Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Svatba - introvert
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Mango_Lassi
13.11.22 17:57
@Anonymní píše:
Ahoj vsem, resime svatbu.Jsem introvert, neumim tancit(nikdy jsem nezkousel), nemam kamarady (v podstate jen 2 a ty mame spolecne),jen zname (z prace). S tatou se nebavim…
Pritelkyne by chtela stredni svatbu, par kamaradu a rodinu. Ja vsak defakto nemam koho pozvat. Nerad jsem stredem pozornosti… jak to naplanovat, tak aby byli vsichni spokojeni? Neresil nekdo svatbu, kdy je jeden introvert?Premyslel jsem uz na svatbou nekde v zahranici pouze ve 2 ale nechci aby toho pritelkyne pak nekdy treba litovala…
To máte těžký. Já jakožto introvert žádnou svatbu nechtěla, de facto tam ani nemám koho pozvat, popravdě. Už 16 let žijeme bez svatby.
U vás bych to viděla na úplné minimum lidí, max rodiče z tvé strany…
Příspěvek upraven 13.11.22 v 18:24
- Citovat
- Upravit
13.11.22 18:11
Oba jsme introverti, muz jeste silnejsi nez ja, i tak jsme meli svatbu se 40 lidmi…vesmes teda rodina, ty zadnou nemas? Tak tam holt bude jen rodina nevesty 
Kdyz chce „stredni“ svatbu (to nevim, co je), tak asi vi, koho chce pozvat. Pokud nemas vyslovene panicke ataky tak obrad zvladnes. Pak je dulezite se s partnerkou domluvit, co je pro oba prijatelne - nam bylo jasne, ze nechceme zadne hry, ukoly a podobne blbosti, zvladli jsme prvni tanec (odslapany sladak), pak uz to bylo na kazdem…hudba byla, kdo chtel tancil, kdo nechtel, si povidal, jedl, popijel…nebyl problem Ale je blby, pokud nemas fakt nikoho na pozvani, muz myslim vetsinu svatby nekde sedel s brachou a bratranky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.22 18:25
Ja tak soucitim 
Svatba nas ceka a pritel by rad takovou klasickou - rodina (on ma docela velkou), blizsi pratele, hudba, tanec, nejaky to piti atd.
Moje nejidealnejsi predstava je svatba jen se svedky a udelat si svuj den. Chci byt rodina se vsim vsudy kdyz uz jedno dite mame a druhe cekam, nechci tu svatbu pro ten svatebni den.
No, vypada to, ze se shodneme na obradu s blizkou rodinou (ne bratranci, tety atd) a nejblizsimi prateli. Potom bud nejake grilovani nebo obed a kratke posezeni nekde na vine/kafi. Nemam rada prave ty hry, prvni tance, foceni vsech se vsemi, vsechny obejit a „bavit je“, aby mel kazdy dost jidla a piti. Pro me je ta svatba o nas, ne o starosti o zabavu a pohosteni vsech okolo.
A taky muzu priznat, ze budu radsi mit k tem detem nejake penize na uctu, nez za jeden den rozfrcat 100 000 a klidne i vic 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.22 18:30
Ahoj, měli jsme 30 lidí a většina z mé strany, blízká rodina a přátelé. Nebyly žádné tradice ani hry, tanec byl jen ploužák a pak už všichni. Fotili jsme se jen pár skupinek a celkově to proběhlo hodně uvolněně. Myslím, že se není čeho bát 
edit: manžel se bavil se svými dvěma přáteli a příbuznými hlavně, pak se mnou a já zase se svými. Rozhodně se nemusel někde družit a byla to pohoda. Moc jsme toho neměli, nechtěli jsme žádné stresy.
Příspěvek upraven 13.11.22 v 18:31
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.22 18:31
No to není ani tak introverze, jako socální fobie a to se dá řešit. To že jsem introvert vážně neznamená že musím být zaplavená studem, strachem a bez blízkých přátel.
