Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Slepá kočka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
12.4.12 14:45
Slepá kočka
Zdravím všechny,
prosím o Vaše zkušenosti, jak se kočka vyrovná se slepotou? Máte někdo doma slepou kočičku či někdo z Vašich známých?
Máme tři kocoury. Chodí ven i domů. Jeden kocour (10 let) má problémy se zánětem dásní. Vždy přestane jíst, na veterině dostane antibiotika a stav se zlepší, na podzim už ant nezabírali, tak mu dr.vytrhal několik zubů a kocour se zase zlepšil. Poslední týden jedl hůře, v pondělí jsem ho nemohla najít, když jsem ho našla, motal se, měl divný pohled, odmítal potravu, jeli jsem na veterinu, nechali si ho přes noc na kapačce a druhý den byl kocour lepší, ale prý má obrovský zánět v puse, vzadu po stranách tváří a ten zánět se mu dostal do očí a je bohužel velmi vysoká pravděpodobnost že oslepne!
Jsem z toho hrozně špatná, vůbec si to nedokážu představit, jak může kočka dál žít slepá, navíc tenhle kocour je ze všech našich nejvíc venkovní, doma vydrží jen když jsou mrazy, jinak se nají, nechá pohladit a jde do své boudičky venku, je takový samotář, nemá rád ani ostatní naše kočky. Manžel hned řekl, že by, kdyby k oslepnutí došlo, byl by pro to nechat kocoura uspat, protože vypustit ho slepého na zahradu se mu zdá jako obrovský stres pro zvíře a trápení. Já nechci zatím toto rozhodnutí dělat, ale máme pořád zvířata a už jsme bohužel museli rozhodnutí o uspání zvířatka udělat, ale šlo o případy, kdy zvíře umíralo a umřelo by během pár dní (selhání ledvin u německého ovčáka, nádory na střevech a srůstání střev u 17leté kočičkky..), takže to byl jiný případ, ale slepý kocour teoreticky žít může, neumírá, jen nevím jestli si zaslouží takové stáří, kdy se mu pořád vrací záněty dásní a nemůže se pořádně najíst a ještě by oslepnul. Asi by musel být zavřený jen doma, ale má právě rád svůj klid a doma máme 9.měsíční miminko..
Je to moc těžké, píšu proto, jestli někdo nemáte ve svém okolí slepou kočičku a nemáte nějakou zkušenost, jak se kočky s tímto postižením dokáží vyrovnat.
Děkuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.4.12 15:00
Aby tě nepřekvapil… zvířata se umí mnohdy přizpůsobit lépe, než člověk. Ze začátku bude hodně nejistý, ale sám si najde způsob, jak existovat. Naše kočka to zvládla také a dožila se dost požehnaného věku. O oči přišla ani nodnes nevíme jak 
, ale jen co se oklepala, tak z ní byla zase ta samaá tulačka jako před tím… Trochu se změnila povahově a byla jakoby pořád ve střehu a nos věčně v pohotovosti… Ale dostala se z toho…
Měli jsme kocoura, který pro změnu přišel o přední nohu… Táta už ho pomalu odepsal, když viděl hnijící pahýl a kocourovo hrůzostrašně vypadající pokusy o chůzi… Šotek jednoho dne pahýl sám uhryzal, ránu poctivě lízal, že hnis sám zmizel… A pak nám to všem nadal: naučil se nejen chodit po třech, ale dokonce i vylezl po žebříku na půdu (nahoru i dolů), měl na to speciální způsob. Trvalo mu to sice dlouho, kolikrát si ze začátku natloukl, ale nevzdal to…
Asi tak: pokud má v sobě zvíře chuť žít dál, vylíže se ze všeho…
Tak tvému kočičákovi věř… pokud to nevzdá on, tak nemáš důvod vzdávat to za něj ty 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.12 15:05
Jo, ještě se mi v paměti vybavilo, jak ta naše kočka, co přišla o oči, dokázala zjednat ticho… Třeba se sedělo na verandě a ona zaslechla myš (my taky, ale nevěnovali jsme tomu pozornost…) Ona seděla, uši natrčené jak batman, prázdné oční důlky namířené směrem po tom zvuku a vždy se lehce chvěla… Když jsme nestichli, normálně nás doslova okřikla… Ač neviděla, natočila se naším směrem a jakoby vyštěkla a zacukala packou a dál se vrítila k poslech zvuků… Najednou vylítla za chvíli donesla myš 
Byla slepá, ale myši chytala do poslední chvíle a byla dost dobrá.
