Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Snažení - 5. rok a déle
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
12.4.22 12:24
A navštívili jste už CAR? Udělají potřebná vyšetření a zjistí kde je zakopaný pes 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.4.22 12:32
Ano, byli. Mam lupus antikoagulans, MTHFR a PCOS, manžel pomalé spermie. IUI ani IVF nevyšlo. Další už být nemůže.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.4.22 12:36
@Anonymní píše:
A navštívili jste už CAR? Udělají potřebná vyšetření a zjistí kde je zakopaný pes
Ano, byli. Mam lupus antikoagulans, MTHFR a PCOS, manžel pomalé spermie. IUI ani IVF nevyšlo. Další už být nemůže.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.4.22 13:43
@Anonymní píše:
@JancaS84Ano, byli. Mam lupus antikoagulans, MTHFR a PCOS, manžel pomalé spermie. IUI ani IVF nevyšlo. Další už být nemůže.
On je nějaký limit na IVF 
:/ a dárcovská vajíčka / spermie nepřipadají v úvahu? 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.4.22 14:23
@Anonymní píše:
On je nějaký limit na IVF
Limit ne, ale když máš hyperstimulák a jsi 3 měsíce na kapačkách, tak už si to nikdo na triko nevezme. Jakákoliv hormonální stimulace nepřipadá v úvahu.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.4.22 14:28
Chci se přidat do trucovny. A ano, zkoušeli jsme všechno, o rady k ivf mi nejde. Nevydařená těhotenství 3×, dcera také příliš brzy narozená, byl by jí rok. Od té doby jeden neúspěšný transfer za druhým, embrya došla, věk postupuje, je to na palici.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.4.22 14:28
@Anonymní píše:
Limit ne, ale když máš hyperstimulák a jsi 3 měsíce na kapačkách, tak už si to nikdo na triko nevezme. Jakákoliv hormonální stimulace nepřipadá v úvahu.
aha :/ a ještě se blbě zeptám a zkusit jiný car? někde jsem četla že je to taky možnost.. případně bych začala přemýšlet o adopci
- Citovat
- Upravit
12.4.22 14:31
Ty jsi skvělá adeptka pro adopci. Máš v sobě jistě spoustu lásky a touhy miminku tu lásku dávat a pečovat o něj. Proč vlastně se chceš trápit? Jen si představ, že tak jak existují rodiče milující, kteří nemají štěstí, tak existuje i miminko, která nemělo štěstí a třeba čeká právě na vás. Co když získáš nový impuls a budeš ráno vstávat s nadějí a radostí, že budeš moct někomu dopřát život, jaký si zaslouží? Co když se vám nikdy nezadari? A co když už brzy můžete mit přírůstek do rodiny? Třeba můžeš o někoho pečovat a nikdo neříká, že ještě třeba se ti nepoštěstí otěhotnět. Naopak tinto velmi přeji. Je to jen můj nápad a odpověď na otazku, jak by jsi mohla každý den pak vstavat s laskou a naději..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.4.22 14:40
@Tatiana222
Nejsem zakladatelka, ale vzhledem k tomu, že jsem na tom dost podobně, dovolím si odpovědět. Samozřejmě že jsme o tom tisíckrát uvažovali.
Ono to není tak jednoduché. Zaprvé adopce není totéž co biologické rodičovství. Pro někoho to řešení je a pro někoho není. Ne každý si umí představit přijmout dítě, které není biologicky jeho, a musí se sejít v páru o tom přesvědčení dva. Zadruhé, ono to není tak, že je spousta ubohých miminek čekajících na náhradní rodiče, naopak. Na miminka se čeká léta, jsou dlouhé pořadníky a vybírají se vždycky nejlepší rodiče pro dané dítě, ne dítě pro čekající rodiče, takže někdo se taky dočkat vůbec nemusí. Bohužel psychiatrické potíže, zcela pochopitelné po ztrátě dítěte, jsou někde klidně i stopka, to posuzování se trochu liší podle oblastí. Adopce staršího dítěte je vždycky problematická. Ty děti v dětských domovech většinou nejsou právně volné, rodiče s adopcí nesouhlasili, proto tam jsou. Ty které volné jsou a jsou tam také a nevzal si je někdo už jako miminka mají nějaký problém. Mohou být hendikepované nebo byli odebrané až později z hrozného prostředí a nepostarala se o ně ani širší rodina, takže bývají psychicky těžce narušené, nesou si svá traumata. Obdivuju lidi, kteří do toho jdou, ale já si vůbec nejsem jistá, že tohle bych zvládla, ono je dost těžké když je nějaký hendikep u vlastního, což člověk neovlivní, a hodně rodičů takových dětí by narovinu řeklo, že do adopce takového by nešli. I pokud je dítě zdravé jako miminko, musí člověk počítat trochu se vším, je možné, že rodiče byli alkoholici, feťáci a podobně, to je nejčastější. Rozhodně žádné super geny nejspíš nezdědilo, když nemá žádné příbuzné, kteří by si ho vzali, a některé poruchy se mohou projevit později. Po zvážení toho všeho pro nás třeba adopce není. Hlavně manžel si to neumí vůbec představit a já to rozhodně respektuju.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.4.22 14:51
No jinak co dělám..jsou dny lepší a horší. Někdy se zvládám docela zabývat něčím jiným, tak to jde. Někdy ne a je to nanic, všechno mi připadá k ničemu. Soustředím se na možnosti, které ještě jsou. Já ještě stimulaci můžu, stačí mi relativně malé dávky hormonů a hyperstimulák jsem sice měla, ale ne tak strašný, zhoršuje mi to stav štítné žlázy, ale zatím je to únosné. Problém u nás je, že se nám ta embrya stejně nechytají takže je vcelku jedno, kolik se jich odebere. Dáme je na genetiku, uvidíme, jestli něco zbyde a ještě to zkusíme. Říkám si, že když se podařilo jednou, snad to ještě jednou klapne než budu moc stará. Nezitím se co nejvíc snažím žít normální život, pomáhá mi další postup detailně naplánovat, všechno připravit a pak jet podle plánu, abych se tím nezbývala od rána do večera, když mi to vleze do hlavy, řeknu si, že plán, je tak uvidíme, dalšího nic dělat stejně nemůžu. Někdy to funfuje a někdy ne.
