Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Romka ve třídě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
25.8.09 22:18
Tak zatím to z příspěvků vypadá, že skoro žádné problémy nejsou. Moje teta je učitelka na menším městě. Má několikaletou praxi a romů učila mnoho. To co nám ovšem vykládá posledním asi 5 let je děs a hrůza a kolikrát už chtěla ze školství odejít. Nejhorší jsou naprosto nesporupracující rodiče, dítka nemají ani ty nejzákladnější školní pomůcky apod.. Poslední hstorka - rom v sedmé třídě, kterého nechtěla už potřetí během hodiny pustit na záchod (evidnetně ji provokoval) si stoupl do rohu a vymočil se tam. Říká, že před 89 rokem to bylo celkem v pohodě, ale teď už je to často nezvladatelné.
A moje zkušenost - nikdy jsem ve třídě s romem nebyla, tak neposoudím.
Vedle domku prarodičů se před x lety nastěhovali cikáni, dopadlo to tak, že babi prodělala infarkt a oni po půl roce vyhořeli.
Před měsícem jsem šla po městě se synem sedícím v kočárku a na hlavě měl právě koupenou šiltovku. Skupina romských výrostků šla kolem nás a jeden z nich mu šiltovku strhl z hlavy a utíkal.
Bohužel na žádnou pozitivní zkušenost si nevzpomínám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.09 22:29
Ave, abych to uvedla teda na pravou míru, tak můj příklad byla jedna holčička, která chodila na „normální“ základku. Jinak u nás všichni z těch „problémových“ rodin chodí do speciální (dříve zvláštní) školy - na normální se snad ani nehlásí, prostě považují specku za romskou školu, tak dávají děcka, aby byly mezi svými 
A odtud teda zkušenosti nemám 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.09 22:54
Ty negativní zkušenosti mám taky - ze školy v místě, kam se k původním několika romským rodinám sestěhovávali neplatiči, takže velký podíl romských dětí. Byli tací, kteří měli zlomenou žlutou pastelku a prý to stačí a matka mě honila s kudlou a řevem po škole, když jsem chtěla víc (případně naběhl s plnou parádou celý klan), tací, co jim koncept rodiče chodí do práce, děti do školy z prvouky pro 2. třídu byl zcela neznámý, protože rodič „robi automaty“ a „do kapes“ a fakt, že beru za to, že s nimi jsem, plat, je překvapil až lehce pohoršil; ale i tací, co byli jak ze škatulky, věci v pořádku, úkoly hotové a podepsané a svačinu měli i před dávkami, rodiče se chodili sami ptát nejen až už hořelo, ale i průběžně a skutečně dohlíželi, aby děcka dělaly, co mají; později na jiné škole jsem měla kluka, u kterého, než jsem viděla rodiče, jsem si nebyla jistá, jestli je jen snědý nebo Rom - bez problémů školu dodělal a vystudoval, jediná aféra byla, že byl okamžitě bez jakéhokoli reálného důvodu hlavní podezřelý, když se ztratila jakási elektronika.
Takže klasicky - je to o lidech a slušní doplácejí na lumpy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
andela
26.8.09 08:10
Jo, pamatuju že s náma snad rok chodili dokonce 3 … holka a 2 kluci. Cca do 3 třídy, ale nějak sinepamatuju že by s nima byl problém … Pak s nama ještě vlastně chodila holka, a ta když jednou měla hlídat aby jsme byli ticho když šla uč. pryč ze třídy, tak použila poté docela drsný způsob jak usměrnit jednoho fracka spolužáka 
. prostě mu jednu natáhla .
Jinak s romama je to stejný jako s bílejma … kradou všichni, nepřizpůsobiví jsou taky, bordel umí taky dělat obé skupiny dobře … je to všechno o lidech. A mě se třeba nelíbí jak každej hned že cikáni kradou … dělala jsem v hypersuper, a většina „zadržených“zlodějů byla pleti bílé.
A co se cikánů jakožto zákazníků týče, já s nimi nikdy problém neměla, vždy odpověděli na pozdrav, vše bez řečí podali, byli slušní …
A co se mi nedávno nestalo .. šla jsem kolem obchoďáku, a zastaví mě cikánka a do ruky mi rve nějakej parfém ať si ho vezmu, pak ještě jeden pro chlapa, a já že nechci, pak po mě chtěla aspoň stovku, já samo nedala, tak mě pak div nepropíchla pohledem. A ještě dříve po mě nějaká taky něco hctěla, co jsem odmítla, tak mi začla sprostě nadávat 
.
