Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
Střídavá péče u malých dětí - jak probíhá?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
13.1.19 22:16
@pajaja12 píše:
Střídavá péče je to nejhorší, co může pro dítě existovat, nabouráte mu tím psychologický vývoj. Pracovala jsem s těmi dětmi, co byly ve střídavé péči a vím jak brečely, když měly jít k tatínkovi, i když ho milovaly. Rodiče vůbec netušili, že děti brečí, děti se snažily to před nimi ututlat, aby tatínka neranily. Musíte jednat v zájmu dětí a ne sebe, jde to těžko, já vím…ale jde nám přece o ty děti. Zkuste se s manželkou domluvit, abyste je mohl navštěvovat co nejčastěji, vyzvedávat ze školky-školy, chodit s nimi do kroužků nebo na procházku apod…určitě to vaše žena přivítá, protože starat se o tak malé dvě děti je velmi náročné. Buďte na ni milý, i když vám to asi není po vůli, ale docílíte tím hodně.
Tedy mé dvouleté a čtyřleté děti brečely a volaly táto, když je matka zamkla za skleněnými dveřmi, a nepustila a nepustila. Od té doby, co jsou ve střídavce (už prakticky 6,5 roku) jsou absolutně v pohodě. Není nic horšího než výlučná péče, pracuji s dětmi ve výlučce a vidím, jak jsou zničené tou urputnou snahou matek je mít ve výlučné péči a tím strachem projevit před matkou pozitivní vztah k otci a přání s ním být více.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.1.19 22:20
@canaglia píše:
Tedy mé dvouleté a čtyřleté děti brečely a volaly táto, když je matka zamkla za skleněnými dveřmi, a nepustila a nepustila. Od té doby, co jsou ve střídavce (už prakticky 6,5 roku) jsou absolutně v pohodě. Není nic horšího než výlučná péče, pracuji s dětmi ve výlučce a vidím, jak jsou zničené tou urputnou snahou matek je mít ve výlučné péči a tím strachem projevit před matkou pozitivní vztah k otci a přání s ním být více.
Cca 3 mesice se deti (3 a 7) snazim presvedcit, ze nutne potrebuji vylucnou peci matky. Jsou to mrsky vzdorovite… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.19 07:29
@canaglia píše:
Tedy mé dvouleté a čtyřleté děti brečely a volaly táto, když je matka zamkla za skleněnými dveřmi, a nepustila a nepustila. Od té doby, co jsou ve střídavce (už prakticky 6,5 roku) jsou absolutně v pohodě. Není nic horšího než výlučná péče, pracuji s dětmi ve výlučce a vidím, jak jsou zničené tou urputnou snahou matek je mít ve výlučné péči a tím strachem projevit před matkou pozitivní vztah k otci a přání s ním být více.
Jo, přesně tak. Ty děti deformovane tím, jak se snaží získat body u matky tím, že nechtej k tátovi, pláčou při předávání a pak pohoda, klídek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.19 08:53
@pajaja12 píše:
Střídavá péče je to nejhorší, co může pro dítě existovat, nabouráte mu tím psychologický vývoj. Pracovala jsem s těmi dětmi, co byly ve střídavé péči a vím jak brečely, když měly jít k tatínkovi, i když ho milovaly. Rodiče vůbec netušili, že děti brečí, děti se snažily to před nimi ututlat, aby tatínka neranily. Musíte jednat v zájmu dětí a ne sebe, jde to těžko, já vím…ale jde nám přece o ty děti. Zkuste se s manželkou domluvit, abyste je mohl navštěvovat co nejčastěji, vyzvedávat ze školky-školy, chodit s nimi do kroužků nebo na procházku apod…určitě to vaše žena přivítá, protože starat se o tak malé dvě děti je velmi náročné. Buďte na ni milý, i když vám to asi není po vůli, ale docílíte tím hodně.
To se nedá říct paušálně. U nás to bylo emočně vypjaté zpočátku,ale dětem byly čerstvě 3 a 5 a šlo o reakci na odstěhování a rozchod obecně. Během pár týdnů se to srovnalo a od té doby je všechno v pohodě. Nemáme vyloženě 50:50, nejde o dlouhé úseky, komunikujeme v pohodě.
Jo a občas to některé dítě zkouší, být radši jinde,ale většinou je to proto,že jsou to potvůrky malé, které umí využívat rozdílu a toho co jim kde kdo povolí a co zrovna chtějí dělat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.19 10:29
@andelka83 píše:
To se nedá říct paušálně. U nás to bylo emočně vypjaté zpočátku,ale dětem byly čerstvě 3 a 5 a šlo o reakci na odstěhování a rozchod obecně. Během pár týdnů se to srovnalo a od té doby je všechno v pohodě. Nemáme vyloženě 50:50, nejde o dlouhé úseky, komunikujeme v pohodě.
