Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
@teepe
Přesně tak je to u nás.. dává mi čím dál víc práce z ní úsměv vyloudit… už zabírá jen lechtačka a škytání. Kde jsou ty doby, kdy se na mě smála jak sluníčko, když jsem ráno přišla k postýlce![]()
Tohle bych radsi uplne vypustila z hlavy, detsky usmev si nevyloudis
a z lechtani to stejne neni ono. u nas to taky tak chvili bylo s temi usmevy, ale ja tohle nejak neresila. vedela jsem, ze ja jsem proste mama a ze jsem nenahraditelna
opakuj si to taky..nas maly se zprvu smal jen na dedu
jako hlasite
tak jsem si rikala, ze kdz neco nebo nekoho vidas porad tak proste jsi na nej tak zvykla, kdyz nekoho vidis mene casto, tak ti prijde vic legracni nebo vtipny. opakovany vtip..
hlavne si to neber osobne, deti v takhle nizkem veku opravdu neumi nekoho zamerne ignorovat nebo se snazit ti ublizit nebo jak to mam rict. bud rada, ze mas chvilku pro sebe a muzes ditko treba zdalky pozorovat jak si hraje s tatinkem, to je taky krasny, poznas ho zase o trosicku vic a z jineho uhlu..