No ať je to jak chce, neházím cikány či romy do jednoho pytle … jasou slušhní i neslušní, stejně jako jiní …
- Citovat
- Upravit
Anonymni
26.8.09 08:53
Na ZŠ jsme měli pouze jednu romskou holčinu, byla bezvadná, milá, hodná, doma, ač měla hodně sourozenců, měli vždycky pořádek a takovou pohodu, jakou já z domova neznala. Prostě žili rodinou a bylo to vidět na každém kroku.
Byla ve třídě jedinná, protože všechny ostatní ( myslím další 4) romské děti přemístili hned v první třídě do zvláštní školy.
A teď jak to vidím z pohledu učitelky na 1. st. ZŠ. dnes …
ano, romské děti jsou odstrkované, bohužel. Rozdíly mezi dětmi nedělám,ale ostatní děti ve třídě vidí, co se děje a zažívají ty problémy denně.
Vidí, že jsou s většinou romských dětí potíže, jsou zanedbané, chodí nemyté, ( i pomočené a pokálené) ,ve špinavém oblečení, všechno (nejen děti, ale i jejich sešity atd.) čpí cigaretama, kolikrát bez jídla a pití, buď chodí do školy nemocné několik dní, nebo zase skoro nechodí vůbec, rodiče chodí na konzultace opilí, jsou vulgární, agresivní,malé děti si nevyzvedávají… O tom, že děti nemají denně základní pomůcky ani nemluvit.Nejhorší je, že ty děti za toto vůbec nemohou. Pochybuji, že je pro jejich rodiče rodina na prvním místě. Přitom nepracuje ani jeden.
Velký poblém vidím v tom, že většina romských dětí nemá motivaci k učení, dobrý vztah ke školám. Prvňák mi třískl se slabikářem a zem, se slova, že se na to může vys..t. Že to nepotřebuje, že bude stejně doma a dostávat peníze poštou. Doslova. Byla jsem v šoku, stajně tak ostatní děti a následně jejich rodiče, protože děti doma povídaly, co se stalo. Ostatní děti by se za razítko či jedničku „rozdaly“, ovšem romským dětem je to většinou jedno už v té první třídě. Dává mi to pěkně zabrat, abych je motivovala k práci. Škoda, že to dělají i děti velmi bystré a chytré.
Všechno to vidí taky rodiče ostatních dětí. Tyto soc. slabé rodiny dostanou úplně všechno zaplaceno ( pomůcky, družinu atd.),kolik já se navyplňovala papírů… kdežto ostatní musí do práce a pěkně platit ze svého. Chodím do práce, odvádím daně, dětí si nedovolím mít hromadu, pak zadarmo hlídám romské děti po vyučování a ještě dostanu dostanu od rodičů vynadáno, že zaspali ( v poledne!!! ) a dětí mají 6, tak jak to mají stíhat. 5 dnů v týdnu. Realita.
Místo přípravy na výuku a výuky musím řešit denně problémy typu výše uvedených. Při počtu 30 dětí ve třídě ( a z toho ještě několik dětí se specif. poruchami učení či chování) je to opravdu náročné.
Rozepsala jsem se, ale bylo by toho daleko víc. Za sebe můžu říct, že jsem poznala během 10 let pouze dvě slušné romské rodiny, zdravíme se dodnes a na děti velmi ráda vzpomínám.
- Citovat
- Upravit
26.8.09 17:07
Když jsem byla malá, bydlela u nás v ulicic romská rodina s pěti dětmi a nebyly žádné velké problémy. Hráli jsme si všichni dohromady. Doma měli čisto, čtyři děti se špatně učily, ale pátá holčička Markétka se učila moc dobře a pamatuju si, jak její maminka mým rodičům vždycky ukazovala její sešity a chlubila se s nimi. 
Bohužel ti nepřizpůsobiví jsou prostě víc vidět - na ulici, v médiích atd.
Myslím, že romské děti mají hrozně velký hendikep, když jdou do první třídy, protože neznají základní pojmy, barvy, tvary, počítat do pěti atd., co se ostatní děti naučí ve školkách. Pouze malé procento Romů dává děti do mateřské školky, přitom tam mají největší šanci naučit se tyhle základní dovednosti.
Viděla jsem v televizi dokument o romských prvňáčcích, se kterými dělala reportérka rozhovor a ptala se je na slepici, ukazovala zobák, peří a tyto městské šesti, sedmileté děti tyhle výrazy vůbec neznaly - tvrdily, že slepice má tlamu a chlupy.
