Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Smrt partnera: nefunkční vztah a osamělost
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.9.22 06:52
Jednotlivá rada nepomůže. Potřebuješ ze sebe dostat všechno, co tě trápí. Lidé v takových případech chodí na psychoterapie, také existují různé alternativní způsoby, jak ze sebe dostat tíhu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.9.22 06:55
Já nevím, zažila jsem nevěru a odpustila jsem ji, ale tohle? V okamžiku, kdy by můj život začala otravovat nějaká „magorka“ a chlap s tím nic nedělá tak za a) volám policii b) kopnu chlapa do řit* Čímž bych si ušetřila roky života na prd a nějaké výčitky po smrti.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.9.22 07:00
@Lykaon píše:
Proč si s ním byla když ti tak ubližoval?
Byl to otec mého dítěte a já jsem chtěla, aby mělo úplnou rodinu. Jako otec fungoval dobře.
- Citovat
- Upravit
8.9.22 07:00
Tohle by si měly přečíst holky, co za každou cenu udržují nefunkční vztah
Tobě přeji, ať je lepe 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.22 07:03
Je mi lito, ze umrel tvemu diteti tata, tvym partnerem bych ho asi nenazyvala. Ale prijde mi, ze mas tendence delat ze sebe obetavou trpitelku a tim svalovat vinu za svuj osud na jine. Zustat v tom pseudovztahu byla tva volba, ne magorky ani ex. Ted uz to bude jen na tobe a za to jaky bude tvuj zivot si budes zodpovidat sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.22 07:06
Jak píše @poučená, zkus psychoterapii.
Jinak „magorka“ nebyla jen ona, dobrej magor byl hlavně on, a částečně, bohužel, i ty (nemyslím ve zlém )
Ty jsi trpěla, nechala jsi ho se k tobě chovat tímto způsobem, a to tak dlouho… a do toho dítě… Je to smutný.
Rozhodně bych si nic kvůli němu nevyčítala, po tom všem, co dělal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.22 07:10
@Anonymní píše:
Byl to otec mého dítěte a já jsem chtěla, aby mělo úplnou rodinu. Jako otec fungoval dobře.
Dite ve 3 letech rikalo, ze maminka place kvuli tatinkovi a boli ji hlava a tobe prijde, ze to dite bylo stastne za uplnou rodinu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.22 07:10
To, co ti napíšu se ti nebude líbit. Okolnosti ti nepřály, našla sis nevěrného muže a mělas možnost volby. Ty si vybrala s ním zůstat. Neházej to všechno na tu druhou. Když bys odešla, trápila by ses dozajista taky, ale mohla ses znovu nadechnout a začít znova. Tak jako to můžeš udělat teď… Jen by sis ušetřila čas a i spoustu zklamání. Otrávili jste jeden druhého. To není společenská hra, abyste soutěžili o to, kdo komu přivodil větší stres.
Nikdo druhý tě šťastným neudělá, to můžeme jen my sami.
Vůbec v tom tvém příspěvku nevidím nějakou lítost, že on umřel. Že dceři umřel tatínek. Je to celé jen o tobě, jak tobě bylo ublíženo.
Na tohle prášky moc nepomůžou, jen to v tobě utlumí, ale nic nevyřeší. To musíš ty sama, ale souhlasím že s nějakým terapeutem, který tě povede.
Měla bys převzít zodpovědnost za svůj život. Ostatním je jedno, jak ho prožiješ, takže si ho sama pro sebe zkus udělat nejlepší, jaký může být.
Píšeš, žes zanedbávala kontakty. Nezajímala ses o nikoho a teď ti chybí ta záchranná síť přátel. Začni se zajímat o druhé, buď jim nápomocná. Možná se ti ten tvůj zájem vrátí. Budeš mít pocit užitečnosti a nebudeš mít tolik času hrabat se v minulosti, kterou stejně nezměníš.
A jak už jsem psala, převezmi zodpovědnost za svůj život. Je to důležité pro tebe, abys ty byla spokojená.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.22 07:14
Přejiti, aby ses dala dohromady.
Faktem ale je, že za vyhrocení té situace neseš vinu i ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.22 07:21
Já bych ve tvé situaci jednala pravděpodobně jinak, utnula bych to daleko dřív, ale to není podstatné.
to úmrtí ber jako možnost restartu, možnost se zotavit, oklepat, možná si znovu nechat pomoct práškama či terapií, možnost začít nový lepší život bez ubližujícího partnera a magorky za krkem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.22 07:25
V pondělí jsi tu psala taky ty? Ta diskuse, jak se jí chceš pomstít a veřejně ji zostudit? Jinak je mi samozřejmě líto, jak to celé dopadlo. Je to asi o to těžší, pokud to celé vnímáš jako neuzavřené, nedořešené, ale pohnout se v životě dál můžeš i bez interakce druhé strany. Musíš si ty sama odpustit, přestat hodnotit zpětně svá rozhodnutí a přijmout i svůj díl viny a zodpovědnosti. Pod vedením odborníka ideálně. Držím ti palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.9.22 07:30
@Tarena píše:
Dite ve 3 letech rikalo, ze maminka place kvuli tatinkovi a boli ji hlava a tobe prijde, ze to dite bylo stastne za uplnou rodinu?
