Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Všechno nejlepší k narozeninám a hodně štěstí, ať je brzy lépe ![]()
Mně bude za dva měsíce 36 a bohužel se se mnou před třemi týdny rozešel po 12 letech spokojeného vztahu stejně starý přítel. Děti nemám. Jak mi je ani nejde popsat, zažívám si opravdu hodně hrozné období. Takže tě snad trošku uklidním, jsem na tom o moc hůř.
Kde budu někoho hledat mě strašně děsí a hlavně to, jaký to bude člověk. Mám šílený strach, že se zamiluji do špatného člověka a že nebude čas ho pořádně poznat. Můj bývalý přítel byl pro mě ideální, perspektivní, hodný, s dobrým srdcem. Takže i takoví jsou volní, ale je určitě těžší je najít v 35 než ve 25 na VŠ. Bohužel někomu to život vymyslel jinak. Třeba pak zase budeme déle spokojenější než ti ve 45 s odrostlými dětmi.
Odkud jsi? Kdyžtak mi napiš, když budeš mít chuť.
Příspěvek upraven 15.10.18 v 23:04
@Anonymní píše:
Ahoooj,nějak to na mě dolehlo, dnes,,slavím,, 34 narozeniny, ovšem sama.
Jsem sama už druhým rokem, jak to tak bývá většina lidí kolem mě rodí, vdává se, žení atd. a já jsem se ocitla na Marsu, kde nikdo jiný asi nežije…
Děti miluju, moc ráda hlídám i kamarádkám, ale sama paradoxně jsem prostě na chlapy měla smůlu. Respektive bud děti nechtěli, nebo to byl chlap, který sám byl totální dítě.
Nepotřebuji tady rozebírat, zda jsem blbá kariéristka, nafoukaná nána atd.
Ale zajímalo by mě, zda je tady taky nějaká holka v podobném věku a podobném,,stavu,,?
Jak to dáváte?
Já se přiznám, že mě to dneska totálně položilo.
Moje švagrová - bude jí brzy 32. Buď ale takové pocity neprožívá nebo je tajně skrývá. Nějak jí nemůžu uvěřit že chlapa nechce, děti nechce, zvířata jí stačí. prý bude jen tetou, říkala. předtím jednoho chlapíka měla, byl to cizinec.jsou to 4 roky. pak se o ní zajímal a stále zajímá kolega z práce. Fešák,39 let, ale není to pravý ořechový, nechce ho.. Ale jezdí sama na dovolenou s cestovkou která pořádá takové adrenalinové zájezdy, ukrajina, sicílie sopky,, nakteré často chodí jednotlivci, tak třeba se tam s někým seznámí, vždycky říká že setam pak utvoří dobrá parta..podle jejích zážitků doporučuju. Možná je to nějaká z cestovatelských seznamek ![]()
@Hroznej puberťák píše: Á, pindy, jak bezva chlapi „nikde nejsou“, to bylo jasný, že se to tu dříve nebo později objeví. A k tomu pohádky o hezkých chytrých, to by k tomu chybělo. Akorát když se člověk podívá někam jinam, kde píší chlapi, je to úplně přesně opačně, najít rozumnou holku, co k tomu nevypadá jako obluda, je tařka nemožné. Tak schválně, kde je pravda, hm?Asi někde uprostřed, co? V poněkud přehnaných nárocích na druhé a nesoudnosti hodnocení sama sebe, u těch čekatelek na prince
a taky bylo jasné, že se tu objeví nějaký bystrý muž a všem nám to tu vysvětlí
Já na takové exoty, co nechtěli dítě a vázat se, i když už na to věk měli, taky měla, takže oni mezi vámi jsou. Sami o rodině básnili ale zůstalo jen u snů. Asi jich nebude tak málo. A někdy trvá pár let, než ženská kápne na toho pravého pro tu rodinu.. To není, puberťáku, nic na odsuzování či zesměšňování. Stačilo dál hledat a našla jsem, čím to asi bude? Rozhodně jsem nezkrásněla ani nezmoudřela, byla to jen náhoda a trocha štěstí.
@Anonymní píše:
díky moc za přání i slova optimismu![]()
no, problém je, že se asi i strašně zúžil okruh lidí i aktivity, kde by se člověk vlastně vůbec seznámit mohl
holt, stáří vpřed!
seznamky a vytrvat. Ono to jednou klapne, tam je tolik mužů a někteří z nich hledají to samé, co ty. ![]()
Hlásím se do klubu, je mi 34, právě se mi zhroutil vztah po 15 letech soužití. Teď si říkám díky bohu že jsme neměli děti. Vztah nefunguje už tak rok, ale až teď jsme se konečně rozumně domluvili že to ukončíme. Nic závažného jako nevěra v tom nebylo, jen prostě nuda a absence pozornosti z obou stran. Už delší dobu jsme si žili každý sám za sebe. Končíme v dobrém.
No, ale co se nestalo, já se zabouchla, uplně jako puberťačka. Do kluka, kterýmu je 26. Vztah ani nic vážnějšího z toho nejspíš nebude, ale užívám si to co je teď.
