Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Šílený období vzdoru
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
17.9.23 16:21
Šílený období vzdoru
Ahoj, jsem hotová!!
Dcera dva roky a dva měsíce. Je to šílený, dělá scény a to celý den, jen ječí a vzteká se nic na ni neplatí.
Například neumí se mnou jít venku. Jak ji vyndám z kočáru, okamžitě začne zdrhat, je ji jedno a kam a s kým. Nebo nejde prostě stojí a nejde. Neposlechne mě, vysvětluji, čekám, lakam, zvysim hlas, mluvím v klidu, placnu. Prostě nic nezabere. V kočáru už taky nechce být. Takže naše procházka je na dvě hodiny a to sto metrů.
Třeba dneska jsme byli asi půl hodiny v zoo, pak to vzdali a jeli domů. Šílený scény, usmysli si, že chce vidět opice, říkám jí tak pojď půjdeme je najít, koukáme na plánek, kde je najdeme atd a ona prostě hysterak, že chce ty opice. Nevysvetlim ji nic ani za boha. Pak dalších sto scén během chvilky, tak jsme jeli radši domu.
Chce Poprad abych seděla u ní na zemi, Sednu si k ní a ona začne hystercit, že si mám sednout, říkám, že sedím, tak se posadim jinak a zase hysterak.
Do restaurace s ní není možný jít ani na pití, prostě nebude sedět ani vteřinu, usmyslí si, že chce za bar, tak vysvětlují, snažím se zaujmout něčím jiným, i číšník ji to říká, dělá TýTý a ona hysterak, že tam prostě chce.
Přinesu ji doma pití a ona začne hrozně řvát že ho nechce, tak ho odnesu říkám že nemusí bumbat teda, ale ona má hysterak ještě dalších 20 minut.
A milion dalších situaci..
Už nevím co s ní, opravdu nic nepomáhá, vysvětlovat, nechat být, rázně říct ne, počkat, obejmout atd… Co mám dělat? Trvá to už půl roku. Nemůžu s ní nikam chodit a jenom brečím, když vidím ostatní rodiny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.9.23 16:50
Jen dodám, že mluví, řekne si co chce, nechce atd. Spi po obědě cca 1,5 h. Venku jsme 2× denně, pořád někde poletujeme. Scény dělá všude, doma, venku, na návštěvě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.9.23 16:57
Buď v klidu, nejsi v tom sama. Moje malá je jako přes kopírák, akorát si teda ještě lehá kdekoliv na zem. Taky si už kolikrát nevím rady a jsem z ní dennodenně vyčerpaná jak fyzicky tak psychicky. Je to přirozený vývoj dítěte a prostě to musíme vydržet. Nejlepší co můžeš udělat se snažit na ni nekřičet a nedávat na zadek. To podle mě situaci akorát zhorší. Přeji pevné nervy🍀
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.9.23 17:04
@Tyyna17 snažím se být v klidu, musím říct, že jsem se i dost naučila, jsem výbušný typ. 20 scén vydržím a 21 vybouchnu. Po scéně se nechce pomazlit, jak se všude píše, takže to zkusím nabídnout a když nechce, tak nechce. Snažím se to po tom, když už je v klidu vysvětlit, co se právě stalo, ale ona mě neposlouchá začne znovu vyvádět nebo mi říká něco o hračkách. Jak to řešit ty?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.9.23 17:17
@Pavlas.1991 dcerka jak kdy, někdy se přijde pomazlit a někdy ne. Když jí to přejde vysvětlím, dám pusu a snažím se s ní domluvit na něčem, co bude vyhovovat nám oběma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.9.23 17:22
Jo syn je něco podobného, bohužel má už 4 roky a není to o moc lepší 
scény kvůli všemu, jak není po jeho, tak sebou hodí o zem, jeci, kope… taky už je větší jak ve dvou letech, takže se víc pronese, má pestřejší slovní zásobu, takže občas nezapomene zanadávat. Strašný, čekám kdy to přejde, chodí už druhým rokem do školky, kde si ho chválí jak je hodny, ale doma je horší jak 20 měsíční dcera 
já to teda většinou ignoruju, taky na nej nic neplatí, takže ho proste nechám vyvztekat a vyhýbám se místům, kde bude někoho obtěžovat. I když aspoň co chodí do školky je fakt, ze třeba v restauraci vydrží chvíli sedět, než se najime., takže aspoň malé zlepšení. Ale běžně scény porad, kvůli oblékání, zubum, cesty do a ze školky (většinou se vzteka ze mladší segra jede v kočárku a on nemůže(
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.9.23 17:34
@Pavlas.1991 píše:
Ahoj, jsem hotová!!
Dcera dva roky a dva měsíce. Je to šílený, dělá scény a to celý den, jen ječí a vzteká se nic na ni neplatí.
Například neumí se mnou jít venku. Jak ji vyndám z kočáru, okamžitě začne zdrhat, je ji jedno a kam a s kým. Nebo nejde prostě stojí a nejde. Neposlechne mě, vysvětluji, čekám, lakam, zvysim hlas, mluvím v klidu, placnu. Prostě nic nezabere. V kočáru už taky nechce být. Takže naše procházka je na dvě hodiny a to sto metrů.
Třeba dneska jsme byli asi půl hodiny v zoo, pak to vzdali a jeli domů. Šílený scény, usmysli si, že chce vidět opice, říkám jí tak pojď půjdeme je najít, koukáme na plánek, kde je najdeme atd a ona prostě hysterak, že chce ty opice. Nevysvetlim ji nic ani za boha. Pak dalších sto scén během chvilky, tak jsme jeli radši domu.
