Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Sama v cizím městě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.1.11 10:24
Napiš z jakýho konce světa jseš 
a najdi maminky emiminky z oklí na kočárkování atd…určitě najdeš nový kamarády a samota přejde:-) 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.11 10:28
Ahoooj,
nebuď smutná, je to jasný, že Ti chybí a takový kamarádky asi fakt jen tak nenajdeš…ale i v dospělosti se dají najít moc fajn kamarádky…my tu třeba máme na e-miminu diskuzi, uzamčenou, kde jsou holky ze stejný části republiky a scházejí se, chodí ven s dětma atd…tak se podívej do diskuzí, nebo založ novou a uvidíš, že se nějaká hoooodně fajn zpřízněná duše najde 
. Měj se hezky a přeji brzy nové kamarádky a ať se Vám dobře bydlí 
. Helena
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.1.11 10:29
Ahoj,mám to také tak.V červnu jsem se odstěhovala k přítelovi a nikoho tu neznám.Jen těch pár lidiček,s kterými přátelí on,ale to není nic pro mě.Také mi chybí kamarádky,pokec s nimi u kafíčka,atd.
A myslím,že to mám oproti tobě ještě o kousek horší,protože ty máš aspon syna,tak nejsi až tak sama.Ale mi se zatím o mimčo teprve snažíme.A já doufám,že až se nám to povede,bude pro mě seznamování se přes miminko jednodužší. 
Je mi 30let a už se neumím seznamovat s lidmi tak jako v pubertě
Bohužel ti v tomhle neporadím,ale co se zkusit seznámit s nějakou maminkou třeba u dětského doktora,nebo při procházce s kočárkem,…společných témat budete mít až dost
- Citovat
- Upravit
18.1.11 10:35
Ahoj,
já tedy doporučuju sokol. Taky jsem tu nikoho neměla a našla jsem spoustu výborných maminek, hlídáme si děti, jezdíme na hory atd. Fakt jsem strašně spokojená a holky, které žijí na jedné vesnici od narození říkají, že mi závidí, protože tam nikoho takového nemají.
Je fakt, že se všemi jsem se seznámila s první dcerou a s druhou už s nikým, ale myslím, že je to tím, že už jsem prostě nikoho nehledala, protože kamarádů bylo dost.
Takže sokol jednoznačně vede.
Halka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.11 10:37
Navázování vztahů, přátelství, to chce čas. Jako postavit dům. Taky to není hned. To jsem tě jen chtěla utišit, že určitě neděláš nic špatně. Kontakty můžeš navázat kdekoli - nikdo neříká, že to musí být nutně maminka s kočárkem, i když tady se dá předpokládat, že v ní spíš najdeš kamarádku.
Stačí zezačátku pozdravit lidi, které pravidelně potkáváš - prodavačku v trafice, pošťačku, strážníky, řidiče v autobuse … až tě zaregistrují po druhé po páté, tak prohodit pár slov … ne všichni se chtějí přátelit, možná „utečou“, neodpoví … ale mám tu zkušenost, že řada lidí je tak překvapenou mou reakcí, že už se těší, až se potkáme příště, a sami se „hlásí“ … k vybudování přátelství je o teda furt málo, ale je to už ten základ
A řekla bych, že jen to potěší, už člověk není tak v tom městě „sám“. Stejně jako u nás na vsi - tady prostě nejde vyjít ven a tvářit se, že mikdo jiný tu není. Každý se podívá do kočáru, zeptá s ena děti, manžela, rodiče, prarodiče … někdy tak jeden jde po snídani pro rohlíky a přijde domů jen tak tak na oběd! 
No a pochopitelně spolky, kroužky, kluby, centra … tam je to téměř tutovka, že „někoho“ poznáš …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.1.11 10:43
díky za podporu,hlavně je to asi tím počasím,takže spoléhám na to,až bude hezky,že se snad zpřízněná duše najde. Už mi prostě doma hrabe… Čekáme na první očkování a pak vyrážíme na výlet za rodiči,tak se strašně moc těším i na ty miminka kamarádek co se tam mezitím narodily!
- Citovat
- Upravit
18.1.11 10:48
Zakladatelko a odkud jsi? Treba se tady najde nejaka mamina, co je z tveho okoli.
