Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Stěhování do Prahy - blbost?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
22.8.22 15:22
- Citovat
- Upravit
Anonymní
22.8.22 15:28
Zdravím všechny a děkuju za Vaše názory 
Důvod.. no, možná představa lepší úrovně života, Prahu jsem vždy milovala, miluji kulturu, atmosféru toho města. Možná mám na očích růžové brýle, ale do Prahy jezdím poměrně často, tak už znám i jiná místa, než je Karlův most a stejně ji mám ráda. Nicméně ta vzdálenost k našim rodičům je dobrý postřeh a je pravda, že toto by byl docela problém, v Praze nemáme nikoho, až na pár přátel. 
Víc v tom asi není, žít v Praze byl vždycky tak trochu sen a ráda bych šla klidně hned, ale nemůžeme si to teď hned z více důvodů dovolit 
- Citovat
- Upravit
22.8.22 15:54
@Anonymní píše:
Zdravím všechny a děkuju za Vaše názory
Jako Praha je krásná, to ne že ne, ale na život je také veice drahá. Pokud nemáte vyhlídku velice nadstandartních příjmů, tak v Praze by vám životní úreň mohla i klesnout, ve srovnání s tím kde jste teď. Bydlení je v Praze prostě hodě drahé, a pokud je nájemné někde nízké, vyváží to ostatní poplatky, nebo v tom bytě není něco v pořádku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.22 16:34
Stěhování obecně mi přijde úplně ok v případě, kdy ti, co se stěhují, mají pořešené všechny zásadní věci - stabilní bydlení, práci s dostatečným příjmem, nějaké úspory pro případ nenadálého problému. Je třeba počítat s tím, že Praha je ve všem dražší, bohužel. Těhotenství/malé dítě bych jako “problém” neviděla, právě pokud je vše ostatní připravené a dlouhodobý výpadek jednoho příjmu vás nijak výrazně neohrozí. Ještě bych pouvažovala o tom, zda není lepší být v blízkosti rodiny pro případnou pomoc, hlídání atd. Ale tady to má každý jinak - vztahy v rodinách jsou samozřejmě různé - někde super, jinde špatné. Co se kamarádek týče, tak je to o povaze - někdo má rád kolem sebe hodně lidí, jiný zas jen pár. To musíš nejlépe vědět ty sama, jak na tom v tomto ohledu jsi a jestli navazuješ kontakty snadno atd. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.8.22 17:22
Já jsem taky odešla z malého města do prahy, ale už na studia, a nikdy jsem nelitovala. Taky to byl pro mě takový sen, to město jsem milovala a na malém městě mě to nijak neuchvacovalo. Teď taky čekáme dítě a nikam bych neodcházela. Ty řeči o nevhodnosti výchovy dítěte v praze považuju za nesmysly, třeba já vyrůstala na fakt hnusném sídlišti, zatímco my žijeme v klidné čtvrti se spoustou zeleně, školou a školkou za rohem, velkým parkem se spoustou hřišť kousek, dům má i zahrádku, malé dětské hřiště a posezení pod stromy je i přímo v ulici. Pracujeme v docházkové vzdálenosti. Takže nevím v čem to malé město pro mě mělo mít ty výhody, pro mě je tohle perfektní. Manžel je pražák tělem i duší a nikam by nešel. Naši dobří kamarádi, oba z moravské vesnice, to mají úplně stejně. Takže obecně, nemusí to být růžové brýle, někomu život v praze naprosto vyhovuje a neměnil by, není to tak, že každého zajímají jen bary dokud je mladý a ve chvíli, kdy sebere špetku rozumu, peláší zpět na vesnici k rodičům. I pro děti to může být vhodné, pokud na to člověk myslí a podle toho si život zařídí. Navíc prarodiče z mé strany by pro nás žádným bonusem nebyli, dítě bych jim stejně nemohla svěřit a o vztah s ním oni ani moc nestojí. Takže sami bychom na to byli tak jako tak, naopak v praze můžu počítat s hlídáním s kámoškama, které znám už roky a hlídám jim taky, mám už tu mnohem větší zázemí než v rodném městě.
