Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Šílený PMS je konec?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Janli
16.11.19 09:31
@vulpes HA neberu už měsíc, musela jsem vysadit kvuli jiným problémům 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.11.19 13:12
@Jaroslava12345 píše:
@vulpes HA neberu už měsíc, musela jsem vysadit kvuli jiným problémům
Tak to bych se tvým problémům vůbec nedivila. Počkej pár cyklů a uvidíš. Tělo se po tom chemickém koktejlu musí vzpamatovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.4.20 18:23
Na PMS jsem trpěla vždy, ale od porodu zažívám každý měsíc hotové peklo. Bulimické přežírání, občas následované hysterickým zvracením, hádky doma, ječení na děti, sebevražedné myšlenky, slzy v očích prakticky celý den, otoky takové, že se nevejdu do kalhot, do podprsenky (hádám, že tak pět kilo navíc určitě). Konzultovala jsem s gynekologem, ten řekl, že si mám zajít za psychiatrem, protože PMS je jen „výmysl zhejčkanejch ženskejch, co nemají co na práci“ (mám školou povinné dvě děti, trvale se starám o osobu se třetím stupněm závislosti, že bych neměla co na práci fakt říct nemůžu). Změnila jsem gynekologa, ten byl sice k hodnocení PMS o něco laskavější, ale neporadil mi taky nic. Psychiatr mě neshledal jako dostatečně depresívní na medikaci a doporučil mi další těhotenství, prý to hormony srovná (to není řešení, navíc už jsem stará bréca). Kamarádka v zahraničí mi řekla, že by se mohlo jednat o premenstruační dysforickou poruchu, což je jakási „nadstavba“ PMS a prý se to v cizině léčí hormony „namíchanými na míru“, ale ani tam to není zcela běžné. Nic moc se mi k tomu nepodařilo zjistit. Zkusila jsem hormonální jógu, Gynex kapky, pupalkový olej, zkusila jsem na PMS cvičit (hodina denně na běhacím pásu - běhala jsem plus mínus 11 - 12 km za hodinu a bulela u toho jak želva), nepomohlo mi nic. Vápník, jak zmiňuje @starýkmet, jsem ještě nezkoušela, to vyzkouším, i když jsem trochu skeptická po těch všech neúspěších. HA užívat nemůžu a AD se mi nejeví jako nejlepší možnost, protože mimo PMS jsem docela normální, nedepresivní, celkem v pohodě. Je tu někdo, kdo zažíval obdobné problémy a nakonec na to našel nějaké řešení?
(prosím anonym)
- Citovat
- Upravit
14.4.20 18:51
Ahoj anonymní, já se s tím pořad hodně hodně peru, ale jestli mi opravdu něco v tutich dnech pomáhá, tak přečíst si knížku, uklidnit se, dat si bylinkovy čaj, projit se… vim, ze občas na to není vždy čas, prochazim si vždy taky peklem, ale jsou to jen moje typy, co by mohlo zabrat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.22 15:22
Ahoj, sice mám k Babišovi a jeho emiminu odpor, ale třeba aspoň příspěvkem někomu pomůžu.
Taky se několik let potykam s tzv. PMDD (premenstruační disforicka porucha). Chvíli mi trvalo, než jsem zjistila, co to je. A běh, čtení knížky, ani relax vám v tu chvíli fakt nepomůže. Co mi ale pomáhá, je Drmek, pupalka, B6 a Calcichew a občas l tryptofan. Z toho všeho ale asi nejvíc Drmek. U mě to dokáže odvrátit ty nejhorší stavy, který jsou jinak faakt špatný.
Doporučujou taky určitý typ antikoncepce, ale kvůli lepším nežádoucím ucinkum nejdřív SSRI antidepresiva - i intermitentne (jen 14dni v měsíci).
Dají se najít vědecké práce jak od českého MUDr. Pidrmana, nebo i na YouTube je zajímava přednáška, kde to dobře rozebírají, je v AJ, od Robert Daly.
To, co mi pomáhá, mám právě z tehlech zdrojů. Pokud vám antidepresiva nezabírají, možná neberete ty správné. O doktora, který by mi poradil, ať otěhotní, že se to srovná, bych si ani kolo neoprela. Není nic horšího než hloupý doktor, páč fakt nechcete, aby vám s psychikou radil někdo, kdo neumí ani googlovat.