Jo a občas to některé dítě zkouší, být radši jinde,ale většinou je to proto,že jsou to potvůrky malé, které umí využívat rozdílu a toho co jim kde kdo povolí a co zrovna chtějí dělat.
občas i velké 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.1.19 02:14
Tak já vám tady něco řeknu, z mého pohledu jako dítěte. Dnes jsem konečně řekla rodičům po oslavě, jak mi celou tu dobu bylo, prostě se to ve mne nějak nakupilo, a pak jsem jim to vybalila, a i ta přetvářka rodičů tomu přispěla - setkali se oba. Dnes mi bylo 18let a ve střídavé péči jsem byla 9 let. A nic horšího snad ani není. Člověk se cítí jako na hotelu, nikde se necítí jako doma, lezou vám do věcí nevlastní sourozenci, a to můžu naštěstí srovnat, protože do 9 let jsem ten jediný domov měla. Nemám svou jednu postel, peřiny, polštář, psací stůl, své poličky. Prostě to svoje v pokojíčku a musím to neustále opouštět a jít opět do druhého, je to nazblbnutí. Nemám hlubší vztah s kamarády, protože každý se na mě vybodne, když se musím pořád někde stěhovat, takže jen povrchové kamarádské vztahy. Partneři rodičů se jenom těší, kdy vypadnete po 14 dnech - cítíte to, i když se tváří jako by nic, ale chápu to, chtějí mít jen svou rodinu se svými dětmi a ne s cizími parchanty. A to jsem, myslím, byla vzorné bezproblémové dítě chodící na gympl, peníze jsem si taky uměla vydělat brigádou, nechtěla jsem nikomu být přítěž! Nikde doma!!!! Kolikrát jsem si přála být i třeba v adopci, ale hlavně mít svůj jediný domov a dva rodiče, kteří se na mě těší každý den!!!! Asi to tady většina z vás nechápe, vidím tady vaše některé názory, jsou děsně necitlivé a sobecké. Tak proto jsem to tu napsala, ať to taky vidíte z pohledu dítěte! Je mi líto těch malých dětí, které už tak malé musí mít střídavou péči, protože nikdy nepoznají kouzlo jediného domova - toho zázemí, tradiční rodinu, kterou člověk tak moc potřebuje!!! A víte, co bych si přála za nás všechny děti?? Když už si někoho vyberete a zplodíte děti, abyste uměli v manželství (ve vztahu) překonávat překážky, stavět vztah na nich a naučili se odpouštět, a abyste tím pádem byli naším vzorem „jak na to, jak udržet vztah“!!! Přestaňte už konečně myslet jen na sebe a své blaho (pokochat se se svým dítětem a potom upaluj k druhému rodiči) - jsme tu i my !!! Jak to, že naše babičky a dědečkové uměli udržet rodinu???? a přitom podobné vztahové problémy vždy existovaly !?!? Občas to tu čtu ohledně péče, říkala jsem si, že se tu nebudu nikdy registrovat, ale změnila jsem názor, protože některé názory na střídavou péči mě už fakt vytáčejí…
- Citovat
- Upravit
salamio
19.1.19 03:27
Chápu a respektuji. Každý to ale může mít jinak. Já se naposledy ptal syna teď na podzim, jestli by nechtěl být jen u maminky a že bychom se vídali o vikendech a tak. Prý ne, chce být i se mnou. Před rokem jsme na jeho přání změnili střídání z týdne na dva týdny. Žádní nevlastní sourozenci nejsou, ostatně ani žádní partneři, kteří by se těšili, až syn vypadne. Atd., atd.
