Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dobrý den,
v blízké době mě čeká rozvod /manžel si našel jinou/. Péči o děti i majetek jsme si rozdělili dohodou, vycházíme spolu slušně. Tchánovci se chovají také skvěle, s dětmi se často vídají. Největším problémem jsou mí rodiče. Mají pocit, že jde všechno moc hladce, pořád se chtějí o něco soudit. Ano, manžel má větší příjem a já si pohorším, ale mám kde bydlet a co jíst. Nesnažím se manžela oškubat a děti mu dávám bez omezení, asi jsem proto špatná. Rozvod je pro mě těžký, protože není z mojí strany. Přesto se snažím vše vyřešit v klidu, takže chování mojí rodiny mi hrozně ubližuje. Máte někdo podobnou zkušenost? Nebo nějakou radu?
Mami, tati neplette se do toho, rozvedu se tak jak to vyhovuje me, jsem dospela a svepravna, uz k tomu nechci slyset ani slovo.
Rodiče pro tebe chtějí to nejlepší. Ale jsi už dospělá, to co psala výše @Aishenka je perfektní.
Zkušenost nemám, ale byla bych moc ráda, že se dokážeme dohodnout v klidu a bez bojů. To je strašně moc a (podle mého) dlouhodobě víc než nějaká vysouzená stovka navíc.
Nenech se rodiči strhnout. Důrazně bych jim dala najevo svůj postoj v této věci a snažila se dál oprostit od případných dalších řečí. Držím palce.
Taky si nemyslím, že jsou proti tobě, jen se ti snaží radit, co je podle nich nejlepší pro tebe a pro děti, zvláště není-li rozvod férový a ty jsi ustoupila.
Nicméně jim to řekni, že to chceš uzavřít, že to bolí, že se snažíš, že soudní tahanice za spravedlnost ti jen víc ublíží.
Jinak jsi snem každého rozvoduchtivého nevěrného movitého chlapa. Držím palce, ať je to brzy lepší.
Tak jim řekni, že děkuješ za péči, ale že jste se dohodli, a že jsi ráda, že to jde hladce už kvůli dětem, že nemusí žít mezi hádkami.
Ano, asi jsem mohla žádat víc. Ale nemůžu jít proti své povaze
Myslím, že rozvod není nikdy spravedlivý k nikomu. Beru jako výhru, že děti trpí co nejmíň a že se pro ně snažíme dělat maximum.
@6 Viki píše:
Ano, asi jsem mohla žádat víc. Ale nemůžu jít proti své povazeMyslím, že rozvod není nikdy spravedlivý k nikomu. Beru jako výhru, že děti trpí co nejmíň a že se pro ně snažíme dělat maximum.
Kéž bys tak byla vzorem více matkám ![]()
@6 Viki píše:
Ano, asi jsem mohla žádat víc. Ale nemůžu jít proti své povazeMyslím, že rozvod není nikdy spravedlivý k nikomu. Beru jako výhru, že děti trpí co nejmíň a že se pro ně snažíme dělat maximum.
souhlasím, takový přístup by měl mít v době rozvodu každý…nebylo by tolik rozvodových tahanic a neštastných dětí…
co se týká tvých rodičů určitě ti chtějí pomoct a nemyslejí to zle…vpodstatě něco podobného bylo u nás, když se moje starší sestra rozváděla…
to ustojíš, držím palce ![]()
Jinak co se týče rodičů, tak oni nejsou proti tobě, ale možná jsou ukřivdění víc než ty, že ti exmanžel ublížil a oni jsou samozřejmě naštvaný a vidí to asi zase trochu jinak než ty. Já nevím, jak moc na tom rozvodu proděláváš, ale jsem fakt moc ráda, že se najdou i takové, co myslí hlavně na ty děti. Finanční vyrovnání už jde mimo děti a tam si musíš sama rozhodnout, jestli ti to takhle stačí nebo máš právo na víc.