Je to škoda, protože ve školce by se to dozvěděly pomalu ve třech, čtyřech letech. Není divu, že potom v první třídě zaostávají a přecházejí do speciálek. Myslím, že by hodně pomohlo té nepřizbůsobivé romské komunitě, kdyby měli školku zdarma - byla by to taková pozitivní diskriminace. Do první třídy by šli stejně vybavení jako ostatní a měly by šanci se na základní škole udržet i pro:,–(it. Možná by je to pak víc motivovalo k dalšímu studiu a vyrůstala by pomalu generace studovaných lidí, kteří by dál vychovávali děti k lepšímu uplatnění v životě.
Já pozitivní diskriminaci uznávám - jsem přesvědčená o tom, že v Americe se osvědčila, ale tady v Čechách se obávám, bude hodně odpůrců
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
26.8.09 20:01
Pozitivní diskriminace, ano. A jak to bylo u nás?
Na jednu malou školu (1.st.) chodila většina romských dětí, asi tak 19 z 20 
. Tak nějak se to stalo. Asi si každý domyslí, proč.
Měli všechno, výnikají paní ředitelku, která jim vycházela vstříc. Romské asistentky, výborné vyučující, mnoho bezplatných kroužků, odpoledních aktivit,… v neposlední řadě taky přípravný ročník pro předškoláčky.
Všichni byli spokojení, ale jednou se městském úřadě páni úřednící zamysleli a prohlásili, že UŽ NE. Děti se musejí integrovat!
Nevím, jestli je dopálilo to, že to všechno stálo velmi mnoho peněz z kasy města, či co. Ale asi tak nějak to bude.
Vždyť jenom těch peněž, a co projezdilo " školní" auto, svážející děti do školy na půl devátou 
. To není legrace. Tak to fungovalo. A asi to někoho pěkně žralo. No, přiznejme si, mě by se taky líbilo, kdyby mi někdo odvezl děti od domu na půl deváté. A o děti bylo postaráno až do pozdních odpoledních hodin. Klapalo to, děti spokojené, rodiče spokojení… ale dle mého Kocourkov a moc se radním nedivím, když se rozhodli, že takhle by to asi vypadat nemělo.
- Citovat
- Upravit
26.8.09 20:17
Tady zakladatelka, nyní jež přihlášená. Jen taková poznámka. Nevím zda to platí i dnes, ale před pár lety, kdy chodila do školky má první dcera se zaváděl právě poslední školkový rok zdarma, aby se právě motivovali i tyto rodiny. Bohužel u náš bez úspěchu. Bude to nejspíš tím, že jakákoli denní povinnost je nad jejich síly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.09 20:28
K té pozitivní diskriminaci - možná jak v čem… Třeba ta školka by jim asi pomohla, to proč ne. Na druhou stranu konkrétně v našem městě se ta „kauza“ týkala výhradně neplatičů (ňák mám pocit, že to nebylo ale médii dostatečně zdůrazněno). Tady bych třeba pro nebyla - zaplatit si bydlení je podle mě základ a kdo to nechápe, tak tu jaksi s námi nemůže žít a může se vrátit do Indie nebo tam, odkud přišel 
Když se já přestěhuju třeba do USA, taky budu muset respektovat pravidla v dané zemi a nikdo se se mnou mazat nebude… Neříkám nějak nepomoct, ale když někdo (jakékoli barvy, vyznání a já nevím čeho) vybydlí barák tak, že se musí zbourat, ještě neplatí za to, že tam bydlí, pak dostane jen tak náhradní ubytování v pěkných nových bytech, bezúročné půjčky (u kterých si stěžuje na to, že je musí splácet) a ještě si stěžuje a radní jsou rasisti, tak se dle mého názoru může jít tak akorát bodnout. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.09 20:46
Teď reaguju na anonymní, co psala o Kocourkově.
Mám zcela opačný názor, tak by to totiž vypadat mělo. Pokud to fungovalo, stálo to za ty peníze. Bohužel výsledky nejsou vidět hned, je to běh na strašně dlouhou trať a ukáže se to teprve za dvacet, třicet, čtyřicet let.
Spousta lidí namítne, že je to mrhání státními penězi, ale musíme si uvědomit, že ghetta sama nezmizí. To, že se s nimi nebude nic dělat, povede jen k jejich rozšiřování.
Ignorování problému je strkání hlavy do písku a odkládání nevyhnutelného na později (tzn. na generaci našich dětí).