- Citovat
- Upravit
12.4.22 16:00
@Anonymní píše:
@Tatiana222
Nejsem zakladatelka, ale vzhledem k tomu, že jsem na tom dost podobně, dovolím si odpovědět. Samozřejmě že jsme o tom tisíckrát uvažovali.Ono to není tak jednoduché. Zaprvé adopce není totéž co biologické rodičovství. Pro někoho to řešení je a pro někoho není. Ne každý si umí představit přijmout dítě, které není biologicky jeho, a musí se sejít v páru o tom přesvědčení dva. Zadruhé, ono to není tak, že je spousta ubohých miminek čekajících na náhradní rodiče, naopak. Na miminka se čeká léta, jsou dlouhé pořadníky a vybírají se vždycky nejlepší rodiče pro dané dítě, ne dítě pro čekající rodiče, takže někdo se taky dočkat vůbec nemusí. Bohužel psychiatrické potíže, zcela pochopitelné po ztrátě dítěte, jsou někde klidně i stopka, to posuzování se trochu liší podle oblastí. Adopce staršího dítěte je vždycky problematická. Ty děti v dětských domovech většinou nejsou právně volné, rodiče s adopcí nesouhlasili, proto tam jsou. Ty které volné jsou a jsou tam také a nevzal si je někdo už jako miminka mají nějaký problém. Mohou být hendikepované nebo byli odebrané až později z hrozného prostředí a nepostarala se o ně ani širší rodina, takže bývají psychicky těžce narušené, nesou si svá traumata. Obdivuju lidi, kteří do toho jdou, ale já si vůbec nejsem jistá, že tohle bych zvládla, ono je dost těžké když je nějaký hendikep u vlastního, což člověk neovlivní, a hodně rodičů takových dětí by narovinu řeklo, že do adopce takového by nešli. I pokud je dítě zdravé jako miminko, musí člověk počítat trochu se vším, je možné, že rodiče byli alkoholici, feťáci a podobně, to je nejčastější. Rozhodně žádné super geny nejspíš nezdědilo, když nemá žádné příbuzné, kteří by si ho vzali, a některé poruchy se mohou projevit později. Po zvážení toho všeho pro nás třeba adopce není. Hlavně manžel si to neumí vůbec představit a já to rozhodně respektuju.
Děkuji za názor. Jistě to takhle není jednoduché, jak zjednodušeně a sluníčkove jsem to trošku schválně napsala. Jen mě to napadlo, že třeba někdo může mít štěstí i v tomto případě. Třeba by to paní jen mohla zvážit, stejně jako jste to zvážili vy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.4.22 16:04
@Tatiana222
Jasně, ale myslím že po takových letech a problémech na 99% zvažovala, to by bylo divné, kdyby ji to nikdy ani nenapadlo. Jinak známá co se tak rozhodla, jihočeský kraj, momentálně po absolvování všech pohovorů, školení a těchhle věcí čeká na adopci 3,5 roku…může to být nekonečné trápení úplně stejně. Mají dům s prázdným vybaveným dětským pokojíčkem a čekají na telefon a sociálka jim říká že v příštím roce už určitě…Za zvážení to stojí určitě, ale že by to byla jednodušší cesta, to si nemyslím.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.4.22 16:49
@Anonymní píše:
Chci se přidat do trucovny. A ano, zkoušeli jsme všechno, o rady k ivf mi nejde. Nevydařená těhotenství 3×, dcera také příliš brzy narozená, byl by jí rok. Od té doby jeden neúspěšný transfer za druhým, embrya došla, věk postupuje, je to na palici.
Přesně. Věk nezastavím a ta hranice, kdy už to není rozumné je zoufale blízko.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
- Může být ovulace v jiný den, než po pozitivním ovu testu??
- Příprava na dítě,
- Menstruace nebo nidace?
- Maca strong
- Clostilbegyt máte zkušenosti? Pomohl vám ihned?
Užitečné odkazy
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj. Zakládám takovou trucovnu.
Už jsem na pokraji sil a potřebuju pokecat s někým kdo to má stejně. Dceři by byly 4 roky, ale narodila se bohužel moc brzo. Od té doby jen párkrát biochemko. Za tu dobu, co se snažíme lidi kolem mě stihli i 2× výměnu partnera a až 4 děti. A my jsme stále zaseknutí v podivné šedé zemi, stále na stejném místě. Dny se vlečou. 
Chodím k psychiatričce, k psycholožce, ale jsem už asi tak nějak apatická k celému životu. Co děláte, abyste zvládly ráno vůbec vstát z postele?