Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Starší chlap - vztah
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.3.19 23:12
Manzel o 17let 11let to funguje mame deti atd za me v pohode jen jsou chvile kdy zacina „blbnout“ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.19 23:15
Můj manžel je starší o 16 let. Rozumíme si skvěle, bylo mi 28,kdyz jsme se seznámili. Teď čekáme druhé dítě,není na co čekat 
. Je důležité, jestli máte v životě podobné cíle, on dvě děti má, dokáže si představit je mít i s tebou? Píšeš, že jsi,, tele", myslíš, že jsi schopná vážného vztahu? Brát to opravdu rozumně. Důležité je hlavně, jak se k tobě dotyčný chová, nemá tendenci tě vychovávat? To totiž ten vztah zabije a hodně starších partnerů k tomu má sklony.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.19 23:17
Jinak mama sourozenci ho vzali v pohode s otcem se nemuseji…přátelé jsme meli stejny tam zadna zmena neprobehla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.19 23:21
Nevstoupíš 2× do stejné řeky.
Tak, jak je to mezi vámi nyní, to za 9 měsíců být nemusí.
V životě jsou situace, kdy je to TEĎ ANEBO NIKDY.
Neznám nikoho, komu vztah s věkovým rozdílem 20 let fungoval i po 20 letech. Obě moje kolegyně se rozvedly (jedna rozdíl 30 let, jedna 25 let).
Nechtěla bych chlapa staršího o tolik let, budeš mít 40 a on bude stařík u šedesátky. Nezůstane ve stavu, jak ho znáš dnes. A taky, jestli bys s ním mohla mít dítě. Třeba už nebude ani chtít … když už svoje má.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.3.19 23:37
@Aduš8 píše:
Můj manžel je starší o 16 let. Rozumíme si skvěle, bylo mi 28,kdyz jsme se seznámili. Teď čekáme druhé dítě,není na co čekat
To je krásný. Děkuju za popsanou zkušenost. Popravdě já a děti je trošku složitější. Je mi teda 25 a děti miluju. Často hlídám kde můžu. Ale necítím úplně potřebu vlastních. Chápu, že se to může změnit. Jeho prcky mám hrozně ráda, ale chápu, že mít vlastní je asi něco jiného. Já teď ale vyběhávám genetiku a vypadá to, že možná svoje děti ani nebudu moc mít i když známe, že takových už bylo a pak ejhle 
Já si myslím, že vztahu schopná sem. Ale bylo by to plný větších kompromisů. Já nejsem schopná se vzdát cestování. Občas cestuju třeba na půl roku a jemu to prej nevadí, no ale je to vůči němu fér? Já si to umím představit. Umím se postarat.. vařím ráda atd atd… ale jsem strašně impulzivní a mám hromadu koníčků. Nějaké máme teda i společné On všechno bere a nechce, abych se měnila nebo omezovala. Toho sis moc vážím a stejně počítám, že kompromisy by být museli. Ale neni ode mě sobecký jít do vztahu, když jsem takhle rozlítaná?
A ty ses ze začátku nebála toho věkovýho rozdílu?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Anonymní
4.3.19 03:01
Muj vztah se starsim (o 30 let) ztroskotal nakonec na tom,ze nechtel deti a ja jo. Taky jsem v prubehu vztahu odcestovala skoro na 9mesicu do zahranici. Vztah byl furt krasny…Presne,jak popisujes-i u me to byl prvni chlap,se kterym vsechno slo,byla jsem klidna a spokojena …Ze zijes v zahranici ( pokud to tedy neni Novy Zeland),tak se da k sobe casto pricestovat,je skype atd… U me mel vztah vyvoj-v te cizine jsem nejak pochopila,ze chci rodinu a deti. A on vedel,ze ne. Byly z toho opakovane 
roztrzky,zvlast,jak je se vratila a ani jeden jsme nemohli ustoupit. Ted jsem vdana,mame deti a jsem stastna (jo a muz je o deset let starsi:-). Promin za an-info o rodine.
Nezahazuj krasny vztah…Do zahranici jed a pracuj na sobe - v sobe najdes,co hledas a chces. Podle toho,co pises,musis si ujasnit, kdo jsi a co chces (jak rika kamaradka-na ferovku sama k sobe). Drzim pesti.
