Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zdravím, zajímal by mě Váš názor na mou životní situaci, která mě trápí. Mám staršího bratra, který měl vždy větší pochopení u rodičů jako prvorozený syn pojmenován po otci a se stejnými zájmy jako otec. Má dislexii, disgrafii atd. proto se mu vždy více pomáhalo. Mohl studovat soukromou školu, i když mě bylo přikázáno jít na státní, protože mě to jde. I přes 4 roky rozdílu jsem jako mladší bratr si musel cestičku prošlapat sám studiem a pracovními zkušenostmi, mezitím co starší bratr si užíval mládí v Austrálii. Rodiče mě odrazovali zůstat v rodinné firmě, že to nemá budoucnost s mojí vysokou školou. Našel jsem si tedy otrokářskou práci plnou stresu, abych si mohl zajistit hypotéku a rodinu. Po návratu staršího bratra z Austrálie bydlel u rodičů a neměl práci, tak mu rodiče poskytli práci ve firmě. Našel si přítelkyni a s ní má 2 děti. Proto mu rodiče poskytli byt. Navíc je matka pravidelně vyživuje a hlídá jim děti. My jsme s manželkou na všechno sami v Brně. Když dojedem na návštěvu, tak se chlubí co všechno si mohou dovolit a co všechno si budou pořizovat a pořídili. Rodiče jsou šťastní, že oba synové mají děti a byt. Ale ten starší má vše na zlatém podnose i s autem. Když se před nimi ozvu, že je to nespravedlivé, tak si myslí, že mi jde jen o peníze a jsem chamtiví, ale mě jde jen o spravedlnost. Rodičům jde jen o to, jak působí jejich vizitka rodiny na okolí, že jsou jejich synové zaopatření. Co s tím? Mám je rád, ale tohle mě štve a neskutečně užírá, že parazitům se daří lépe a ještě jsou chváleni, protože pomáhají v pracovní době i rodičům na baráku. Máte s tím někdo zkušenost nebo radu?
Radu nemám, snad jenom neřešit to.
Mám to podobné doma. S matkou jsem po včerejší vánoční návštěvě přestala mluvit.
Protěžována starší sestra, oblíbenec, má jedno dítě. Mě bylo nejdříve předhazováno proč řeším zdraví (po dvou potratech a po třicítce) že na děti mám čas, ať raději pomáhám sestře s jejím ditetem
.
Potom že mi stačí jedno dítě, potom že moje dítě musí mít sourozence (to když sestra plánovala druhé). Včera mi bylo vyčteno že na druhé mám čas, kde spěchám, že první bude chudák a podobné hov… Mám 36 let a druhé je opět po statisícových investicích do IVF. Ale holt sestra chudáček nechce nebo nemůže mít děti. Nevim, je mi to jedno. Tak já taky nemůžu mít druhé. Určitě svůj život budu řídit podle sestry, když jsme od mala každá úplně jina ![]()
Poslouchat takové ho… od vlastní matky na vánoce. ![]()
Nepřemýšlíš moc obsesivně? Abys z toho nezačal být paranoidní.
Jistě…všude stejné.
Jeden je tažný…druhý vlečný.
První maká
Druhý se vleče…a je milován.
Mohou za to rodiče…dělají rozdíly.
Tak uz jsi davno plnolety a mas svoji rodinu a deti, tak proc porad resit bratra. Ty se mas dobre, ne? Tak mu taky prej, ze se ma dobre. To by se ti vice libilo, kdyby byl nekde nezamestnany bez koruny? To by asi taky nebyl ideal, ze. Je to preci blizka rodina. Lepsi je se nesrovnavat. Jasny, ze te to mrzi, ale oni to rodice nejspis mysli dobre. Jen to zpackali. Zas nema cenu, aby ti to kazilo tvuj zivot. Ono zas ta prace v rodinne firme nemusi byt nejak extra terno a byt rodicum vdecny za byt, tak to taky nemusi byt nic uzasneho a pomahat v pracovni dobe na baraku rodicum, tak to uz vubec neni nic zavidenihodneho. Ty jsi nezavisly a to muze byt velka vyhoda.
@Ohňan Když jsem to tak četla, buď rád, za svou samostatnost. Žij si svůj život…Chápu, že tě to mrzí, ale nemůžeš s tím nic udělat…Já osobně bych omezila kontakt na nutne minimum a byla vděčná za svou rodinu. ![]()
Já bych zmínila, asi lepší, když je to takto, nějak se s tím vyrovnat, i když je to nefér, než být navždy rozhádaný jak se sourozencem, tak s rodiči. To druhé mi přijde větší škoda, ale asi si to musíš rozmyslet sám. Nebo jen omezit kontakt, jezdit tam méně často. Ale podle mě jsou tu jen ty dvě možnosti.
Máme to tak v rodině taky. Ze strany moji i manžela.
Dokonce to sahá tak daleko, že jsou i rozdíly mezi vnoučaty, záleží, kdo má jakého rodiče.
Je to k vzteku a je to nefér. Zvlášť pak poslouchat, že „neděláme rozdíly mezi dětmi a nikdy jsme to nedělali“. Ha ha ha ![]()
Bohužel se s tím nedá nic dělat ![]()
A není to o hamižnosti. Spíš jde o dvojí metr a nespravedlnost. A taky potřebu uznání.
@Ohňan píše: Více
Nemusis byt rodicum vdecny, nekecaji ti do zivota a uplne v klidu bez vycitek bych ocekavala, ze jednou se bude starat bratr a ne ty nekde z Brna a to bych posleze i od nej tvrde vyzadovala.
