Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
myslím, že nebude…trpěl by podstatně více, kdyby žil v hádkách, nelasce, osočování…
Dítě to bude považovat za normální model rodiny…otázkou je, jestli je to do budoucna dobře
Rozhodně ale máte ještě hooodně dlouhou dobu na to, aby jste to případně dál vyřešili. Ale myslím si, že pokud vám to takhle vyhovuje, tak by byla chyba na tom TEĎ něco měnit. Třeba časem dozrajete a zjistíte, že spolu opět chcete zkusit bydlet…možná taky ne, hlavní je, aby jste se nehádali a byli v pohodě. ![]()
Ahoj, já Ti nevím, ale jak píšeš, že až bude mrňouskovi rok, střídali by jste se cca po 2.dnech- kdo Vás bude živit? Nebo exmanžel má zaměstnání kde nemusí být denně?? Že spolu nevydržíte, to pochopím, ale co to řešit nějakým upraveným bydlením? Každý svůj pokoj, 2 byty spojené…
Ale zas je toto určitě lepší než kdyby jste se denně štěkali, nebo spolu s ex nemluvili.
![]()
já bych byla na mateřské + chodila na brigádu,
ex je OSVČ řemeslník, takže si práci organizuje sám. Samo, že střídání by bylo zvždy přizpůsobené jak zrovna potřebujeme..
Dítě nic jiného znát nebude takže trpět nebude,ale mohl by pak v dospělosti myslet že je to normální vzor rodiného života..
Mužu se zeptat v če jste měli problém když spolu tak pěkně fungujete?Nebude lepší zkusit bejt spolu?Podle mě je to prostě láska ![]()
Kamčo, ano je to láska, ani jeden nemáme potřebu hledat někoho jiného, protože víme, že někde někdo na nás už čeká, ale asi nám vyhovuje, že si děláme co chceme, lítáme kde chceme, a taky se přiznám…
nemusím vykládat, proč nejsou vyprané ponožky, proč není uvařeno…
Když nechci nevařím, neuklízím, a i když přijde ex ke mě, nic nevyčítá, protože nemá právo.. to samé u něho…
je to prostě tak jak nám to vyhovuje…
jenže, oba se bojíme toho, že pokud budeme spolu, zase to skočí tam kde to bylo… zase v tom super vztahu plný hádek atd…
já si osobně myslím, že bychom nevydrželi bejt spolu v bytě..
Anonymní píše:
Kamčo, ano je to láska, ani jeden nemáme potřebu hledat někoho jiného, protože víme, že někde někdo na nás už čeká, ale asi nám vyhovuje, že si děláme co chceme, lítáme kde chceme, a taky se přiznám…nemusím vykládat, proč nejsou vyprané ponožky, proč není uvařeno…
je to prostě tak jak nám to vyhovuje…
Když nechci nevařím, neuklízím, a i když přijde ex ke mě, nic nevyčítá, protože nemá právo.. to samé u něho…
To je ale systém kterej by jste mohli zavédst i doma
.Já si yslím že takle oba přijdete o krásné chvilky s dítětem i společně a zbytečně když problém není takovej aby se nedal vyřešit
Je to samozřejmě vaše volba,ale sehnat někoho kdo miluje mě,naše dítě,je hodnej,pracovitej je dnes nadlidskej ukol ![]()
ja myslim take ze dite tim trpet nebude,akorat mam pocit ze stridava pece kolem jednoho roku veku ditete je brzo, pockla bych s tim minimalne do druheho, tretiho roku,ale to uz je individualni nazor,zalezi na vas. pokud bydlite blizko sebe tak stridavka je idealni reseni, drzim palce
JE fajn, že se spolu dokážete domluvit. Snad to vydrží, ale nevím, jestli je zrovna vhodné pro roční dítě, aby bylo dva dny tu a dva dny jinde. Když si vemu toho našeho závisláčka, který zhruba od osmi měsíců plakal, jen co jsem odešla z místnosti…
A ani teď to není lepší a to se mu manžel hodně věnuje, ale malej se po mně po očku dívá, a jak zmizím, jde za mnou. Ale jasně, že vám to třeba bude fungovat. Kdo ví.
vaším vztahem trpět nebude, ale nemyslíš, že je blbost dávat roční dítě na dva dny tátovi a dva dny u tebe? Děti zhruba do 3 let se fixují na jednu osobu - většinou na mámu. Je jedno jak je táta miluje, ale jsou takové, že třeba nechtějí jít k tomu druhému… A pokud ty dva dny uděláte, co bude dál? Lituju dítě dopředu - chudák v tom bude mít zmatek, dva dny tady, dva dny tam, nikde stálý domov. Co když bude nemocné? Btw. jak to chcete dělat s rodičákem a prací? To jako bude oba doma se starat o dítě a nechodit do práce? Mám dojem, že to máte nedomyšlené.
A co koupit dvougenerační dům? Byli byste spolu, ale každý zvlášť...... jestli to teda finance dovolí.
o práci zakladatelka psala, jak to mají a navíc myslím, že dva dny byl návrh…že jsou schopni se domluvit podle situace…tak jsem to pochopila
Jo a jeste k tomu vztahu, ja bych se rozhodne do spolecneho bydleni uz nehrnula,bez ohledu na lasku, nechala bych to tak jak to je,nechala bych tomu volny prubeh,netlacila na pilu,a ono se to mozna casem zmeni tak nejak prirozene samo, dozrajete, dite vam zmeni priority a mozna zase nejdete spolecnou cestu, ale tot jen takova uvaha.
Ahoj holky,

anonymně, pokud chápete… dost mě tady zná lidí..
Máme takový problém:
S manželem jsme se před dvěma lety rozvedli, z našeho vztahu nebyli žádné děti, jsme oba docela mladí, mě 23, jemu 33. Zjistili jsme , že prostě spolu nedokážeme žít v jedné domácnosti, hádky kvůli všemu, osočování atd.. Nebyl v tom žádný jiný vztah.
po rozvodu, sme se stále vídali, i když jsme žili každý jinde, ale z našeho vztahu teď vzniklo miminko, já se na mimi moc těším, ex se na mimi taky moc těší, ale hlavou nám vrtá co dál..
Chtěli bychom vyřešit, vztah následovně, ex je se mnou docela často, chodíme spolu na kontroly, spolu kupujeme výbavičku prostě jako klasická rodina, dokážeme se políbit, chytnout za ruku prostě vše, vídáme se skoro každý den, buď u mě nebo u něho.. Dohodli jsme se, že i takto dál to bude, když se mimi narodí, asi tak kolem 1roka bychom chtěli střídavou péči, na domluvě, to znamená např. po dvouch dnech se střídat, s tím, že bychom se normálně vídali pořád jen by dítě vždy zůstalo u jednoho z nás. Aby si ten druhý mohl odpočinout…
A já se ptám, myslíte že až malý nebo malá povyroste, bude tímto naším vztahem trpět? tím, že není máma a táta v jednom bytě? samozd. svátky, narozeniny, vánoce, výlety atd.. vše budeme trávit společně..
Díky za názory…