Sama s dítětem - vyhovuje?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
sama s dítětem - vyhovuje?
Ustrnula jsem v takovém hloupém stavu mysli, kdy mi nevyhovuje, v čem žiju, ale nemám odvahu to rozseknout.
Bydlime teď s přítelem (já a 10ti letá dcera), znám ho 2 roky, rok spolu bydlime. Já nechtěla, on ano, pro něj to bylo prioritní.
Strašně moc bych chtěla bydlet sama (rozuměj s dcerou), mám obrovskou potřebu samoty, klidu, prostoru a času na sebe a na dceru. Nemyslím si, že to pomine, je mi 40, myslím, že v tomhle už se moc nezměním. Jsem jedináček, od 20ti do 26ti jsem i sama bydlela a vyhovovalo mi to. Jasně, občas se člověk cítí osamělý..
Jsem teď před rozhodnutím, jestli to rozseknout, on se odstěhuje, ten vztah dost možná i skončí.. Je to strašná škoda, on je moc hodný kluk do života, každá se s ním bude mít hezky.
Chtěla bych bydlet jen s dcerou, vykašlat se na chlapy (pokud ten vztah skončí). Získat duševní pohodu a přecvaknout si to v hlavě, abych tak byla spokojená, toho chlapa do života ani nechtěla. Jde to vůbec? Vyhovuje vám to někomu? Moc bych ocenila zkušenost nekoho, kdo bydlí sám nebo s dětmi, jestli se dá docilit pocitu spokojenosti, jak to máte, jak to zvládáte..
Nejsem nějak zklamaná chlapy, spíš sebou. Že mi nevyhovuje to spolubydleni, potřebuju prostor pro sebe, mít volný víkend, kdy můžu vypnout a ne pořád s někým komunikovat, mít ho kolem sebe.
Myslíte, že to časem budu mít jinak? Je mi 40. Můžu doufat, že už mám ustálené myšlení, potřeby, co já vím nebo to za pár let budu vnímat jinak? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Reakce:
Žila jsem několik let se svými syny a byla naprosto spokojena. Nakonec jsem se rozhodla žít s přítelem a nyní máme 9mesicni dceru. Je naprosto úžasná a já jsem neskutecne šťastná ze ji máme, ale přítel je pro mě rušivým elementem. Asi jako ty nejsem na spokojene soužití s chlapem stavěna. Nejradši bych byla se všemi dětmi sama. Přitom nemáme ve vztahu žádné velké problémy. Občas nějaká neshoda kvůli blbine, proste nic vážného. Tak si tak sama sobě říkám, ze jsem nějak rozbita, když bych raději byla s dětmi sama. Nic méně jsme spolu už sedm let a o rozchodu neuvažuji. Je to proste nějaký můj vnitřní problém a pokud by se mi to zdálo nesnesitelne, tak vyhledam odbornou pomoc, protože si nemyslím, ze by to bylo v pořádku
- Citovat
- Upravit
Tak si ten prostor pro sebe vytvor i ve vztahu . Nemusis byt s druhym 24/7.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Třeba já. Ale já to měla takto v hlavně srovnané vždycky, resp. myslím celou dospělost. Vždycky jsem věděla, že nechci manžela/partnera, ale dítě ano. Byla za tím nějaká zkušenost, manželství mých rodičů mi taky nebylo úplným vzorem, no neměla jsem důvod do toho jít. Na chlapy zanevřeno úplně nemám, sex jsem normálně provozovala 
. Dceři je teď 16, jsme opravdu v pohodě. Na mateřské to bylo finančně náročnější, ale to trošku pomohla mamka, teď už jsme v pohodě za vodou, a ten klid je zkrátka k nezaplacení. Nevím co to zanechá na dceři, ale je nám fakt dobře. Občas se vyskytne menší problém, že ten druhý člověk chybí,,,myslím v praktických věcech, né citově. Jediný co mě mrzí, že nemám řidičák a auto…to bysme byly úplně samostatné, dcera jezdí na závody, tak jsou s tím někdy problémy, kdybych zůstala s jejím otcem, tak auto máme.. to jediný bych dala do mínusů:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@rejžička Žila jsem po rozvodu pár let s dcerou sama a byla jsem šťastná a kdybych se nezamilovala, žiju tak dodnes Teď má už 12let manžela, další dceru a taky jsem šťastná, ale občas si vzpomenu na ten klid co býval. Takže tě chápu, otázka je jestli, až dítě vyletí z hnízda, nebude ta samota az moc velká.. Jinat tedy, pokud se mi poštěstí mít jednou za čas víkend sama pro sebe, manžel pracovně pryč, dítě u babičky, užívám si to neskutečně, ten klid 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ja ziju sama vetsinu poslednich 5ti let, mam dceru, v podstate, ve stridave peci. Nejsem spokojena sam, ale zaroven posledni dobou citim, ze ta podstata nespokojenosti je hlavne moje vnitrni nastaveni, nejake stiny minulosti a obrovsky pocit osameni (hlavne kvuli tem stinum-rodinne vztaky spatne) a ze muz ny sice vyresil tu fyzickou samotu, ale ne to, ze se potrebuju dat dokupy. Takze poorve v zivote jsme vedome sama, ale neuzivam si to. Sois citim, ze je to potreba, ale trapi mne to, citim se opravdu hodne osamele. Samozrejme predevsim ve dnech, kdy je dcera u taty.