Je to smutné, ale v některých rodinách to tak bohužel bývá. Nezbývá nic jiného, než se s tím smířit a brát to tak, jak se tady píše. Jste nezávislí, nemusíte se nikomu podřizovat, být vděční a poslouchat. Možná, že se vám to tak nezdá, ale je to velká výhoda, kterou jednou oceníte.
Je to všude stejné. A nikdy se to nezlepší. Pomůže přijmout fakt, že není v tvojí moci s tím cokoliv udělat a taky minimalizovat styk s rodinou.
Manželovi rodiče preferují odjakživa jeho mladší sestru. Umetají cestičky, sypou peníze, chválí, živí, sponzorují, ochraňují, omlouvají a žehlí její průsery (finanční). Zatímco manžel od 15 chodil na brigády, jeho sestra prachy prostě dostala, utratila a zase dostala. Zatímco ona udělala s odřenýma ušima maturitu, on má VŠ. Našel si práci a postupně se vypracoval sám, nic nedostal. Ona v 21 letech odešla do Prahy, kde začala jako asistentka a i po dvaceti letech je stále asistentka ve stejné firmě. Ani si nebyla schopna vyjednat lepší plat. Ale pro rodiče je hvězda, je přece v Praze ![]()
Je jí přes 40, má za manžela primitiva a s ním jedno dítě. Každý víkend jezdí k rodičům a stráví tam celý víkend - prostě na vyžírku. Nic nekoupí, s ničím nepomůžou, jen jdou do hospody, v neděli nafasují a šup do Prahy. ![]()
Rodiče ji stále podporují, chválí a omlouvají - prý si chudinka nevydělá. Toho jejího opilce sice rádi nemají, ale nikdy to nedají najevo a taky ho obskakují. Záleží jim na tom, aby dobře vydali před lidmi. Sice se nám jejich preferování a sponzorovaní manželovy sestry nelibí, ale což: jejich dům = jejich pravidla (myšleno rodičů).
Bohužel rodiče jsou důchodci a taky jim to začalo lézt do peněz a byli z toho starání o dospělého spratka unavení a tak se snažili tohle břemeno hodit na nás - hostění sestry o víkendech atd. To jsme odmítli - vyvlekli jsme se z jejich opakovaných snah u nás zůstat po odpolední kávě i na večeři, pak nocleh a ještě nedělní oběd. Jednak máme svůj program, nemáme si s nimi, co říct a nehodláme je sponzorovat. Přestali jsme sestru zvát na oslavy a návštěvy. A bylo zle a rodiče spustili řeči tytu: Jana nemá, Jana si nevydělá… je to tvoje sestra, až tu nebudeme, máte jen jeden druhého… usmiř se s Janou, rodina si musí pomáhat… Rodiče se urazili a odmítli přijet i na křtiny našeho dítěte, když jsme si dovolili nepozvat jejich Janičku.
No, rodiče s námi nemluví pomalu 3 roky. Manželovi nejde o to, aby mu dáli peníze, ale aby se o něj normálně zajímali - co ho baví, jak mu jde práce, co my jako rodina. Přijeli normálně na kafe bez keců a poučování, jak má žít, co dělat a zároveň neustále nevytahovali chválení Janičky, která smrdí korunou, je líná a nesamostatná. Nemyslím, že se to zlepší.
@Ohňan píše: Více
Hele jednoduchá rada. Jejich život, jejich rozhodnutí a jejich následky jejich rozhodnutí. Oni stárnou, oni budou chtít pomoci…a tady je jasný predpoklad, že od vás se pomoc neočekává.
tzn vy nebudete mít na bedrech dva, staré, nemohouci lidi.
a to je dnes, pri cenách za domovy důchodců a lékařskou péči dost výhoda.
@Anonymní píše: Více
Kdybys napsala pravdu a ne ze sebe dělat chudinku, aby tě všichni litovali.
Hlavně, že v x diskuzích a všude píšeš tu „pravdu“ trochu jinak ![]()
Kecy, kecy, které ti nikdo neřekl, ale stejně je budeš psát pořád dokola.
![]()
Zamyslí se nad sebou dřív než tu rodinu ztratíš
Anonym, protože i ty se schováváš za anonymem, ale blízké okolí tě stejně pozná. A adminovi to mohu klidně dokázat…
Máme to stejně. Moje o 4 roky starší ségra může vše, včetně chování k našim a je poslední roky opakovaně zachraňována jako největší chudinka.
A já se před dvěma lety od své mámy natvrdo dozvěděla, že já jsem ta životaschopnější, já pomoc nepotřebuji. Ano jsem ta životaschopnější a proto mají na mě vysoké nároky. Což je dost děsný. Ode mě se očekává ledacos a když se nechovám podle představ hlavně mojí mámy, tak je problém. Nepotřebuji od nich ani korunu. Uživím sebe a své děti bezpečně sama. Ale bohužel oni zřejmě segře vyplácejí měsíčně apanáž ze svých důchodů. Přitom sestřička má na úctě i díky mě pěkný ranec. A to mě štve, chtěla jsem, aby se měli v důchodu dobře. Aby nemuseli nikdy říct, my si to či ono nemůžeme dovolit…a bohužel to začíná od nich někdy slyšet. Oni si svými penězi můžou dělat co chtějí, mrzí mě, že si od nich moje ségra ty peníze bez studu vezme..
Nebudu se schovávat za žádný anonym a pokud sem moje drahá sestra chodí, ať si to klidně přečte. ![]()
@Ohňan Hele schválně, až bude nějaký rodinný sedánek, zaveď nenápadně řeč na to, jaké jsou plány, až budou rodiče starší a potřební. Budeš asi čubrnět ![]()