Tak držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.12 15:12
Ahoj, taky bych se přikláněla k tomu, dát kocourkovi šanci. Naše fenka na tom byla podobně, lítala i po zahradě, jen jsme nesměli nic měnit, věděla, kde je lavička a stromy, sem tam do něčeho narazila, ale pro příště už si to pamatovala.
Chodit na vodítku jí nedělalo problém ani venku na ulici.
A se zuby měla potíže, téměř všechny jí vypadaly, ale chuť k jídlu jí zůstala (přizpůsobili jsme jídlo) a hlavně chuť do života.
Když pak byla na tom špatně, přestala jíst a pít a do pár dní bylo po ní. Určila si sama svůj čas, ale nevyměnila bych jediný den s ní za pocit, že dělám něco správného, když jí nechám uspat. Nebylo na ní vidět ani jakkoliv znát, že by trpěla bolestí, to bych se možná rozhodla jinak…
Kocour nám zas přišel domů s oběma zadníma nohama holýma na kost, jen je za sebou vláčel. Veterinář dal akorát něco na bolest, kocour je dneska k nerozeznání od ostatních, jen když se odráží, nevyskočí vysoko, ale zbytek došplhá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ncc1701
12.4.12 15:24
Nektere zvireci osudy jsou fakt smutne, obzvlast kdyz je o to zdravi nekdo zamerne pripravi… Moje teta mela par kocek bez nohou, usi nebo oci diky sousedce a jeji sekere a vsechny fungovaly jako plnohodnotne selmy, i bez tech nohou se umely pruzne pohybovat. Co se tyce oci, kocka pro svou orientaci pouziva i jine smysly, ktere ji umoznuji dal prezit. Myslim, ze az se z pripane slepoty oklepe, muze zase fungovat. Drzim palce, aby k tomu nemuselo dojit…
- Citovat
- Upravit
12.4.12 15:41
Já mám doma teda slepého psa ale asi to nebude moc rozdíl,ale kolikrát teda nechápu jak se orientuje proto že i ven chodí sama a vždy se vrátí a doma taky nenaráží 
(někdy jo když je v cestě třeba běžící dítě).
Zvířata se s tim dokážou asi rychle zžít proto že já vubec nepoznala žádnej rozdíl mezi dobou kdy viděla a kdy nevidí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.12 20:01
Moc Vám všem děkuji za reakce! Takové povzbuzení jsem potřebovala. V okolí nemám nikoho se slepým zvířetem, takže jsem si to opravdu nedovedla představit, ale z Vašich příběhů vidím, že zvířata si dokáží poradit, takže doufám, že i náš kocour by to zvládl, ale moc, moc doufám, že k úplné slepotě nedojde. Dnes bohužel kocour nesnědl vůbec nic, takže se mi nepodařilo dostat do něj léky, jdu to ještě zkoušet, jinak budeme muset zase na veterinu, aby mu ty ant dali injekcí..je to moc smutné, když je zvíře nemocné..
