Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
"Mamičák" a školka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
1.8.08 07:45
"Mamičák" a školka
Ahoj maminy malých školkáčků, na konci října má Matyášek 3 roky, měl by nastoupit do školky a já do práce. Jenže je velikánský „mamičák“, všechno musí jen se mnou (jídlo, čurání, uspávání, procházky… když někam vyleze a chce sundat tak taky jen maminka… atd.), ani manžel nemůže 
Dřív byl taky mamičák, ale ne až tak velký - snad je to jen nějaká „vlna“ a přejde to. Vím, že jsem si to částečně zavinila sama - jsem s ním od malinka pořád 24 hodin denně, nemáme už bohužel žádnou babičku, manžel v práci… Zajímalo by mě, jestli jste taky měli doma takovou „máminu prdelku“ a jak snáší pak školku? My chtěli druhé mimi, bohužel skončilo těhotenstvím zamlklým potratem, takže (pokud se nezadaří do Matesových 3. narozenin) půjdu do práce a prďola do školky. Díky za odpovědi a zkušenosti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.8.08 11:47
Ahojky Janiku,
já doma sice mamánka nemám a dokonce ani nemám tříleté děcko, ale před MD jsem pracovala ve školce, tak to vidím z té druhé strany… Hrozně moc záleží na učitelkách ve školce… já dělám na malé školce, takže je tam takové domácí prostředí a dětičky si rychleji zvykají. Kluci jsou většinou na maminku vázaní více, než holčičiky, ale věř mi, že každé září prožíváme to samé … „já ci maminkůůůůůů“ ale to trvá jen chvíli, pak si každé dítko zvykne a dokonce odpoledne nechtějí chodit domů Hlavně se nesmíš nechat zvyklat, když malého odvedeš do školky a on bude plakat. Párkrát se stalo, že si maminky dítko odvedly zpět domů a dítko si pak na to zvyklo… také se zkus domluvit ve školce a než tam malý nastoupí jděte tam párkrát na „návštěvu“. To také udělá hodně a malý pak nenastouoí do úplně neznámého prostředí, už bude znát dětičky i učitelku. Každopádně ale počítej s tím, že možná hůř než on, to poneseš ty. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.08 13:45
Holka měla v dubnu 3 roky a hned od května nastoupila do školky…zatím tedy jen na 4 hodiny. Myslím, že nás zachránilo, že tam měla kamarádku o půl roku starší, která chodí už od září. Od prvního dne nebyl problém. Po pár dnech Nikolka/ta kamarádka/ onemocněla a malá ji ráno ve třídě hledala marně, tak chviličku plakala, ale prý jen pár minut, pak se zapojila do hry. Holka teda asi nebyla takovej mamánek jak píšeš, během rodičáku jsem ji několikrát nechala tak na hodinku dvě u kamarádek na hlídání /fungovalo to samozřejmě i obráceně/ a dělaly jsme to všechny s jasným záměrem zvyknout děti i na cizí a na to, že maminka vždy není, že prostě odejde, ale vrátí se. Myslím, že to svůj smysl mělo. Ale hodně teda věřím v toho kamaráda ve školce, takže pokud někoho takového nemáte, tak honem rychle do října sežeňte A.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.08 14:16
Ahoj Janiku a všechny „vystaresované“ maminky z budoucích školkášků Syn má 3 roky začátkem října a také nás čeká nástup do školky a mě nástup zpět do zaměstnání. Nervy hrají už teď a to máme ještě čas 
Hlavně mám obavy z osamostatňování, když malému nejde např. oblékání, začíná hlásit:„Já jsem malej, já neumím, to nezvládnu…“, no nevím, kde to slyšel 
Určitě všem přeji hodné paní učitelky, na kterých hodně záleží, dětem ať se ve školce brzy líbí a my maminky ať máme brzy klid u srdíčka, že je o naše drobečky dobře postaráno!!!
