Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ještě jednou opakuji: on o tom ví. A v případě, že bych se zbláznila a po něm chtěla pár tisíc měsíčně, mohl by po on tím pádem po mě chtít třeba střídavou péči, a to bych samozřejmě nechtěla, aby moje děti trávili 14 dní u úplně cizích lidí. Takže „zbraně“ má.
Otázka je, jestli by o tu stridavku sám stál. A nemusí jít jen o to, že se zblázníš. Stačí třeba, ze vážně onemocniš a prehodnotíš svůj současný postoj. ![]()
@Vitanek píše:
To vůbec nevadí…nejde o život…obecně jde o to, vzájemně se poznávat a zjišťovat co činí druhé straně potěšení a radost…v rámci možností se potom snažit naplnit ty jazyky lásky druhé strany.
ježíš to jsou kecy… pardon ![]()
@Jabadabadu píše:
Otázka je, jestli by o tu stridavku sám stál. A nemusí jít jen o to, že se zblázníš. Stačí třeba, ze vážně onemocniš a prehodnotíš svůj současný postoj.
Já už nevím, jak bych ti to jinak vysvětlila. Samozřejmě, že by o ní nestál. Ale může to teoreticky použít jako zbraň proti mě. Může mi říct: tak ty chceš prachy? Fajn, tak já si vezmu na 14 dní tvoje děti. Takže bych si samozřejmě ňáký blbý alimenty rozmyslela. Nehledě na to, že vzhledem k mýmu majetku bych nejspíš já platila jemu. Chapeš? Nebo to spíš pochopit nechceš, že?
A s tou nemocí to myslíš jak? Jako že nebudu mít peníze? To se určitě nestane, vydělává mi pronájem nemovitostí, mám stěstí. Proti úrazům a rakovině jsem pojištěná a mám velkou rodinu, takže šance, že bych najednou začala čímkoliv otravovat manžela mé nejlepší kamarádky, je astronomicky malá, pohybuje se spíš opravdu na velmi teoretické rovině, asi tak, jako že tě cestou do práce unesou mimozemšťani… A abys spala klidně, a nebála se o chudáčka kamarádčina manžela: koupila jsem jim za tu „službu“ auto, který si strašně přáli (bylo to překvapení, neřekli si o to).
@Jabadabadu píše:
Hele, a ví manžel tvojí kamarádky, že tím, že ti to podepsal, je brán jako otec tvých dětí se všemi povinnostmi, které z toho vyplývají, včetně alimentů, atd.?
Ty jo, co se tu člověk nedozví, takže když požádám kamaráda či známého, aby mi podepsal souhlas, je automaticky brán jako otec se všemi důsledky? Já myslela, že to je až muž uvedený v rodném listě ![]()
@Anonymní píše:
Ty jo, co se tu člověk nedozví, takže když požádám kamaráda či známého, aby mi podepsal souhlas, je automaticky brán jako otec se všemi důsledky? Já myslela, že to je až muž uvedený v rodném listě
Četla jsi moji reakci? Můžu to zkusit zopakovat: není. Rozhodně ne automaticky. V rodném listě mají moje děti kolonku otec prázdnou, v porodnici samozřejmě nemusíš udávat, jak jsi otěhotněla. Funguje to bez problémů a nejen mě. Stejným způsobem ročně otěhotní nemálo žen bez partnera, případně lesbiček a ještě jsem o žádné aférce s podpisem, co by špatně dopadla, neslyšela.
Cetla jsem celou diskuzi a vubec nevim, jak ja sama bych se k tomu vsemu postavila, byt 30,40 + singl. A vlastně nechapu, cim ty dotycne ty chlapy odrazuji, ze je zadny nechce.
Protoze treba ja jsem vzhledove nezajimava, mam obri nadváhu a celkove nemam chlapum nic moc co nabidnout, nemam zadne konicky, zaliby, cim bych zaujala a pritom jsem tyhle problemy nikdy neresila. Do 26 let jsem si „uzivala“, nic vážnějšího nehledala, pak jsem si rekla ze nastal ten spravny cas, nasla jsem si chlapa, poridili jsme si ditko. To uz je 18 let a dneska je to z jistych duvodu zase vsechno jinak, ale i soucasneho muze jsem si nasla uplne náhodou, proste jsme byli oba ve správný cas, ne spravnem miste. A jak o tom premyslim a protoze verim na osud, tak na tom neco je. Protoze kdyby si chlapi vybirali podle vzhledu, postavy, tak bych musela byt do smrti bez deti a sama. Bohuzel hlavne bezdetne 40+ jsou vetsinou uz velmi zoufale, mam jednu takovou kamaradku, mila, hodná, hezka, stihla holka, strasne moc touzici po miminku a nemuze nikoho najit. Tedy. Ted po asi 5 letech si zacala neco s jednim chlapem z prace. Starej, bezzubej, vychrtlej, no zadny terno. Ona se na nej vrhla, hned ze chce dite, uplne si ho privlastnila, ze ani nemohl nikam s kamarady, za rodici, proste jak smyslu zbavena. A chlápek zacat vycouvavat.