Ale, my už ten život máme zařízený a k tomuhle stavu jsme se propracovávali vlastně od školy, od bydlení ve spolubydleních, přes miniaturní ošklivý první byteček, samozřejmě člověk rovnou hledá práce, kterými se uživí vzhledem k nákladům. Zase v praze kdo pracovat chce, tak není až takový problém práci najít, takže si umím představit, že jestli jsi pracovitá a/nebo něco umíš, po rodičovské by ses nějak uchytila - ale jde o to, jaké máš na práci požadavky, jestli bys mohla dostat to, co chceš, jestli je to něco hodně specifického nebo ne. A manžel by musel mít jednoznačně práci zajištěnou než byste se do toho pustili, a to nějak jistě - jít do něčeho úplně nového z pohovoru do zkušebky není dobrý nápad v situaci, kdy bude jediným živitelem rodiny, a takhle by to nebylo rozumné nikam, to nejde o prahu. Jako velký problém vidím teď to bydlení. Bohužel na to je strašná doba, nájmy vyletěly šíleně a hypotéky jsou problém a taky drahé. Upřímně, hledat teď v praze něco od nuly, to bych teda nechtěla, pro lidi s běžnými příjmy v podstatě nemožné. My jsme po spoustě přemýšlení zůstali v nájmu, ale je to nájem dlouhodobý (pronajímateli patří celý dům, ne že někdo nechává byt po babičce než děti dorostou a pak nájemníky vyhodí) a velice slušný - dlouhodobých nájemníků si váží, nechce abychom utekli, protože by s tím sám měl starosti, a taky jsme se stěhovali v jiné době, tehdy nám ten nájem přišel hodně a teď v důsledku inflace je to úplné terno. Něco takového sehnat se nepodaří každý den, bylo to velké štěstí a náhoda. A máme na to příjmy dostatečné, i na to, že pořizujeme rekreační nemovitost abychom s dítětem mohli z města někdy pryč. Takže do stěhování bych šla jen pokud by se vám povedlo tohle vyřešit nějak uspokojivě. Taky jak daleko máte tu rodinu, jak často se s nimi vídat chcete a jak je to proveditelné - není nemožné za sebou jezdit, znám spoustu rodiny, které to tak mají a děti o vztah s prarodiči nepřicházejí. Ale musí pro to být podmínky a nemůže člověk počítat s takovým tím hlídáním, že dítě dostalo rýmu a nemůže do školky nebo že by si večer skočil do kina, musí se to plánovat. Někomu to vadí a někomu ne.
- Citovat
- Upravit
22.8.22 17:24
Já bych do Prahy klidně šla, ale musela bych na to mít. Protože v Praze je sice blaze, ale i draze.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.22 17:47
@Anonymní píše:
Zdravím
Předem bych se chtěla omluvit za anonym, ale mám zde kamarádky a nerada bych, aby se dostalo ven něco, co bych ráda ještě držela pod pokličkou.
Jde o to, že s manželem přemýšlíme v horizontu dvou - tří let o přestěhování do Prahy. Zatím jsme bezdětní, žijeme na Moravě, nicméně do dvou let bych ráda otěhotněla a tam nastává ten “problém”, kdy by se velký životní přesun křížil s malým dítětem. Vím, že takové věci jako je těhotenství někdy přesně naplánovat nejdou, ale když se budeme bavit hypoteticky o tom, že bych už měla mimčo, případně byla těhotná, přijde vám to jako velká pitomost?
Prosím vás, je to zatím jen úvaha a já se opravdu nemám s kým poradit, děkuji
A proč do té Prahy chcete? 