To odkud beru energii, jestli ze světa a druchých lidí (extrovreze) a nebo zebe a samotu (introverze) je věc vrozená a nic moc s tím člověk nenadělá. To jak mu ne-fugngují vztahy, to jaku ne-komunikuje, to jak je zaplavneý studem či pocity viny, to jak se bojí selhání a odmítnutí, to jak je utopený v úzskot, to jsou větci co tak člověk nabere v děství a během života a to je něco, co se dá krotit a případně využít ve vlastní prospěch, tak aby se jednomu žilo spokojeněji.
Přítelkyni jasně řekni, z čeho máš obavy a co je pro tebe hodně nepříjemné a pak společně hledejte cestu jak svatbu udělat tak, aby byla pro vás oba zajímavá, smysluplná a příjmená.
Co od toho dne potřebujete (to jsou odlišné věci), co pro vás ten slib znamená a ja chcete a nebo nechcete zapojit rodinu, co pro vás znamená oslava nějakého závažného činu (to vstup do manželství je) a jak to tedy chcete oslavit.
Když tohle proberete, tak se bude snáze řešit to co od svatby chcete - což je nejspíš dosti odlišné - tedy místo, oddávajívíjcí, forma, dekorace, šaty whatever. Pokud se společně shodnete na základním smyslu a cíli, tak se pak daleko snáze najde forma přijatelná pro vás oba.
Jinak kdyby ses chtěl jó překonat, tak si zkus najít někde poblíž někoho, kdo dělá taneční terapii, zkus tam párkrát zajít sám a učit se vnímat pohyb a hudbu v bezpečí, bez soudu a tlaku na výkon. No a pak společně s partnerkou hledejte jak tančit tak, aby vám to vyhovovalo.
BTW - když tohle podstoupíš, zlepší se vám sexuální život. Protože prostě budeš méně stažený, méně vyděšený se selhání, méne zaplavený studem. A zároveň pak pro tebe bude snazší svoji úzkost nepředat svým dětem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.22 18:40
@Anonymní píše:
Ahoj vsem, resime svatbu.Jsem introvert, neumim tancit(nikdy jsem nezkousel), nemam kamarady (v podstate jen 2 a ty mame spolecne),jen zname (z prace). S tatou se nebavim…
Pritelkyne by chtela stredni svatbu, par kamaradu a rodinu. Ja vsak defakto nemam koho pozvat. Nerad jsem stredem pozornosti… jak to naplanovat, tak aby byli vsichni spokojeni? Neresil nekdo svatbu, kdy je jeden introvert?
Plně tomu rozumím. Hledal bych kompromis, co třeba svatbu, kde bude její nejbližší rodina - rodiče, případně jeden, dva sourozenci, pokud jsou single (tj. ne s rodinami). Tančit se na svatbě nemusí. Vysvětlil bych jí, že bych se cítil blbě, když nikoho nemám, koho tam pozvat. A že akceptuji její rodiče, případně i její svobodnou sestru. Pro rodiče by asi svatba, kam by nebyli pozváni, byla nepříjemná. Je to divné, že rodiče se vyrovnají s tím, když jejich potomek s někým jen tak žije, má i děti. Ale u svatby obvykle být chtějí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.22 21:56
Ahoj,
já introvert, manžel úplný opak. Naštěstí on se ženil už po druhé a byl rád, že nechci velkou svatbu . Představa, že jsem celý den v centru pozornosti, někde musím tančit a dělat nějaké svatební hry mě opravdu děsila. Takže jsme udělali obřad na radnici (která je ovšem nádherná), focení, oběd a domů. Bylo nás 24, nejbližší rodina a pár přátel. Bylo to hezké, komorní a příjemné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.11.22 22:03
S mužem jsme introverti oba dva, takže byla shoda. Naprosto Tě chápu. Ono je něco jiného jít na oslavu, cizí svatbu… Než být sám středem pozornosti.
Myslím, že ani jeden partner by neměl převálcovat druhého pojetím svatby. Takže třeba opravdu okleštit o všechny zbytečnosti (aktivity, které se Ti příčí) a nějaké vzdálenější příbuzné… Třeba.