Taky jsme se prestehovali a nemam tady zadnou kamosku. Obcas mi to leze na palici, to pak sednu i s malou do auta a jedu do sveho rodiste.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.1.11 11:04
Ahoj, naprosto tě chápu - studovala jsem, seznámila se teď už s mým manželem a odstěhovali jsme se úplně jinam než je jeho i moje rodina. Dokud jsem chodila do práce, tak to docela šlo, i s kolegyněma jsem občas někam zašla, ale už jsem rok doma - první neschopenka, pak až s dítkem. Na neschopence to byla hrůza, nevěděla jsem co roupama dělat. Teď je to lepší protože se starám o mimčo, které mě trošku naplňuje, ale pořád je to o tom že jsem sama s mimčem a kamarádky mi chybí. Jsem i blbě se seznamující typ holky, tak proto ten anonym.
- Citovat
- Upravit
18.1.11 11:27
Ahoj, tak přidávám se k Zakladatelce, taky jsem se odstěhovala za manželem přes půl republiky, bydlíme tady už skoro rok a víceméně tu nikoho neznám. Pár měsíců jsem dojížděla do práce do vedlejšího města, s pár lidmi jsem se začala bavit, ale teď jsem dlouhodobě doma na neschopence a k tomu jsem mezitím nečekaně otěhotněla. S manželem máme skvělý vztah, ale i tak mi chybí kamarádka, bohužel jsem spíš introvert a hodně špatně se seznamuju 
Doufám, že s prckem to pak třeba půjde líp, ale nevím nevím… 
Když už nic, tak s malým budu mít aspoň celý den co dělat. Do porodu mám ale ještě hooodně daleko a doma už mi samotné hrabe 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.11 11:42
taky se přidávám:-) jsem z Brna a teď bydlím v Lovosicích. Mám 2m dceru a taky sama doma trošku šílím. Snad se do Brna brzo dostanu a bude to aspon změna:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.11 12:08
Ahoj, ja se prestehovala pred pul rokem do Anglie. Manzel tu zije uz 8 let, umi perfektne anglicky, ja jen par zakladnich vet. Je to mazec, jsem 38tt, tak ze jsem doma, pokroky v anglictine zadne, mluvim jen s manzelem a 4letou dcerou. Obcas mam pocit, ze se zblaznim a chce se mi vratit do CR. Vybrecim se a je to zase chvili v poradku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.11 16:57
Ahoj holky
Ani jsem netušila kolik z Vás je na tom podobně jako já. Pocházím z Moravy a přestěhovala jsem se před rokem a pul do jižních čech za prací a našla si přítele asi 20km od místa kde jsem pracovala. Slidmi se seznamuji docela dobře i díky práci kterou jsem dělala takže tam mám pár přátel se kterýma se můžu vídat ale pořád to není ono. Nečekaně jsem otěhotněla a přestěhavala se k partnerovi, od nového roku jsem na neschopence a tady ve městě vubec nikoho neznám…jsem z toho občas fakt na nervy 
Navíc bydlíme kousek za městen což je výhoda pro děti,je tady klid mám budu je mít pořád pod dohledem ale zase vím jak je důležité se obklopovat lidmi a mít i ,,společeský´´život. 20km není zas tak moc abych se s lidma s kterýma se znám delší dobu mohla vída ale je mi 23 a někteří v mém věku řeší uplně joné věci… hlavně to jak se kde ožrat nebo koho kde přefiknout:-)
Jsem ráa že jsem narazila na emimino protože aspoň zabiju svuj volný čas a třeba najdu i nějakou maminu na pokec a kafíčkování:-)
Přeju Všem hodně zdraví a síli holky:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.11 00:55
Já jsem také 150km od „domova“. Odstěhovala jsem se za prací. Ale už je to přes 10let.
Vysadili mě z auta a já Prahu vůbec neznala. „Prosím vás, ukážete mi na mapě, kde vůbec jsem ?“ Začátky nebyly vůbec jednoduché, nevěděla jsem ani kudy do obchodu, cestu do práce jsem si trénovala o víkendu, bez rodiny, známých, kamarádů, každá cesta jen s mapou, ježdění autem… 
to bylo nejtěžší, ale také jiná mentalita lidí 
- to asi bylo nejhorší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
kvůli přítelovi jsem se odstěhovala přes celou republiku,nechala jsem v rodném městě rodiče,kamarády.
ted máme malého 3 m syna a já si tu připadám strašně sama. Sice mám bezvadného partnera,ale moje kamáradky se kterýma můžu trandit po městě mi to nevynahradí.
Je mi 31,sice tu nějaké známé mám,ale už to nejsou takoví ti kamáradi pro všechno.Víte,jak to myslím.
Nemáte někdo taky takovou zkušenost,jak to řešíte a atak?