Strach z tchýně

54
10.2.15 12:39

"strach" z tchyně

Ahoj všechny, mám dotaz, je to věc, která mě trápí už od samého začátku řešení našeho bydlení :( (s partnerem čekáme děťátko a teď se stěhujeme). Prostě jde o věc, že já bydlím v jednom městečku, partner v druhém ( cca 12 km vzdálenost). Když jsme řešili, kde budeme bydlet bylo jasné, že ON chce zůstat ve „svém“ městě. I proto, že tam chodí do práce a chudáček si nedokáže představit dojíždění (a samozřejmě ho maminka podporuje v názoru, že bydlet v tom „mém“ městě by byla asi chyba nebo co..). Rozhodli jsme se teda pro jeho město, překousla jsem to a řekla si, že to nějak přetrpím. Jenže nastala situace, že jeho maminka (jako ženská to špatná není, asi mě má i ráda, ale ty její názory mě někdy fakt serou (s prominutím)), nám přes známé našla pronájem, řekly jsme, že tam mrknem, ozveme se a uvidíme, jenže on byl tak šíleně nadšenej, že ho už žánej jinej byt nezajímal a vzali jsme tento. Akorát háčíček je v tom, že ten byt je jen kousek přes cestu k jeho domovu a rodičům. Jako s bydlením v jeho městě jsem se nějak smířila, ale mám strach z toho že u nás bude chtít být každý den jeho mladší sestra (na kterou fakt nemám každý den náladu) a hlavně jeho matka. Hrozně mě to deprimuje, že třeba až se mrňousek narodí, že u nás budou chtít být každý den, ale já o ně moc nestojím, budu raději v našem městě s mojí mamčou a mými známími. Jak by jste se zachovali vy? Nebo jak jim mám dát najevo, že nebudu chtít aby u nás byli pořád? Ještě mě štve to, že když bydlí jen přes cestu k nám, aby mě třeba nešmírovali, kam jdu, s kým jdu a tak… :( :zed: poraďte mi prosím :( nebo z toho skončím na psychině :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
36230
10.2.15 12:43

To je tak, kdyz si udelas dite driv nez mate spolecny zivot. Jaky si to u sebe doma udelas, takovy to bude. Nejlepsi je to resit hned od zacatku.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6842
10.2.15 12:44
@verunica píše:
Hrozně mě to deprimuje, že třeba až se mrňousek narodí, že u nás budou chtít být každý den, ale já o ně moc nestojím, budu raději v našem městě s mojí mamčou a mými známími.

a tvoji rodiče a tví známí jsou něco více než rodiče a známí tvého partnera???
a jinak toto máte mát vyřešené předem :think: máš důvody se bát nebo jsi jen paranoidní? možná bys vážně měla včas navštívit nějakého odborníka :think: nemyslím to ve zlém, jen se zamysli nad tím z čeho máš strach, jestli je to tchyně, nebo životní změna :?:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1907
10.2.15 12:44

Promluv si s chlapem a vse mu na rovinu rekni. Dohodente si treba i nejaka pravidla co se tyce navstev atd pokud budes mlcet a vse ceho se bojis se splni, tak to bude na reseni horsi.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7009
10.2.15 12:45

Cekas dite s mamankem, s kterym jsi pred pocetim potomka ani nebydlela. Na to se snad neda napsat zadna rada. Preju hodne stesti, budes ho potrebovat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7022
10.2.15 12:46

@verunica no asi ste měli udelat kmpromis a jít uplne jinam..my šli uplne pryč ono je to lepší ty začátky si projít sami..ted po 13 letech bereme tchýni k nám, ale to už je vše težké ze začátku za náma a hlavne ona jde k nám ne my k ní..což je velký rozdíl