@RadkaCh já držím zakladatelce palce, vážněmoc. Ale je to trochu složitější s tím vzorem pro vícero matek. Chvályhodné je, že si otec bere děti kdykoliv chce a že funguje domluva, ovšem nefunguje náhodou ta domluva právě proto, že otec má máslo na hlavě v podobě opuštění rodiny kvůli milence a zakladatelka díky své povaze nehodlá bojovat za to, co jí finančně patří a na co má právo a spokojí se s dohodou, která je ve prospěch otce? To pak otec nepotřebuje dělat naschvály a musí být spokojen velice. Tohle ale není univerzální recept a fér recept pro ostatní ženy.
Scénáře jsou podstatně jiné, ženy chtějí svou část majetku a spravedlivé výživné dle výdělku muže, ten se nechce vzdát ničeho, co je jeho, že je to společné odmítá uznat, a nastává třenice, a uprostřed jsou děti. Nemyslím, že se jde hezky přátelsky domlouvat na dětech a na druhé straně bojovat o svůj majetek proti exmanžeovi a napsat, že to už se dětí netýká.
Já tedy obdivuju všechny lidi, kterým se stanou od jiných křivdy nedá jim to příčinu k tomu se chovat jako bůh/bohyně pomsty. Ale na druhou stranu chápu i rodiče - třeba si myslí, že kdybys dělala trošku ofuky, že by k tomu rozvodu třeba vůbec nemuselo dojít. Třeba to vidí tak, že tě má manžel na háku a ví, že rozvod je s tebou snadný, že na všechno kývneš a jemu v cestě za svojí novou láskou nic nestojí, těžko říct…
Ale je to tvůj život a asi bych si u rodičů trošku dupla a tím jim ukázala, že nejsem třtina ve větru se klátící, jak si myslí oni, že tohle mírové řešení je přesně to, co jsem potřebovala a že mi to za těch pár šestáků nestojí.
U nás je to spíš o tom, že teprve teď manželovi došly všechny důsledky jeho rozhodnutí a slušným jednáním se to snaží vynahradit alespoň dětem. Snad i moji rodiče jednou pochopí, že není potřeba všechno řešit silou. Děkuji všem.
@6 Viki píše:
Dobrý den,
v blízké době mě čeká rozvod /manžel si našel jinou/. Péči o děti i majetek jsme si rozdělili dohodou, vycházíme spolu slušně. Tchánovci se chovají také skvěle, s dětmi se často vídají. Největším problémem jsou mí rodiče. Mají pocit, že jde všechno moc hladce, pořád se chtějí o něco soudit. Ano, manžel má větší příjem a já si pohorším, ale mám kde bydlet a co jíst. Nesnažím se manžela oškubat a děti mu dávám bez omezení, asi jsem proto špatná. Rozvod je pro mě těžký, protože není z mojí strany. Přesto se snažím vše vyřešit v klidu, takže chování mojí rodiny mi hrozně ubližuje. Máte někdo podobnou zkušenost? Nebo nějakou radu?
Radu pro tebe nemam, snad jen kasli na rodice, mas svoji hlavu a chovej se tak, jak uznas za vhodne sama. Ale tak jak si to napsala, tak pusobis jako rozumna, ferova zenska, co holt nemela stesti na partnera. Obrat list s zij svuj zivot. Preju ti hodne stesti ![]()
@6 Viki
To znám. Já požádala o rozvod. Já opustila s dětmi domov. On měl sice pořád nějaké kamarádky, ale já ho opustila kvůli jeho nadměrnému požívání alkoholu. On se brzy znovu oženil. Po několika letech, kdy jsem ho vidět nemusela se dobře snášíme, bavím se i s jeho ženou, vycházíme spolu dobře. Moji rodiče ho nenávidí doposud a jeho žena mi prý zničila život. Jejich chápání celé situace je úplně mimo. Asi to myslí se mnou dobře, ale copak jsou slepí? To já jsem si to takhle všechno zařídila, protože jsem to tak chtěla. Oni mě berou jako oběť. A pak se mají lidi domluvit, když ani v nejbližší rodině stejnou situaci každý pochopí jinak.