V Praze není zas tak blaze 
ani za praci by to nebylo, když praci mate nyni v místě bydliště, tak co je ten důvod? Dostupnější bydleni asi těžko, že 
rodinu taky nepises, ze byste měli tam nebo někde v Čechách poblíž, takze jelikož k tomu nějaký konkrétní důvod vlastně nemáte, je to v podstatě jen rozmar a tudíž blbost 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.22 17:48
@Anonymní píše:
Zdravím všechny a děkuju za Vaše názory
Mne se celá Praha taky vždy líbila, dokud jsem tam ovšem nezačala pracovat a bydlet 
Jestli chcete byt Praze blízko, běžte raději někam do středních Čech s rozumným dojezdem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.8.22 18:26
@Anonymní píše:
Já jsem taky odešla z malého města do prahy, ale už na studia, a nikdy jsem nelitovala. Taky to byl pro mě takový sen, to město jsem milovala a na malém městě mě to nijak neuchvacovalo. Teď taky čekáme dítě a nikam bych neodcházela. Ty řeči o nevhodnosti výchovy dítěte v praze považuju za nesmysly, třeba já vyrůstala na fakt hnusném sídlišti, zatímco my žijeme v klidné čtvrti se spoustou zeleně, školou a školkou za rohem, velkým parkem se spoustou hřišť kousek, dům má i zahrádku, malé dětské hřiště a posezení pod stromy je i přímo v ulici. Pracujeme v docházkové vzdálenosti. Takže nevím v čem to malé město pro mě mělo mít ty výhody, pro mě je tohle perfektní. Manžel je pražák tělem i duší a nikam by nešel. Naši dobří kamarádi, oba z moravské vesnice, to mají úplně stejně. Takže obecně, nemusí to být růžové brýle, někomu život v praze naprosto vyhovuje a neměnil by, není to tak, že každého zajímají jen bary dokud je mladý a ve chvíli, kdy sebere špetku rozumu, peláší zpět na vesnici k rodičům. I pro děti to může být vhodné, pokud na to člověk myslí a podle toho si život zařídí. Navíc prarodiče z mé strany by pro nás žádným bonusem nebyli, dítě bych jim stejně nemohla svěřit a o vztah s ním oni ani moc nestojí. Takže sami bychom na to byli tak jako tak, naopak v praze můžu počítat s hlídáním s kámoškama, které znám už roky a hlídám jim taky, mám už tu mnohem větší zázemí než v rodném městě.Ale, my už ten život máme zařízený a k tomuhle stavu jsme se propracovávali vlastně od školy, od bydlení ve spolubydleních, přes miniaturní ošklivý první byteček, samozřejmě člověk rovnou hledá práce, kterými se uživí vzhledem k nákladům. Zase v praze kdo pracovat chce, tak není až takový problém práci najít, takže si umím představit, že jestli jsi pracovitá a/nebo něco umíš, po rodičovské by ses nějak uchytila - ale jde o to, jaké máš na práci požadavky, jestli bys mohla dostat to, co chceš, jestli je to něco hodně specifického nebo ne. A manžel by musel mít jednoznačně práci zajištěnou než byste se do toho pustili, a to nějak jistě - jít do něčeho úplně nového z pohovoru do zkušebky není dobrý nápad v situaci, kdy bude jediným živitelem rodiny, a takhle by to nebylo rozumné nikam, to nejde o prahu. Jako velký problém vidím teď to bydlení. Bohužel na to je strašná doba, nájmy vyletěly šíleně a hypotéky jsou problém a taky drahé. Upřímně, hledat teď v praze něco od nuly, to bych teda nechtěla, pro lidi s běžnými příjmy v podstatě nemožné. My jsme po spoustě přemýšlení zůstali v nájmu, ale je to nájem dlouhodobý (pronajímateli patří celý dům, ne že někdo nechává byt po babičce než děti dorostou a pak nájemníky vyhodí) a velice slušný - dlouhodobých nájemníků si váží, nechce abychom utekli, protože by s tím sám měl starosti, a taky jsme se stěhovali v jiné době, tehdy nám ten nájem přišel hodně a teď v důsledku inflace je to úplné terno. Něco takového sehnat se nepodaří každý den, bylo to velké štěstí a náhoda. A máme na to příjmy dostatečné, i na to, že pořizujeme rekreační nemovitost abychom s dítětem mohli z města někdy pryč. Takže do stěhování bych šla jen pokud by se vám povedlo tohle vyřešit nějak uspokojivě. Taky jak daleko máte tu rodinu, jak často se s nimi vídat chcete a jak je to proveditelné - není nemožné za sebou jezdit, znám spoustu rodiny, které to tak mají a děti o vztah s prarodiči nepřicházejí. Ale musí pro to být podmínky a nemůže člověk počítat s takovým tím hlídáním, že dítě dostalo rýmu a nemůže do školky nebo že by si večer skočil do kina, musí se to plánovat. Někomu to vadí a někomu ne.