My měli malou svatbu, kde byl jen ženich, nevěsta, dítě, a pak úřední osoby a dodaní svědci. Takže extrém. Ale toho klidu, pohody. Když jsme pak byli na jiné větší svatbě, tak jsme vnímali především nervozitu nevěsty, aby vše dopadlo dobře atd… Lidi se kolikrát neznali, seděli vedle sebe nesourodí lidé… No prostě zatím jsme ani na chvilku nelitovali našeho pojetí. Je možné že byl někdo naštvaný, že tam nebyl, ale dost lidí nám vyjádřilo podporu, že chápou, že na to nejsme, a šlo o formalitu.
Chtělo by to s partnerkou pořádně probrat. Říct jak by ses cítil při tolika a tolika lidech, při určitých aktivitách, ptát se jí, na čem jí záleží nejvíc atd. 
Moje osobní rada: když to nepřeženeš, mohl by pomoci alkohol, to nějak překonat, kdyby to byla větší svatba než pocitově zvládneš.
Samozřejmě hezká rada je i ta s psychoterapií nebo co to bylo. Ale to je běh na dlouhou trať, a myslím si, že každý má míru introverze jinde, takže co zvládne jeden introvert neznamená, že musíš zvládnout a užít si to Ty.
- Citovat
- Upravit
14.11.22 11:55
@Anonymní píše:
S mužem jsme introverti oba dva, takže byla shoda. Naprosto Tě chápu. Ono je něco jiného jít na oslavu, cizí svatbu… Než být sám středem pozornosti.
Myslím, že ani jeden partner by neměl převálcovat druhého pojetím svatby. Takže třeba opravdu okleštit o všechny zbytečnosti (aktivity, které se Ti příčí) a nějaké vzdálenější příbuzné… Třeba.
My měli malou svatbu, kde byl jen ženich, nevěsta, dítě, a pak úřední osoby a dodaní svědci. Takže extrém. Ale toho klidu, pohody. Když jsme pak byli na jiné větší svatbě, tak jsme vnímali především nervozitu nevěsty, aby vše dopadlo dobře atd… Lidi se kolikrát neznali, seděli vedle sebe nesourodí lidé… No prostě zatím jsme ani na chvilku nelitovali našeho pojetí. Je možné že byl někdo naštvaný, že tam nebyl, ale dost lidí nám vyjádřilo podporu, že chápou, že na to nejsme, a šlo o formalitu.
Chtělo by to s partnerkou pořádně probrat. Říct jak by ses cítil při tolika a tolika lidech, při určitých aktivitách, ptát se jí, na čem jí záleží nejvíc atd.
Moje osobní rada: když to nepřeženeš, mohl by pomoci alkohol, to nějak překonat, kdyby to byla větší svatba než pocitově zvládneš.
Samozřejmě hezká rada je i ta s psychoterapií nebo co to bylo. Ale to je běh na dlouhou trať, a myslím si, že každý má míru introverze jinde, takže co zvládne jeden introvert neznamená, že musíš zvládnout a užít si to Ty.
Tak ty svatby, taky to docela leze do peněz. Ne každý chce vydávat velké částky. Ono i malá svatba něco stojí. Jako kluk pamatuji svatbu na venkově, bylo mi 10. Plno lidí, co jsem neznal. Tam to pohoštění bylo snad doma, už detaily přesně nevím, vím, že ženich se opil a večer ho vedli do stodoly, aby se vyspal. Tak o svatební noc asi nešlo, brali se, protože sestřenice byla v pokročilém těhotenství. Na venkově si potraviny krom chleba produkovali sami, ale i tak tam nějaké výdaje být musely. Už si z toho moc nepamatuji. Ale nevidím důvod dělat velkou svatbu, v dnešní době a když někdo nežije na vesnici. K čemu desítky lidí, kteří se ani neznají? Když lidi dnes běžně spolu žijí, taky si nikoho nezvou jako obecenstvo. Tak proč nemít malou svatbu, kde budou jen rodiče, případně jeden, dva sourozenci a nikdo další?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.22 12:17
To s tím jestki jsiže introvert asi nic nemá.
