Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Roční - problém s uspáváním už od malička
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.2.22 19:16
Jsi zlatá, že nechceš nechat dítě vyřvat. Mně to kdysi dokonce poradila doktorka, no nedokázali jsme to.
Především si řekni, že nic netrvá věčně, skončí i tohle neklidné (ne)spaní 
.
Moje děti taky byly se spaním na štíru.
Jak jsi to psala (omlouvám se, je to hodně dlouhé, nečetla jsem úplně všechno), tak mě jen napadlo, jestli jí není moc teplo… nebo potřebuje možná cítit víc klidu, nebo ji prostě nenechat dlouho spát přes den. Nebo zkus nechat rozsvícenou lampičku a čti si, jakoby si jí nevšímej. A jestliže není unavená, tak ji prostě dávej spát později.
Něco se jí na tom usínání prostě nelíbí, musíš to nějak vychytat.
Ale hlavně buď v klidu Ty, protože dítě neuvěřitelně bezpečně pozná matčinu nervozitu.
Moc Ti držím palce a neboj se, bude to dobré.
Příspěvek upraven 18.02.22 v 19:16
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.22 19:16
Hele uprimne, my se starsim prosli vsim moznym ohledne spanku - castym buzenim, brzkym vstavanim, pozdnim usinanim, nekolikahodinovym bdenim uprostred noci…a ruznymi kombinacemi vseho uvedeneho. Kdyz nechtel vecer spat, tak jsem se na to vybodla, z tohoto prevalovani v posteli, ktere k nicemu nevedlo, jsem byla akorat na nervy, coz situaci vubec nepomahalo. Takze jsme proste byli vzhuru dele, nez jsem tak mela pocit, ze by mohl zabrat relativne rychle. Ono to ponejake dobe preslo a zase nastala jina faze 
Poradne se naucil spat ani nevim kdy, kolem 4-5let? To uz jsem mela dalsi dite, ktere me budilo, tak uz ani nevim 
V kazdem pripade diky bohu je druhatko lepsi spavec od narozeni, jinak by me asi uz byli odvezli…navic se necitim, ze by to byla nejak moje chyba nebo zasluha, nijak dramaticky jinak jsem se u druheho nechovala myslim, krome toho, ze uz jsem byla podstatne mene vystresla.
U vas me jeste napada, jestli nemuze rovnou uspavat tatinek, kdyz ma vyssi uspesnost 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.22 19:18
Náš syn má něco podobného od asi 5.m. je schopen po kojení hodinu lítat po posteli, i když je úplně vyřízeny. Většinou tedy zabere nosítko a balón. Teď jsme koupili takovou svítilnu z Lidlu - hvězdnou oblohu, svítí nám to červené a už dva dny se mi daří uspat ho v náručí, chodím po ložnici, zpívám, houpu a koukáme na hvězdičky. Nosítko večer se snažím eliminovat, protože v něm usíná přes den. Ale když není zbytí tak to pomůže stopro. Jinak že by si lehnul vedle mě a usnul, to je šči to. Syn má 9m.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.2.22 19:21
Děkuju moc za uklidnění, ten tatínek má fakt lepší úspěšnost, ale v létě se chystám na „letní byt“ k rodičům, kde budu 14 dní na to sama a manžel bude jezdit jen na víkendy, tak to snad ale nějak přežijeme.
Díky moc za uklidnující komentáře, no. do těch 4 let má na blbnutí v noci času dost, to je pravda.
mě je jen líto, že na ní vidím, že evidentně chce spát, ale něco jí vadí a nezjistili jsme co.
zatím jsem rozklíčovala, že nesnese dečku nebo být přikrytá, že jí nevadí tma, naopak jí vyhovuje a nerozptyluje, no a zbytek zatím nevíme.
díky 
- Citovat
- Upravit
Kolicek95
18.2.22 19:24
Moje dítě je takový slabší odvar, teď se to celkem ustálilo do přijatelné podoby, asi deset minut se kojí, pak deset minut převaluje a spí. Já dohlížím, aby nespadla. Ale tak ještě dva měsíce dozadu to bylo horší, pořád se taky převracela, odcházela z postele a tak, bylo to pro mě strašně fyzicky náročné jí pořád chytat. Naštěstí u nás to netrvá déle jak půl hodiny, neumím si představit s ní takhle zápasit déle 
. Nejvíc mě baví rada lehnout si, zavřít oči a dělat, že spím. 