Chce Poprad abych seděla u ní na zemi, Sednu si k ní a ona začne hystercit, že si mám sednout, říkám, že sedím, tak se posadim jinak a zase hysterak.
Do restaurace s ní není možný jít ani na pití, prostě nebude sedět ani vteřinu, usmyslí si, že chce za bar, tak vysvětlují, snažím se zaujmout něčím jiným, i číšník ji to říká, dělá TýTý a ona hysterak, že tam prostě chce.
Přinesu ji doma pití a ona začne hrozně řvát že ho nechce, tak ho odnesu říkám že nemusí bumbat teda, ale ona má hysterak ještě dalších 20 minut.
A milion dalších situaci..
Už nevím co s ní, opravdu nic nepomáhá, vysvětlovat, nechat být, rázně říct ne, počkat, obejmout atd… Co mám dělat? Trvá to už půl roku. Nemůžu s ní nikam chodit a jenom brečím, když vidím ostatní rodiny.
S tím vytučněným je vhodné okamžitě přestat. Všude je něco, zrovna ostatní matky (velká většina) fakt nesoudí jinou matku za scény dvouletého dítěte. U nás je to už lepší, má 2 a třičtvrtě, ale ještě pár měsíců dozádu jsem ho tahala snad z každé procházky po zemi, protože se všude 100× vzteknul, hodil o zem a řval. Na ruky nechtěl, kopal do mně a odstrkoval, že chce dolů. Neboj, ono to zanedlouho odezní 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Eva2610
17.9.23 17:41
Nastolte režim přežití. Trvat jenom na zásadních věcech a na výlety jenom na chvíli a kousek. My teď máme tříletou a mimino a já nejsem sebevrah - takže na výlety jenom do dvaceti minut autem a takové, odkud se dá okamžitě odejít. Jeden nebo druhý vždy v autě vříska, dýl než 20 minut to nevydržím. V praxi to teda výpada tak, že jezdíme na hřiště v okolí, na zmrzlinu, na benzinku a na dětské dny v okolí. Jak začne scéna a trvá dýl než pět minut, jedeme domů. Prostě do zoo apod.az později, restaurace aktuálně nepřichází v úvahu.
- Citovat
- Upravit
17.9.23 18:59
Díky holky za uklidnění, že jsem někde neudělala chybu a je to „normální“ jen je toho na mě fakt už moc. A jsem unavená z toho vysvětlování a předcházení scén, my jsme vždycky byly hodně aktivní a tak nějak jsme předpokládali, že budeme i dál a moc to zatím nefunguje… Snad se to brzy zlepší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.9.23 19:19
V klidu, dcera měla přesně to samé kolem 2 let. K tomu jsem měla ještě půlroční miminko, takže to bylo opravdu výživné 
Teď má mladší skoro 2 roky a pomalu to na ní začíná přicházet, tak uvidím, v jaké to bude míře.
Jednoho dne to přejde, neboj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.9.23 19:37
Já mám 20m a tohle mi začala dělat, ještě neuměla chodit.
Takových dětí je více, nejsi sama
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pet p
17.9.23 21:42
@Pavlas.1991 Zkoušela jsi někdy jenom jí vyjádřit pochopení? Přineseš jí pití a ona začne řvát, že ho nechce - tak jen zopakuj „aha, ty nechceš to pití“ a počkej, už nic neříkej, maximálně po chvíli znova zopakuj „aha, rozumím, ty nechceš to pití“.
Sedneš si na zem a ona začne řvát, že sedíš na zemi - tak řekneš „aha, ty nechceš, abych seděla na zemi, je to tak?“
Neřešit tu situaci, nezařizovat se hned podle toho, jak to chce ona, nevysvětlovat. Možná ti přijde, že taková komunikace nedává smysl a je fakt, že pro dospělého moc smysl nedává, ale pro dítě je to jiné, dítě není dospělý.
A ještě moc doporučuji knížku Zkoušeli jsme všechno. Určitě ti hodně pomůže v komunikaci a pochopení dětského vývoje.
- Citovat
- Upravit
17.9.23 21:53
U dcery se to začalo projevovat už v roce. Do teď spolu „válčíme“, protože jsou holt chvíle, kdy to já nezvládám. Kolikrát když si říkám, že už to nemůže být horší, tak může… 
U nás je to jako na houpačce. Chvíli je zlatá, děláme spolu vše, fungujeme jako tým a pak jsou dny, kdy jí oblečená ponožka (ráno si ji dobrovolně nechala dát a ještě pomáhala) nebo nabídnuté pití nebo že jí nedovolím, aby šla po silnici, zkazí celý život. Tuhle se vztekala, že mi nechce držet za ruku, ale držet jen prst. Tak to jsme vyřešily rychle, ale vydrží se vztekat strašně dlouho, dokud ji nevezmu do náruče (viz. ta silnice).
Začala jsem to brát tak, že to k její povaze patří a ještě to neumí zpracovat. Nemluví, ale většinou si ukáže, co chce/potřebuje nebo mě někam dovede.
Takže ti chci jen říct, že v tom nejsi sama a posílám .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.23 17:47
Chce pozornost. Když nevnímáš, jedeš si to svoje, tak co s tebou? Taky bych byl na nervy.
Co je špatně na dvouhodinové stometrové procházce například? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.23 21:33
@Tomatam A kdo tu mluvil o tom, že nevnímam, věnují se jí a mluvím na ni celý den. Díky tomu umí například skoro 30 rikanek. Samozdrejme na dvouhodinové procházce sto metrů není nic špatného. Mluvím třeba o přesunu z auta do obchodu, do baráku, do lékárny… Kočár ten už ne a nosit taky pořád nejde, občas má člověk tašky nebo už zrasený záda z 15ti kilovyho dítěte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