Peťa,
Tohle taky nechápu. 12 let, 15 let vztah bez dětí, bez žádného posunu… co jste po takové době čekaly, v takhle brutálně přechozeném vztahu, který funguje jen z pohodlnosti? Že to „samo“ vyplyne, když to takovou dobu nevyplynulo? No tvl. A pak se ještě divte, když ten frajer má po rozchodu do roka děcko s jinou, která měla lepší tah na branku ![]()
@Hroznej puberťák píše:
Tohle taky nechápu. 12 let, 15 let vztah bez dětí, bez žádného posunu… co jste po takové době čekaly, v takhle brutálně přechozeném vztahu, který funguje jen z pohodlnosti? Že to „samo“ vyplyne, když to takovou dobu nevyplynulo? No tvl. A pak se ještě divte, když ten frajer má po rozchodu do roka děcko s jinou, která měla lepší tah na branku
Víš o tom houby, tak nebuď hned takhle hloupě chytrej. Proč hned automaticky předpokládáš, že všichni můžou mít děti a nebo je mít snadno a nebo že nebyl žádný posun apod? Posun je jen dítě a svatba? Jiné jsou posuny když ti je 25 a jiné po 30. Toto nepochopím, tohle omezené černobílé vidění a netaktní komentáře. Ale díky za doporučení ![]()
Jeste takove drobne povzbuzeni, mam pocit, ze nynejsi vevodkyni ze sussexu bylo tak 35, kdyz se dali s Harrym dokupy a v 37 je vdana za prince a cerstve cekaji prvni dite…
Taky všechno nejlepší ????vidíš, že neslavis sama. Dnes Tě to položí, zítra bude trošku líp a člověk se s tím zase popere,co taky zbývá. A ještě jedna věc, věř, že je tu určitě spousta vdanych, zadaných, s dětmi… a možná jsou víc sami než Ty. Ten pravý určitě přijde, jsi ještě mladá ????
Stará ještě nejsi, ale je fakt, že budeš muset jít štěstí naproti.
Určitě nějaké seznamky (to neporadím, nemám zkušenosti), akce, kde je hodně lidí, nějaký sport, kde jsou i muži (tam já osobně vidím nejvíce svobodných kusů nad 30).
A už bych akceptovala i mladšího až o 5 let, pokud vypadáš více mladě než staře.
Já tuším, že to není lehké, ale zase můžu říct, že když bylo 34 mně, tak jsem neznala ANI JEDNOHO muže v přiměřeném věku, který byl normální a svobodný (nerozvedený), a neznala jsem ani rozvedeného.
Teď už mám dávno po 40-tce a znám 30+ kluků jako nikdy v životě. Je mi to nanic, ale konečně vidím ty mladý lupeny. Všichni jsou fajn, ale žádný není krasavec, což je zřejmě důvod, proč nemají manželky. Zajímavé na tom je, že opravdu se mi zdají použitelní pro život. Takže existujou, ale nebudou to velcí frajeři.
Ahoj a vše nejlepší! Určitě najdeš, to jsem si jistá, vždyť už jednou jsi potkala, potkáš zase! Určitě ale neslevuj, jen abys kohokoli měla. Já takhle z rozumu, abych měla jednou možnost založit rodinu, měla vztah. Toho kluka jsem měla ráda, ale po chemické stránce prostě nic (takovéto, když vám dotyčný nevoní, nechutná, to prostě není ono a v té posteli to neklape ani omylem). Nakonec jsem to utnula, protože jsem se zkrátka nepřinutila. Vzhledem k tomu, jak posedlá jsem byla touhou mít dítě nejmíň od 16 let, tak s tímhle jsem skutečně nechtěla a naštěstí teda je nemáme. Vím, že bychom byli nešťastní, on proto, že je s někým, kdo mu nemůže lásku na 100% opětovat, já proto, že žádnou lásku necítím. Pak jsem potkala, když jsem byla 2 roky! sama. A teda po peripetiích na seznamkách, kde se opravdu nenašlo v mém případě nic než zoufalci bez testosteronu, u kterých hned v první chvíli člověk pozná, proč žádnou holku nepřitahuje, jsem si dala voraz… zajela jsem si na dovolenou, zážitkový kurz… A tam si chtěla odpočinout. Jely jsme s kámoškou a já jak jsem byla ještě po nemoci celkem dlouhodobé, spíš jsem si fakt chtěla jen odpočinout, takže jsem o sebe kdovíjak nedbala po vzhledové stránce… a tam jsem ho potkala
nevěš tedy hlavu, ono to občas přijde až ve chvíli, kdy se na to všechno budeš chtít vy… kašlat
a jsem moc ráda, že jsem tehdy nezůstala s někým jen z rozumu. Na tohle se vyplatilo počkat
Anonymča
Vykašli se na pohádky o chemii a jiskření a čapni, co půjde kolem, protože ten, kdo čeká, ten se většinou nedočká…bohužel…i nic moc chlap je lepší, než žít, jako kůl v plotě…
@Heivka souhlasim naprosto s vami…rozesla jsem se s prirelem a tatka mi chtel dohazovat jeho kamarada…jsem mu rekla: cozee? Ln? Nikdy! Ani se mi nelibi, s nim nikdy nechci nic mit…a pak jsme se potkali na akci, povidali si a bylo to a je to uplne uzasnej chlap..nikdo me nerozesmeje jak on a uz se dost vazne bavime o svatbe…takze nezavrhovala bych nikoho ![]()
Teda to jsou rady…čapni, koho máš po ruce… To fakt dělají jen zoufalci a přijde mi, že i to má určité hranice. Pokud by se vám dotyčný aspoň něčím líbil, tak proč ne, ale ruku na srdce - když je vám někdo odporný a při každém dotyku by se vám zvedal kufr, byli byste vedle něj šťastní ? Já holt prostě třeba na některé věci žaludek nemám, tohle dát a dlouhodobě je opravdu celkem síla a to po fyzické i psychické stránce. Samozřejmě zakladatelka nechť se rozhodne, ale spíš by bylo lepší poznat co nejvíc nových lidí a moct si třeba vybrat, než zbaběle vzít kohokoli, kdo se nabízí (ani nevíte, jestli někdo takový je, vždyť zakladatelka se spíš ptá, kde někoho hledat, asi nemá zrovna souseda od vedle, co jí nosí kytky a čeká, až mu řekne své ano).
Anonymča