Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Šišlání na dítě nesnáším
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
15.1.23 12:24
@Anonymní píše:
Milí rodiče, už téměř 2 roky „bojuji“ s babičkou našeho 21m syna, neustále na něho šišlá… Jak tomu mohu zabránit? Dokud byl miminko, jakž takž jsem byla ochotná nad tím mávnout rukou. Ale dnes, když se dítě učí mluvit mi to přijde naprosto šílené… Samozřejmě mu řeknu udělej hájí, hačí, jdeme papat… Komín udělal bác a podobně.
Ale babička na něho vyloženě šišlá, poším tebe, ty ši moue malý miminečko, apodobně, všechna slova strašně zdrobňuje, udělej hačinky, dáme papunko, i v téměř dvou letech je každý pták, slepice pipnka… Každý „opeřenec“ dělá pípí, žádné koko, vrků, gaga, natož kykyryký.Kluk nikdy není Dan, Daniel, vždycky je Danulinka, Danulínek… Stejně tak každý kluk v knížce se jmenuje Danulka a Daníček. Ikdyž autor knihy ho nazval Martin, Pepík,… Čepice mu nesluší, on je nynyny…
Ve vaně se nekoupe, nemyje, ani nedělá cáky cáky, ale čachty čachty nebo koupinky… Na procházce nechodí, ale dělá ťapinky a on je ťapinka. Večer chodí do pelíšku dělat hajinky…
Zřejmě to moc řeším, je toho šíleně moc, vím, že na děti se prostě mluví jinak. Ale dvouleté dítě už by se mohlo učit, že má ruce a né ručníky, má nohy, popř. nožičky a na nožinkyJak se psychicky ubranit zešílení a nebo jí slušnou formou vysvětlit, aby pochopila mé záměry, respektovala styl výchovy? Nechci na ní být zlá, drzá, máme hezký vztah a to je důležité…
Jeste ocitovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Svetluska55
15.1.23 12:26
Jak často se vidáte?
Nech tchýni žít a buď ráda, že má malého ráda, co by za to jiné daly.
Pokud na dítě nemluví tomhle způsobem každý den x hodin, tak se to přežije.
- Citovat
- Upravit
15.1.23 12:28
Šišlací babičku bych nosila na rukách, že mi pohlídá a vykoupe dítě, že s ním chodí ven, že mu čte…
Já jsem nemohla sama ani k zubaři.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.1.23 12:29
Rozumím. Šišlání mi přijde 
za mě to děti kazí. U nás jedou slova jako bum bum bumbinek, bumbinky- pít. To já vůbec neříkám, pro mě je bum bum bouchání na buben ne označení slovesa pít. Onikání mi dělá problém. A taky když dospělí neučí správnou výslovnost. Např zidlicka. A je to vlastně strašná sranda když ještě ve školce nechápe, ma posunout židli 
. Třeba.
Možná že to roztomilý což nechápu. Znám ale i rodinu kde nezdrobneluji nic! Nic ani jména takže je z nich prostě Jirka, Dana, Milan a konec. Těm dělá problém oslovit třeba takovou Elišku.
- Citovat
- Upravit
15.1.23 12:39
Já na děti nešišlám, ale nevědomky zdrobňuju. Když jsem byla s našima na chatě, tak už to můj táta nevydržel, upozornil mne na to a každou zdrobnělinu zpoplatnil 50 Kč na kočičí útulek 
Skvělá byla jedna matka na zastávce, říkala synovi: Pojedeme autobuskem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.23 12:40
Vy ho učte správně mluvit a babičku nechte - ona tím vyjadřuje vlastně zvýšenou citovost. Synovi to prospívá a vsadím se, že ji miluje. Nebojuj s ní, není to potřeba. Naopak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.23 12:44
@Micilin jo, jedna kamarádka účetní vyprávěla, že po návratu do práce potkala kolegu v kuchyňce a bez váhání se ho optala, jestli jde papat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.23 12:44
@Betty MacDonald píše: Šišlací babičku bych nosila na rukách, že mi pohlídá a vykoupe dítě, že s ním chodí ven, že mu čte…
Já jsem nemohla sama ani k zubaři.
Asi tak. Co já bych za to dala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Uslava
15.1.23 12:44
Nechoďte k ní a posílejte ji jen fotky. Videa ne, to by zase sislala. A taky zkuste OSPOD. Možná vám poradí. Soudní zákaz taky udělá dobře. Tak jen do toho.
- Citovat
- Upravit
15.1.23 12:47
Jedná věc jsou zdrobněliny a taková ta dětská mluva (hačí, hajinky apod.), to je myslím ok a dítě si samo vybere, jak to bude říkat. Navíc těch vlivů má určitě víc a pak v kolektivu (už školka) se to příp. srovná.
Co je ale opravdu problémy, a to skutečně od začátku je spatnat výslovnost, tedy šišláni, patlani, komolení výslovnosti, jakékoli změny hlásek. To se právě díte učí podprahově a může to napáchat velké škody ve správné výslovnosti hlásek.
Takže zdrobnelinky bych neřešila, nech babičku, ať se vyřádí, dokud může Ale důrazně bych ji požádala, aby vyslovovala všechny hlásky, jak se má, teď, včetně r, ř, nezmekcovala ostré sykavky atd. Přece by nechtěla, aby její broucinek chodil v šesti na logopedii a měl odklad. Klidně bych ji i opravovala, pokud by domluva nepomohla. Zde jde o zdravý vývoj dítěte. U nás zákaz šišláni všichni respektovali. Vyplatilo se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.1.23 12:49
Nechala bych ji, tohle mu neuskodi, vy na nej mluvte normalne, zbytecne si pokazite vztah kvuli kravine, vyvoj reci mu babicka nezasahne, tam jste nejdulezitejsi vy, s vami je nejvic casu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Milí rodiče, už téměř 2 roky „bojuji“ s babičkou našeho 21m syna, neustále na něho šišlá… Jak tomu mohu zabránit? Dokud byl miminko, jakž takž jsem byla ochotná nad tím mávnout rukou. Ale dnes, když se dítě učí mluvit mi to přijde naprosto šílené… Samozřejmě mu řeknu udělej hájí, hačí, jdeme papat… Komín udělal bác a podobně.
Kluk nikdy není Dan, Daniel, vždycky je Danulinka, Danulínek… Stejně tak každý kluk v knížce se jmenuje Danulka a Daníček. Ikdyž autor knihy ho nazval Martin, Pepík,… Čepice mu nesluší, on je nynyny… 
Ve vaně se nekoupe, nemyje, ani nedělá cáky cáky, ale čachty čachty nebo koupinky… Na procházce nechodí, ale dělá ťapinky a on je ťapinka. Večer chodí do pelíšku dělat hajinky…
Ale babička na něho vyloženě šišlá, poším tebe, ty ši moue malý miminečko, apodobně, všechna slova strašně zdrobňuje, udělej hačinky, dáme papunko, i v téměř dvou letech je každý pták, slepice pipnka… Každý „opeřenec“ dělá pípí, žádné koko, vrků, gaga, natož kykyryký.
Zřejmě to moc řeším, je toho šíleně moc, vím, že na děti se prostě mluví jinak. Ale dvouleté dítě už by se mohlo učit, že má ruce a né ručníky, má nohy, popř. nožičky a na nožinky
Jak se psychicky ubranit zešílení a nebo jí slušnou formou vysvětlit, aby pochopila mé záměry, respektovala styl výchovy? Nechci na ní být zlá, drzá, máme hezký vztah a to je důležité…