To by se mi to dítě okamžitě skulilo z postele. V postýlce samozřejmě řve. My teď budeme dávat do vlastního pokoje na nízkou postel, mám od toho velká očekávání . Uspávat začne tatínek, narodí se brzo druhé. U vás bych možná vsadila na toho tatínka. Ty se schovej, abys neslyšela křik. Já se domnívám, že nevadí, když dítě křičí, pokud není samo a někdo jej utěšuje.
- Citovat
- Upravit
18.2.22 19:53
Máme doma také experta, usínání byl problém od mimina, v roce jsme vyměkli a šel do velké postele, to sice u uspávání přestal ječet ale to samé co u vás, lozil, prudil klidně hodinu, katastrofa. Kdokoliv jiný než já byl úspěšnější. Ale asi nepotěším, teď jsou mu 4 a uspáváme pořát, a když má blbý den tak klidně taky hodinu. Někdy mezi prvním a druhým rokem pochopil že když bude prudit tak odejdu a bude tam sám takže už nezlobí ale stejně mu to usínání trvá a chce aby tam s ním někdo byl. Takže radu nemám a ani nevím kde jsem udělala chybu, jediné co jsme nezkusili je nechat vyřvat, prostě to má asi každé dítě jinak, pamatuju si na to jak moje ségra od mala ještě i na střední usínala až po půlnoci, i když ležela dřív prostě neusnula…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.2.22 20:56
@Cimada píše:
Jsi zlatá, že nechceš nechat dítě vyřvat. Mně to kdysi dokonce poradila doktorka, no nedokázali jsme to.
Především si řekni, že nic netrvá věčně, skončí i tohle neklidné (ne)spaní
Moje děti taky byly se spaním na štíru.
Jak jsi to psala (omlouvám se, je to hodně dlouhé, nečetla jsem úplně všechno), tak mě jen napadlo, jestli jí není moc teplo… nebo potřebuje možná cítit víc klidu, nebo ji prostě nenechat dlouho spát přes den. Nebo zkus nechat rozsvícenou lampičku a čti si, jakoby si jí nevšímej. A jestliže není unavená, tak ji prostě dávej spát později.
Něco se jí na tom usínání prostě nelíbí, musíš to nějak vychytat.
Ale hlavně buď v klidu Ty, protože dítě neuvěřitelně bezpečně pozná matčinu nervozitu.
Moc Ti držím palce a neboj se, bude to dobré.Příspěvek upraven 18.02.22 v 19:16
No nevím dítě má být ve své postýlce, je vidět že ho toto ruší
A že vše skončí - no známá má kluka tet mu bude 6 a musí být u něj dokud neusne musiho škrábat na zádech, hladit furt má flašku
- Citovat
- Upravit
18.2.22 21:05
@Anonymní píše:
No nevím dítě má být ve své postýlce, je vidět že ho toto ruší
A že vše skončí - no známá má kluka tet mu bude 6 a musí být u něj dokud neusne musiho škrábat na zádech, hladit furt má flašku
Každý rodič je jiný a každé dítě je jiné. Já jsem uspávala daleko déle než do roka, naše děti postýlku téměř nevyužívaly a nelituji toho. Nám bylo dobře všem v jedné velké posteli.
Samozřejmě zakladatelka může zkusit dítě dát do postýlky a pár dní jeho případné horší usínání vydržet, ale já si nemyslím, že nutně dítě „musí“ být ve své postýlce.
Dítě hlavně musí cítit klid a pohodu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.22 21:07
@Medičkaa píše:
prostě to má asi každé dítě jinak, pamatuju si na to jak moje ségra od mala ještě i na střední usínala až po půlnoci, i když ležela dřív prostě neusnula…
Máš pravdu, lidi jsou sovy a skřivani.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.22 21:18
Podle mě je to v určité fázi dost obvyklé. Taky máme za sebou uspavani třeba 1,5 hodiny. Většinou platí, že čím dýl to trvá, tím větší nervy a tím dýl to trvá… atak pořád dokolečka. Chce to klid a nohy v teple. Já už si to u té první nepamatuji. Vím, že byla fáze takového řádění, fáze usnuti u pohádky (i když v tu dobu byla malá a nevěděla co čteme), fáze usínání za ručičku (a ne není to v pohodě, když musíš hodinu ležet a držet za ručičku a bojíš se pohnout)… No jednu dobu jsem začala praktikovat místní radu z emimina, že jdu na WC, napít se atd a prodlužovala intervaly nepřítomnosti. Dítě neřvalo, páč chapalo, že se vrátím. No a jednou uslo. A tak se naučilo usínat samo. Ale chce to vychytat správný věk, dítě nesmí být moc malé a ani moc velké, to už se nenechá očurat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.22 21:27
Díky, díky za pocit, že v tom nejsem sama!
