Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Škodí moc přemýšlet?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
26.6.19 08:08
Na mě to působí asi tak, že kdybyste se vy dvě namíchaly, budete „ideál“ 
Víš co, strach je na místě, ale je potřeba s ním pracovat a nenechat se jím pohltit. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.19 08:11
@Anonymní píše:
Cílem této diskuse není nikoho urazit ani se nikomu vysmívat.
Pouze mě zajímají vaše názory a co si o mé úvaze myslíte.
Ležím v těhotenství v nemocnici, je mi 28 let a jsem prvorodička, nad vším moc přemýšlím, na všechno se ptám a ze všeho jsem vystrašená. Leží tu se mnou slečna, které je 22, má základní vzdělání a je podruhé těhotná. Jediné, na co se za celou dobu zeptala: zda může podepsat revers a jestli si může jít zakouřit. Měly jsme podobné problémy, jí včera pustili. Řekli mi, že u mě může hrát velkou roli i psychika. Celý život to tak mám, celé mé studium vysoké školy jsem dost prožívala, ovšem to bylo nic, proti obavám o miminko. A tak si říkám, jestli to vlastně slečna nemá v životě “lepší”? Nic si nepřipouští, nic ji netrápí, není ve stresu, neprohlíží se, nečte žádné články, které by jí nasazovaly brouky do hlavy…
Buď ráda, že nejsi jednoduchá. Jo, asi bys nic neřešila, ale já myslím, že je lepší mít mozek v hlavě. Držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.19 08:13
Tak jasně, že to jednodušší, sebevědomí lidé, co nic neřeší, mají lépsi. Ruku na srdce, ty bys s nima měnila?
Nevím, někdy sama sebe krotim, ať už nic neřeším. Na druhou stranu nechci být ta, co podepíše revers z vlastní pohodlnosti a chce kouřit v nemocnici 
Příspěvek upraven 26.06.19 v 08:27
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.19 08:19
A v čem to má lepší? 
že absolutně nic neví, že jí nespíš ani to dítě nezajímá a neví třeba ani zíkladní věci o těhu, že jí zajímá jen kdy si zapálí?
Jako nikdy se nemá nic přehánět ale já vždycky chtěla vědět co semnou/ s miminkem je, jaké mám podstupovat vyšetření v jakém jsme tt…
měla jsme rizikové těhu takže samozdřejmě že jsem se bála ale snažila jsme se to nepřipouštět ale i tak ležela jsem doma skoro nic jsme nemohla takže jasně že jsme přemýšlela..
když mi dr ž¨řekla že mám např placentu nízko ptala jsme se jestli to něčemu vadí a co můžu a nemůžu dělat a jestli budu muset cs atd…
Ale nikdy žádná hysterie…
a to jsem otěhotněla 20/21 letech plánovaně 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.19 08:25
Samozřejmě, že lépe jsi na tom ty a hlavně je a bude na tom lépe tvoje dítě. Už jen proto, že ti na něm narozdíl od té druhé záleží. Obavy jsou úplně normální a přeju ti ať je brzy lépe 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.19 08:29
@Anonymní píše:
Cílem této diskuse není nikoho urazit ani se nikomu vysmívat.
Pouze mě zajímají vaše názory a co si o mé úvaze myslíte.
Ležím v těhotenství v nemocnici, je mi 28 let a jsem prvorodička, nad vším moc přemýšlím, na všechno se ptám a ze všeho jsem vystrašená. Leží tu se mnou slečna, které je 22, má základní vzdělání a je podruhé těhotná. Jediné, na co se za celou dobu zeptala: zda může podepsat revers a jestli si může jít zakouřit. Měly jsme podobné problémy, jí včera pustili. Řekli mi, že u mě může hrát velkou roli i psychika. Celý život to tak mám, celé mé studium vysoké školy jsem dost prožívala, ovšem to bylo nic, proti obavám o miminko. A tak si říkám, jestli to vlastně slečna nemá v životě “lepší”? Nic si nepřipouští, nic ji netrápí, není ve stresu, neprohlíží se, nečte žádné články, které by jí nasazovaly brouky do hlavy…
No ja byla driv takova jako ty, taky mam vysokou skolu. Postupem casu, kdy se mi zivot nekolikrat obratil doslova naruby necekanymi zvraty, jsem ho zacala brat uplne jinak. Tedy muzu vymyslet deset scenaru a stejne se prihodi ten jedenacty, ktery me nenapadl… Proc tedy tech deset vymyslet a stresovat se tim. Treba naposled jsem byla v situaci, ze jsem omezenou dobu musela brat nejake leky. Driv bych o nich vse studovala a pak se sledovala jestli mam negativni ucinky. Ted jsem si rekla, ze stejne neni vyhnuti je brat, tak ty negativni ucinky nebudu cist a zbytecne se stresovat, spis zkusim nasadit jeste zdravejsi zivotni styl a treba se muj zdravotni stav casem upravi. Opravdu jsem se vedome naucila pracovat s myslenkami, ty stresujici se snazim utinat hned v zarodku a radeji se soustredim na TED A TADY. Je to uplne jiny zivot (lepsi). Zkousela jsi mind fulness, ten te k tomu navede. Tedy v pripade, ze o to stojis. 
