Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Rivalita dvojčat
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
4.6.18 08:00
rivalita dvojčat
Ahoj, naši kluci-dvojčata cca 3roky jsou hodně dominantní a už jsme z nich unavení, kolikrát bezradní. Denodenní křik a rozpory. Jasně rivalita je přirozená, ale někdy to tvrá celé dny a nevíme jak to řešit. Dělají to cca od 2 let, neuroložka říkala, jen at to nenecháme přerůst v nenávist a opravdové násilí. To se nestalo, mají se i rádi 
pomáhají si na nohy, když jeden spadne, pohladí se navzájem, když jednoho něco bolí, i se rozdělí o jídlo(o to nesoupěří) Řešíme pouze situace, kdy jednoho obleču, druhý se vzteká a úpěnlivě brečí(třeba i hodinu)proč on je ten druhý, stejně tak u obouvání, při nasedání do auta, u koupání, na odrážedlech nebo při běhu-že jeden je rychleší-pořád závodí 
sotva přečkáme jednu situaci, tak nastane druhá…
Máte někdo tip, jak jste to řešili, co zabralo? nechci po nich pořád křičet, stejně to nepomáhá a stejně tak nepomohlo ani vysvětlování, ani střídání"dnes ty-zítrá brácha.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.6.18 08:07
Nemám vlastní zkušenost, ale pracuji s dětmi, tak mě napadá:
nechat je si střihnout (kámen nůžky papír teď) - nebo cokoliv jiného náhodného (tahání provázků, sirek)
pak mě ještě napadá, že si to mohou zvolit „za odměnu“ - kdo bude hodnější, kdo udělá dřív tohle a tamto atp.
a asi mluvit a vysvětlovat no, jinak nevím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.18 08:18
Ahoj, znám. Taky jsme to tak měli, neustálý řev, hlavně slečinka byla taková vzpurná, věčně vzteklá, pak uražená…Myslím, že to nějak samo přešlo s nástupem do školky, kde najednou už nebyli jen oni dva, ale spousta dalších dětí. Jinak doma byli schopný se porvat o to, kdo třeba zavře dveře atd. Radu nemám, oni z toho asi musí vyrůst. Přeji pevné nervy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.18 08:21
Tak ať se oblékají, obouvají a nasedají do auta sami, to by nešlo?
Dcera má dva roky a tohle všechno sama dělá, protože jinak je scéna, že ona sama sama sama 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.18 08:21
…ještě dodám, že vychovatelku z Mini školičky napadlo, ať je rozdělujem, ale to jsem proti. Stačí když jdeme každý jinou ulicí do obchodu, manžel s jedním, já s druhým a jsou jak bez duše, jen vyhlížejí kde je brácha a ničeho si jinak nevšímaj. Takže to mi nepřijde efektivní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.18 08:26
@rezulka přesně tak, porvou se i o dveře, kdo je zavře
@Rive sami třeba vlezou do auta, ale ten který je u auta druhý(protože běží a ten který si otevře rychleji tak vyhrál)tak se zase natruc servou o sedačku(které jsou stejné)oblíkání, boty ještě moc nezvládají. Jsou hyper, fyzicky jsou zdatní až moc, to přeskočili vrstevníky už dávno, ale běžné věci dělat nechtějí, tak to jim ještě všechno nejde. Většinou má jeden gaťe seklé u kotníku a vztekle se válí po zemi, protože brácha si je dokázal sundat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.18 08:29
@axlpol Já si myslím, že se prostě musí smířit s tím, že jednou je první jeden, podruhé druhý. Vy budete muset být do té doby trpěliví. My máme dva kluky 21 měsíců od sebe. taky se občas (i když v rámci normálu) dohadují, kdo bude první, mladší se zlobí, že je starší rychlejší v běhu, na kole apod., bojují o to, kdo bude první při oblékání, čištění zubů a pod. Tam, kde to jde, třeba u toho čištění zubů, dohodneme pořadí předem. To, že je starší rychlejší, s tím nic dělat nemůžu a nechci, občas ho poprosím, ať na bráchu počká, ale jinak mladšímu vysvětluju, že i on se musí snažit a jednou bráchu dožene. Pokud nefunguje dohoda, jakože ne vždy, tak jim prostě na rovinu řeknu, že se s tím musí smířit, oba být první nemůžou, že chápu, že je to mrzí, ale tak to prostě je. Další vztekání, pláč apod. ignoruju, ale nekřičím na ně. Musí ty svoje pocity vstřebat. Musím zaťukat, že u nás se tohle děje v relativně malé míře a pokud to zažíváš od rána do večera, musí to být únavné, ale asi nic jiného, než být trpěliví a důslední, vám nezbude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.18 08:36
@axlpol
Jsem z dvojčat holek. Rivalita na dennim pořádku. Musela sedět vpředu u batolecího kočáru (dřív byla „stolička“ za sebou - hrůza s tím jet busem). Ségra i měřila banán, který je větší a ten si nechala. Musí z toho vyrůst. Nesnášela jsem, když mi řekli, vždyť jste sestry, tak proč se furt dohadujete?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.18 08:37
@axlpol píše: …ještě dodám, že vychovatelku z Mini školičky napadlo, ať je rozdělujem, ale to jsem proti. Stačí když jdeme každý jinou ulicí do obchodu, manžel s jedním, já s druhým a jsou jak bez duše, jen vyhlížejí kde je brácha a ničeho si jinak nevšímaj. Takže to mi nepřijde efektivní.
