Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Riadite sa podľa nevýchovy?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
5.6.19 10:35
Já říkám dopředu, že po této pohádce vypnu televizi, že za chvíli půjdem - no vypnutí televize ořve vždy, z toho hřiště odejde dobrovolně, odchod z kolotočů také se řvem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
5.6.19 10:35
Asi takto.. já nejsem příznivcem nevýchovy, protože moje v rodině máme, že takto vyhovává, a dokud bylo dítě malé tak se to dalo. Protože o nic nešlo. Doma se může diskutovat kolik chce, o nic nejde, jelsti dáme hrušku, a nebo jablko, jeslti si vezme modré a nebo zeolené tričko, a jestli půjdem ven a nebo ne, že si chce hrát..
Problém nastal až měl jít ve po 4 roku do školky.. Byl zvyklý jenom na,, diskusi" a tam nastal problém.. Proč ráno do školky, proč, si má dát kalhoty, atd. řev u školky, a 15 min diskuse, že tam musí.. ve školce s učitelka diskutoval o všem..
A znám ještě dvě maminky, co až moc takto toto praktikovaly..
Já vždycky jela střed. nehrotila jsem doma co si oblečené, doma, ale když jsme někde šli, tak žádné diskuse, že chtějí to a nebo ono, když jsme byli doma, tak jsem mu řekla, že si má vzít v lednici, na co má chut, jaký chce jogurt, ale taky když byl oběd, tak žádné diskuse o tom, jeslti chce jíst a nebo nechce. Věděl dopředu co vařím, věděl..
Právě, že mě se u té nevýchovy nelíbí, dávat jiné možnosti, ono totiš někdy ty jiné možnosti prostě nejsou.
Ale to si každý pak musí sám, jak chce vychovávat. Od známé chlapeček byl opravdu hodný ukázkový, milý, jenomže tak šlo o to, že vždycky bylo po jeho a nebo, náhrada.. Neznal něco, že musí, a nebo ne.. Např v hračkárně, chtěla drahou hračku- ne, řev, a 10 min diskuse, že hračku né, ale když půjdem někde jinde, te mu tam a tam koupí to to.. a to bylo takto se vším, aby se nemusela s ním vztakat, a dítě, aby se nevztekalo..
U nás děti pochopili od malinka, ž je jiné, když jsem doma, že doma je to trochu o něčem jiném, jak když pak jdem k lékaři a nebo do školky.. že tam se něco Musí..
Ale na závěr, taky hodně zlobí to, ne že né 
aby zase nebyly komentáře o dokonalosti, jenom prostě nejsem příznivcem diskusí- v každém případě
Příspěvek upraven 05.06.19 v 10:40
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.19 10:36
Jak kdy. O důležitých a „důležitých“ věcech rozhodujeme rodiče. O ostatním si rozhoduje sama. Asi jako u vás 
Na odchod z hřiště má manžel signál - budík. Já velím, že za chvíli jdeme, pak že už jdeme, ať si vybere poslední atrakci a pak opravdu odcházíme 
Oblečení si vybírá sama už asi od dvou let. Jen jí to samozřejmě musím korigovat podle ročního období a počasí. Včera si třeba chtěla vzít do školky tlustý ponožky 
A jídlo si taky vybírá sama, jen by pořád jedla pečivo 
, takže to jí taky omezuju.
Jinak, s nevýchovou nesouhlasím. Podle mě má mít dítě nastavený mantinely, ale zároveň má mít možnost volby
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Makca87
5.6.19 10:42
Ne, neřídím se žádnými příručkami, ale svým 
. Mám slušně vychované, chytré a hodné děti.
- Citovat
- Upravit
5.6.19 10:44
@Tableta mě manžel vyprávěl jak byl s dětmi u lékaře tam byla maminka a měla tři kluky. Už takto člověk vytuší, že kluci a tři.. Říkal, že tam běhali třískali s hračkami, jednoho držela byl malý, a dva prostě… že hrůza a maminka v klidu a říká po chvilkám každému.. Péto, neběhj, Pavlíku, nech toho, to se nesmí, s těmi hračkami, sei chtějí i jiné děti hrát. Prostě takové ty psychologické řeči.. Co když tu nic nebude, s čím si budou ostatní děti hrát, buidou plakat atd.. NO a jeden tatínek to nedal a šel si stoupnout radši ven s dětmi- lékař je v přízemí přímo se chodí z chodníku. Říkal, že o to nešlo, že zlobili, že zlobí každé dítě, ale že ona je ani neokřikla, rázněj, že se to nesmí, jenom tyto psychologické řeči a dětí.. prý máma, nemáma Jinak prý děti byli bud předškoláci a nebo tak první třída, žadné batolata
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.19 10:48
@autorka44 pár videí o nevýchově jsem viděla, ale asi plně nevýchovou nevychovávám. Když je možnost, tak dětem dávám na výběr a nechám to plně na nich. Když ta možnost není, snažím se jim vždy dopředu říci, co je čeká, jaká je možnost apod. a vysvětlit, proč nejde to co by třeba chtěli. Ale jsou i situace, kdy „nařizuji“, většinou jsou to situace ohledně bezpečnosti. Ale i přes „nařízení“ a rozkazu později se k dané věci vracím a snažím se vysvětlit proč a z jakého důvodu to bylo. Netvrdím, že děti nikdy nedostaly na zadek, dostaly, ale většinou to bylo už po několikátém upozornění překročení hranice, kdy nic nezabíralo. V podstatě se spíše snažím jít částečnou cestou diskuze, upozornění a rozkazu. Takže v podstatě bych řekla někde mezi. Dětem se snažíme nastavit hranice, ve kterých jim vrámci slušného chování dáváme volnou ruku, ale jakmile hranice překročí, mají smůlu. Když se k hranicím blíží, upozorňuji, aby věděly, že se blíží k hranicím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.19 10:48
@autorka44 zalezi na situaci a na jeji fazi, ve ktere se zrovna nachazi. Univerzalni navod na deti neexistuje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Makca87
5.6.19 10:49
@Janasas to je nejhorší 
. Matka půlhodinové monology a dítě ji má stejně u pr#ele 
.