U nás trvá uspávání od 1-3 hodiny. Zabere kombinace prsa a pevného obětí. Pak přenáším do postýlky, kterou má ve svém pokoji. Správa VETSINOU celou noc.
Jenže už má přes rok a já chci řešit odstav. UM a lahve odmita.
Jedine, co mě odrazuje, že nastane ještě větší peklo. 
Si vzpomenu přes den, že půjdu uspávat a je mi na blití 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.22 21:45
U nas pomohlo celkove upravit spankovy rezim, tzn. Ne spanek ubirat ale pridavat. Zjistila jsem, ze kdyz dam spat v sedum misto devet, usina daleko lip a uz z toho neni dvouhodinova estrada, tak jsem upravila i denni spani, davala jsem spat driv, treba uz po polivce. U nas plati prima umera, cim vic spi, tim lepe a rychleji usina. Ale jako neni to zadarmo, nechce chodit spavat a od malicka jsou to boje a porad musim hledat uspavaci metody, ale vyplatilo se mi vytrvat a kdyz se proste rekne ze se jde spat, tak se jde spat a pres to nejede vlak. Taky pomohlo, kdyz jsem mermomoci prestala chtit za kazdou cenu co nejrychleji vecer uspat, a uspavani jsem zacala brat tak, ze si jdu na chvili zdrimnout. Usnu ja, usne i dcera. Pres den usne jedine v kocarku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.22 22:12
Soucitim, mám něco podobného. Syn 10 měsíců, někdy usne u prsa a je klid, jindy usina v řádech hodin je to tak půl na půl.
U nás - odmítám ho už uspavam v nositku na míči, pronese se. Takže zkusím standardně u prsa, někdy to už vypadá, ze spi - a najednou blik a má plno energie. Občas pomůže vytrvat a nabízet prso, nenechat ho se otočit a začít blbnout. Jindy ani to ne. Už mám vypozorovane, ze ho proste nesmím nechat dělat to, co chce. Takže ho držím na zádech a praktikuju manželovu metodu (jemu tedy funguje lip). Má kolem sebe obtoceny kojici polštář, držím přes nej ruku a zpívám ukolebavku (máme jednu, kterou používám od narození). Jenže jakmile kolem nej začnu dávat polštář, vi co přijde a začne plakat. Vydrží to jednu sloku a pak si začne většinou povídat, žvatlá, pak ztichne a postupně usne (občas mu pomůže zaborit obličej do polštáře). Tak čtvrt hodiny to zabere.
No a pak je varianta, ze buď začne plakat nebo se proste kroutí a chce na břicho. Pokud je to možné, nastupuje manzel a u nej většinou usne na hned. Pokud není doma, je to mordor zakončený uřvanym dítětem, které mi zvládne usnout leda v náruči s písničkou a houpanim
Co je pro mě úplně neuvěřitelné jsou lidi, co dítě hladi po vlaskach dokud neusne. 
Jo a to nemluvím o období, kdy rostou zuby a mám ho půlku noci na prsu, protože ho nic jiného neuklidni. Já už pak nevím jak mám ležet, teď dokonce jsem došla do fáze, kdy mám zase citlivé bradavky a bojím se jak čert krize, aby z toho nebylo nějaké zranění.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Ahoj, máme holčičku, necelý rok a každé uspávání je boj. asi od sedmi měsíců spí jen hodinu a půl přes den (maximálně), večer chodí spát kolem desáté, dřív nám neusne - zkoušeli jsme to tisíckrát. A takhle je to dál, i v jejím roce.
Už jsme z toho hrozně frustrovaní, a není to ok.
