Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Sestra a její pes
- Fotoalbum (3)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.2.22 22:47
Chudák pes… sestra by si zasloužila zavřít do kotce. Očividně nemá žádné zkušenosti a je Lina si nechat poradit a nebo je tak hloupá?
Psa je mi líto… mám dvě feny při hraní jedna vrci už od malá druhá nikdy nevrcela proste to je jejich vyjadřování
Každopádně když už tak aspoň ta sestra kontaktuje chovatele nebo někoho kdo ji a hlavně psovi pomůže… takhle reálné riskují ze až psa jednou z kotce někdo vytáhne bude opravdu agresivní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.22 22:56
Mate plot?
Nemohl by pes byt u vas na zahrade aspon pres noc?
Manzel ho vecer pusti a rano zavre a da zradlo. A budete mit hlidace. Nevim jak ty, ale ja bych se v baraku bez psa i bala.
Plus te s nim muze naucit manzel, zezacatku s kosikem, aby ses nebala.
Ten pes muze byt velmi vdecny.
Ale chce to ted zezacatku intenzivni praci, tj. treba na mesic upozadit praci na baraku a trenovat se psem. Kontakt s tebou, voditko, pamlsky, zavirani do kotce. Urcite to pujde, jen to chce tomu venovat cas, pak si to sedne a uz to moc narocne nebude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.22 23:01
Byl by manžel ochotný psovi přistavět aspoń větší výběh nebo tak? Moji rodiče měli taky psy v kotci, ale kdykoli byl někdo na zahradě z mých rodičů, tak psi byli venku a táta s nimi chodil denně na procházku na volno.
Co mu udělat třeba výběh v části zahrady, cokoliv.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
smajlik345
20.2.22 23:11
@Anonymní píše:
Ahoj, sestra před 6lety dostavěla s bývalým manželem rodinný dům. Nedávno jsme vedle jejího domu dostavěli dům i my s manželem.(Dostali jsme pozemky darem od babičky). Bohužel jim po stavbě došly peníze a dům doteď není oplocený.
4 roky zpět si její bývalý manžel pořídil psa. Když byl štěně sestra s ním ven chodila na procházky a bydlel doma. Když vyrostl, postavili mu kotec, protože zahrada nebyla oplocená. Oplotit zahradu samozřejmě v plánu měli. Jenže pes pak začal být hravý a při hře na sestru vrčel. Nikdy teda nikomu nic neudělal, ale sestra z něj dostala strach. Její bývalý manžel s ním teda na procházky chodil, ale 2 roky zpět odešel za jinou ženou a pes zůstal u sestry. Jde konkrétně o německého vlčáka. Bývalý manžel teda odešel na byt, tak psa neměl kde dát a se sestrou se rozešli ve zlém.
No a teď k věci.
Já osobně mám třeba z dětství obrovský strach ze psů. Byla jsem asi 3× vážně hodně pokousaná sousedovym psem a některé jizvy mi zůstaly doteď, takže bych si nikdy nepořídila ani malou čivavu-bojim se i té a to v takové míře, že když jdu po cestě a vidím psa na volno měním hned směr trasy.
Sestra se psy žádné špatné zkušenosti nemá, jen prostě se bojí svého psa, protože vrčel když si hrál.
No jenže ten pes je už 2 roky zavřený v kotci. Za ty 2 roky ho ani jedinkrát nevytáhla. Nesahne na něj ani přes kotec. Jídlo mu sype přes mříže a vodu taky. Kotec čistí vodní tryskou. Kotec je velký 2,5×2 metry, ale z toho hodně místa zabírá bouda. Je teda i zastřešený.
My jsme teda ve fázi, že doděláváme detaily domů a na jaře se chceme pustit na venkovní úpravy domu..do toho manžel je pracovně pořád v zahraničí, takže když je doma dělá na domě a věnuje se dětem (máme 3 malé děti)
Už hodně krát jsem se setře snažila vysvětlit, že ten pes v tom kotci vlastně trpí a že by pro něj bylo lepší, kdyby ho třeba darovala. O tom Teda nechce ani slyšet, tvrdí že ho má ráda a že ho nikam dávat nebude, podle ni si na to už i zvykl. Párkrát ho vytáhne můj manžel ven na procházku, ale opravdu jen zřídka (cca 1za měsíc) -jak jsem psala, taky toho času moc nemá.