Všichni, kdo to mají, držte se 
, je to fakt oser.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.2.23 20:55
@Anonymní píše:
Na PMS jsem trpěla vždy, ale od porodu zažívám každý měsíc hotové peklo. Bulimické přežírání, občas následované hysterickým zvracením, hádky doma, ječení na děti, sebevražedné myšlenky, slzy v očích prakticky celý den, otoky takové, že se nevejdu do kalhot, do podprsenky (hádám, že tak pět kilo navíc určitě). Konzultovala jsem s gynekologem, ten řekl, že si mám zajít za psychiatrem, protože PMS je jen „výmysl zhejčkanejch ženskejch, co nemají co na práci“ (mám školou povinné dvě děti, trvale se starám o osobu se třetím stupněm závislosti, že bych neměla co na práci fakt říct nemůžu). Změnila jsem gynekologa, ten byl sice k hodnocení PMS o něco laskavější, ale neporadil mi taky nic. Psychiatr mě neshledal jako dostatečně depresívní na medikaci a doporučil mi další těhotenství, prý to hormony srovná (to není řešení, navíc už jsem stará bréca). Kamarádka v zahraničí mi řekla, že by se mohlo jednat o premenstruační dysforickou poruchu, což je jakási „nadstavba“ PMS a prý se to v cizině léčí hormony „namíchanými na míru“, ale ani tam to není zcela běžné. Nic moc se mi k tomu nepodařilo zjistit. Zkusila jsem hormonální jógu, Gynex kapky, pupalkový olej, zkusila jsem na PMS cvičit (hodina denně na běhacím pásu - běhala jsem plus mínus 11 - 12 km za hodinu a bulela u toho jak želva), nepomohlo mi nic. Vápník, jak zmiňuje @starýkmet, jsem ještě nezkoušela, to vyzkouším, i když jsem trochu skeptická po těch všech neúspěších. HA užívat nemůžu a AD se mi nejeví jako nejlepší možnost, protože mimo PMS jsem docela normální, nedepresivní, celkem v pohodě. Je tu někdo, kdo zažíval obdobné problémy a nakonec na to našel nějaké řešení?
(prosím anonym)
Můžu se zeptat, jak jste to nakonec vyřešila? Mám podobný problém, z internetu jde pravděpodobně o PMDD než běžné PMS. Můj gynekolog mi dokola nabízí tělísko. Já si ale nejsem jestli doopravdy může fungovat, když působí jen lokálně a já mám problém celkově. Rada bych našla lékaře ( klidně i psychiatr) který tuto diagnózu zná a bude mi umět pomoc… jinak mám zkušenost s L tryptofanem, papulkovy olej, gynex a nic nefunguje Dostatečně. Nejlíp nakonec preziju na benzodiazepinech ale to není cesta, kterou chci dalších cca 15-20let jít 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.2.23 21:52
Ahoj, sice to není dotaz na mě, ale pokud ti to pomůže, ráda se podělím o svou zkušenost. Já totiž PMDD mám oficiálně diagnostikované už cca 10 let.
Gynekoložka to řešila prvně antikoncepcí. Jak jsem se jí šíleně bránila, tak nakonec jsem souhlasila. Poprvé jsem antikoncepci brala až kolem třicítky, po dětech - to jen pro dokreslení, že nejsem jejím příznivcem. Zpočátku dobrý. Tělo „vypnulo“, po půl roce jsem hormony vysadila, tělo se pomalu vracelo do normálu, ale já měla na pár let cyklus docela v pohodě (ve srovnání s cyklem ovlivněným PMDD). Ale postupně se to s každou další menstruací zhoršovalo. Nakonec jsem dospěla do stavu, kdy jsem zase souhlasila s antikoncepcí, ale tentokrát už jsem byla starší, nakumulovalo se víc zdravotních problémů, jedno k druhému, zkrátka mi hormony přidaly komplikace. Na PMDD zabraly báječně, ale jinak šílený. Takže když se mi zas tělo začalo vracet k mému normálu, gynekoložka mi doporučila psychiatričku, že by pro mě antikoncepce nebyla vhodná.
Antidepresiva mohou na PMDD pomoct, ale je to s nimi mnohem složitější. Na rozdíl od antikoncepce „nevypnou“ cyklus. Navíc nástup účinnosti je dlouhý, takže když máš kratší cyklus, fakt bezva. Trvalo nám několik měsíců, než jsme našly to správné dávkování. Pár let jsem fungovala, bylo mi báječně, ale pak se PMDD zas začala hlásit. 