- Citovat
- Upravit
Umím si úplně v pohodě představit, že bych žila šťastně se svými dcerami sama, bez muže..
(chlapa bych si pořídila „distančně“ 
jednou za týden na noc OK)
ve 30 jsem si to představit neuměla, vůbec, ale nyní ve skoro 47 úplně v klidu..
každý člověk je jiný, taky mám poměrně velkou potřebu „být sama“, ale to mám naštěstí v kanceláři 8hod/denně plus si to řeším i na chalupě někdy, třeba tam jedu jen se psem.. na odpolko či na noc..
Podle mne ti nesedlo to stěhování.. hlavní otázka zní, zda toho partnera miluješ.
Pokud ANO - tak si udělej doma svůj pokoj nebo si kup nějakou chatku, kde můžeš být sama, když to budeš potřebovat
pokud NE - tak stejně nemá cenu s ním zůstávat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zůstala jsem se synem sama, když mu bylo 6. Teď mu je 26.Loni dokončil školu, předpokládám, že se za dva roky, až dostuduje přítelkyně, odstěhuje. Jak se budu cítit potom, to nevím. Teď jsem spokojená, kdyby mě netrápilo, že mám vážně nemocnou maminku, nic by mi nechybělo. Bohužel vidím, že se schyluje k tomu, že zůstanu najednou úplně sama. Rozhodně to ale nebudu řešit tak, že bych hledala partnera. Život s ex se na mně hodně podepsal, k tomu, abych s někým žila, už nemám odvahu? sílu? Nevím. Teď po nikom vedle sebe netoužím.
- Citovat
- Upravit
Já byla po rozvodu sama rok a bylo to prima. Diteti bylo 5, takže mě ještě maximálně milovalo. I dost volna jsem najednou měla, když bylo dite u otce..
Byla jsem spokojená.. Pak jsem rok chodila s manzelem a pak jsme se se stěhovali. Asi to bylo za 5 12, ještě rok sama s dítětem a už se nebudu chtít sestehovat a někomu se přizpůsobovat, i tak to byl naráz.. Jakmile mám možnost být zcela sama, nadšeně toho využívám.
Kdybych měla jet ještě další kolo, tak už by to bylo jen distancne:)
- Citovat
- Upravit
Me je 33 let a nikdy jsem s chlapem nezila 
Parkrat jsem to zkusila ale za par dni mi to lezlo na nervy tak jsem od nej odesla 
Vyhovuje mi pouze milenecky vztahy Mam uz rok a pul starou dcerku a zijeme sami v byte a nevadi nam to Uprimne by mi chlap doma dost vadil, starost navic
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ja ziju sama se synem necely rok.Me to snad i vyhovuje, ale nekdy mi ten chlap chybi-ten pokec v noci, prituleni…Mela sem pritele, ale vidali jsme se jednou za mesic na vikend. V zari jsme se rozesli.Pro me to zas bylo divne-byt ve vztahu a presto sama 
.Na druhou stranu pro syna je lepsi bydlet jen se mnou si rikam.Ja vzdy s kazdym po chvili bydlela az ted sem mela vztah jen na schazeni se a melo to neco do sebe, ale rada bych zas s nekym se vidala vic. Nerikam vylozene bydlet spolu, ale aby treba 2krat tydne u me prespal .No ted sem sama a asi i dlouho budu 
.Me je 35 let a neumim si predstavit uz s nikym nebydlet.Ale zase maly je u taty jen jednou za 11dni na vikend. Takze zase tahat chlapa domu k synovi mi vadi. Malemu bude 8let.Ted prave koukam hlavne na syna, takze je to o to slozitejsi.Zas nechci mit pritele nakvartyrovaneho u sebe kazde odpoledne, aby se syn citil odstrceny.Pro me idelane se s nekym stykat 2krat az 3krat tydne a obcas prespat.Ale to mi prave prijde blbe, kdyz mam maleho.Byt sama je to ideal .
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
