buňky nepoužitelné i jen z formálních důvodů, bude jich většinou žalostně málo a budou staré a nebudou mít žádnou přednost před čerstvými cizími.“
Vlastní názor: „Obávám se, že v popředí této aktivity je kromě velmi mlhavé naděje především nemalý finanční zisk. Okolo transplantací u dětí v ČR se pohybuji od jejich začátku na konci roku 1989. Žádné bych nechtěl (a také jsem to neudělal, i když měly své štěpy - například ve veřejném registru) transplantovat jejich vlastní pupečníkovou krví, protože k tomu nenastal důvod (těch dětí je už více než 500). Zatímco alogenních transplantací s použitím rodinné či nepříbuzenské pupečníkové krve proběhlo na světě již několik desítek tisíc (u našich dětských pacientů v ČR dosud čtyřicet), jedná se o jednotlivá (asi dost často rodinou vynucená) podání vlastní PK s nejasnou indikací. Vlastní kmenové buňky krvetvorby si nosíme u sebe a v daleko větším množství, než může být uloženo v naší pupečníkové krvi, takže ji pro sebe kvůli možné autologní transplantaci nepotřebujeme. Může se ale snadno stát, že se někomu z nás bude hodit ta cizí pupečníková krev, protože bude v té dané situaci pro nás či naše děti tím nejvhodnějším štěpem.
Jestli máte peníze a nic si od toho neslibujete, tak to klidně udělejte. Jestli ale ráda přemýšlíte, tak si to ještě pořádně promyslete. Nejsem odpůrcem toho, aby si někdo měl možnost dělat se svými penězi, co chce, ať je to právně dobře ošetřeno a umožněno. V různých státech existují různé způsoby, jak tuto situaci lépe řešit. Nelíbí se mi ale, když rodiče podléhají klamné reklamě, která z nich bere peníze bez reálné šance na smysluplné využití. Při plné informaci věřím, že by to většina neudělala a někteří by naopak dali přednost uložit pupečníkovou krev pro veřejné využití do nekomerčních zařízení (v ČR Banka pupečníkové krve - www.bpk.cz). Využitelnost takové pupečníkové krve je vysoká a reálná a velice záslužná. A bude nepochybně více a více využívána i v blízké a vzdálenější budoucnosti.
Ani pro své děti jsem nechtěl uchovat jejich vlastní štěpy, ale chci, aby bylo
hodně štěpů od zdravých dětí pro ty nemocné, kterým dává transplantace naději na záchranu života.“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Porod v 38tt a indikovaný císařský řez
- 15.03.25
- Anonymní
Očistky po porodu
- 25.02.25
- Anonymní
Indukce nebo sekce?
- 30.01.25
- MAVISO