Desire
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.08 13:57
Holky nebojte, ono je to přejde Náš kluk šel do školky od loňského října, od 2,5 let. Já byla doma na RD, tak chodil na 5 celých dní v měsíci. Strašně se mu tam líbilo, ale vždycky byl hrozně vykulenej. Od konce března, kdy mu byli 3 roky chodil každý den (když nemarodil) na dopoledne. Krásně si udělal systém, už vždycky věděl co se ve školce děje, že se nají a já ho vyzvednu… fakt paráda. Má tam kamarády, některé už dýl znal předtím, takže si tam nepřipadal až tak cizí, s jinými se zkamarádil tam. A učitelky si s plačícími dětmi pomůžou, zabaví je
Jo a Desire, to taky znám Já to neumím, já se malej Ale už je to dobrý
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.08 21:46
Ahoj Janik, doufám, že se nepletu, ale řekla bych, že to máme se synáčkama jako přes kopírák nejen s tou zeleninkou…
František je supermamánek, téměř do tří let kojen. Jednou za týden chodí na hlídání, když jsem v práci, jednou v týdnu chodí k babičce. Jinak pořád se mnou. V dubnu nastoupil do školky a byla to tragédie. Psychicky to nezvládl a pak se to na něj sesypalo i fyzicky, cca dva měsíce v kuse marodil, co byl zvyklý normálně dělat - sám jít čůrat, sám se umýt… jen se mnou, odmítal chodit ven, chtěl být jen doma… Trvalo skoro do konce června než se srovnal. Učitelka ve školce se na mě zlobila, ale přestala jsem ho tam dávat. Celkem tam byl šestkrát… A to se zpočátku strašně těšil a první den ráno běžel…
Teď ho připravuju, že zase od září půjde a protože se vracím do práce, musí na celý den. Snad to nějak zvládneme. Problém byl samozřejmě i s jídlem… Školku změnit nemůžu, i když měla- li bych tu možnost, bych to udělala…
Tak držím palce, ať je to u vás lepší.
Et
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.10.08 15:42
Ahojky maminky malých školkáčků, tak se bohužel mé předtuchy o školce vyplnily 
Matyášek byl ve školce 2× - minulé pondělí „na zkoušku“ od 8 do 10, vypadalo to moc nadějně, vběhl do třídy, tak-tak mi stačil dát pusu. Pak se, dle slov paní učitelky, chvíli rozkoukával no a pak začal plakat a vydržel až do doby než jsem pro něho přišla. Ve středu šel na dopoledne, to už ráno pofňukával, že tam nechce, ve třídě se držel jak klíšťátko a plakal „maminto, já chci s tebou domů“ A opět plakal s malýma přestávkama celé 4 hodiny Ach jo. Snad se to brzo zlomí, protože mi to může srdce utrhnout a pořád na něho myslím, když tam je. Naštěstí se taky změnila situace a budeme mít druhé miminko (aspoň se v to modlím). Tak jsem šťastná jednak za to mimi a taky za Matyáška, že nebude muset od listopadu do školky na celý den Máte taky zkušenosti s tím, že váš prďolka probrečel skoro celou dobu ve školce? Naivně jsem si myslela, že bude plakat jen dokud neodejdu nebo třeba půl hoďky potom a pak se zahraje, ale bohužel 
Písněte, jestli máte taky takové mamánky a uplakánky, co do školky nechtějí a kdy by se to mohlo „zlomit“. Omlouvám se za tak dlouhý příspěvek, ale hodně to prožíváme (oba dva 
). Hezkou neděli 
a děkuji za všechny reakce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.10.08 19:35
Ahoj, asi velmi dobře vím, jak se cítíš a vůbec ti to nezávidím. Já si užila s první dcerou - asi podobný typ jako Matyášek, také šla čerstvě tříletá. Nevím, jestli tě svými zkušenostmi potěším, první půlrok školky byl absolutně nejhorším obdobím mého rodičovství. Breky byly asi 2 týdny, pak chodila do školky sice bez pláče, ale naprosto nešťastná, deprimovaná, nabouralo to docela na čas i vztah mezi námi - takový ten přístup „ty jsi ta ošklivá, která mně nutí do tý školky, nemá mně ráda, ubližuje mi, nešahej na mně, já o to tvoje mazlení nestojím, když jsi taková“. Začlo se to lámat až po Vánocích, úplně dobré to bylo na jaře.
Druhá byla naštěstí jednak úplně jiná nátura, i když taky cíťa, jednak je březnová, takže šla v 3,5 letech a to je většina dětí opravdu zralá. Sebrala jsem veškeré své i cizí zkušenosti, empatii a odhad jejích reakcí a pro:,–(ila si ve školce svojí představu adaptace - dva dny jsem tam s ní byla celé (!) - ona většina rodičů , když už tam zůstanou, totiž dělá takové to protahované loučení - „tak já jdu..(řev)… no tak ještě chvilku… hraj si s tímhle… tak ale za chvilku už opravdu musím…“ a dítě je, místo aby se v bezpečí rozkoukávalo, zběsile hlídá. Já jsem jednak Péťu ujistila, že tam budu celou dobu, že odejdeme spolu, jednak jsem se dělala neviditelnou a nechala jí, ať si to tam omakává sama, jen jsem jí pomohla zvládnout takové ty dovednosti, co jsou kolikrát zdrojem stresu a děsu - kde si mýt ruce, jak pustit vodu (doma kohoutky, tam pákovka), jak namydlit (doma kusové mýdlo, tady tekuté), že si má ruce ocáknout a jít se utřít (doma jí honím, aby si utírala ruce do ručníku u umyvadla a nikde nekapala, tady jsou ručníky ve vedlejší místnosti - z toho byla úplně rozhozená), věci okolo jídla… Ona ta jejich učitelka byla v tomhle řekla bych úplně nepoužitelná a spousta dětí třeba zbytečně brečela, protože neuměla pustit vodu, nebo si při obědě někdo sedl na místo, kde sedělli při svačině. Pak tam byla zbytek prvního a celý druhý týden jen od 8 do 10 - ono to úplně stačí, já tam za ty dvě první půldne byla sama zdrchaná. Loučení ráno asi 3 vteřiny a mizela jsem. Kvikla trochu jen poprvé, pak dobré.
