Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
Bylo mi 10 let když jsem se rozhodla, že chci bydlet s otcem. 30km.. Mamka ničemu nebránila. V 15 jsem ale byla zpět u mamky ![]()
Mame takto suseda, on je teda vacsi a je u otca od 11 rokov. Ostal byvat tam kde vzdy byval a mama sa odstahovala. Nie daleko. Mama si prenho poctivo chodi kazdy piatok a v nedelu ho vozi naspat. Je to synov spoluziak a o mame rozprava zial velmi skaredo. Myslim ze ju proti nemu huckaju aj otec aj stari rodicia. Neviem co by som na tvojom mieste robila. Velmi tazka situacia.
Jen u otce neni to nejlepsi, takze to ne.
(Stejne jako neni spravne jen u matky.)
Ale stridava je tady jednoznačná volba, snad, proboha.
Kde uz jinde nez v takoveto rodinne situaci.
@ondrej190 píše: Více
jednoznačná volba při 40 km? Chudák děcko teda.
40 km je sranda.Nic.
Kolik km by jako podle tebe bylo prijatelnych?
40 km muze byt 20 minut po dalnici nebo 40 minut skrz Prahu, prohoha.
Oproti tomu, prijit o jednoho rodice, naprosto marginalni.
Teď byly prázdniny, ideální doba na to to vyzkoušet než čekat na školní rok. Osobně bych mu zabalila kufírek a ať si to jede vyzkoušet. Tyden bych to asi nevydržela, ale po těch 4 dnech asi ok. Neber to osobně, prostě to chce zkusit asi proto, že to ještě nezažil. A je dobře že se bio otec probral když jsi to nejhorší odpiplala, teď at si vyzkouší dělání úkolů, vozeni na kroužky atd. 40 km není málo ale není to ani nepřekonatelné.
Syn býval u otce o prázdninách treba i týden. Pak byl semnou tyden, pak s otcem treba 4 dny.. Proste podle výletů, dovolené a prace. Vyzkoušeno to tedy ma a ne jen parkrat. Přeje si to uz delší dobu, da se říct, ze od začátku tohoto roku, přitom u otce býval často a nikdy jsem ve styku nebránila, naopak, snažila se to podporovat myslela jsem si, že mu to bude takhle stačit.
@ondrej190 píše: Více
nebo ještě déle, pokud musíš projet větší město. U nás je třeba všechno rozkopané. Takže dojíždět 40 km ráno do školy a odpoledne ze školy pro to děcko prostě není dobré.
@ondrej190 píše: Více
To dítě o nikoho nepřichází. Dojíždět do školy 40km u malýho prcka je totální nesmysl. ![]()
@Anonymní píše: Více
Dcera to v tomhle věku měla dost podobně. A časem se ukázalo, že jí to prostě přijde nespravedlivé, že s „tátou bydlím méně než s Tebou“. vyřešilo se to tím, že jsme jí otce nabízeli tak, že už to bylo na ní až moc. Jako jasně 14 dní u taťky navíc, jasně, v kuse, jasně
a týden navíc bys nechtěla? Museli jsme to teda zrealizovat před nástupem do školy, protože mezi námi je víc než 100km do školy. No dopadlo to tak, že bydlí se mnou a s tátou je v kontaktu jak potřebuje a hlavně si to už řídí sama. Je spokojená. U vás bych se trochu bála, aby se synek neodcizil od Tebe a druhého sourozence a nebral to ve finále tak, že vám doma překáží a proto je u táty, kdby bydlel u taťky a k Tobě jen víkendy. Těch 40km není ideálních ale střídavka realizovat jde, když je dobrá vůle.
Dcera měla období kdy chcela bydlet s otcem několik měsíců (byla teda o rok mladší).
Po čase z ní vypadlo, že je to proto, že tam může mít tablet u jídla, nohy na stole, mluvit sprostě a usínat u televize v 11 večer.
Pak se to nějak samo srovnalo.
V šesti ty důvody proč tam a ne u tebe můžou být opravdu pochybné. Půjde teď už do školy?
Jinak tvoje pocity uplně chápu, je to pro jednoho nápor..
Ano, jde do školy za dva dny. Proto si střídavou péči nedokážu představit. Neni v mých možnostech syna každý druhý týden vozit každý den dvakrát tam a zpět. Otec řidičák nemá a nevim, jak by to vubec dělal. Každopádně je si dost jisty, ze syna do pece dostane, kdyz tam syn chce byt. Nechci synovi ublížit, je dost citlivý, ale nesouhlasím s tím a nechci, aby šel k otci uz teď. Do budoucna se tomu nebráním, az bude například na druhém stupni. Nyní mi to přijde moc brzy. S otcem je stále v kontaktu, jezdí za ním a komunikuje.
S kým máš to druhý dítě? Jestli s druhým taťkou a ten s vámi bydlí, tak mu prostě nebiofotřík nesedí…
Zdravím,
syn se se svým otcem aktivně vídá poslední dva roky. Předtím otec nejevil moc zájem.
Na všem jsme se vždy dokázali domluvit a komunikujeme spolu normálně.
Uz delší dobu chce syn bydlet u otce. Posledni dobou však syn od otce vubec nechce jezdit domu a musim ho přemlouvat, aby semnou jel domu. Mam jeste mladšího syna a nedokážu si představit, ze bych u sebe mela jen mladšího a starší by byl s otcem a ja ho vídala jen víkendy a občas přes týden. Samozřejmě je jeste dost maly a nemuze si to určovat sam, ale kdyz vidim, jak bývá nešťastný, kdyz od nej odjíždí a jak moc si přeje byt s otcem a je tam spokojeny, tak se to ve mne pere. Semnou je moc rad, rika mi to casto a ujišťuje, ze me miluje, jen ze s tatínkem jeste nebydlel a pral by si to. Možná je to jen moje sobeckost, ze ho tam nechci dobrovolně nechat a mela bych zohlednit, co si syn přeje. Na druhou stranu je dost malý a od mala jsem se o něj starala já.
Nevím, jestli je dobrý nápad mu v tom bránit.
Otec nyní řeší svěřeni do jeho pece. Stridavka je mozna, ale otec bydli 40 km daleko a se školou by to nebylo jednoduché.
Mate nekdo podobnou zkušenost? Nechali jste takhle malé dítě u otce, kdyz si to dítě opravdu moc přálo?
Každá rada mi nyní pomůže. Dekuji.