Toto je rozumný příspěvek. My jsme v Praze taky bydleli v moc fajn čtvrti, vše v docházkové vzdálenosti, obchody, knihovna, školka, spousta hřišť, kousek do Stromovky a do ZOO, do práce na kole. Obecně je tam hodně možností, kam s dětmi vyrážet, co podniknout, stačí kousek popojet a je vždycky co zajímavého dělat. Ale přesto přese všechno jsme se vrátili na Moravu. Protože zrovna v našem případě to nebylo tak, že bych nestála o vztah dětí s prarodiči, ale naopak. V Praze jsme bydleli v bytě, tady jsme v domě se zahradou. Děti ráno vyběhnou ven, neustále něco ryjí v zahrádce, jsou tam bosky, dělají si tam bláto, mají tam pískoviště atd. A po pravdě řečeno mi takto přijdou spokojenější než na bezva hřištích, v ZOO, v muzeích, na plavbě parníkem atd. Samozřejmě i tady děláme výlety, ale zkrátka to vypadá, že naše děti si nejvíc cení hrabání se v blátě A zalévání zahrádky, kde si natrhají rajčata, ostružiny, krmí slepice. Toto jsou věci, které bych jim v Praze nebyla schopná poskytnout, protože na dům se zahradou bychom tam finančně nedosáhli a hlavně by tam chyběli ti prarodiče - děda něco spravuje, babička sází na zahrádce a oni se motají kolem. Je to jiný životní styl. Snažím se přemýšlet o tom, co dětem předávám a toto mi přijde lepší než Praha, byt a prarodiče daleko.
Tím nechci říct, že v Praze toto všechno nelze - někdo třeba má dům se zahradou, jsou různá komunitní centra a zahrady, lesní školky apod.
- Citovat
- Upravit
22.8.22 18:42
@Gracetheworld píše:
Jako Praha je krásná, to ne že ne, ale na život je také veice drahá. Pokud nemáte vyhlídku velice nadstandartních příjmů, tak v Praze by vám životní úreň mohla i klesnout, ve srovnání s tím kde jste teď. Bydlení je v Praze prostě hodě drahé, a pokud je nájemné někde nízké, vyváží to ostatní poplatky, nebo v tom bytě není něco v pořádku.
No, on je rozdíl platit v Praze nájem za byt někde na sídlišti, ale třeba blízko metra a s veškerou občanskou vybaveností nebo za stejně velký byt v centru nebo širším centru. Ten rozdíl v ceně nájmů je propastný. A drahé nájmy jsou i v Brně a jiných krajských městech, mnohdy ještě vyšší, než v Praze.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.22 18:46
V Praze je draho, třeba i kroužky pro děti, školkovné, družina, celkové vyžití. Mám srovnání s jinými kraji.
My tu máme celou rodinu, tak jsme zůstali.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.22 19:42
Nevidim duvod, proc to nezkusit. Ale najmy slusnych bytu jsou tu fakt vysoko a maji jit jeste vys. Nemluvim o koupi vlastniho bytu. Nerikam, ze se neda sehnat neco rozumneho, jen je treba to resit vcas dopredu a stravit tim dost casu. Bydleni bych tedy resila prvni. A zaroven s tim i financni otazku - vyplati se ta zmena aspon tak, abyste na tom byli financne stejne nebo lepe?
Aktualne spis pozoruju opacny trend. Ti, co zakladaji rodiny, se vraci dost casto k rodicum mimo Prahu, kde maji byty a pozemky. A spousta lidi jde do sveho uz hodne daleko mimo Prahu, protoze vse v dojezdove vzdalenosti je podobne drahe, jako v Praze. Coz zas stoji dost casu pri dojizdeni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.8.22 20:16
Nesla bych na materskou do mesta (at uz do phy nebo z phy), kde nemam rodinu, zazemi a pratele a kde to vubec neznam…. Je neco jineho, kdyz tam zijes a to zazemi si vybudujes, ale odejit tam tehotna nebo na materske, tak to bych musela mit opravdu vazne duvody. Na materske je to trochu jiny zivot nez kdyz clovek chodi do prace, potkava se s lidmi (a to pisu jako introvert) a ma cas jenom na sebe. Ja bych se citila dost osamela bez kamaradek a to hlidani je taky fajn. I kdyz nam rodice nehlidaji kazdy tyden nebo kazdou nemoc, i tak je fajn mit vubec moznost nekomu zavolat, kdyz je nejhur nebo si jednou za cas odfrknout
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
A jaký důvod máte pro to stěhování?
My jsme se zrovna nedávno přestěhovali z Prahy zpátky na Moravu. Důvodem je hlavně to, aby děti měli blíž prarodiče, nejen kvůli hlídání, ale hlavně kvůli vztahu s nimi. Bydlíme zatím s nimi, než si koupíme dům (je totiž problém tady něco koupit).
V Praze jsme babičky neměli a ani jiné příbuzné.