Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vztah a láska.
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.11.22 15:36
@Anonymní píše:
Ahojte. Potřebuji vás o něco poprosit.Začal jsem chodit s holkou. Začal jsem chodit s naprostým pokladem a prošli jsme si opravdu hodně zážitků a společných strastí i slastí. Měli jsme pevný vztah. To jsme ještě byli mladí a závislí na rodičích. Vzájemně jsme se podporovali a drželi. Chtěli jsme jeden pro druhého to nejlepší a vždycky jsme mu jej dopřáli. Bylo to úžasné. A vydrželi jsme leda cos.
Co jsme se osamostatněli, začali jsme žít spolu v jednom bytě. Bylo to super. Ale najednou jsme neměli cíle a přišli první problémy. Protože jsme neměli na čem pracovat dál. Ano. Měli jsme pracovat na vztahu a to jsme dělali. Taky jsme se drželi dlouho. Ale já jsem byl stále nedospělí a myslel na své koníčky atd….dával jsem jim pomalu přednost a náš vztah upadal. Vydrželi jsme spolu hodně, ale já byl pomalu čím dál tim víc nedospělejší. Až jednou co jsme se znovu přestěhovali do většího bydlení to skončilo. Respektive já. Protože jsme si pomalu přestali rozumět.
Ano. Udělal jsem velkou chybu, protože ta holka je jako já, má ráda to co já a krásně jsme se doplňovali. A náš první vztah byl jako talíř, pak se roztříštil a slepil. Dali jsme to znova do kupy a bylo to famózní. Já jsem dospěl a začal jsem si uvědomovat na čem jsme. Miloval jsem ji a stále miluji. Ona mne taktéž. Každý jsme už ale bydleli jinak a měli na sebe méně času. Měli jsme se rádi, ale ona se pravděpodobně trápila kvůli tomu nedostatku času. Sice jsem vyspěl, ale asi né úplně. Bohužel i to skončilo. Zradil jsem ji tím, že jsem to ukončil. Ukončil ze strachu, že jí nemohu dát to co chce. Štěstí. Profesně jsem se neposouval. A proto jsem to udělal. Další chyba. Ale já jí začal milovat čím dál víc. Ona to chtěl spravit….já ne. Protože jsem ji chtěl uchránit před smutkem.
Ale já ji začal Milovat neuvěřitelně moc, že mě to trklo. A uvědomil jsem si co je na světě podstatné. Láska, vtah a je vždy potřeba na něm neustále pracovat. Chtěl jsem to zkusit znovu. Ale ona se na mě už snažila zapomenout. Uzavřela kapitolu. Vím že mě stále má ráda. Cítím to z ní. Ale už se nechce spálit. Našla si jiného. Začala si užívat a říká, že je šťastná. Pochopitelně jsem začal žárlit, ale zjistil jsem, že je asi opravdu šťastná a žárlivost přestala. Miluji ji a nechci jí stát v cestě k jejímu štěstí. Chtěl jsem se s ní ještě naposledy rozloučit….ona mi poděkovala za lekci jakou jsem jí dal a navždy to bude mít v srdci. Všechno hezké. Ale je čas jít dál.
Opravdu ji Miluji a nejhorší na tom je, že ona ví co k ní cítím. Já vím co cítí ke mně. I když už má city pro jiného. Pokaždé když ji vidím nebo na ni pomyslím. Vím že je to ta pravá. Znáš ten pocit ne? Takové to hnutí v srdci.
Zkoušel jsem zapomenout. Jakákoliv pomoc, odreagování. Sex. Cokoliv….ale je to čím dál tím silnější a silnější. A nevím co dělat.
Proto tě prosím o radu, snad to nevadí, že tak píši. Je to láska mého života, to mi nikdo nerozmluví. A jsem ochoten si na ní počkat i v jiném životě. Řeknu ti klidně víc. Opravdu. Tohle je jen základ. Jde o to, že jsme se usmířili, ale vydali vlastní cestou. Stále o ni ale hodlám bojovat, ale né ubližovat.
Je tu šance ji znovu získat? I když by to mělo znamenat dlouhou dobu čekání? Jak se chovat?
