Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Stydlivé dítě. Rady?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.6.20 09:34
@me57h píše:
Tak kdyby moje děti nepozdravily, dostaly by přes pusu, i kráva přeci zabučí.Jinak bych to ale taky neřešila, moje starší dcera byla až do patnácti izolovaná od světa (velmi nekomunikativní) a dneska to dohnala.
no moje dcera taky nezdravila, tak do těch 4-5 let, protože se styděla, tak jsem prostě řekla, že se stydí a pozdravila jsem já, u dětí je to pochopitelné…jo to když dospělý projde a totální ignorace, nebo v nejhorším ani pozdrav neopětuje, tak to už je na přes pusu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.20 09:35
@welovefashion píše:
no moje dcera taky nezdravila, tak do těch 4-5 let, protože se styděla, tak jsem prostě řekla, že se stydí a pozdravila jsem já, u dětí je to pochopitelné…jo to když dospělý projde a totální ignorace, nebo v nejhorším ani pozdrav neopětuje, tak to už je na přes pusu
Já si třeba na výchově hodně zakládám a přijde mi hloupé, když někdo nenaučí dítě ani pozdravit, stydlivost ne-stydlivost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.20 09:42
@me57h píše:
Já si třeba na výchově hodně zakládám a přijde mi hloupé, když někdo nenaučí dítě ani pozdravit, stydlivost ne-stydlivost.
no jo, já zase nechávám děti být dětmi a nedělám z nich malé dospělé, co si o mých dětech nebo o mě myslí sousedka na to zvysoka kašlu…
Ano vysvětluji, řeknu pozdrav, ale když nepozdraví, tak za rohem vysvětlím, že dospělý v domě na chodbě se zdraví, že je to slušné, maminka taky pozdravila a jdeme dál, nebudu jí mlátit, že nepozdraví… nakonec se to naučila a ve škole zdraví všechny učitele, ředitele i uklízečky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.6.20 10:10
@me57h píše:
Já si třeba na výchově hodně zakládám a přijde mi hloupé, když někdo nenaučí dítě ani pozdravit, stydlivost ne-stydlivost.
Tvoje diskuze jsem tu několikrát četla a v jejich kontextu je tahle věta hlod století. 
It made my day.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.8.20 19:31
Dvouletá stydlivka
Obnovuji diskuzi, snad nevadí, že v trochu jiném duchu 
Pomůžou mi názory více lidí na naše dítko, taky tipy lidí s podobným problémem - co nejvíc pomohlo zlepšit situaci.
Malé jsou 2 roky 2 měsíce, stýká se celkem pravidelně s bratrancem a sestřenicemi. Pokaždé, když vidí strýce nebo někoho z dospělých z naší rodiny, které nevidí delší dobu, tak řve a řve a cpe se mi pomalu za krk.
Ve společnosti cizích dospělých (např. v obchodě, na ulici) je relatívo v pohodě - když si jí nikdo nevšímá. Ale třeba i ten strýc nebo teta, jen když dojdou k nám domů, tak je zle. A to je ona ve svém domácím prostředí..
Nejsem si vědoma, že by na ni třeba někdo kromě nás, rodičů, zakřičel atd.
Dost podobné je to ve společnosti cizích dětí - dnes jsme byly na velkém hřišti, malá si hrála na pískovišti a když se k ní chtěla přidružit cca stejně stará holčička, tak ji dokonce odháněla, když jí holčička jen sáhnula na motorku, na které malá zrovna seděla, řev a chtěla ji plácnout.
Když už se má osmělit, trvá jí to fáááákt strašně dlouho, opravdu moc moc dlouho. Zatímco jiné děti se nahání po hřišti a třeba po pár dnech „kamarádí“, naše malá ty ostatní moc nepřijímá dlouhý čas.
Beru to pořád tak, že každý je nějaký a u někoho prostě odmala může být patrné to, že hold nebude vyloženě typ vyhledávající lidskou společnost. Což respektuju. Ale je to velice nepříjemné. Když pominu podivné a odsuzující pohledy maminek, jejichž děti jsou kamarádské a v tomto směru bezproblémové, tak mě znepokojuje to, že za rok půjde malá do školky a zatím si to teda absolutně nedokážu představit. Nereálné.
Co stím? Nechat plynout svým životem? Nebo stůj co stůj „nabízet“ kamarády?
Díky.
- Citovat
- Upravit
14.8.20 08:18
@Anonymní píše:
Obnovuji diskuzi, snad nevadí, že v trochu jiném duchu
Pomůžou mi názory více lidí na naše dítko, taky tipy lidí s podobným problémem - co nejvíc pomohlo zlepšit situaci.
Malé jsou 2 roky 2 měsíce, stýká se celkem pravidelně s bratrancem a sestřenicemi. Pokaždé, když vidí strýce nebo někoho z dospělých z naší rodiny, které nevidí delší dobu, tak řve a řve a cpe se mi pomalu za krk.
Ve společnosti cizích dospělých (např. v obchodě, na ulici) je relatívo v pohodě - když si jí nikdo nevšímá. Ale třeba i ten strýc nebo teta, jen když dojdou k nám domů, tak je zle. A to je ona ve svém domácím prostředí..
Nejsem si vědoma, že by na ni třeba někdo kromě nás, rodičů, zakřičel atd.Dost podobné je to ve společnosti cizích dětí - dnes jsme byly na velkém hřišti, malá si hrála na pískovišti a když se k ní chtěla přidružit cca stejně stará holčička, tak ji dokonce odháněla, když jí holčička jen sáhnula na motorku, na které malá zrovna seděla, řev a chtěla ji plácnout.
Co stím? Nechat plynout svým životem? Nebo stůj co stůj „nabízet“ kamarády?
Když už se má osmělit, trvá jí to fáááákt strašně dlouho, opravdu moc moc dlouho. Zatímco jiné děti se nahání po hřišti a třeba po pár dnech „kamarádí“, naše malá ty ostatní moc nepřijímá dlouhý čas.
Beru to pořád tak, že každý je nějaký a u někoho prostě odmala může být patrné to, že hold nebude vyloženě typ vyhledávající lidskou společnost. Což respektuju. Ale je to velice nepříjemné. Když pominu podivné a odsuzující pohledy maminek, jejichž děti jsou kamarádské a v tomto směru bezproblémové, tak mě znepokojuje to, že za rok půjde malá do školky a zatím si to teda absolutně nedokážu představit. Nereálné.
Díky.
Ale to je ve dvou letech naprosto standardní chování…deti si v tomto veku hraji vedle sebe, ne spolu…vzdyt ji jsou dva roky, co bys chtěla? Co je na tom tak nepříjemné, nejak to nechápu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.3.25 22:09
Stydlivé dite
Dobrý večer omlouvám se předem jestli píšu do blbé skupiny ale potřebovala bych poradit syn 2,5 let je strašné stydlivé když jsme na hřišti a chce si hrad druhé dítě smím synem tak uteče a začne křičet mámí mámí a skočí pome tak mu řeknu že chlapeček/ holčička se ho jen na něco ptají jestli si snímá půjde hrát tak mě řekne že ne a začne mě říkat že chce jít domů. před pár dny jsem byli na karnevalu a celou dobu mě držel za ruku nechtěl jít zanikim ani k babičce a Furt se držel u mě já jen že jiný děti tam byli jak torpéda a ten můj tam jen postával a Koukal má obavi až půjde do školky aby tam nebyl otloukánek.. A to chodíme dost mezi lidi a děti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