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2997
10.2.15 12:47

@verunica všechno bude nové. takže si rovnou od začátku nastav pravidla. návštěvy chtěj jen ohlášené a máš to. A šmírování…no, tak budou. Pokud nemáš nějaké postranní úmysly, pak je to jedno. S kamarádkou s kočárkem snad být viděna můžeš ;) Zkus v tomhle hledat to lepší - tchýně za rohem = hlídání po ruce ;)
jinak teda moc nerozumím dohadování o dvanácti kilometrech. já se třeba nechci hnout směrem, kterým by chtěl manžel, ale to jen proto, že je to 150 kilometrů a ke svým rodičům bych to pak měla 240. takže dohadování se o dvanácti kilometrech (20 autobusem, 10 minut autem) mi připadá úsměvné 8)

Příspěvek upraven 10.02.15 v 12:47

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
33281
10.2.15 12:47

@verunica Dospěj, zapracuj na svém sebevědomí a ono to půjde. Dospělý zdravě sebevědomý človek umí nastavit hranice popřípadě vypakovat nezvané návštěvy včetně manželova příbuzenstva, aniž by z toho byla rodinná nenávist na život a na smrt.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
19198
10.2.15 12:47

@verunica Jednak řešíš věci pět minut po dvanácté a jednak mi tvoje chování příjde jako chování malé holky :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1127
10.2.15 12:49

No a máš to. Já bych se stěhovala někam pryč… :pankac:  :pankac:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3677
10.2.15 12:50

Nemyslím si, že by byl rozdíl jestli tchýně bydlí o ulici dál nebo 12 km dál, pokud je vlezlá, což nevíme ( nechci křivdit ) tak překoná i těch 12 km ;)… problém máte spíš vy dva a to je komunikace, kompromis a tolerance k přání toho druhého.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6806
10.2.15 12:53

Vytycit si prostor hned ze startu. Treba to nebude tak horke. Idealne rict partnerovi sve obavy, ze mas rada sve soukromi a klid, o denni navstevy a navstevy bez ohlaseni nestojis… totez trousit mezi reci vsem pribuznym a je to. A pripadny problem resit hned… proste dusim se, potrebuju prostor… v pripade ooobr problemu se prestehovat. Ale zase reci, ze na ne nejsi zvedava a radsi s miminem odfrcis k mamce taky neni uplne ok. :think: at jim nekrivdis.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
54
10.2.15 12:55

Děkuju za názory ;)!! Každý má nějaký názor, ale možná mám strach zbytečně ;) uvidíme. Nic méně, přítel naštěstí mamánek není, i když to tak vypadá, dítě bylo neplánové a na potrat bych nešla a jinak..se zbytkem se musím nějak poprat, možná fakt jen přeháním ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25415
10.2.15 12:56

Jak píšou holky, všechno na rovinu říct příteli, nastavit si pravidla - jeho podpora je v tomhle hodně důležitá. A nedávat klíče, pokud máš obavy, že by toho zneužívali. My máme manželovi rodiče asi 10km, klíče mají, vztahy máme na jedničku. Ale jeho tátu jsem „musela naučit“ zvonit a nenakráčet si sem jak domů. Rekonstruujeme barák, dost tady pomáhal a sem tam si usmyslel, že přijede něco dělat, aniž by dal komukoliv vědět - mě, chlapovi. Nakráčel si sem, ve verandě se převlíkl a něco dělal. ANi na mě nekřikl ahoj. Něco jsem mu k tomu řekla.
Jsme naučení si volat, když mají přijet, takže přepadovky nedělají.

Příspěvek upraven 10.02.15 v 12:57

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4214
10.2.15 12:57
@verunica píše:
Děkuju za názory ;)!! Každý má nějaký názor, ale možná mám strach zbytečně ;) uvidíme. Nic méně, přítel naštěstí mamánek není, i když to tak vypadá, dítě bylo neplánové a na potrat bych nešla a jinak..se zbytkem se musím nějak poprat, možná fakt jen přeháním ;)

já si to hned myslela, že selhala antikoncepce. :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová