Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
A jestli se můžu zeptat, je to dost osobní a možná i drzý dotaz, proč jsi s takovým partnerem, z Tvých slov se mi nezdá, že bys byla šťastná, proč máte dítě, proč jsi raději nezůstala sama?
Protoze jsem se do nej zamilovala a protoze to obcas neni spatny. Ale ja jsem taky dost narocna na souziti… jak rikam je to o kompromisech no. Vsechno ma sve pro a proti, jak byt sama tak mit partnera a dite
@zudina píše:
Protoze jsem se do nej zamilovala a protoze to obcas neni spatny. Ale ja jsem taky dost narocna na souziti… jak rikam je to o kompromisech no. Vsechno ma sve pro a proti, jak byt sama tak mit partnera a dite
děkuju za odpověď ![]()
Prostě je to o tom, že u souseda je tráva zelenější a kráva líp dojí ![]()
@Aenne píše:
Dite se dá už dnes v nejhorším případe pořídit i bez tatinka…vím, vím, nejideálnejší je kompletní rodina, ale dá se to zařídit i jinak.A druhá véc, podle vědcu to s naší budoucností ( konečnost přírodních zdroju, oteplovaní a následné katastrofy ),nevydá dobře a nemít deti je podle nich lepší alternativa, než je mít.
To určitě jo z pohledu světa jako celku. Z pohledu ČR bysme těch dětí měli mít co nejvíc, pokud má náš stát zůstat našim státem.
Příspěvek upraven 19.07.17 v 12:18
Kfětoslavo - já myslím, že především jde o tu svatbu. Však stačí se podívat na „beremese“ a podobné weby - jak se ze svatby dělá vrchol života, ta urpurná plánovitost dotáhnout toho chlapa k oltáři a ještě aby ženich jako paňáca ladil s barvou dortu a hajzlpapíru. A když to nevyjde?! tak se hroutí svět.
Chtít vztah a děti, ano je to přirozená potřeba, má ji asi většina žen, ale zase dělat z toho tragédii…prostě v životě nemáme nárok na nic.
@Poustevnice píše:
Chtít vztah a děti, ano je to přirozená potřeba, má ji asi většina žen, ale zase dělat z toho tragédii…prostě v životě nemáme nárok na nic.
Nemáme, ale to je na jinou debatu. Nemůžeš nikomu zakázat být smutný nebo cítit pocity nenaplnění. Živé bytosti se holt chtějí rozmnožovat. Já bych bez dětí taky byla smutná
Já se ve 30 rozešla s klukem, s kterým jsem byla od 20. Další vztah jsem si tehdy neuměla představit, tak jsem si pořídila dítě sama, šla jsem do CARu, použil se anonymní dárce spermií. A za 4 roky další. Dětem je 6 a 2, a jsme spokojení. Neměnila bych, nabídky vztahů odmítám (paradoxně nejvíc jich bylo v době, kdy jsem měla alespoň 1 dítě, asi měli chlapi pocit, že po nich nebudu nutně chtít další
). Neříkám, že bych nikdy do vztahu nešla, ale díky dětem nemusím popadnout hned prvního, můžu v klidu čekat, jestli třeba příjde šťastná, opětovaná, velká láska… a do tý doby jsem v klídku.
Ano, tak s tím souhlasím…ale některé ženy se v tom smutku doslova utápějí a je to na nich vidět. Prostě vysílají signály - chci se množit, chci být matkou…a většina chlapů před něčím takovým prchá…Přeci jen sameček rád zasune, ale to další už ho tak moc nebere…Proto některé píší, že o chlapa nezavadí, asi je to na nich vidět. Ale to je jen moje zkušenost - měla jsem zrovna nedávno možnost to pozorovat na vlastní oči.
@Anonymní píše:
Já se ve 30 rozešla s klukem, s kterým jsem byla od 20. Další vztah jsem si tehdy neuměla představit, tak jsem si pořídila dítě sama, šla jsem do CARu, použil se anonymní dárce spermií. A za 4 roky další. Dětem je 6 a 2, a jsme spokojení. Neměnila bych, nabídky vztahů odmítám (paradoxně nejvíc jich bylo v době, kdy jsem měla alespoň 1 dítě, asi měli chlapi pocit, že po nich nebudu nutně chtít další). Neříkám, že bych nikdy do vztahu nešla, ale díky dětem nemusím popadnout hned prvního, můžu v klidu čekat, jestli třeba příjde šťastná, opětovaná, velká láska… a do tý doby jsem v klídku.