Vykašlat se na ní nejde….zkoušel jsem to. Věřte mi. Děkuji za rady. Vážím si každého slova co napíšete. Jde mi spíš jak to zachránit. Je mi jasné, že mi z vás bude hodně lidí psát, že mám zapomenout. Mějte se. Děkuji.
Nejlepší na tyhle kecy je chvíli společně bydlet, pár let, to ti iluze i lásku brzo sebere.
Já říkám: chceš dva lidi rozdělit? Nech je spolu chvíli bydlet nebo jim poraď, ať si pořídí děti. A uvidíš, že za chvíli se začnou nenávidět… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.22 15:45
@Pírko2 píše:
Nejlepší na tyhle kecy je chvíli společně bydlet, pár let, to ti iluze i lásku brzo sebere.Já říkám: chceš dva lidi rozdělit? Nech je spolu chvíli bydlet nebo jim poraď, ať si pořídí děti. A uvidíš, že za chvíli se začnou nenávidět…
Oni ani děti nestihli mít a rozešli se. Game over. Přijde další, ač se to teď nemusí zdát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Stará známá
13.11.22 16:34
Ono uplne nezalezi na tom, co chces ty, ale hlavne i co chce ona. Srdceryvny pribeh, velka slova, dvakrat rozchod a pak zase velke sypani popela na hlavu,… promin, zdas se mi ponekud labilni a ze nevis vlastne, co chces. To by me na jejim miste odrazovalo a vykaslala bych se na to.
- Citovat
- Upravit
13.11.22 18:21
Několikrát se s ni rozejdeš, ale straaaaášně ji miluješ. 
Nevíš, co chceš. Baví tě jen o ni bojovat. Kdybys ji dostal, znovu se s ní rozejdeš. Chudák holka. Dobře, že do toho nešla znova. Já tyhle patetický ukecánky nějak nemusím. Silných slov máš plnou pusu, ale to je tak všechno..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.22 19:31
@Anonymní píše:
Ahojte. Potřebuji vás o něco poprosit.Začal jsem chodit s holkou. Začal jsem chodit s naprostým pokladem a prošli jsme si opravdu hodně zážitků a společných strastí i slastí. Měli jsme pevný vztah. To jsme ještě byli mladí a závislí na rodičích. Vzájemně jsme se podporovali a drželi. Chtěli jsme jeden pro druhého to nejlepší a vždycky jsme mu jej dopřáli. Bylo to úžasné. A vydrželi jsme leda cos.
Co jsme se osamostatněli, začali jsme žít spolu v jednom bytě. Bylo to super. Ale najednou jsme neměli cíle a přišli první problémy. Protože jsme neměli na čem pracovat dál. Ano. Měli jsme pracovat na vztahu a to jsme dělali. Taky jsme se drželi dlouho. Ale já jsem byl stále nedospělí a myslel na své koníčky atd….dával jsem jim pomalu přednost a náš vztah upadal. Vydrželi jsme spolu hodně, ale já byl pomalu čím dál tim víc nedospělejší. Až jednou co jsme se znovu přestěhovali do většího bydlení to skončilo. Respektive já. Protože jsme si pomalu přestali rozumět.
Ano. Udělal jsem velkou chybu, protože ta holka je jako já, má ráda to co já a krásně jsme se doplňovali. A náš první vztah byl jako talíř, pak se roztříštil a slepil. Dali jsme to znova do kupy a bylo to famózní. Já jsem dospěl a začal jsem si uvědomovat na čem jsme. Miloval jsem ji a stále miluji. Ona mne taktéž. Každý jsme už ale bydleli jinak a měli na sebe méně času. Měli jsme se rádi, ale ona se pravděpodobně trápila kvůli tomu nedostatku času. Sice jsem vyspěl, ale asi né úplně. Bohužel i to skončilo. Zradil jsem ji tím, že jsem to ukončil. Ukončil ze strachu, že jí nemohu dát to co chce. Štěstí. Profesně jsem se neposouval. A proto jsem to udělal. Další chyba. Ale já jí začal milovat čím dál víc. Ona to chtěl spravit….já ne. Protože jsem ji chtěl uchránit před smutkem.