Všem děkuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.12 20:37
@Kulíšek13711 píše:
Moc Vám všem děkuji za reakce! Takové povzbuzení jsem potřebovala. V okolí nemám nikoho se slepým zvířetem, takže jsem si to opravdu nedovedla představit, ale z Vašich příběhů vidím, že zvířata si dokáží poradit, takže doufám, že i náš kocour by to zvládl, ale moc, moc doufám, že k úplné slepotě nedojde. Dnes bohužel kocour nesnědl vůbec nic, takže se mi nepodařilo dostat do něj léky, jdu to ještě zkoušet, jinak budeme muset zase na veterinu, aby mu ty ant dali injekcí..je to moc smutné, když je zvíře nemocné..Všem děkuji
Tak držím palečky 
A oni by ti naši kočičáci taky měli radost, kdyby věděli, že jejich příběh někomu uměl dodat povzbuzení 
A já zase děkuju tobě, že díky tvému dotazu jsem se rozhoupala k tomu vytáhnout fotky a ty naše kočičí hrdiny si tak připomenout 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.4.12 20:41
@Zuzka1973 - to jsem ráda, že jsi si takhle zavzpomínala. Taky často vzpomínám na naše zvířectvo, co už s námi není, jsou to hold už členové rodiny..
hezký večer
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.4.12 20:54
@Kulíšek13711
To i já… od malička kolem sebe mám plno různých zvířat, děda - hajnej z lesa nosil kurýrovat třeba veverku, vrány, lišku, srnky, sojku… Každý se na ně chodil vždy k nám koukat
Koček máme u nás i u našich doslova hejna… samý nalezenci, které nikdo nechtěl, ale jak my tak naši máme velké pozemky, tak se v Makru nakoupí pytle granulí a nikomu nevadí, naopak v širokém okolí chytají myši a všechny jsou vděčné, chodí se mazlit
Máme dohromady s našima a přítelovýma rodičema doslova ZOO :mrgreen
Psi, kočky, ovce, koně, akvárko, vodní želvy (ty ségra), morčata, králíky, slepice… no, snad jsem nikoho nezapomněla
Fotek jsou za ty roky plná alba a krabice, děti vždy záviděly, když prohlížely fotky, kde jsem coby malá holčička na dece, vedle na trávě leží koloušek, na dece kolem mně klubko koťat a pes… 
Moc ráda na všechna vzpomínám, zvlášť na ta, která si prošla nějakou zkouškou a dostala se z toho, třeba jako ti, které jsem zmínila minule 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.4.12 21:44
@Zuzka1973 Teda takové dětství závidím. Já měla psa až od deseti let, kdy rodiče usoudili, že už se o něj dokážu postarat. Ale manžel taky zvířata miluje, tak co jsme spolu (už skoro 14 let), tak máme pořád zvířata.
Jinak bohužel jsem toto téma asi zakládala předčasně, protože to vypadá, že náš kocourek to vzdal.
Ve čtvrtek, jak jsem psala, nic nesnědl ani nepil a jeho stav se rapidně horšil. Večer byl apatický, vrčel na mě, když jsem ho vyndavala z pelíšku a nabízela jídlo. Jeli jsme na veterinu, aby mu dali léky injekcí, když je nesnědl, aby léčby nebyla přerušená. Vůbec se jim nelíbil, tak že se musí počkat, jestli léky zaberou nebo ne.
Když jsme ve čtvrtek přijeli domů, tak jsem mu znovu nabízela jídlo, ale nechtěl, vrčel a chtěl ven. Svůj pelíšek má na dvorku, takovou dřevěnou boudičku zateplenou a já ho pustila, aby tam šel, ať má klid. Teď si to hrozně vyčítám!!!! Bylo to naposled co jsem ho viděla. V pátek ráno jsem k němu šla a v pelíšku nebyl. Celý pátek a sobotu ho hledáme, ale marně. Myslíme si, že už mu bylo hodně zla a že si někam zalezl umřít. Přestávám věřit tomu, že je naživu, protože ve čtvrtek večer vypadal opravdu špatně, tak apaticky, vrčel na nás, prostě chtěl klid. Vyčítám si, že jsem ho nezavřela doma, ale léky měl, víc už bych asi stejně nenadělala, ale takhle nevím, jestli třeba nežije a zhoršil se mu zrak a neumí se vrátit, i když myslím, že ve svém stavu by se na dlouhý výlet nevydával..je to smutné, celý den prohledáváme zahradu a okolí, malou máme v manduce, ale zatím nic. Utišuju se tím, že byl prostě zvyklý chodit ven, tak pro něj bylo tohle lepší než být najednou někde zavřený nebo umřít na veterině apod. Ale bolí to, byl to náš kamarád 10 let..