Taky planujeme svatbu kamarády dávno nemám jen jednu a on jednoho kamaráda kteří nám půjdou za svědky 
a budou s námi jeho mamka a nevlastní tchan ja se s rodiči nestykam aale samozřejmě naše děti a svatbu budeme mít doma a šmitec. . Velkou a okazalou svatbu jsem chtěla tak v 15 letech 
Teď ve svých 23 letech mi jde hlavně o to abychom byly spokojení my dva a měli na svatbě opravdu jen ty kteri mají v našem životě svojí roli. A o tom podle me svstba takyto je. Jinak tančit se naucmi aspon základní ploužak to si myslim k tomu tak nějak patří 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.22 16:34
@JenSara píše:
To s tím jestki jsiže introvert asi nic nemá.
Taky planujeme svatbu kamarády dávno nemám jen jednu a on jednoho kamaráda kteří nám půjdou za svědky
Já plně chápu malou svatbu, z mého pohledu vůbec ideální jen novomanželé a svědci, což by mohli být rodiče. Dneska spolu lidi žijou bez svatby, tam se taky kolem žádný povyk nedělá. Svatba je právní záležitost, je to jasně definované, co to obnáší. K tomu mi přijde zbytečné mít plno publika.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.22 08:48
@Anonymní píše:
Ahoj vsem, resime svatbu.Jsem introvert, neumim tancit(nikdy jsem nezkousel), nemam kamarady (v podstate jen 2 a ty mame spolecne),jen zname (z prace). S tatou se nebavim…
Pritelkyne by chtela stredni svatbu, par kamaradu a rodinu. Ja vsak defakto nemam koho pozvat. Nerad jsem stredem pozornosti… jak to naplanovat, tak aby byli vsichni spokojeni? Neresil nekdo svatbu, kdy je jeden introvert?
Nech to na přítelkyni a jen ji pomáhej s přípravou. Neboj, člověk se žení dvakrát, třikrát za život, tak to přežiješ. Stačí pár panáků a ono se to rozjede samo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.22 10:22
Co je pod pojmem tvé přítlkyně „střední svatbaů? My jsme oba sice ne úplně introverti, ale neradi jsme středem pozornosti a ani jeden z nás netančí. Svatbu jsme měli menší (jen blzká rodina a kamarádi) a bylo to super a ani ne moc drahé. Měli jsme obřad na hradě a pak oběd v restauraci a "párty“ v místní sokolovně, kterou jsme měli pronajatou a bylo to bezva. Nějaké formální tancování jsme neměli, na tom jsme se shodli. Celkem jsme tam měli ca 25 lidí a finančně nás to vyšlo kolem 45 tisíc.
Pozvěte si lidi, které máte rádi a koho byste zvali jen z povinnosti, tak toho nezvěte
Brali jsme se kvůli právním „výhodám“ manželství, ne pro svatbu jako takovou, nechtěli jsme velkou svatbu, ale zároveň jsme si to nechtěli jednom odbýt se svědky na úřadě. Když už, chtěli jsme to mít hezké a to se nám podařilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.22 12:48
@Náhodný host Jak říkám jako patnácka jsem snila o velkolepé svatbě a kdesi cosi Teď už vůbec ne s přítelem spolu žijeme tři roky a máme roční dcerku takže to ted bereme spíše pozadu =D kdyz se vezme tak jsme ani neměli pořádně rande sešli jsme se na kafi seznámili jsme se v době kovidu a do měsíce jsme spolu bydleli a za půl roku jsem byla v tom a první společný výlet byl až dcerou a to do zoo takže svatba uz je jen takový bonus.
Za mě mít velkou svatbu je super ale věc druhá že ne každý jí chce je to den o dvou lidech ne o tom jestli udělali svatbu za sto tisíc nebo za milión
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj vsem, resime svatbu.
Jsem introvert, neumim tancit(nikdy jsem nezkousel), nemam kamarady (v podstate jen 2 a ty mame spolecne),jen zname (z prace). S tatou se nebavim…
Premyslel jsem uz na svatbou nekde v zahranici pouze ve 2 ale nechci aby toho pritelkyne pak nekdy treba litovala…
Pritelkyne by chtela stredni svatbu, par kamaradu a rodinu. Ja vsak defakto nemam koho pozvat. Nerad jsem stredem pozornosti… jak to naplanovat, tak aby byli vsichni spokojeni? Neresil nekdo svatbu, kdy je jeden introvert?