- Citovat
- Upravit
4.3.19 05:59
Kdybych byla ve tvé situaci, tak bych se tomu nebránila. Evidentně to není žádný páprda, ale sympaticky živý chlap. Myslím, že by mu mohl elán vydržet dlouho. Znám chlapy kolem 60, které nemám problém označit za sexy 
. Hele, nikdo nikdy nemá zaručené, jak dlouho jeho vztah vydrží. Ani že potkáš někoho lepšího. Když je ti s ním fajn, buď s ním Na cestě si urovnáš myšlenky a uvidíš. I kdyby to mělo trvat třeba jen pár let, tak když to bude krásné, stálo to za to, ne? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.19 08:33
Ahoj…mně bylo 31 když jsem se seznámila s mým manželem. Jsme spolu 11 let, z toho 2 roky manželé a máme spolu 8mi letou dceru.Manzel je o 15 let starší. Z předchozího manželství má 2 již dospělé děti a já dospělého syna.Je to úžasný chlap, na rukou by mě nosil a já si ho ohromně vazim a opravdu miluji. Neměnila bych ani náhodou! Je to chlap plný energie, nadšení pro život, šikovný, manuálně zrucny, má moc rád mého syna a on jeho a i já jeho děti. S tímhle člověkem se nebojím zestarnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.19 08:58
Můj první manžel byl o 19 let starší než já. Když jsme se potkali, mně bylo 30 a jemu 49. Byl už 10 let rozvedený, bezdětný. Umělecký fotograf. Za dva roky byla svatba, rozuměli jsme si, žádné problémy. Ale před svatbou jsem mu říkala, že bych chtěla mít aspoň jedno dítě. On s tím souhlasil, že to chápe a že to zvládneme. Pak ale změnil názor…nakonec jsme se po 3 letech manželství rozvedli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.3.19 09:02
Takže vzhledem k mému předchozímu příspěvku: ujasnila bych si, zda vůbec můžu a chci mit vlastni děti. On má ty dvě malé ve své péči? Nebránil by se treba za 5 let dalšímu dítěti s tebou? A podle toho bych se zařídila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nikolka1122
4.3.19 10:33
Podle toho, jak o něm a o Vašem vztahu krásně píšeš, by myslím byla škoda, takový vztah zahodit.. zkusit to.. za to nic nedáš.. do konce života nevydržíš nejspíš s žádným chlapem a je jedno jestli, je starší o 5 nebo o 20 let.. ten věk bych vůbec neřešila.. já měla v tvém věku přesně ten samý věkový rozdíl, ale problémy byli úplně jinde
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Zdravíčko
Trápí mě taková věc. Nikdy jsem moc neuměla navázat vážnější vztah. Můj první vztah trval 3 roky. A potom už to bylo jen na několik měsíců párkrát. Ale vždycky jsem to ukončila, protože jsem zjistila, že se sama cítím nejlíp a nakonec už ani nechtěla vztahy navazovat, abych nikomu neubližovala. A bylo to dobrý.
Ale teď mě potkalo to, že je mi s někym hrozně moc fajn. Když jsme spolu, nic neřeším a prostě jsem hrozně šťastná. To je pro mě úplně něco novýho a děsně si toho vážím.
Kde je problém? On je starší o 18 let. Já vim, že záleží, jak si tohle asi srovná každej sám, ale zajímá mě, jestli někdo máte o tolik staršího partnera a funguje to? Já už hledala pochopitelně zkušenosti na netu, ale.. koukala jsem, že tady někdo občas moc hezky dá věcem novej rozhled
Tenhle muž je děsně v pohodě. Zná ho moc dobře celá moje rodina a i přátelé. Všichni potvrzují, že má srdce ze zlata. Ale nikdo zatím neví, že spolu třeba něco máme.
On má dvě malé děti. Žena mu řekla, když se narodili, že si chce ještě užívat života a odešla. Takže on si něco zažil a já mu nechci dát další ránu.
Něco mi furt říká, ať ho nechám. Jenže když jsem s ním, všechno jde tak samo a nenuceně. Já třeba normálně nemusím fyzickej kontakt… prostě mi moc dlouho trvá, než se k něčemu dopracuju s někým a pak už to je v pohodě. Ale tady to jde všechno tak samo! A najednou se to rozjelo a jsem v tom ani nevím jak.
No a já teď budu odlétat na 9 měsíců pryč. On o tom ví. Dokonce.. mám přestup a on mi nabídl, že pokud chci, poletí se mnou tam a uděláme si tam tři dny pro sebe.. prostě úžasný.. nic pro něj není problém, je akční. Je gentleman a má obrovský pochopení. Já jsem z toho paf! Vůbec mu nevadí, že odlétám. Už to bylo plánované dlouho. On mě podporuje a řekl mi, ať si všechno rozmyslím a že pokud budu chtít, tak na mě počká. Jenže já jsem ještě docela tele. Nejde o to, že bych se bála, že bych ho podvedla nebo tak. Ale nejsem ještě tak zodpovědná třeba jak bych jednou ráda byla. Ale přece jen… furt o tom musím přemýšlet.
Je mi s ním skvěle. Ale nemám mu úplně co nabídnout. A vím, že o okolí nejde, ale vůbec nevím jak bych s tímhle šla ven a všechno řekla třeba rodině.
Prosím nekamenujte mě