Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Strach z dalšího dítěte
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
10.3.18 11:13
Strach z dalšího dítěte
Dobrý den, prosím vás měl to někdo taky tak, že měl obavu z dalšího těhotenství a dítěte? Mám syna je mu už skoro deset. Prví dítě jsme měli dceru, bohužel narodila se předčasně a nemocná takže jsme o ní přišli 
. Po dvou letech se narodil syn, což bylo pro nás největší štěstí. Nezdedil žádnou nemoc. U mě v rodině máme všichni nemocné srdíčko. Já i sestra těžce, Fall. tetralogieva bratr lehčí nemoc, ale také ji má. Syn je zcela zdravý a od sestry to má jen první dcera. Bratr děti nemá, ne vlastní. Našel si přítelkyni se třemi dětmi a vlastní nikdy nechce. Sestra už děti také nechce, teď jde do pěstounské péče. Jelikož od dítě přišla a vždy měla komplikované těhotenství. Já jsem najednou začala pociťovat, že bych chtěla druhé dítě, ale mám strach, aby bylo zdravé a hlavně, aby neskončilo vše jako u dcerky. Doktoři mě spíš odkazují, je mi přes třicet a člověk prý nikdy neví. Sestra říkala, že máme jít do adopce nebo také pěstounské péče, ale tím si nejsem jistá. Jak by jste to řešili vy? Zkusili by jste to mít vlastní děti? S pocetim problém nejspíš nebude, syn se povedl rychle a dcerka byla úplná náhoda. Děkuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
10.3.18 11:17
Chápu tvůj strach, ještě umocněný předchozí zkušeností. Ale já bych se ještě asi pokusila o své dítě. I když nevím, jak jsi těhotenstvím ohrožená ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.18 11:25
Pro mě by to byl důvod mít jen jedno dítě. Raději jedno zdravé a užívala si ho. Adopci považuji za skvělou o obětavou činnost a obdivuji všechny, kteří do toho šli, ale sama bych se jí asi bála… ale v tomto případě by to pro mě byla asi přednější volba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.18 11:29
Byla jsem na tom podobně. Těhotenství s prvním synem i porod úplně v pohodě, bez problémů… Před dvěma lety jsem přišla v polovině těhotenství o holčičku, dost jsem zkusila (stále jsem krvacela)…, trvalo mi půl roku než jsem se z toho vzpamatovala. Hodně jsem váhala zda do toho jít znovu… Kvůli vyššímu věku jsem neměla moc času na rozmyšlení… No, mám zdravého, dnes sedmiměsíčního chlapečka… Ale těhotenství byl teda záhul, strach celých devět měsíců…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.18 11:39
Volila bych jedináčka. Cizi dítě bych vychovávat dokázala, ale nikdy by nebylo jako me vlastní. A riskovat když uz mas doma zodpovědnost za rodinu - ne nešla bych do toho
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.18 11:44
@terinka4444 píše:
Chápu tvůj strach, ještě umocněný předchozí zkušeností. Ale já bych se ještě asi pokusila o své dítě. I když nevím, jak jsi těhotenstvím ohrožená ty.
Mě těhotenství problém nedělalo. Až konec dcerka se narodila předčasně a na svět chtěla sama. Syn šel císařem v 35 to už jsem začala kolabovat tak, aby to nedopadlo špatně. Jen mám strach, aby to nedopadlo jako u dcerky. To bych už nedala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.18 11:47
Buď bych šla ještě do vlastního a nebo bych zůstala jen u synka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.18 11:54
A co umělé oplodnění s tím, že se vybere pouze zdravé embryo? Kamarádka má dědičnou nemoc, postižené svalů, u prvního syna to riskli a je pouze přenašeč, u druhého absolvovali umělé oplodnění v Gennetu a vložili ji zdravé embryo a má zdravé dítě. Nevím tedy, jestli to onemocnění sdrce je z hlediska genetiky dědičné? Nechala bych si udělat genetické vyšetření a podle toho se rozhodla. Jinak bych asi neriskovala 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.18 11:55
Jak se znam, asi bych to neriskovala. Mam dve zdrave deti a porody jsem prezila v poradku bez nasledku a uz stesti nechci nepokouset potreti. Ulevilo se mi, ze uz nebudu cekat na vysledky genetickych testu atd. Kdybych mela velky duvod se obavat, tak bych se asi spokojila s jednim ditetem a byla vdecna, ze jsme zdravi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.18 11:57
Pokud po druhem touzis, sla bych do umeleho oplodneni. Dnes dokazou nemozne. Jinak bych neriskovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.18 12:22
@Helen78 nemocné srdce má moje matka a i babička a její sestra. Moje matka byla jedinacek první dítě babičce na nemocné srdce zemřelo a pak v 37 měla moji mámu. Takže je to dědičné to se ví na 100%, ale je šance, že to dítě nezdedi, tak jako můj syn a syn mé sestry. Jenže se nato nedá spolehnout. Umělé oplodnění nás napadlo, ale kardiolog z Brna a ani z Prahy toto nedoporučuji, jelikož bych muslela dostat do těla plno hormonů a neví jak se sním tělo vypořádá. V listopadu 2016 mi dali kardiostimulator. Ale přitom já se cítím skvěle a na sobě nepociťuji nic proto mě to láká. A dítě by chtěl i manžel, vždy toužil po velké rodině
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.18 12:25
@Kopretina08 Ne. Byla bych rada za zdraveho syna, i kdyz jen jednoho. Neunesla bych pripadnou ztratu dalsiho ditete 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.18 13:46
@Kopretina08 Tak mě napadá zkusit nějakou konzultaci v Gennetu, zda by šlo i nějaké umělé oplodnění s minimální stimulací, abys těch hormonů měla co nejméně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.3.18 14:14
Já bych v tvém případě do druhého dítěte nešla. Byla bych ráda za jedno zdravé dítě a pokud to dobře chápu i těhotenství jsi měla komplikované - první předčasný porod a u druhého jsi koncem těhotenství kolabovala. Ne, osud bych podruhé nepokoušela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