Přes den nemám problém ji uspat, tam si ona řekne kdy se jí chce spát, usne mi na prsu, spí s námi v posteli.
Ale večer začne rodeo. Zívá, vidím na ní, že je unavená (pro upřesnění - i kdyby přetažená nebyla, tak nám neusne, dokud se do přetažené fáze nedostane!!!)
začínáme po rituálu koupání, zuby, beru si ji k sobě do postele, je půl deváté. Spím, zatemním, nabídnu prso, ležíme tam v naprostém tichu.
Kdybychom tak leželi půl hodiny, a ona pak usnula, budu nejštastnejší.
Ale není to tak. nacucne se, zívá, je třičtvrtě na devět, vypadá to, že by spala, odpojí se od prsu, chvíli se převaluje ze strany na stranu..hledá polohu…pak se otočí, pak znovu, vidím, že poloha jí nevyhovuje, nespí, vrtí se, cestuje.
chvíli reje hlavou mi do prsou. nabídnu ji prso, nechce. otočí se vzhůru nohama, kopne mě nohama do obličeje. nabídnu dudlík, vezme si. uklidnuje se. hladím ji po vláskách a vískám, je vidět, že jsem snad přišla na techniku, která ji zklidní! je devět…vískám dál, ona dudlá…nespí.
je čtvrt na deset, nechce už vískat. zase se převaluje, ze strany na stranu, nejde ji usnout. posadí se ve tmě, dudlá, kouká na mě.
chce mě přelézat, nedovolím, pláč. opět reje hlavičkou do matrace, fnuká. staví se na zadní a dělá most. lehne si. vyplivne dudlík. postaví se ke zdi v rohu postele a péruje kolínkama.
je půl desáté.
beru ji zpět a nabízím prso, cucne si. vrní jako by chtěla spát, kope nožičkama. škrábe mě do obličeje.
je deset, jsem fyzicky vyřízená, vyčerpaná, oterávená a naštvaná, volám na manžela do obýváku, střídáme se.
tak patnáct minut slyším řev. nevím co se tam děje, ale manžel má narozdíl ode mě energii. většinou když potom přijdu, malá spí.
NECHCI nechat dítě vyřvat. to mi nepište, to prostě neudělám. Musí existovat ještě jiný způsob. Ona neřve, že by řvala, ona prostě neusne ani se mnou, natož beze mně! Pro mě by uplná oáza byla, kdyby usnula se mnou, a třeba usnula, a já se odtamtud klidně nesměla hnout, já s ní klidně budu spát! Klidně s ní pujdu spát v sedm, ale mě frustruje že jdu a k ničemu to enení. místo spaní nespíme ani jedna, protože je to hodinové vrtění, škrábe mě, leze všude, je to strašně frustrující. Jinak proti společnému spaní nic nemám. Ale tohle není společné spaní, to je společné BDĚNÍ!
Takto fungujeme od jejího narození od doby co se přestala bv šestinedělí budit jen na mlíko. a budu tak fungovat dál, když nic jiného nepůjde, jen vyřvávat nenechám.
pevné zavinutí nesnáší. nesnáší dečky. zatím nechápe princip plyšáka. písničky ji rozptylují.
děláme maximum toho, co se nám za ten rok osvědčilo a funguje, máme za sebou uspávání v šátku, kombinaci uspávání v šátku a skákání na míči, později když byla těžší jsme koupili hojdavak, na pár měsíců to zabralo, ale později už ne a ted jsme v téhle fázi. prosím, nepište mi vy maminky, co držíte za ruku, zazpíváte 4 písničky a je to. Proto jsem naš scénář napsala tak podrobně - napistě mi vy maminky, které máte děti podobného typu, které v posteli dělaly tohle. Co vám pomohlo?
jinak za pul roku a něco, to ji budou skoro dva, bude mít novou vlastní postýlku i pokojík, budeme se stěhovat, a nevím, co je lepší u dvouletáka, zda už ho naučit na vlastní postýlku nebo ještě spát všichni.
Ono nejde o to kde spí, to já si k ní lehnu třeba i na podlahu, je mi to jedno! Ale ona špatně usíná téměř všude a pokaždé.
Děkuju, kdo jste to dočetli až sem…
(anonym, trochu se za to stydím, přijdu si nemožná)