Aktuálně jsem ve fázi, kdy beru jiná antidepresiva a zase s doktorkou hledáme tu správnou hladinu, aby mi bylo líp.
Mohu srovnávat. Antikoncepce je lepší v tom smyslu, že pomůže hned. Ale na rozdíl od antidepresiv ji neproplácí pojišťovna.
Antidepresiva je nutné brát trvale, což je blbé, vůbec se mi to nelíbí. Ale opravdu na sobě vidím, že ty stavy kolem menstruace jsou bez té správné dávky šílené. Neřekla bych, že mě prášky ovlivňují v jiných oblastech života, minimálně okolí si ničeho nevšimlo. Jen já pozoruju, že s nimi jsou ty projevy kolem menses mnohem mírnější.
Upřímně: šíleně mě štve, že PMDD mám. Bez prášků (jedno jakých) to nejde, ty fyzické i psychické projevy kolem menstruace jsou naprosto brutální. 
A představa, že takhle to bude ještě řadu let, že to vlastně nejde vyléčit, že budu na práškách až do přechodu, na náladě nepřidá. Jenže pro mě jsou prášky pořád menší zlo než to, co prožívám bez nich. Musela jsem holt zvolit z blbých variant tu méně špatnou…
Prosím anonymně (osobní a zdravotní informace)
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.2.23 07:13
Děkuju za odpověď… A kdo ti PMDD diagnostikoval? A jaký účinky má Antiko po 30 po dětech? Já ji brala od 15 do 24 a nic moc mi to nedělalo, jen to vysazeni bylo šílený. Vracet se mi moc nechce, na druhou stranu, takhle se taky nedá žít. Našla jsem na internetu, že v nejhorším lze nějak odebrat vaječníky, ale to je ze zahraničí…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.3.23 18:56
@Anonymní píše:
Můžu se zeptat, jak jste to nakonec vyřešila? Mám podobný problém, z internetu jde pravděpodobně o PMDD než běžné PMS. Můj gynekolog mi dokola nabízí tělísko. Já si ale nejsem jestli doopravdy může fungovat, když působí jen lokálně a já mám problém celkově. Rada bych našla lékaře ( klidně i psychiatr) který tuto diagnózu zná a bude mi umět pomoc… jinak mám zkušenost s L tryptofanem, papulkovy olej, gynex a nic nefunguje Dostatečně. Nejlíp nakonec preziju na benzodiazepinech ale to není cesta, kterou chci dalších cca 15-20let jít
Nijak. V mém případě se farmakologické řešení nenašlo, všechno, co mi doktoři dali, bylo k ničemu. Překlepávám jak se dá, občas to zapíjím (ale moc nesnesu, dvě dvojky vína a končím, jinak bliju jak alík), občas slupnu Neurol. Užívala jsem hořčík, až jsem z toho byla zelená, drmek i pupalku měsíce v takovém množství, že kdybych ty prachy šetřila, nejspíš bych si mohla koupit zbrusu novýho mopeda!
Antikoncepci doktoři obecně nechtějí dávat, pokud máš přes 35, AD jsem vyzkoušela dvoje (8 týdnů jedny, 6 týdnů druhé - výměna) a nic horšího jsem nezažila. Před AD jsem měla premenstruační dysforickou poruchu jen cca 10 dnů v měsíci, po AD jsem ji měla setrvale celých 8 týdnů a ještě horší než bez AD, a navíc jsem přibrala skoro 8 kilo, aniž bych změnila jídelníček. Pak mi AD vyměnili za jiné, katastrofa pokračovala. Další 4 kila, PM dysforická porucha v plné parádě, navíc ještě poruchy spánku. Vyzkoušela jsem všechny dostupné tablety na obtížnou menstruaci, na zmírnění obtíží v přechodu, fytoestrogeny… jediné, co jsem ještě nezkoušela, je zaříkání a modlení. Možná i na to dojde 
Před pár týdny jsem si ze zahraničí přivezla progesteronový krém, dvakrát denně naberu doporučené množství a napatlám si to. Zlepšení minimální, pokud jsem měla dřív utrpení na stupnici 0-9 bez léků na 8,5 a s lékama (AD) na 9 (cokoliv víc než 9 už je pro mě provaz a bytelnej trám), tak teď mám tak na 7. Takže taky žádnej úspěch, přinejmenším nic extra.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