- Citovat
- Upravit
5.6.19 10:50
@Janasas tak mně by jeblo, ale asi bych to vydržela Já má teda hodný a vychovaný dítě (troufám si říct), mám ráda disciplínu, hlavně na veřejnosti. A snažím se ji napomínat kladnýma větama a příkazama - místo neskákej říkám přestaň skákat, místo neběhej říkám zpomal,.. atd. To mi přijde efektivnější, míň buzerující a omezující.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.19 10:53
@elen-ka píše:
@autorka44 pár videí o nevýchově jsem viděla, ale asi plně nevýchovou nevychovávám. Když je možnost, tak dětem dávám na výběr a nechám to plně na nich. Když ta možnost není, snažím se jim vždy dopředu říci, co je čeká, jaká je možnost apod. a vysvětlit, proč nejde to co by třeba chtěli. Ale jsou i situace, kdy „nařizuji“, většinou jsou to situace ohledně bezpečnosti. Ale i přes „nařízení“ a rozkazu později se k dané věci vracím a snažím se vysvětlit proč a z jakého důvodu to bylo. Netvrdím, že děti nikdy nedostaly na zadek, dostaly, ale většinou to bylo už po několikátém upozornění překročení hranice, kdy nic nezabíralo. V podstatě se spíše snažím jít částečnou cestou diskuze, upozornění a rozkazu. Takže v podstatě bych řekla někde mezi. Dětem se snažíme nastavit hranice, ve kterých jim vrámci slušného chování dáváme volnou ruku, ale jakmile hranice překročí, mají smůlu. Když se k hranicím blíží, upozorňuji, aby věděly, že se blíží k hranicím.
to je asi najlepšie riešenie
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.19 10:53
Jo a v poslední době se nám hodně osvědčila možnost výběru trestu při zlobení Škoda, že nás to napadlo až teď. Když zlobí, dostane na výběr ze tří možností. Buď bude zlobit dál a okamžitě dostane na zadek, nebo např. ten den nepůjdeme na hřiště. Nebo okamžitě zlobit přestane a bude všecko v pořádku Ani by jeden nevěřil, jak se okamžitě zklidní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Makca87
5.6.19 10:57
@Tableta píše:
Jo a v poslední době se nám hodně osvědčila možnost výběru trestu při zlobení
Já odvedu pozornost a hned je po všem
- Citovat
- Upravit
5.6.19 10:57
Ja už kričím omnoho menej, skôr niečo zuakážem - príklad - dieťa robí „čoro moro,“ že necche ísť do školky, lebo sa chce ešte hrať - aj to sa ešte občas stáva, prípadne behá pri večeri - tak už nevrieskam, ale poviem kľudným hlasom, že za to správanie nebude dnes ani minútu rozprávka - a to aj dodržím - a vtedy ani si rozprávku nepýta…ale aj tak občas vyzerám ako mix Cuja, Chuckyho a klauna To dohromady…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.19 10:58
Mně osobně se ten princip v mnoha směrech líbí, ale domnívám se, že k němu musí mít dítě povahu. Mockrát jsem se dívala na videa a snažila se opravdu dlouho dodržovat rady, dokonce jsem měla některé body nalepené na ledničce, pak jsem to vzdala, moje dcera je prostě vztekloun, je netrpělivá, jak není po jejím dává to hlasitě najevo. Nechávám jí volnou ruku v nedůležitých věcech, ale tam kde to nejde, rozhoduji pevně já i za cenu řevu a nafouknutí a že je to na můj vkus poměrně často.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.19 11:00
@Makca87 tak na to zrovna já nemám trpělivost, jsem horkokrevná, dítě to samozřejmě ví, tak by to ani nefungovalo. Ale manžel je kliďas a s úspěchem praktikuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