Kdyz srovnam sebe a tu moji kamaradku, tak ona by musela mit na každém prste 10 chlapu. A pritom je to naopak.
Proto verim na osud. Nekdo to tam proste ma takhle nalajnovane a muze se stavet na hlavu a chlapa pro zivot nenajde. A ci bych udelala já, kdybych tak v 35 byla bez chlapa a bez ditete? Rozhodně ne umele oplodneni cizim spermatem
To fakt nikdy. To mi přijde jako totalne ujety. Ja bych se nechala uplne normalne zbouchnout a jeste bych si u toho uzivala. Protoze sehnat milence, chlapa do postele neni zadny problem pro nikoho, ani pro zoufalky
Jinak nevim no.Ve 30 mi to ale nepripada tak uplne akutni. Ale nemit po 35 chlapa, se kterým bych planovala budoucnost, zacala bych resit hlavne to miminko. ![]()
@Anonymní píše:
Cetla jsem celou diskuzi a vubec nevim, jak ja sama bych se k tomu vsemu postavila, byt 30,40 + singl. A vlastně nechapu, cim ty dotycne ty chlapy odrazuji, ze je zadny nechce.Protoze treba ja jsem vzhledove nezajimava, mam obri nadváhu a celkove nemam chlapum nic moc co nabidnout, nemam zadne konicky, zaliby, cim bych zaujala a pritom jsem tyhle problemy nikdy neresila. Do 26 let jsem si „uzivala“, nic vážnějšího nehledala, pak jsem si rekla ze nastal ten spravny cas, nasla jsem si chlapa, poridili jsme si ditko. To uz je 18 let a dneska je to z jistych duvodu zase vsechno jinak, ale i soucasneho muze jsem si nasla uplne náhodou, proste jsme byli oba ve správný cas, ne spravnem miste. A jak o tom premyslim a protoze verim na osud, tak na tom neco je. Protoze kdyby si chlapi vybirali podle vzhledu, postavy, tak bych musela byt do smrti bez deti a sama. Bohuzel hlavne bezdetne 40+ jsou vetsinou uz velmi zoufale, mam jednu takovou kamaradku, mila, hodná, hezka, stihla holka, strasne moc touzici po miminku a nemuze nikoho najit. Tedy. Ted po asi 5 letech si zacala neco s jednim chlapem z prace. Starej, bezzubej, vychrtlej, no zadny terno. Ona se na nej vrhla, hned ze chce dite, uplne si ho privlastnila, ze ani nemohl nikam s kamarady, za rodici, proste jak smyslu zbavena. A chlápek zacat vycouvavat.
Kdyz srovnam sebe a tu moji kamaradku, tak ona by musela mit na každém prste 10 chlapu. A pritom je to naopak.
Proto verim na osud. Nekdo to tam proste ma takhle nalajnovane a muze se stavet na hlavu a chlapa pro zivot nenajde. A ci bych udelala já, kdybych tak v 35 byla bez chlapa a bez ditete? Rozhodně ne umele oplodneni cizim spermatem
To fakt nikdy. To mi přijde jako totalne ujety. Ja bych se nechala uplne normalne zbouchnout a jeste bych si u toho uzivala. Protoze sehnat milence, chlapa do postele neni zadny problem pro nikoho, ani pro zoufalky
Jinak nevim no.Ve 30 mi to ale nepripada tak uplne akutni. Ale nemit po 35 chlapa, se kterým bych planovala budoucnost, zacala bych resit hlavne to miminko.
Se vším tady souhlasím, vyjma že není žádný problém dostat chlapa do postele. U mě teda jo, a přitom nejsem nijak odporná, 38 let, malá, postava akorát, čistotná.. A přesto se mi chlapi do postele nehrnou. Do oplodnění cizím spermatem se mi vůbec nechce, ale jestli budu single i ve 40? Asi to udělám, jako poslední možnost na dítě.
