Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem hrozná dcera?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.2.15 16:31
V prvé řadě by se bratři měli postavit na vlastní nohy. V druhé pak musí rodiče svojí siutuaci začít řešit. ne jen fňukat že nemají, ale opravdu řešit. nevím jak je na tom mamka zdravotně, ale co nějakou brigádu? Taťka se musí postarat aby kšefty měl, popř se třeba na to bodnout a zkusit najít práci normální, kde bude mít stálej příjem. 
Sedni si s mámou a zkus si s ní promluvit, třeba jí poradit konsolidaci těch půjček aby spláceli méně. Musí si rozpočítat peníze, aby jí na měsíc vystačili.
mmch teď nevím jestli je mamka pracující nebo v důchodu… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.2.15 16:44
@jalemina S bratry, to vím a taky jsme našim říkala, ať už jim peníze nedávají, jenože jako máma zase chápu, že je nenechají v bez peněz, aby neměli co jest. Když jsem to třeba tomu mladšímu řekla, jestli mu to není blby, nechat se živit, tak řekl, jako co má dělat, když není práce, on platí 9000Kč podnájem a potřebuje práci tak za 15000Kč a za míň neveme. Mamka vydělává slušny peníze a pá psychycky náročnou práci a oni musí splácet tak 40 000Kč měsíčně, takže otec jako zedník nemá šanci jako zaměstnanec, vydělat víc, musí být živnostník. Už to řešili mockrát i přes soud a ten jim právě určil takhle vyskoky splátky, takže už se s tím nedá nic dělat. Jsem z toho psychycky hodně vyčerpaná…
- Citovat
- Upravit
2.2.15 16:46
A proč bys měla za rodiče platit jejich dluhy? Jsou snad dospělí a svéprávní, když si dluhy nasekali, nejspíš věděli, co dělají, jenom jim to bylo jedno. A teď fňukají, místo aby rázně zavřeli kohoutky oběma synům a postarali se sami o sebe. Ty máš teď svou rodinu a ta pro tebe musí být prioritou, absolutně není důvod cítit se provinile, že si za své peníze koupíš bundu a nedáš je rodičům. Provinile by se měli cítit tvoji pkvedení bratříčci. Ale to tak vždycky bývá, že ten jediný poctivý, který pracuje, má výčitky, že dělá málo, zatomco vyžírkové jen ublíženě fňukají a natahují ruce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.15 16:48
40 000 měsíčně? 
Proboha, to musí ty dluhy mít milionové, ne? Co s těma penězma udělali? Za co tolik utratili?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.15 17:01
Kdyby neživili vyčůrané bratříčky, tak bych se jim snažila chvíli pomoci ale ne na dlouho, buď ať jdou do insolvence, nebo prodají co mají?
jako 40 měsíčně, sorry dluhy si umí udělat každej a oni házejí svojí povinnost na tebe, kor když máš malé děcko…
já jsem asi hrozná, a le nechala bych je v tom chvíli vykoupat, aby dostali rozum
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.2.15 17:02
@Kassy Otec si vzal pujíčku od nějaké lichvy, dlužil na soc. a zdrav. a tak to chtěl zaplatit najednou, ale ty měsíční splátky se pro ně stali neúnosné a tak se do toho zahrabali jeětě víc, odkládali, protože otec neměl kšefty a tak třeba tři měsíce nezaplatil a narostlo to do katastrofálních výšek. Nic s tím nenadělají, protože podepsal smlouvu. A jo, taky měli karty, kde neplatili, jo prostě na to kašlali, to se mi i priznali, ale teď se snaží. Otec, teď jel snad rok vkuse každý den od rána do večera, ale teď v lednu neměl ani jeden kšeft, takže nemají zase nic. To mi říka i manžel, že kdyby jsme neměli malou, tak by jsme jim třeba nějak pomohli, ale že teď musíme myslet na ni a já si připadám jako sobec, protože chci pro malou to nejlepší a dám radči ji. Naši jsou fajn, nefňukají a nic po mě nechtějí, ale jsme zvyklé si s mamkou říkat vše a tak mi říká všechno, bohužel teď to jsou jen starosti, ale k těm mojím a není jich málo, už je toho moc a začíná se to na mě podepisovat v psychyce i zdraví
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.2.15 17:05
@Gina108 Stydím, to ne, ale mám výčitky, protože jim by těch 800Kč za bundu pomohlo, alespoň na jídlo.
- Citovat
- Upravit
2.2.15 17:07
@Anonymní píše:
@Gina108 Stydím, to ne, ale mám výčitky, protože jim by těch 800Kč za bundu pomohlo, alespoň na jídlo.
Tak 800 je už asi nevytrhne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.2.15 17:08
@catherine100 To neházejí, právě, že ví, že nemůžu nic udělat, ale když mi máma říká, že má teď poslední litr a jí si jdu skoro za litr koupit bundu nebo něco jiného, tak se cítím blbě. Možná jsem blbá, že to tak beru, protože se nikdy ani slůvkem nezmínili, že bych jim měla pomoct, je to jen můj deb**lní pocit.
