Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@shagga kdyby s nimi jel dospělý, který to umí a vodu zná, proč ne. Nějak začít musí. Ale sami ne, když vidím, jak děcka v tomhle věku na lodích blbnou. Ale oni to umí. Proto dělají blbiny.
@shagga píše: Více
Za stavu resp. za podmínek, které popisuješ, bych na vodácký výlet nepustila ani svého skoro sedmnáctiletého.
Důvěra musí být na obou stranách - a jestliže moje neplnoleté dítě očekává, že s ním budu jednat jako s dospělým, musí se také jako dospělý chovat a (přinejmenším) otevřeně komunikovat.
@shagga píše: Více
Náš tuhle když mi řekl, kde na kole s kámošem byli a že se před deštěm schovávali někde pod mostem (měl být doma do 16 kvůli tomu, že jsme pak ještě někam jeli, tak samozřejmě nebyl a v 16.15 „no joo, už jedu“ ) tak mě omejvali - úplně opačný konec a okrajová část města ale má důrazný zákaz jezdit po silnici, jen mimo. Z toho jeho dospěláckého „neboj, nejsem blbej“ mi vstávají vlasy na hlavě, kde jsem to už jen slyšela… Že by od jeho otce, když s ním jel poprvé spát pod širák a já šílela, že se mu ztratí a někde skutálí ze skály, nebo když objevili kousek od Plzně ferraty nad řekou? Nebo když začal doma zkoušet na zebrinach jištění na lezení pro mladší? Někdy si připadám jak v tom filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku/Jak dostat tatínka do polepšovny. Mě dostanou oba brzy asi do Dobřan ![]()
Minimálně pokud chce výhledově na vodu jezdit, tak nějaký kurz základů první pomoci určitě neuškodí… Super videa má na tohle Marek Dvořák, i knížku, tim by mohl začít. Kdo je připraven, není překvapen, že?
@shagga píše: Více
Jo, to je rozumný - voda ne, to ostatní ano. Zas ho nemůžeš držet.
Můj syn chodí a jezdí po ČR, kam mu libo, a já se učím zpracovávat svůj strach. Za pár let mu bude 18 a to už člověk vůbec nemusí mít na nic vliv, tak se postupně učím pracovat se svým strachem. Vždycky říkám, že hlavně ať má mobil a peníze.
Taky oběma synům říkám, co v které situaci třeba dělat a co nedělat (a taky na mě přitom hledí jak na trapáka) a taky že nemusím vědět úplně všechno.
@Hojuza píše: Více
To mi připomnělo mou zkušenost bez vesty. Ne že bych ji nechtěl, ale dostali jsme o jednu méně. Dík za tu připomínku, ted mi vzpomínky dávají větší smysl! Myslím že jsem se tenkrát cvaknul pod výpustí bez vesty na WWII jako úplný začátečník. No děs. Někde v takovým koritu na Vltavě, ale kde si moc nevybavuju. Dost prudce to tam teklo.
@Jahudka82 píše: Více
Ano ale jednomu samotnému to nepomůže. Protože když se bude topit, chce aby se měl na koho spolehnout.
@shagga píše: Více
Tak to já v jeho věku jezdil do hor s kamarádem. Je to asi 22-25 km po silnici. Jednou jsem se ale v poněkud starším věku málem zabil, nefungovaly brzdy. Děs a hrůza jak jsem létal z kopce po kamenech a vlhkém listí (bylo myslím po dešti snad a podvečer). Z Javorového vrchu. A bylo mi asi 16-18 let nebo tak nějak. Nejhorší zkušenost. „Nebrzdná“ dráha po jízdě z kopce byla asi 50 m dole na rovině a narazil jsem předním kolem do auta přede mnou jak stály auta v řadě před křižovatkou. Kličkoval jsem mezi nimi a furt to kolo nechtělo zastavit. A pak jsem jel na ten Javorový vrch…