Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj.Je to normalni
neboj to prejde..nejpis je to tim, ze ty prave delas vse takze jsi pro ni samozrejmost, coz je uplne spravne.zato tatka obcas jen si s ni pohraje tze se na to vic tesi. a vic jucha
byva to takhle i s babickama apod.ze kdyz je babi tak najenou mama neexistuje treba ale ta je jen obc O:-as tze to neprijde tak lito..neboj bud rada ze se na tatku tesi
nektere deti treba nechtej tatu a pak ti nemuze ani v nicem pomoct
Je to normální. Ty jsi součást inventáře, táta je výjimečný. Nech ji o víkendu na půl dne tátovi, dojdi si někam pocourat, a jsem si celkem jistá, že tě bude batole po návratu nadšeně vítat ![]()
Přehlížet může dospělý člověk a ne dítě. Když mě tzv. přehlíží dítě, tak buď vzdoruje nebo nepoutám jeho pozornost, možností je řada a je to třeba řešit. Cítit se ublížená nebo hledat vinu je dětská reakce.
Děkuji za reakce holky. Upoutat pozornost snad umím, i když tak dobře jako taťka asi ne
udělám si více času pro sebe a snad bude veseleji.
Já bych snad byla ráda občas přehlížená
moje roční je naopak úplný mamánek, ani z místnosti se nesmím hnout, to je hned řev… už se těším až bude tatínek trochu víc v kurzu ![]()
Neboj, přejde to, jak psaly holky. na tvém místě si to řádně užiju, jelikož pak na 99% přijde doba, kdy nebudeš sama ani na WC ![]()
@luca241 píše:
Neboj, přejde to, jak psaly holky. na tvém místě si to řádně užiju, jelikož pak na 99% přijde doba, kdy nebudeš sama ani na WC
Mam 18-ti mesicni, jsme ted u babicky na navsteve. No a chodi tady semnou i na zachod
, samotnou mne nepusti, to hned zacne plakat. Takze chodime spolu ![]()
@Anonymni Uzivej si, je to normalni a prejde to. U nas to bylo take, ted s tatinkem az na par vyjimek byt nechce
Ty vyjimky bych spocitala na prstech jedne ruky.
To znám, jak je táta já jsem vosk
. Mě to nevadí, jsem ráda že spolu mají pěkný vztah a já mam chvilku klid.
Zakladatelko, to je „nevděčná úloha matek“
. Pečuješ, pendluješ kolem prcka od rána do večera a jsi u něj až ta poslední, i babičku vidí radši. No, co poradit, smiř se s tím. U většiny malých dětí se střídají období „máma a jedině máma, nikdo jiný na mě nesmí šáhnout“ s obdobími „máma je ohraná písnička, táta je bůh“, protože je vzácný, není s dítětem tak často a dítě si ho chce užít.
Představ si, jak se třeba musí cítit tatínek, když chce dítko třeba nakrmit a vykoupat, jenže ono má zrovna mamánkovské období a ječí jak tur, že tatínka nechce, že chce maminku.
Můj syn má třeba zrovna taky „tatínkovské období“, máme měsíční miminko, já na staršího syna nemám tolik času, takže tatínek se víc stará, začal se synem chodit na plavání místo mě a syn k němu víc přilnul. Když pak syna vedu třeba do školky já, tak mi dá pusu, ale jen na mou žádost, zamává a fičí do herny. Když ho vede tatínek, stropí scénu, drží se ho za nohu a nechce, aby šel pryč.
Určitě doporučuji si užít to, že u když přijde táta tak máš čas na sebe. Já jsem s dcerou byla nějakou dobu sama a upla se na mě tak, že jsem nemohla bez ní nic. A bylo to už úplně na palici. ![]()
Teď je jí šest a už má rozlišeno co dělá s mámou, co s tátou(novým), co s babičkou atd..
Je taky dobrý rozlišovat, že něco dělá jen tatínek- u nás hlavně kraviny. A něco maminka- hodně vyrábíme. ![]()
Připadá mi to normální. Snažím se užít si ty chvilky, kdy mi dítě nevisí na noze a nedožaduje se pozornosti, protože zrovna přišel domů někdo jiný, kdo s ní může chvíli dělat blbinky. Navíc je to i o tom, že když je s dcerou někdo jiný, věnuje se obvykle jenom jí. Já u té péče o dítě musím obstarat ještě domácnost a zahradu, což malou pochopitelně tak nebaví, jako procházka s tatínkem nebo blbiny se strejdou.
Dokonce se mi stalo, že mi kvůli doktorům týden pomáhal hlídat brácha s přítelkyní, malá si je oba tak zamilovala, že pak když odjížděli mi prostě udělala pápá a že jede s nima. Chudák malá to loučení pěkně obrečela.
Holky fakt moc děkuju. Pomohlo mi si přečíst i Vaše zkušenosti
jste zlaté
![]()
U nás to bylo taky kolem roka, celej den se ani neusmála, ale přišel tatínek hnala se k němu s usměvem na tváři ![]()
@teepe
Přesně tak je to u nás.. dává mi čím dál víc práce z ní úsměv vyloudit… už zabírá jen lechtačka a škytání. Kde jsou ty doby, kdy se na mě smála jak sluníčko, když jsem ráno přišla k postýlce
![]()
Ahoj holky,
Máme skoro roční holčičku, jsem s ní doma, manžel pracuje na směny. 95 % všeho okolo malé dělám já. V noci k ní vstávám, přebaluji, krmím, koupu, čteme si.. manžel je defakto jen na hraní - dělá s ní psí kusy (hází si s ní do vzduchu apod.) Poslední dobou mě však dcera začla úplně přehlížet. Když na ni volám, neohlédne se. Nezasměje se na mě. Dřív jsme spolu dělali paci paci a podobné a teď už na mě vůbec nereaguje. Na manžela za to úplně naopak.. říká táta, víská, směje se na něj, všude za ním leze.. co Vám budu povídat. Je mi to normálně líto. Kolikrát už mám v očìch slzy. Kdyby na nás reagovala na oba stejně, ale ona mě prostě opravdu ignoruje
a já nevím proč. Co dělám špatně? Nebo je to normální a zase to přejde?
Asi se potřebuji někomu svěřit…trápí mě to poslední dobou čím dál víc. Někomu to možná bude připadat malicherné, určitě jsou horší problémy. Já vím