Tohle je ale takové sobecké, myslela jsi v první řadě na sebe. Nehledě na to, že jsem myslela, že pro umělé oplodnění se musí dojít v páru.
@Poustevnice píše:
Kfětoslavo - já myslím, že především jde o tu svatbu. Však stačí se podívat na „beremese“ a podobné weby - jak se ze svatby dělá vrchol života, ta urpurná plánovitost dotáhnout toho chlapa k oltáři a ještě aby ženich jako paňáca ladil s barvou dortu a hajzlpapíru. A když to nevyjde?! tak se hroutí svět.
Tak kazdy po svatbe netouzi. Ja jsem si sveho pritele odmitla vzit, prijde mi to zbytecny papirovani, k cemu svatba?
@Poustevnice píše:
Chtít vztah a děti, ano je to přirozená potřeba, má ji asi většina žen, ale zase dělat z toho tragédii…prostě v životě nemáme nárok na nic.
ale v produktivním věku to pro ženu tragické je. Já to teda tak cítila. Rozum nefungoval..
@Anonymní píše:
Já se ve 30 rozešla s klukem, s kterým jsem byla od 20. Další vztah jsem si tehdy neuměla představit, tak jsem si pořídila dítě sama, šla jsem do CARu, použil se anonymní dárce spermií. A za 4 roky další. Dětem je 6 a 2, a jsme spokojení. Neměnila bych, nabídky vztahů odmítám (paradoxně nejvíc jich bylo v době, kdy jsem měla alespoň 1 dítě, asi měli chlapi pocit, že po nich nebudu nutně chtít další). Neříkám, že bych nikdy do vztahu nešla, ale díky dětem nemusím popadnout hned prvního, můžu v klidu čekat, jestli třeba příjde šťastná, opětovaná, velká láska… a do tý doby jsem v klídku.
V jakém CARu jde oplodnění i bez partnera?
@Anonymní píše:
V jakém CARu jde oplodnění i bez partnera?
Já myslím, že se upsala a chtěla napsat v baru U Zubra a jelikož byla tma, tak to byl vlastně anonymní dárce ![]()
@belladonna píše:
ale v produktivním věku to pro ženu tragické je. Já to teda tak cítila. Rozum nefungoval..
Přesně tak, mám 2 roky do 40 a jako tragédii to beru, být bezdětná a single, protože pořád je nějaká malá možnost, že bych mít rodinu mohla. Až se mi přehoupne 40, až nebude možné mít biologické dítě, pak mi bude jedno, zda potkám partnera v 45 nebo 50
@Kfětoslava píše:
Tohle je ale takové sobecké, myslela jsi v první řadě na sebe. Nehledě na to, že jsem myslela, že pro umělé oplodnění se musí dojít v páru.
Ne, tak to není. Dala jsem život 2 spokojeným, zdravým, šťastným, v kolektivu oblíbeným dětem, které budou mít svůj fajn život. Děti pochopitelně ví, že nemaj otce, a neřeší to. To rozhodnutí nebylo nedat jim otce, rozhodnutí bylo jestli budou mít život. Ale to asi nevysvětlím. Já měla i před dětma docela spokojený život, jsem sociálně a ekonomicky soběstačná, nebyla jsem zoufalá, jen jsem vždycky chtěla děti, věděla jsem, že jsem schopná jim zajistit dobrý život a tak to je. Teď mám zažádáno o pěstounství, ráda bych dětí víc.
A k IVF jako single žena můžeš. Buď v cizině, kde je to normální, nebo v ČR, kde ti souhlas podepíše kamarád. Zákon praví, že žádost o IVF podepisují muž a žena, kteří spolu nejsou v takovém příbuzenském vztahu, ktetý by vylučoval sňatek, takže ti to nesmí podepsat táta, brácha, děda, atd. Kamarád může.