Já bych školky zdarma pro romské děti zavedla už od tří let, myslím si, že se vzděláváním (myslím i sociálním a morálním) by se mělo začít co nejdřív. Svážela bych je autobusem, připravila bych jim nadstandardní podmínky a měla bych vysoké nároky na pedagogy, co by se jim věnovali. A taky bych vynaložila nemalé prostředky na osvětu v problematických lokalitách.
A uvědomuju si, že by se to platilo z našich daní, ale třeba by se náklady jednou vrátily v podobě daní, které v budoucnosti budou platit vyučení nebo vystudovaní pracující Romové a taky v podbě ušetřených sociálních dávek.
Ale to jsem se už dostala daleko od téma zakladatelky. 
Když já o tomhle problému dost přemýšlím, tak mám potřebu to tady ventilovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.09 20:55
Anguo, tvoje logika je samozřejmě bezchybná, zároveň spravedlivá. Nejde nesouhlasit.
Ano, kdo neplatí nájem tak ať bydlí na ulici - ale opravdu je to reálně proveditelné? A opravdu je to to, co naší společnosti prospěje?
O vyhoštění do Indie ani nemluvím
Vím, že to od tebe byla nadsázka, ale úroveň splečnosti se určuje taky tím, jak se umí vypořádat se sociálně slabými.
V Americe se sice ještě pořád potýkají s ghetty a pořád mají spoustu odpůrců pozitivní diskriminace (hlavně na kvóty počtů afroamerických a hispánských studentů na školách). Ale začíná se jim to po dlouhé době vracet v procentech vystudovaných, vzdělaných a přizpůsobivých (to zní hrozně ) afroameričanů a hispánců.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.09 21:07
On už ten poslední rok ve školce není zdarma a neplatí to, že dítě místně příslušné do školky v pěti letech vzít musí, i kdyby si ta volná místa měli z prstu vycucat 
Tohle opatření se totiž zavádělo jen kvůli romům.
Zkušenosti mám jak pozitivní, tak bohužel převažující negativní. Měla jsem v dětství kamarádku cikánku Markétu (tenkrát nikdo nevěděl co je to rom) hráli jsme si na písku i u nás doma. S jinou cikánkou jsem se porvala, protože mi chtěla ukrást kolo Kamarádce ukradli psa. Když coby studentka dělala brigádu v Kauflandu, denně tam nejaké zloděje chytla ochranka, zavolali policajty a jelikož cikáni byli nezletilí nijak to neřešili a za týden přišli krást zas. Chatu nám vykradli nesčetněkrát - kdo myslíte. V paneláku u našich bydlela jedna cikánská rodina a bordel dělali neskutečný. No přiznám to, na každého roma se dneska už dívám s jakýmsi podezřením i když moc dobře vím, že existují i ti slušní. Co mám dělat, prostě zkušenost nějaké teoretizování nenahradí 
Na druhou stranu třeba Vietnamci nebo černoši v ČR takovéhle problémy nemají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.09 21:16
Helamo, mně na tom nejspíš nejvíc vadí to, že když se těm lidem takto pomůže, tak nejenže nejsou rádi, ale ještě jsou nespokojení, že jim bylo ublíženo! Asi to tak je, že prostě to nevidí, že ostatní mají tyhle věci jinak nebo nevím… Chápu, že prostě jsou tam kulturní, jazykové a já nevím jaké bariéry, ale mám pocit, že ta snaha by měla být na obou stranách Jenže často není…
Taky mi občas přijde, že každá strana mluví o „jiných“ Romech - ti „zastávači“ (nevím, jak to napsat - třeba EU) mluví o těch, co už u nás žijou dýl, jsou třeba i malinko integrovaní a možná doplácí na určité předsudky a pak ti „rasisti“, kteří mluví o Romech, kteří sem přišli před půl rokem někde ze Slovenska, Maďarska či kýho šlaka (a takových je třeba u nás ve městě většina) proto, že tu mají rodinu nebo známé, integrovat se možná ani nehodlají, neumí česky, jenom se sem přistěhovali, protože mají lepší podmínky než v původní zemi.