Milence najít přes seznamku, partnera pro život zkoušet najít přes placené seznamky? Ale je to těžké. Já vzhledově průměrná, hlavně nesmělá, uzavřená. Neumím se „smát na povel“ a koketovat, takže mi seznamky pomohly. Někde na zábavě jsem nikoho ulovit nedokázala. A to byl celý můj problém, ale jo, bylo to ve mě. Prosím anonym1
Když se nad tím zamyslím, radši anonymní dárce spermatu, než vlízt hned do postele s nějakým stejně zoufalým ze seznamky nebo z baru.. V obou případech to dítě nebude mít fungujícího biologického otce. Tady je každá rada drahá, rozhodnout se musí žena sama podle sebe, s ohledem na budoucí dítě i na všechny následky toho.
@Anonymní píše:
Když se nad tím zamyslím, radši anonymní dárce spermatu, než vlízt hned do postele s nějakým stejně zoufalým ze seznamky nebo z baru.. V obou případech to dítě nebude mít fungujícího biologického otce. Tady je každá rada drahá, rozhodnout se musí žena sama podle sebe, s ohledem na budoucí dítě i na všechny následky toho.
On často i ten biologický otec není funkční.
Jinak naprostý souhlas. Dárci jsou různě testovaní, musí mít minimálně střední školu…
Příspěvek upraven 20.07.17 v 09:41
@Anonymní píše: Četla jsi moji reakci? Můžu to zkusit zopakovat: není. Rozhodně ne automaticky. V rodném listě mají moje děti kolonku otec prázdnou, v porodnici samozřejmě nemusíš udávat, jak jsi otěhotněla. Funguje to bez problémů a nejen mě. Stejným způsobem ročně otěhotní nemálo žen bez partnera, případně lesbiček a ještě jsem o žádné aférce s podpisem, co by špatně dopadla, neslyšela.
Jestli jsem to nepochopila, tudíž se omlouvám.. Ale do caru je možné přinést jakýkoliv podpis muže, třeba kamaráda a musí tam se mnou osobně? A jaká je tedy jeho funkce? Není automaticky otec, není v RL, to už po něm nikdo nikdy nic nechce?
@Anonymní píše:
Jestli jsem to nepochopila, tudíž se omlouvám.. Ale do caru je možné přinést jakýkoliv podpis muže, třeba kamaráda a musí tam se mnou osobně? A jaká je tedy jeho funkce? Není automaticky otec, není v RL, to už po něm nikdo nikdy nic nechce?
Podpis musí být ověřen, takže buď to podepíše v CARu, nebo u notáře. Do caru s tebou samozřejmě nemusí. V CARech se to děje dnes a denně, nebudou překvapeni. Naopak, všichni byli moc fajn a dokonce ředitelka CARu je dlouholetá bojovnice za to, aby se umělé oplodnění povolovalo i single ženám/lesbám.
Ne, nikdo po něm nic nechce. I kdyby se ti nedej bože něco stalo, pokud není v RL, nikdo o něm neví. Jak píše Jaba.., maximálně ty bys ho mohla začít prudit s alimentama, ale v tom případě se on může docela dobře bránit, může ti znepříjemnit život soudama o střídavou péči a tak.
@Anonymní píše:
Se vším tady souhlasím, vyjma že není žádný problém dostat chlapa do postele. U mě teda jo, a přitom nejsem nijak odporná, 38 let, malá, postava akorát, čistotná.. A přesto se mi chlapi do postele nehrnou. Do oplodnění cizím spermatem se mi vůbec nechce, ale jestli budu single i ve 40? Asi to udělám, jako poslední možnost na dítě.
Ale ono to prave asi vsechno se vsim souvisi. Holka, ktera nemůže najit chlapa, asi nebude moct najit ani toho chlapa do postele.
Nevim, cim to je
Kdyby jsi videla me a tu moji kamaradku. Ona kočka, ja vzhledove prumer, asi 50 kilo nadvahy, bez zajmu, konicku, domaci pecival. Nevim v cem to je
Bud si rikam, ze ji nikdo nebyl dost dobrej a tak dlouho vybirala, ze ted ve 42 kouka, ze je vlastne sama, bez ditete, nebo to tak proste ma byt a bude sama, protoze s tim bezzubym starochem to moc na dlouho nevidim. Do umelyho, podvodem a jeste cizym spermatem bych ale opravdu nesla. Ono byt sama ma take něco do sebe, ale to se tem samotnym, bezdetnym tezko vysvetluje ![]()