Navrhovala jsem teda, že by mohla někomu zaplatit za venčení, ale ani to prý dělat nebude. Že by jí to bylo trapné a vlastně v okolí ani nikoho moc nemáme. Okolo nás jsou jen 4 domy a všechno to jsou páry 60+ a ti by psa nejspíš neutahli (opravdu hodně na vodítku tahá)Zkrátka je mi pejska strašně líto. Párkrát jsem se odhodlavala ho někam vzít, ale vždycky ztuhnu a rozklepu se ( chápu, že to může znít směšně, ale vážně mám obrovský strach ze psů)
Moje otázka teda zní, co dělat?navrhovala jsem spousta řešení, ale sestra na žádné z nich neslyší.
Nahlásit někde i anonymně, že pes je zavřený 24 hod. denně v kotci. Jedná se o týraní psa, které vy svým chováním (neřešíte situaci) podporujete. Takže na krajskou veterinu nebo útulek anonymně nahlásit nebo se s nimi jít poradit.
Klidně ať přijedou za sestrou, že dostali anonymní udání a ať se ji zkusí přemluvit ať jim psa odevzdá po dobrém.
Zasloužila by si do té ohrady zavřít sama, krá*a jedna 
- Citovat
- Upravit
20.2.22 23:12
Ani na cvičák s ním není ochotná jít? Ten pes musí trpět. Potřebuje pohyb, takhle mu může hrábnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.2.22 23:18
Předně je vážně super, že se to snažíš nějak řešit a psovi pomoct, i když z nich sama máš takové trauma. Nabízí se udání na KVS, ale chápu, že se ti do toho nechce, byť by to bylo anonymní, přeci jen bys šla proti rodině a asi by nebylo tak těžké pro sestru se dovtípit. Mně se hodně líbí ten nápad, že by se pes vyběhal aspoň u vás nebo na tom oploceném plácku, když bude manžel doma. Časem by se mohlo povést trošku tě „otrkat“ a třeba si k tomuhle konkrétnímu psovi najdeš cestu, nebo on k tobě 
Sestra je kačena no, co k tomu říct…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.22 00:30
Pes je chudák a kdyby ho sestra měla ráda jak tvrdí, tak ho takhle zavrenyho nenechá ani 2 týdny. 2 roky vězení v kotci za 1 zavrčení v zápalu hry to je šílený. Jak se chová když se dostane ven? Vždyť musí být buď vzteklej nebo už totálně apatickej…Při přetahování vrčel i náš pes kterej by neublížil mouše bože!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.22 00:53
Bohužel tohle je ukázkové týrání. Vždyť je to snad i trestné?! My máme zahradu asi 10×10metrů, kde se pes pohybuje volně, ale nejít na procházku bysme i tak považovali za týrání.
Nejlepší by bylo podle mého názoru, pejska dat někomu, kdo se mu bude věnovat.
I náš při hře párkrát zavrčel ale stačilo hru ukončit a vynadat mu… Přece nezavřu štěně nebo psího puberťáka, za to že se neumí dokonale ovládat.
Pokud se sestra bojí, proč nejde na cvičák a nenechá si poradit od cvičitele? vlčák je přece skvěle cvičitelné a poslušné plemeno. Vždyť ho mají hasiči, policie,…
To co popisujes mi jako pejskaři láme srdce 
Příspěvek upraven 21.02.22 v 06:47
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.22 00:59
To udani na veterinu je sice „hezke“, ale utulky jsou plne velkych psu a sance na noveho majitele mala. Leda by byl tento extremne hezky a cistokrevny.
Ujmout se psa sami mi prijde lepsi, pokud chcete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.22 03:44
Jasný, má fóbii ze psů a první rady jsou, at si jej vezme k sobě na zahradu. fakt jako perfektní rada…
Proč se toho psa nechce vzdát a někomu jej dát nebo někam do útulku? Však pes trpí a ona z něj nemá absolutně nic. Jen mu chodí dávat vodu a žrádlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lenka76
21.2.22 06:30
No, tak to jsem nemela snad ani cist….tyrani psa. Fakt chudak pes.