Jinak abych tu nebyla za rasistu, tak naše knihovna „získala“ bezplatnou roční registrací asi 40 romských „čtenářů“ (ty uvozovky proto, že chodí takřka výhradně na internet ) - jsou to hlavně náctiletí a musím říct, že spousta těch děcek je v pohodě. Jako lžou do očí, vymýšlí si, ale prostě se člověk nesmí nechat… Člověk na ně musí být tvrdý - přesně vyžadovat pravidla, jaká jsou nastavena a pak se to dá. Musím říct, že jsem byla mnohem radši, když přišlo pět těchto děcek než jeden nerudný dědek - s nima byla aspoň sranda A musím říct, že mě vždycky poslechli, když jsem jim něco řekla (někdy 2×-3×, ale to je u „bílých“ dětí normální taky)
Např. přišli tři tak 13 letí a ten jeden že zrovna TEĎ ztratil průkazku, když se honili a že ji nemůže najít a nemá teď u sebe 5 korun na novou, ale zítra přinese a nechá si ji udělat, tak prý jestli může jít na internet. Tak jsem mu řekla, že teda OK (každého jiného bych taky pustila), ale že příště už ji mít musí, jinak smůla. Tak samozřejmě, jo jo jo, to je jasné… Druhý den přišel a na kolegyni. Že ztratil průkazku, jestli může jít na internet Tak jsem za ním šla, že jsme se snad nějak dohodli… Tak na mě chvilku hleděl, pak pokrčil rameny a šel se jenom dívat.
Musím říct, že mě taky dost vytáčelo, když se kvůli nim měla zavádět nějaká preventivní opatření nebo speciální pravidla - když se ještě nic nestalo a žádnou špatnou zkušenost jsme s nima neměli. O dalších čtenářích, kterým tyto „děti“ strašně moc vadily už jenom tím, že tam byly ani nemluvím.. Prostě jsem měla zkušenost, že když za nima přijdu a něco jim hezky řeknu, tak není problém a jsou příjemní i oni na mě… Nevím, možná jsem tááák naivní
No to jsem se rozepsala, to je fakt takové rozepisovací téma
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
26.8.09 21:20
U nás ve školce mohou být děti ze soc. slabých rodin osvobozeny od školného. Rodiče platí jen jídlo. No a předškoláci snad už školné neplatí, ne?
Asi to teď napíšu dost nepěkně, ale… všude se jen integruje a integruje.A copak se dělá pro děti nadané? U nás tedy nic. Není čas, nejsou peníze, není energie a síla.
Každý řekne, že mu romské děti nevadí, ale nakonec stejně dá své dítě do školy jinam. Já bych taky nechtěla, aby moje dítě bylo denně mezi dětmi, kde se používají slova nejhrubšího kalibru a výhružky vyučující už od první třídy apod.
Žijeme dneškem, nepřemýšlíme, co bude s „nepřizpůsobivými“ za čtyřicet let. Pak by se ukázaly výsledky. To asi ano. Pomoc určitě, ale za určitých podmínek a dodržování pravidel.
Ale když vidím, na co taky vydělávám, je mi do breku. Oni jenom čekají, že se stát postará. Neřeší, kolik mají dětí a jak se postarat. Děti jsou jejich zdroj příjmů. A to je hrozné a mělo by se to změnit. Pokud se nebudou chovat podle určitých pravidel, jako my ostatní, nemůžou čekat naši podporu.
Kde to jsme, abych dojela autem pro dítě až domů v době, kdy jsou už ostaní děti dávno ve škole, a prosila, aby romské dítě vůbec do školy poslali.
- Citovat
- Upravit
26.8.09 21:22
Gina108 píše:Na druhou stranu třeba Vietnamci nebo černoši v ČR takovéhle problémy nemají.
Neřekla bych. Speciálně mi vadí to, když slyším, jak vietnamským prodejcům zákazník tyká - to považuji za neuvěřitelnou hrubost. A s černochy má naše společnost styky omezené vlastně skoro výhradně na studenty - takže i tam převažují stereotypy.
A za sebe k pozitivní diskriminaci: Jsem bílá a chytrá a strašně se mi příčí, že by měl jiný dostat zadarmo to, nač já musím dřít, jen proto, že je černý. Pochopte, mě je buřt, že je černý nebo puntíkatý - mi vadí, že by měl mít proti mě protekci. Proč by se měl dostat na školu místo mě? Nebo proč by měl dostat místo, o které se ucházím jen protože je chlap nebo protože je černý - když já jsem třeba lepší? Proč by měl mít jiný metr na úřadech?
Na druhou stranu, když odhlédnu od svých emocí, nevidím východisko. Protože nic nemají, tak po ničem netouží a když touží, tak si to vezmou, protože nemají co ztratit. Takže je asi řešení jim něco dát, protože až budou mít své, budou se mít oč rvát. Ale osobně mi to vadí ač to sama rozumem uznávám.
L.
PS. Nevíte jak to teď, po letech vypadá ve Vesničce Soužití v Ově Hrušově? Nedávno jsme nad tím s chlopkem přemýšleli, svého času to byla dost mediálně známá kauza.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