- Citovat
- Upravit
19.1.19 07:36
@Anonymní píše:
Tak já vám tady něco řeknu, z mého pohledu jako dítěte. Dnes jsem konečně řekla rodičům po oslavě, jak mi celou tu dobu bylo, prostě se to ve mne nějak nakupilo, a pak jsem jim to vybalila, a i ta přetvářka rodičů tomu přispěla - setkali se oba. Dnes mi bylo 18let a ve střídavé péči jsem byla 9 let. A nic horšího snad ani není. Člověk se cítí jako na hotelu, nikde se necítí jako doma, lezou vám do věcí nevlastní sourozenci, a to můžu naštěstí srovnat, protože do 9 let jsem ten jediný domov měla. Nemám svou jednu postel, peřiny, polštář, psací stůl, své poličky. Prostě to svoje v pokojíčku a musím to neustále opouštět a jít opět do druhého, je to nazblbnutí. Nemám hlubší vztah s kamarády, protože každý se na mě vybodne, když se musím pořád někde stěhovat, takže jen povrchové kamarádské vztahy. Partneři rodičů se jenom těší, kdy vypadnete po 14 dnech - cítíte to, i když se tváří jako by nic, ale chápu to, chtějí mít jen svou rodinu se svými dětmi a ne s cizími parchanty. A to jsem, myslím, byla vzorné bezproblémové dítě chodící na gympl, peníze jsem si taky uměla vydělat brigádou, nechtěla jsem nikomu být přítěž! Nikde doma!!!! Kolikrát jsem si přála být i třeba v adopci, ale hlavně mít svůj jediný domov a dva rodiče, kteří se na mě těší každý den!!!! Asi to tady většina z vás nechápe, vidím tady vaše některé názory, jsou děsně necitlivé a sobecké. Tak proto jsem to tu napsala, ať to taky vidíte z pohledu dítěte! Je mi líto těch malých dětí, které už tak malé musí mít střídavou péči, protože nikdy nepoznají kouzlo jediného domova - toho zázemí, tradiční rodinu, kterou člověk tak moc potřebuje!!! A víte, co bych si přála za nás všechny děti?? Když už si někoho vyberete a zplodíte děti, abyste uměli v manželství (ve vztahu) překonávat překážky, stavět vztah na nich a naučili se odpouštět, a abyste tím pádem byli naším vzorem „jak na to, jak udržet vztah“!!! Přestaňte už konečně myslet jen na sebe a své blaho (pokochat se se svým dítětem a potom upaluj k druhému rodiči) - jsme tu i my !!! Jak to, že naše babičky a dědečkové uměli udržet rodinu???? a přitom podobné vztahové problémy vždy existovaly !?!? Občas to tu čtu ohledně péče, říkala jsem si, že se tu nebudu nikdy registrovat, ale změnila jsem názor, protože některé názory na střídavou péči mě už fakt vytáčejí…
souhlasím a osobně si myslím, že přání dětí mají být nadřazeny, tomu co chtějí rodiče. Takže podle mě, by si melo fakt diktovat dítě rodičům a dobře jim tak. Nemluvím tu o rozvodech, kde je to důsledek násilí, alkoholu a pod. Jenže dneska stačí číst, jak ženskou nebo chlapa nebaví manželství s tím a s tím a už to jede. Nejsem z rozvedeného manželství a díky Bohu za to. Moje sestřenice a bratranec ano a doteď si pamatuju, jak se rozchod jejích rodičů řešil u nás doma. A jak se jejich rodiče přišli dohadovat k nám a k babičce. Všechny děti jsme brečely a bylo to zlé. Bylo to krátce po revoluci a už v té době děti byly týden máma, týden táta. Bez ohledu na rozhodnutí soudy. Myslím, že ne každé dítě tohle dá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.19 08:14
@Anonymní píše:
Tak já vám tady něco řeknu, z mého pohledu jako dítěte. Dnes jsem konečně řekla rodičům po oslavě, jak mi celou tu dobu bylo, prostě se to ve mne nějak nakupilo, a pak jsem jim to vybalila, a i ta přetvářka rodičů tomu přispěla - setkali se oba. Dnes mi bylo 18let a ve střídavé péči jsem byla 9 let. A nic horšího snad ani není. Člověk se cítí jako na hotelu, nikde se necítí jako doma, lezou vám do věcí nevlastní sourozenci, a to můžu naštěstí srovnat, protože do 9 let jsem ten jediný domov měla. Nemám svou jednu postel, peřiny, polštář, psací stůl, své poličky. Prostě to svoje v pokojíčku a musím to neustále opouštět a jít opět do druhého, je to nazblbnutí. Nemám hlubší vztah s kamarády, protože každý se na mě vybodne, když se musím pořád někde stěhovat, takže jen povrchové kamarádské vztahy. Partneři rodičů se jenom těší, kdy vypadnete po 14 dnech - cítíte to, i když se tváří jako by nic, ale chápu to, chtějí mít jen svou rodinu se svými dětmi a ne s cizími parchanty. A to jsem, myslím, byla vzorné bezproblémové dítě chodící na gympl, peníze jsem si taky uměla vydělat brigádou, nechtěla jsem nikomu být přítěž! Nikde doma!!!! Kolikrát jsem si přála být i třeba v adopci, ale hlavně mít svůj jediný domov a dva rodiče, kteří se na mě těší každý den!!!! Asi to tady většina z vás nechápe, vidím tady vaše některé