Ale za me, rozdil nebe a dudy, to stresovani a vecne premysleni zadne vysledky neprineslo, jen me zbytecne ochudilo o to prozivani spousty krasnych momentu… hodne stesti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.19 08:30
Člověk, který nad vším moc přemýšlí, jak ty píšeš, tak je mnohem blíže psychické nemoci, depresi atd.. Je nutné to přebíjet pozitivním myšlením 
A zkrátka věřit, že to dopadne, jak má! Na druhou stranu, tito lidé, co „nic neřeší“, tak se lehko ocitnou ve finanční tísni, naberou si nesmyslné půjčky atd., takže asi všeho s mírou a s rozumem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.19 08:31
Jo, psychika dela hodne , ja taky spoustu veci neresim a nezabyvam se vecmi, ktere nemuzu zmenit, nerozciluji se nad nima ani nad nima nepremyslim, ale mam to tak celozivotne, ne, že by me nezajimalo tehotenstvi. navic jeji situaci neznas, mohla si tim projit uz v 1. tehotenstvi, tak se nepotrebuje na nic ptat nebo treba neni tak jednoducha jak na tebe pusobi…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.19 08:31
@Verpa5 píše:
Samozřejmě, že lépe jsi na tom ty a hlavně je a bude na tom lépe tvoje dítě. Už jen proto, že ti na něm narozdíl od té druhé záleží. Obavy jsou úplně normální a přeju ti ať je brzy lépe
Pockej a jak ty vis, ze te druhe na jejim diteti vlastne nezalezi? To je docela silne tvrzeni… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.19 08:34
@Moni0101 píše:
Pockej a jak ty vis, ze te druhe na jejim diteti vlastne nezalezi? To je docela silne tvrzeni…
Pokud v těhotenství kouří, tak to s tím nadšením z miminka předpokládám nebude moc žhavé .
Edit: a ještě k tomu v nemocnici…
Příspěvek upraven 26.06.19 v 08:35
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.19 08:34
@Eule píše: Člověk, který nad vším moc přemýšlí, jak ty píšeš, tak je mnohem blíže psychické nemoci, depresi atd.. Je nutné to přebíjet pozitivním myšlením
Urcite je treba mozek uzivat, kdyz je treba. To je napriklad pri studiu, pri rozhodovani o financnich zalezitostech a vlastne i kdyz hodnotime nejakou stituaci mozek, intuice a srdce pospolu a pak najdeme idealni reseni. Ale souhlas, co nezmenime, tomu neni proc zbytecne venovat energii.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.19 08:38
@Verpa5 píše:
Pokud v těhotenství kouří, tak to s tím nadšením z miminka předpokládám nebude moc žhavé
Tohle ne vzdy souvisi. Treba je hodne zavisla a neznas jeji zivotni situaci. Znam pani, ktera potratila ve vyssim stadiu 7 deti(!). Nakonec ji doktori rekli (byla silna kuracka castecne z te bolesti, kourila vzdy netehotna), ze ona vzdy po otehotneni necha koureni a to je pro organismus sok, takze vlastne na rady doktoru „musela“ lehce kourit, aby to dopadlo. A dopadlo. Ja vim divne, ale ze zivota.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.6.19 08:46
@Moni0101 píše:
Tohle ne vzdy souvisi. Treba je hodne zavisla a neznas jeji zivotni situaci. Znam pani, ktera potratila ve vyssim stadiu 7 deti(!). Nakonec ji doktori rekli (byla silna kuracka castecne z te bolesti, kourila vzdy netehotna), ze ona vzdy po otehotneni necha koureni a to je pro organismus sok, takze vlastne na rady doktoru „musela“ lehce kourit, aby to dopadlo. A dopadlo. Ja vim divne, ale ze zivota.
Upřímně, nepřijde mi pravděpodobné, že se jedná o stejnou situaci jakou popisuješ ale nechci se hádat. Jen jsem vyjádřila svůj dojem z popsané situace .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Kouření beznikotinových ecigaret
- 13.07.26
- Anonymní
Výtok z prsu
- 11.07.26
- Anonymní
Zmírnění nebo zastavení menstruace u 15ti leté...
- 08.07.26
- Anonymní
Cílem této diskuse není nikoho urazit ani se nikomu vysmívat.
Pouze mě zajímají vaše názory a co si o mé úvaze myslíte.
Ležím v těhotenství v nemocnici, je mi 28 let a jsem prvorodička, nad vším moc přemýšlím, na všechno se ptám a ze všeho jsem vystrašená. Leží tu se mnou slečna, které je 22, má základní vzdělání a je podruhé těhotná. Jediné, na co se za celou dobu zeptala: zda může podepsat revers a jestli si může jít zakouřit. Měly jsme podobné problémy, jí včera pustili. Řekli mi, že u mě může hrát velkou roli i psychika. Celý život to tak mám, celé mé studium vysoké školy jsem dost prožívala, ovšem to bylo nic, proti obavám o miminko. A tak si říkám, jestli to vlastně slečna nemá v životě “lepší”? Nic si nepřipouští, nic ji netrápí, není ve stresu, neprohlíží se, nečte žádné články, které by jí nasazovaly brouky do hlavy…