- Citovat
- Upravit
21.2.22 09:12
Moc prosím ať je to troll. Pes dva roky zavřenej bez pohybu, veterinární péče, sociální kontakt žádnej. Sestra ne sestra napsala bych na veterinární správu ať tam nehnije do konce života.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.22 09:18
ségra neségra, řekla bych jí, že pokud to nebude řešit, tak ji ohlásím na PČR a na SVS, je to ukázkové týrání zvířete a nechá to na psychice psa velké následky..
Okamžitě by psa měla darovat někomu, kdo se mu bude moct DENNĚ VĚNOVAT + CVIČÁK + PROCHÁZKY, je to pracovní plemeno, potřebuje práci a činnost + kontakt se svou smečkou, to je úplný hnus, co mu ségra dělá 
https://www.svscr.cz/…rani-zvirat/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, sestra před 6lety dostavěla s bývalým manželem rodinný dům. Nedávno jsme vedle jejího domu dostavěli dům i my s manželem.(Dostali jsme pozemky darem od babičky). Bohužel jim po stavbě došly peníze a dům doteď není oplocený.
4 roky zpět si její bývalý manžel pořídil psa. Když byl štěně sestra s ním ven chodila na procházky a bydlel doma. Když vyrostl, postavili mu kotec, protože zahrada nebyla oplocená. Oplotit zahradu samozřejmě v plánu měli. Jenže pes pak začal být hravý a při hře na sestru vrčel. Nikdy teda nikomu nic neudělal, ale sestra z něj dostala strach. Její bývalý manžel s ním teda na procházky chodil, ale 2 roky zpět odešel za jinou ženou a pes zůstal u sestry. Jde konkrétně o německého vlčáka. Bývalý manžel teda odešel na byt, tak psa neměl kde dát a se sestrou se rozešli ve zlém.
No a teď k věci.
Já osobně mám třeba z dětství obrovský strach ze psů. Byla jsem asi 3× vážně hodně pokousaná sousedovym psem a některé jizvy mi zůstaly doteď, takže bych si nikdy nepořídila ani malou čivavu-bojim se i té a to v takové míře, že když jdu po cestě a vidím psa na volno měním hned směr trasy.
Sestra se psy žádné špatné zkušenosti nemá, jen prostě se bojí svého psa, protože vrčel když si hrál.
No jenže ten pes je už 2 roky zavřený v kotci. Za ty 2 roky ho ani jedinkrát nevytáhla. Nesahne na něj ani přes kotec. Jídlo mu sype přes mříže a vodu taky. Kotec čistí vodní tryskou. Kotec je velký 2,5×2 metry, ale z toho hodně místa zabírá bouda. Je teda i zastřešený.
My jsme teda ve fázi, že doděláváme detaily domů a na jaře se chceme pustit na venkovní úpravy domu..do toho manžel je pracovně pořád v zahraničí, takže když je doma dělá na domě a věnuje se dětem (máme 3 malé děti)
Už hodně krát jsem se setře snažila vysvětlit, že ten pes v tom kotci vlastně trpí a že by pro něj bylo lepší, kdyby ho třeba darovala. O tom Teda nechce ani slyšet, tvrdí že ho má ráda a že ho nikam dávat nebude, podle ni si na to už i zvykl. Párkrát ho vytáhne můj manžel ven na procházku, ale opravdu jen zřídka (cca 1za měsíc) -jak jsem psala, taky toho času moc nemá.
Navrhovala jsem teda, že by mohla někomu zaplatit za venčení, ale ani to prý dělat nebude. Že by jí to bylo trapné a vlastně v okolí ani nikoho moc nemáme. Okolo nás jsou jen 4 domy a všechno to jsou páry 60+ a ti by psa nejspíš neutahli (opravdu hodně na vodítku tahá)
Zkrátka je mi pejska strašně líto. Párkrát jsem se odhodlavala ho někam vzít, ale vždycky ztuhnu a rozklepu se ( chápu, že to může znít směšně, ale vážně mám obrovský strach ze psů)
Moje otázka teda zní, co dělat?
navrhovala jsem spousta řešení, ale sestra na žádné z nich neslyší.