Mno - ale nevím, jestli vám by takové manévry pomohly úplně, možná jen trochu. Pokud by to bylo možné, vyzvedávala bych ho nějakou dobu v těch 10 - to je pro něj únosné a asi by se vyhnul chození ven - to je pro spoustu začínajících školkáčků kupodivu docela stresová záležitost. Klidně celý měsíc - ať se všichni postaví na hlavu, oni s tím dítětem netrpí.
Tak držím palce, Eva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.10.08 19:59
Ahojky,
tohle téma je přímo pro nás. Už jsem pár diskuzí pročetla, ale stejně si tím člověk /matka a dítě/ musí projít sám.
Liborek /3,5let/ chodí od září do školky. Chodí jen na dopoledne, já jsem doma /čekáme druhé/. Libča neví že jsem doma, myslí si že chodím do práce.
Prvních 10dní v pohodě. Sice trochu plakal v šatně, ale ve třídě byl OK. Pak se to zlomilo, ve třídě uč. prořval i 2hodiny v kuse. Sama uč. mi navrhla zkrátit mu týden třeba o den, aby to měl kratší. Řekla mi doslova, že „pro školku není ještě zralý, ale aby jsme nepřestali“.
Min. týden jsem si sním ráno ve třídě asi 30 min. pohrála. Uč. nám tím vyšla vstříct. Libča mi spokojeně ukázal hračky, seznámil s dětma. Při odchodu sice ještě plakal, ale pak prý brzo přestal a byl v pohodě.
Jak to bude zas v pondělí netuším. Celý víkend / v pátek byl doma/ se ptá, kdy půjde do školky. Je mi jasné, že se mu tam nelíbí, cítím to. I on sám to říká. Musíme ale vydržet, i když je to pro mě těžké. Hormony se mnou cloumají, mohla bych si ho vlastně nechat nechat doma. Jenže takové to „začlenění“ je už asi důležité.
Vím, že jsem ti vlastně nějak neporadila. Spíš jsem se sama vypsala, protože mě to trápí. Možná ti bude útěchou, že nejste sami. Já věřím tomu, že se to zlomí a bude se mu tam líbit.
Tak hodně sil…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.11 14:44
Hodně sil......určitě to půjde,chce to čas. Držím place.
Také mě trápí,že syn ve školce pláče.....
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.11 14:47
Ahoj,
syn také září nastoupil do školky. První 3 dny pohoda – další týden řev už v šatně,ale po mém odchodu prý pohoda,hraje si, dobře jí......pak 3 týdny marodil. Pak šel do školky a při vyzvednutí mi, paní učitelky sdělili,že skoro celý den plakal. Začalo to, když šli ven.......doma jsem zjistila od malého,že mu nešla zapnout bunda. Byl z toho opravdu dost vykolejený. Sdělila jsem vše paní učitelce, která to vcelku potvrdila,že si všimla ,že s bundou docela zápasil. Poprosila jsem ji,aby tomu předešla a bundu mu zapnula (oni ji zapínají téměř všem) dřív,než z toho bude zase rozhozený. Stejně to nepomohlo opět brečel i když mu bundu zapnuli jako prvnímu......Potom byli jarní prázdniny,takže 5 dní doma.Po prázdninách návrat hrozný, brečí už večer před spaním. Teď už si myslím,že je bunda jen záminkou......prostě ho školka najednou hrozně stresuje. Obě paní učitelky se shodly,že je v neustálém stresu a dokonce,že se mu při svačině a obědě zvesdá žaludek…asi z nervů.
Dnes už to bylo o něco lepší,ale stejně ráno pláče.....ale po chvilce se prý uklidnil.....a snědl i polévku.
Je celkově nějak rozhozený,protože i včerejší kurz plavání kam chodí 4 roky bylo s brekem......Lektorka ho vůbec nepznávala….....snad se dá brzy dohormady.Nevím jestli je to tím,že byl dlouho nemocný a nebo se stalo ještě něco jiného ve školce kromě té bundy.
Co tomu říkáte a máte nějakou radu???
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Mateřské školy na eMiminu
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
Pracovní listy k vytisknutí na eMiminu
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