- Citovat
- Upravit
2.2.15 17:10
Musí bratr když je bez práce bydlet v podnájmu? U rodičů by se pokoj nenašel? Aspoň do doby než by našel něco stálého a placeného?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.15 17:11
Jen otázka, kdyz jsi rodicum půjčila peníze, bylo blbe je chtit zpet, rekla jsi jim o ne, vratili je?
Nemas nejmensi důvod citit se provivile, ty jsi nic neudelala, do dluhu je nedostala..at prestanou bratrickovi sponzorovat bydleni a dalšího dotovat, kdyz není ochotny vzit praci pod 15. tis..ty jo, bych ho hnala svinsky. m krokem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.15 17:11
Hele kdybych si kupovala bundu za 10 táců a rodiče neměli co jíst, cítila bych se fakt blbě, ale přeci ty a tvoje rodina nebudete trpět za to, že jsou tvoji rodičové hloupí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.15 17:12
@Gina108 píše:
Tak 800 je už asi nevytrhne
Tak když nemas z ceho nakoupit, tak celkem vytrhne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím přítomné maminky,
. Mám dost svých starostí a vždycky vyslechnu i starosti rodičů, tedy mámi, kterou to trápí nejvíc, ale poslední dobou to nedávám. Nemůžu jim pomoci, asi kdybych byla sama, bez dítěte, nebo měla alespoň práci, ale mi sice nemusíme počítat každou korunu, ale taky si nemůžeme vyskakovat a za pár týdnů, kdy končí mé příspěvky, to už si vůbec nebudeme moct nic dovolit. Cítím se provinile, že nevím co dělat, jak pomoct. Vždy když k ním jedu, je mi až trapně, že jdu do obchodu a koupím dítku hračku, třeba jen za 200Kč, ale i tak, když oni nemají peníze. Teď tam mám jed k doktorovi, máma bude hlídat, ale potřebuji si koupit přechodku (bundu) žádnou nemám a u nich ve městě se mi jedno líbila a už teď je mi z toho na nic, bude mi trapně a budu mít výčitky, že si kupuju bundu i když od vietnamců, ale přece. Nevím jestli mě chápete, ale cítím se provinile, že já peníze mám i když né na rozhazování, ale mám a oni moc ne. Hodně krát mi máma řekla, že tenhle měsíc nevyjdou, já pak doma chodila jak nervůzní pes, jestli to dají nebo ne, zatím jo a za tom jsem moc ráda, ale říkají to tak každý druhý měsíc a já z toho začínám šílet. nevím co mám dělat. teď tu byli v sobotu a máma říkala, že mají poslední 1000Kč, otec je OSVČ, takže má nestálý plat, ale teď neměl kšefty. Takže tu zase sedím, nervózní, kde vezmou peníze na splátky. Moc je miluji, ale ani se mi tam nechce, přestávám to dávat, už to trvá asi dva roky a já nevím, kde brát sílu a říkat mamce, že to nějak zvládnou, nomoct jim pomoct a pak si jít koupit bundu nebo pro dítko boty aniž bych se necítila jako zmetek, že jim ty peníze radči nedám, místo té bundy. Promiňte, je to zmatené, potřebovala jsem to ze sebe dostát. Ani nečekám odpovědi.
ani nevím, kde začít, je mi smutno a trapně. Zkusím takhle…mám fajn rodiče a teď jsou skvělí prarodiče, naše dítko je miluje. Mám dva sourozence, bratry, ti už jsou,,z domu", ale jak se to vezme, starší je sice na podnájmu, ale nepracuje a když ano pomáhá našemu otci, nebere za to žádnou mzdu, protože dělá tak cca 4 hod. denně, když teda dělá a za to mu naši platí 5500Kč podnájem a prakticky ho živý, přes peníze jídlo cigarety až po praní a vaření. Mladší je taky na podnájmu (teď asi týden na ÚP) s přítelkyní a i když je mám oba bráchy moc ráda, připadá mi, že je rodiče živý, ten mladší a to jsem byla i svědkem si zavolá, že potřebuje peníze a naši když mají tak dají, oběma, mockrát si na to ztěžovali, ale nechtějí je nachat bez peněz, prostě neumí říct ne. Já u rodičů bydlela dva roky, co jsem vydělávala a dávala jim 3000Kč měsíčne na domácnost, bohužel můj plat byl průměrně 8000Kč takže jsem si nemohla víc dovolit, doma jsem jedla jen o víkendech, jinak jsem si vše i jídlo pořizovala se zbytku výplaty. Už 7 let žiji sama, mám manžela a dítě, za chvíli mi končí MD a nemám práci a manžel vydělá tak na přežití. Teď k jádru věci, na naše je uvalená exekuce a mají dluhy, kam se podívají. Bohužel si za to můžou sami, jak i přiznali. Zatím to nějak dávají. Jezdím k nim s dítkem, tak dvakrát do měsíce na dva tři dny. Snažím se vozit vlastní jído a taky se snažím aby za nás nemuseli nic plati, třeba jako to jídlo. Párkrát nevyšli a mi jim s manželem půjčili, tak do 5000Kč. Když jsem to potřebovala zpět, bylo mi až trapně si o to říkat