Byly tam i hezké chvíle. Jenom pokaždé zase přišly i ty horší.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zemřel můj partner a otec mého dítěte.
Velmi mi chybí a zároveň mě neskutečně mrzí, že náš vztah nebyl šťastný.
Vše začalo, když jsem byla těhotná a plánovali jsme svatbu. Tehdy mě kontaktovala žena, se kterou mě podváděl, Nejen že mi všechno detailně popsala, ale ještě nám i poté dlouhdobě otravovala život. Ze svatby kvůli tomu sešlo, protože jsem to v té situaci nedokázala, a nakonec jsme se nikdy nevzali.
Magorka nás ještě roky otravovala, můj partner strkal celou dobu dobu hlavu do písku s tím, že ji to časem přejde. V některých situacích jí dokonce i pomáhal, prý protože nechtěl, aby sobě nebo někomu něco udělala. Já jsem celou tu dobu neskutečně trpěla, snažila jsem se mu to vysvětlit, ale mám pocit, že on to nikdy nebral dost vážně. Nejspíš proto, že jsem jen brečela nebo nadávala, ale na rozdíl od magorky jsem se nikdy nepokusila o sebevraždu.
Nebyl to pěkný vztah a nebyly to pěkné roky mého života. Cítila jsem se nemilovaná, nerespektovaná, přehlížená. Takhle jsem si rodinný život nepředstavovala. Nemá moc pěkných vzpomínek. Když si prohlížíme fotky z dovolené, myslím na to, že chvíli poté, co jsme se jako rodina vyfotili na vyhlídce, se ozvala vyšilující magorka, protože se jí ztratila kočka a ten můj byl jeden z mála, kdo jí mohl pomoci - a navíc měl, protože jí moc ublížil a ona má teď jenom tu kočku a kdyby přišla i o ni, tak se zabije. Následoval můj brek v hotelu, hádka, brek dítěte, jeho omluva a pozvání na večeři, na kterou jsem vzhledem k situaci vůbec neměla chuť. Tohle měla být původně naše nejkrásnější dovolená, ale vzhledem k chování magorky a mého partnera na ni pokud možno nechci vzpomínat.
Často jsem po něm chtěla něco vědět. Třeba to, zda svou býalou ženu také v těhotenství podváděl a zda jejich prakticky celý vztah také doprovázela nějaká magorka, kterou napřed přitáhl a potom odmítal vykázat do patřičných mezí udělat vše pro to, aby zabránil kontaktu. Nikdy mi neodpověděl.
Já se kvůli tomu cítím naprosto mizerně. Vím, že existují i horší věci. Jsou ženy týrané, které na tom jsou mnohem hůř než já.
Ale mně to vzalo větčinu radosti ze života. Moje největší přání - mít rodinu - se nevyplnilo. Magorka se mi kvůli tomu i vysmívala. A můj partner to svým chováním takto podporoval. Věděl, co to pro mě znamená. Mockrát viděl, jak brečím. Naše dítě už ve třech letech říkalo, že maminka pláče kvůli tatínkovi a bolí ji kvůli němu hlava, i když jsem se to snažila utajit. Už roky se cítím naprosto zbytečně. Nemilovaná, nechtěná, bezcenná. Byly doby, kdy jsem pro rodina dělala první poslední, a tak jsem i zanedbávala ostatní kontakty. V době, kdy jsem byla v práci, se pelešil s magorkou.
Proto také v mém životě moc jiných lidí nebylo. Navzdory okolnostem byl on jediný člověk, s kterým jsem mohla mluvit o všem a většinou pro mě měl pěkná a povzbuzující slova. Teď jem přišla i o to a zůstala jsem úplně sama. Navíc po letech trápení mám zcela zničené sebevědomí. Mám pocit, že ze všech žen v jeho životě jsem já pro něj byla ta nejméně důležitá, nejméně milovaná, nejméně respektovaná, i když tvrdil opak.
Nyní předčasně zemřel. Podle lékařů vedla k jeho smrti vysoká míra stresu. Někteří lidé v našem okolí si myslí, že jsem příčinou jeho stresu byla já. Ano, často jsem se s ním z výše uvedených důvodů hádala. Ale to proto, že jsem já sama trpěla. I já jsem měla zdravotní problémy způsobené stresem. Byly doby, kdy jsem kvůli němu a magorce byla v péči psychiatričky, protože jsem nemohla spát. Ale na rozdíl od nich jsem se ani nepokoušela o sebevraždu, ani jsem nezemřela. Stále navenek funguji, takže nejspíš nikdo nic neví.
Nyní opět nemůžu spát, podobně jako v době, kdy jsem se dozvěděla o jeho nevěře. Trápím se kvůli jeho smrti, kvůli rokům, kdy jsme byli spolu a já se trápila, kvůli tomu, že jsem nikdy nezažila rodinný život, jaký jsem si přála mít. Asi si opět budu muset předepsat léky na spaní, abych alespoň mohla spát. Ale na trápení mi to nepomůže.