Tohle mi přijde jako hloupost a udělala bych to jen v krajní nouzi, když byste třeba někam spěchali, vyskytovali se na místě, kde by handrkování dětí obtěžovalo apod. Ale rozhodně bych to nepovažovala za řešení problému. Jednak si myslím, že pro děti, které jsou na sebe hodně napojené, bude rozdělení trest (i když naši kluci nejsou dvojčata, taky mají mezi sebou silné pouto a nedají bez sebe ránu, když jsou rozdělení, brzo se po tom druhém shání) a tady nevidím důvod děti trestat. Jejich pocity jsou pochopitelné, jen se musí naučit je zvládat. A za druhé si myslím, že to rozdělování je právě nenaučí ty pocity zvládat, místo toho, aby je naučil se postavit problému čelem, tak je naučí se mu vyhnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.18 08:54
Podle mě první věc je, že v určitém věku je tohle normální - dcera takhle soutěžila se mnou, dokud neměla sestru - kdo první otevře dveře, kdo rozsvítí na záchodě, kdo pustí vodu…když to nebyla ona, tak scéna, pláč, vztek…to patří k věku, částečně to odezní samo. Chce to pochopení, empatickou reakci, pochopení a neřešit - nelze za ně vyřešit všechno, musí se naučit si svoje pocity zpracovat.
Ve vztahu mezi sourozenci, doporučuji knížku Sourozenci bez rivality, je tam hodně dobrých návodů, které se dají aplikovat. Pokud chcete zavést střídání, tak to chce na krátké úseky (né celý den), spíš činnosti, a udělat třeba nějakou tabulku, kde to bude vidět. Žijeme ve společnosti, která i dospělé vybízí k neustálému soutěžení, kolikrát doma se soutěží o to, kdo bude první v jídle (když chceme aby dítě něco snědlo), kdo se první olékne (když chceme aby dítě mělo zájem se oblékat)…tak nad tím tkay zapřemýšlet, vytvořit alespon doma mezi rodinou prostředí, kde se nesoutěží v ničem. Pokud chodí do státní školky, tak tam je to 100% také podporováno, aby děti mezi sebou soutěžily, tak je to pak těžké to doma vybalancovat.
Ve věku 3 let už se dá s dětmi komunikovat, ptát se jich, co oni chtějí, jak to vidí, proč chtějí být první, co by se dalo udělat, aby se dokázali vystřídat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.18 09:10
O tom kdo byl první bych mohla vykládat. Mám to snažší že mám kluka a holku dva roky od sebe. Závodí ve všem jak píšete, kupodivu to se školkou roste. Co u nás funguje je když prohlásim že byl Radim první z kluků a Liba první z holek, takže oba první . Ještě to ani jeden neprohlédl a jsou oba spokojení. To ale neplatí u vás takže vám jsem radu nedala, ale možná by to šlo říct třeba o tričku, botech, kšiltovce. Takto jsi prvni s modrým tričkem a ty si první se zeleným tričkem atd. Nevim jestli je to správné ale u nás to funguje. Slovo první je to hlavní. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.18 09:19
To není jen u dvojčat, ale u všech dětí. Pamatuju si, jak se byli schopní zhádat syn se svým kamarádem, kdo bude dřív ve školce, kdo bude dřív ve třídě atd… Ale chápu, že je to, pokud je máš neustále doma, na palici.
Zkus zavést věci na střídačku, ráno pomůžeš jako první jednomu, večer do pyžámka druhému, snídani dostane první ten, oběd zase druhý atd. Pokud tě z toho nešvihne, tak by to fungovat mohlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.6.18 09:23
Ja bych dala jasna pravidla.
Do auta prvni nastupuje a druhy den b (pokud autem jezdite pravidelne).
Nebo rano do skolky nastupuje a, ze skolky b, at je to jednodussi.
Rano prvni obouvam a v satne ve skolce b.
V situacich, kdy neni mozno rozhodnout kdo pujde treba prvni jde prvni ja a oni jdou vedle sebe druzi.
U veci kde nejde dat jasna pravidla bych zavedla system domluvili a nebo volby. Ikdyz oni se budou vztekat asi i tak.
Rivalita je normalni. Mam kluky o 18 mes.od sebe a dokazou se taky porvat a zhadat proc ten a ne ten:-))))
- Citovat
- Upravit
4.6.18 09:44
Moje děti jsou od sebe 4,5 roku, holka má skoro 10 a každé ráno scéna, kdo odemkne auto
Jinak si taky myslím, že je to poměrně normální. Vysvětluju a snažím se nad to povznést.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.6.18 09:49
@Ivčis dobrej nápad, rozdělovat na kategorie za holky, za kluky 
mě by to nenapadlo.
Mě je jasné, že soutěží i sourozenci, ale tam bych používala klasické věty"on je menší, ty si starší, nemůžete se srovnávat…"
Bohužel ta urputnost je silná, takže když třeba u auta jednoho chytím a řeknu"do auta si sedá první brácha, tak ten druhý se stejně vztekne a bude hodinový kravál…a nezykne si, to už jsme zkoušeli 
…takže počkáme až s toho vyrostou, snad to bude brzy, bo jen z našeho bytu se ozývá permanentní křik
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