Omlouvám se za román, potřebovala jsem se z toho trochu vypsat..hezký večer
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.12 01:35
Tak beru zpět poslední příspěvek. KOCOUR O PŮLNOCI PŘIŠEL!!! Příroda je mocná. O půlnoci mňoukal za dveřma, vypadá daleko lépe než ve čtvrtek, má chuť k jídlu, jenom myslím, že už asi nevidí anebo hodně špatně. Pohybuje se po bytě trochu jinak, jakoby vousama vše zkoumá, kousky jídla taky jakoby hledal na podlaze, nevím, ale do ničeho nenaráží..Zkoušela jako předstírat ránu, jako že ho chci uhodit, prostě jsem se rozmáchla a zastavila ruku těsně před jeho čumákem, jestli se lekne a seděl absolutně nehnutě ani nemrkl, tak myslím, že asi nevidí..
Vůbec netuším kde byl, proč se nám při hledání neozýval a hlavně, jak se mohl jeho stav zlepšit, když tři dny nejedl a dva dny neměl léky. Teď mi vrní na klíně, vůbec se nedomáhá ven jako normálně, tak možná je rád, že se domů dostal. Třeba z něj na stará kolena bude bytová kočka.
Omlouvám se za román číslo dvě. dobrou noc
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.12 10:05
@Kulíšek13711
Tak jsem se napřed lekla, ale druhý příspěvek to hned napravil… Tak hlavně, že se vrátil sám. Napadá mně, že se s tím prostě potřeboval vyrovnat, ale podle toho, že píšeš, že už vrní, baští a mazlí se, tak to vypadá dobře.
Mamka má jednoho kocoura, už se mu ani neřekne jinak, než: pan Bezzubý. Je v pohodě, ale má mánii se pořád umývat a jak nemá ty přední zuby, furt mu visí jazyk ven a slintá. A jak se pořád umývá, tak je věčně mokrý, až si z něj děláme legraci, že se jednou utopí ve vlastních slinách… Ale jinak baští v pohodě (jen tedy konzervy, nic jiného nezvládne, ale jak je pořád navlhčenej, to je síla
Včera jsme tam byli, on se olízal tak, že to z něj snad doslova teklo a pak si lehl na zápraží do prachu… Tak jsem mu řekla, že může začít s mytím nanovo, tak se na mně podíval a jako kdyby rozuměl, vyskočil z toho prachu a začal se pucovat zas, až sliny lítaly
Jedna z našich koček pro změnu včera večer vylezkla na dub (máme na zahradě tři dost velikánské duby (opravdu hodně veliké.) No, pak se bála dolů, řev jak kdyby jí tam někdo vraždil, ale naštěstí nebyla moc vysoko, stačilo vylézt na střechu traktoru a dlouhatánským podběrákem na jablka ji sundat - naštěstí pochopila, že se má nacpat do toho sáčku… No, komedie - sousedi jí pak i zatleskali a ta potvora se promenádovala pyšně po dvoře jak nějaká hvězda Ale předchvílí jsem koukala ven, na dubu sedí všechny ostatní, jen Růža nee… asi ale jen do doby, než jí zase otrne, nebylo to prvně, co jsme jí museli sundavat
Tak držím palce, ať kocourek je fit, on až si zvykne na tu změnu, tak se vrátí tak trochu do normálu postupně sám…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.12 12:45
@Zuzka1973 -Děkuji za podporu. Máte doma veselo. Kocour pořád spí nebo se mazlí, tak snad to bude dobré. Hlavně že je doma..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.4.12 12:59
@Kulíšek13711
Tak to vypadá hodně nadějně
Podrbej ho za mně za ouškem a ať se daří
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