Ale já ji začal Milovat neuvěřitelně moc, že mě to trklo. A uvědomil jsem si co je na světě podstatné. Láska, vtah a je vždy potřeba na něm neustále pracovat. Chtěl jsem to zkusit znovu. Ale ona se na mě už snažila zapomenout. Uzavřela kapitolu. Vím že mě stále má ráda. Cítím to z ní. Ale už se nechce spálit. Našla si jiného. Začala si užívat a říká, že je šťastná. Pochopitelně jsem začal žárlit, ale zjistil jsem, že je asi opravdu šťastná a žárlivost přestala. Miluji ji a nechci jí stát v cestě k jejímu štěstí. Chtěl jsem se s ní ještě naposledy rozloučit….ona mi poděkovala za lekci jakou jsem jí dal a navždy to bude mít v srdci. Všechno hezké. Ale je čas jít dál.
Opravdu ji Miluji a nejhorší na tom je, že ona ví co k ní cítím. Já vím co cítí ke mně. I když už má city pro jiného. Pokaždé když ji vidím nebo na ni pomyslím. Vím že je to ta pravá. Znáš ten pocit ne? Takové to hnutí v srdci.
Zkoušel jsem zapomenout. Jakákoliv pomoc, odreagování. Sex. Cokoliv….ale je to čím dál tím silnější a silnější. A nevím co dělat.
Proto tě prosím o radu, snad to nevadí, že tak píši. Je to láska mého života, to mi nikdo nerozmluví. A jsem ochoten si na ní počkat i v jiném životě. Řeknu ti klidně víc. Opravdu. Tohle je jen základ. Jde o to, že jsme se usmířili, ale vydali vlastní cestou. Stále o ni ale hodlám bojovat, ale né ubližovat.
Je tu šance ji znovu získat? I když by to mělo znamenat dlouhou dobu čekání? Jak se chovat?
Vykašlat se na ní nejde….zkoušel jsem to. Věřte mi. Děkuji za rady. Vážím si každého slova co napíšete. Jde mi spíš jak to zachránit. Je mi jasné, že mi z vás bude hodně lidí psát, že mám zapomenout. Mějte se. Děkuji.
Nevím jestli je to úryvek z nějaké knihy a nebo to plyne z tebe, ale každopádně pokud ji máš jen trochu rád, ušetři ji dalšího zklamání a zajdi si raději k psychologovi. To opravdu není ve zlém, jen myslím že pro tebe je to to nejlepší co můžeš udělat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.11.22 19:36
@Pírko2 píše:
Nejlepší na tyhle kecy je chvíli společně bydlet, pár let, to ti iluze i lásku brzo sebere.Já říkám: chceš dva lidi rozdělit? Nech je spolu chvíli bydlet nebo jim poraď, ať si pořídí děti. A uvidíš, že za chvíli se začnou nenávidět…
už tu na tvé příspěvky nějakou dobu narážím a abych tě parafrázoval. Nejlepší je na tyhle kecy, najít si dobrého psychiatra. To, co tu předvádíš, zavání slušnou obsesí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.22 23:01
Chcete jen to, co nemůžete mít. Jakmile to máte, ztrácíte zájem. To není láska. Maximálně tak potřeba být hlavní hrdina nějakého tragického příběhu a máchat se v sebelítosti. Nechci vám brát to, jak se cítíte, ale tohle je tak patetické a zveličené, že kdybyste byl chlap, co má o mě zájem a vypisoval mi v tomhle stylu, zježí se mi všechny chlupy na těle a snažím se vzpomenout, jaké je číslo na nejbližší služebnu…
Přestaňte se topit v tom sebelítostivém patosu. Pro jedno kvítí slunce nesvítí - a u těch prvních kvítí to platí dvojnásob. Všichni poprvé rozešlí si neumí vůbec představit, co je v milostném životě ještě čeká a o kolik to bude lepší než to, co zatím zažili a už jsou z nich Shakespeaři 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahojte. Potřebuji vás o něco poprosit.