názory, jsou děsně necitlivé a sobecké. Tak proto jsem to tu napsala, ať to taky vidíte z pohledu dítěte! Je mi líto těch malých dětí, které už tak malé musí mít střídavou péči, protože nikdy nepoznají kouzlo jediného domova - toho zázemí, tradiční rodinu, kterou člověk tak moc potřebuje!!! A víte, co bych si přála za nás všechny děti?? Když už si někoho vyberete a zplodíte děti, abyste uměli v manželství (ve vztahu) překonávat překážky, stavět vztah na nich a naučili se odpouštět, a abyste tím pádem byli naším vzorem „jak na to, jak udržet vztah“!!! Přestaňte už konečně myslet jen na sebe a své blaho (pokochat se se svým dítětem a potom upaluj k druhému rodiči) - jsme tu i my !!! Jak to, že naše babičky a dědečkové uměli udržet rodinu???? a přitom podobné vztahové problémy vždy existovaly !?!? Občas to tu čtu ohledně péče, říkala jsem si, že se tu nebudu nikdy registrovat, ale změnila jsem názor, protože některé názory na střídavou péči mě už fakt vytáčejí…
Hele chápu, že to tak vnímáš. Ale proč to zobecnovat? Mám zas jiné známé, jejichž děti utekly od mámy a řvali na ni, že jim Zničil život, když nemohli být víc s tátou. Další, co říká, že se jim strašně ulevilo, když se rodiče konečně rozvedli a byl klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.19 08:33
@Lama Lama píše:
Hele chápu, že to tak vnímáš. Ale proč to zobecnovat? Mám zas jiné známé, jejichž děti utekly od mámy a řvali na ni, že jim Zničil život, když nemohli být víc s tátou. Další, co říká, že se jim strašně ulevilo, když se rodiče konečně rozvedli a byl klid.
Psycholog pracujici s detmi ve stridavce, dospely clovek, ktery byl9 let ve stridavce ti pisou realitu a ty porad meles sve 
. Ano existuji matky, ktere jsou line a sobecke a tak jim vyhovuje strcit dite komukoli od mala aby mely klid… ano takove deti budou radsi s babickou tatou, pani na hlidani… protoze je jim s nima casto lip a jsou na to od miminka zvykle 
.
Takze ano nelze zobecnovat. Mozna se to i tve deti boji rict pravdu… ani bych se nedivila .
Ale tech clanku, poradu… kde mluvi deti, ktete stridavkou prosly je spousta a jen velice vyjimecne jsou spokojene a chtely by to znova.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.19 08:52
@mamusa0914 píše:
Psycholog pracujici s detmi ve stridavce, dospely clovek, ktery byl9 let ve stridavce ti pisou realitu a ty porad meles sve
Takze ano nelze zobecnovat. Mozna se to i tve deti boji rict pravdu… ani bych se nedivila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.19 08:58
@mamusa0914 No a nepracuje takhle náhodou psycholog jen s těmi co mají problém? Pak je to statistický dost zkreslená informace…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
salamio
19.1.19 10:11
@mamusa0914 píše:
Psycholog pracujici s detmi ve stridavce, dospely clovek, ktery byl9 let ve stridavce ti pisou realitu a ty porad meles sve
Takze ano nelze zobecnovat. Mozna se to i tve deti boji rict pravdu… ani bych se nedivila
Vskutku
- Citovat
- Upravit
19.1.19 10:54
@j.a.n.i1 píše:
@mamusa0914 No a nepracuje takhle náhodou psycholog jen s těmi co mají problém? Pak je to statistický dost zkreslená informace…
Ano stejně tak mohu napsat, že ty děti, které sice mají problem, ale rodičům je to jedno (vyhovuje jim mít vždy třeba týden od dětí klid) se k psychologovi nedostanou …ve státech, kde je střídavá péče už delší dobu se už od ní upouští a prostě těch důkazů, že většině dětem to opravdu nevyhovuje (filmy, pořady, reportáže, články…) je dostupných dost. Samozřejmě v pubertě a podobně, kdy využívají jednoho a druhého rodiče, kdy se jim třeba hodí, že ten druhý neví co dělají,protože ten u které ho jsou jim povolí cokoli a hlavně co ten první zakazuje…to se take určitě najde spousta, kterým se to chvílí líbí…
Stačí si představit ten model, že je jeden domov dětí a rodiče se všm střídají…Kolik dospělých to udělá (odmyslím finanční stránku, možnosti..) kolika rodičům to bude vyhovovat?
Nebudu svým dětem dělat to co bych sama nechtěla ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.1.19 10:56
@mamusa0914 píše:
Ano stejně tak mohu napsat, že ty děti, které sice mají problem, ale rodičům je to jedno (vyhovuje jim mít vždy třeba týden od dětí klid) se k psychologovi nedostanou
Nebudu svým dětem dělat to co bych sama nechtěla ne?
A jake je dle tebe idealni usporadani?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Výživné na dítě celiaka
- 05.04.21
- marci adámková
Jak je to s alimenty u střídavé péče?
- 25.03.21
- Anonymní