Začal jsem chodit s holkou. Začal jsem chodit s naprostým pokladem a prošli jsme si opravdu hodně zážitků a společných strastí i slastí. Měli jsme pevný vztah. To jsme ještě byli mladí a závislí na rodičích. Vzájemně jsme se podporovali a drželi. Chtěli jsme jeden pro druhého to nejlepší a vždycky jsme mu jej dopřáli. Bylo to úžasné. A vydrželi jsme leda cos.
Co jsme se osamostatněli, začali jsme žít spolu v jednom bytě. Bylo to super. Ale najednou jsme neměli cíle a přišli první problémy. Protože jsme neměli na čem pracovat dál. Ano. Měli jsme pracovat na vztahu a to jsme dělali. Taky jsme se drželi dlouho. Ale já jsem byl stále nedospělí a myslel na své koníčky atd….dával jsem jim pomalu přednost a náš vztah upadal. Vydrželi jsme spolu hodně, ale já byl pomalu čím dál tim víc nedospělejší. Až jednou co jsme se znovu přestěhovali do většího bydlení to skončilo. Respektive já. Protože jsme si pomalu přestali rozumět.
Ano. Udělal jsem velkou chybu, protože ta holka je jako já, má ráda to co já a krásně jsme se doplňovali. A náš první vztah byl jako talíř, pak se roztříštil a slepil. Dali jsme to znova do kupy a bylo to famózní. Já jsem dospěl a začal jsem si uvědomovat na čem jsme. Miloval jsem ji a stále miluji. Ona mne taktéž. Každý jsme už ale bydleli jinak a měli na sebe méně času. Měli jsme se rádi, ale ona se pravděpodobně trápila kvůli tomu nedostatku času. Sice jsem vyspěl, ale asi né úplně. Bohužel i to skončilo. Zradil jsem ji tím, že jsem to ukončil. Ukončil ze strachu, že jí nemohu dát to co chce. Štěstí. Profesně jsem se neposouval. A proto jsem to udělal. Další chyba. Ale já jí začal milovat čím dál víc. Ona to chtěl spravit….já ne. Protože jsem ji chtěl uchránit před smutkem.
Ale já ji začal Milovat neuvěřitelně moc, že mě to trklo. A uvědomil jsem si co je na světě podstatné. Láska, vtah a je vždy potřeba na něm neustále pracovat. Chtěl jsem to zkusit znovu. Ale ona se na mě už snažila zapomenout. Uzavřela kapitolu. Vím že mě stále má ráda. Cítím to z ní. Ale už se nechce spálit. Našla si jiného. Začala si užívat a říká, že je šťastná. Pochopitelně jsem začal žárlit, ale zjistil jsem, že je asi opravdu šťastná a žárlivost přestala. Miluji ji a nechci jí stát v cestě k jejímu štěstí. Chtěl jsem se s ní ještě naposledy rozloučit….ona mi poděkovala za lekci jakou jsem jí dal a navždy to bude mít v srdci. Všechno hezké. Ale je čas jít dál.
Opravdu ji Miluji a nejhorší na tom je, že ona ví co k ní cítím. Já vím co cítí ke mně. I když už má city pro jiného. Pokaždé když ji vidím nebo na ni pomyslím. Vím že je to ta pravá. Znáš ten pocit ne? Takové to hnutí v srdci.
Zkoušel jsem zapomenout. Jakákoliv pomoc, odreagování. Sex. Cokoliv….ale je to čím dál tím silnější a silnější. A nevím co dělat.
Proto tě prosím o radu, snad to nevadí, že tak píši. Je to láska mého života, to mi nikdo nerozmluví. A jsem ochoten si na ní počkat i v jiném životě. Řeknu ti klidně víc. Opravdu. Tohle je jen základ. Jde o to, že jsme se usmířili, ale vydali vlastní cestou. Stále o ni ale hodlám bojovat, ale né ubližovat.
Je tu šance ji znovu získat? I když by to mělo znamenat dlouhou dobu čekání? Jak se chovat?
Vykašlat se na ní nejde….zkoušel jsem to. Věřte mi. Děkuji za rady. Vážím si každého slova co napíšete. Jde mi spíš jak to zachránit. Je mi jasné, že mi z vás bude hodně lidí psát, že mám zapomenout. Mějte se. Děkuji.