Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Syn mě odmítá
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
29.3.20 10:07
U nás je to podobně. Jak přijde táta z prace tak mě nezná. Táta s ní dělá blbosti, vše dovolí a já musím být ta přísnější jinak bych celý dny zesilela. Když chci někam jít řekne mě čau a když táta tak je řev a visi mu na noze. První věta po ránu je Kde je táta? Ale nehroutim se z toho 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.20 10:07
@Anonymní píše:
Nevim, jestli je to o rozmazlovani, spis ze z tebe citi frustraci a z neho nehu.. popravde rozmazlovacich tatinku mam kolem sebe hromady (vcetne meho muze), prijde mi, ze to (bohuzel) dost svadi- cim mene je „vzacny“ rodic s ditetem, tim spis se mu nechce byt za prisneho. Ale na uteseni a pomazleni preferujou matku.
V rodine mam jeste pripad, kdy se devcatko podobne navazalo na babicku. Ale tam to bylo tim, ze se u matky nenastartoval matersky cit- postara se, ale proste je to studene, neni tam bezvyhradna laska - to ale neni tvuj pripad. Treba az povyroste, zacne to vnimat trochu jinak. Zkusila bych potlacit frustraci, mozna okouknout nejakou jejich spolecnou hru/cinnost? A aby dite videlo u vas dvou, ze se mate radi, ze jste tri a ne on a tatinek a ty jako jejich hospodyne..
Jsem někdy tak frustrovana (I když se snažím si to nepoustet k tělu) že mám někdy pocit špatný matky nebo že proste nejsem mateřský typ když u mě brečí vlastní dítě..takže třeba máš pravdu i v tom. Já už jsem prostě tak zmatená že vůbec nevím 
A máš pravdu v tom, že to syn určitě vnímá jako že jsou oni dva a já jejich hospodyně..s tak málo časem kdy s námi je manzel to tak působí. Navíc když on uspává já dělám věci které jsem nezvládla přes den protože den se snažím maximálně věnovat synovi 
Takže v tom ti asi také bude
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.20 10:08
@iiiv píše:
Je to uplne normalni, nektery deti to maji s maminkou, nektere s tatinkem a nektere dokonce s prarodici. Zase to casem prejde.
Děkuji 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.20 10:10
@JancaS84 píše:
U nás je to podobně. Jak přijde táta z prace tak mě nezná. Táta s ní dělá blbosti, vše dovolí a já musím být ta přísnější jinak bych celý dny zesilela. Když chci někam jít řekne mě čau a když táta tak je řev a visi mu na noze. První věta po ránu je Kde je táta? Ale nehroutim se z toho
Mě nevadilo to, že na manželovi visi. Mě nejvíce ublizovaly ty poznámky manzela které mě pak dostaly do stavu kde jsem. Poslouchat že jsem špatná matka že mě odmítá vlastní dítě bolí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
PaníKadrnožková
29.3.20 10:10
@Pralinamalina píše:
Jsem někdy tak frustrovana (I když se snažím si to nepoustet k tělu) že mám někdy pocit špatný matky nebo že proste nejsem mateřský typ když u mě brečí vlastní dítě..takže třeba máš pravdu i v tom. Já už jsem prostě tak zmatená že vůbec nevím
A máš pravdu v tom, že to syn určitě vnímá jako že jsou oni dva a já jejich hospodyně..s tak málo časem kdy s námi je manzel to tak působí. Navíc když on uspává já dělám věci které jsem nezvládla přes den protože den se snažím maximálně věnovat synovi
Takže v tom ti asi také bude
Tohle je ale normální… Jsi dobra mama 
hele, to, ze si dite dovoli te fuckovat, znamena, ze si je tebou jiste a klidne se pusti do sveta za dalsima clenama smecky. Vuuuubec o sobe nepochybuj!
- Citovat
- Upravit
29.3.20 10:10
@Pralinamalina píše:
Tchýně mi také radila at je nechám 2-3 dny úplně sami doma, že by přestal mít takovéhle poznámky. Teď se to prohlubuje asi tou situaci co je kolem a jsme zavřený doma…
Asi jsem potřebovala spíš slyšet podporu od vás a slyšet, že je to normální nebo se to prostě může stát
Neboj, vážně je to normální. To, že si chce syn užít táty, to, že chce syn něco dělat jen s jedním rodicem a dokonce je i vcelku normální, že má chlap někdy pocit, že by to oni zvládali doma a dítětem mnohem lépe a maj spoustu řečí, jak šlo něco udělat jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.20 10:12
@PaníKadrnožková píše:
Neztracej sebevedomi, kazde dite je jiné. Ja u prvniho myslela, ze jsem zavinila, ze byl coby mimci nemazlivy a nekontaktni, tak si to vynahrazuje od 5 let. Ted druhe mimco proste zase nebude samo. Rve tak dlouho, dokud si ho nekdo neda na telo nebo ho nepochova.Synkovi neustale nabizej naruc, pusinkuj ho, i kdyz se vytrhava. A neurazej se, vsak oni to potrebujou, i kdyz delaji, ze ne. Vydrz!!!
Dekuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.20 10:16
@PaníKadrnožková píše:
Tohle je ale normální… Jsi dobra mama
Moc děkuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.20 10:18
@Pralinamalina píše:
Mě nevadilo to, že na manželovi visi. Mě nejvíce ublizovaly ty poznámky manzela které mě pak dostaly do stavu kde jsem. Poslouchat že jsem špatná matka že mě odmítá vlastní dítě bolí
Manžel je blbej a syn tě neodmítá. Manželovi by asi opravdu prospělo, kdyby se zapojil mnohem více do péče. To se mu to kecá o něčem, co si ani sám nezkusil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.20 10:22
Kromě toho, být nejlepší nejoblíbenější rodič, když je s tím dítětem 30 nebo kolik minut denně, je úplně snadný… To, co ty děláš přes den, je úplně jiná disciplína. Asi by mě teda trochu štvalo, že si to ten chlap neuvědomuje. Ale dítě za to nemůže, nedělá ro schválně, přejde to a neznamená to, že tě nemá rád. Podle mě to není důsledek traumatu v těhotenství nebo čeho, podle mě je to ve vaší situaci úplně normální. Hlavně s mužem nesoutez.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.20 11:25
@Platanka píše:
Kromě toho, být nejlepší nejoblíbenější rodič, když je s tím dítětem 30 nebo kolik minut denně, je úplně snadný… To, co ty děláš přes den, je úplně jiná disciplína. Asi by mě teda trochu štvalo, že si to ten chlap neuvědomuje. Ale dítě za to nemůže, nedělá ro schválně, přejde to a neznamená to, že tě nemá rád. Podle mě to není důsledek traumatu v těhotenství nebo čeho, podle mě je to ve vaší situaci úplně normální. Hlavně s mužem nesoutez.
Moc děkuji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.20 13:05
Já mám doma 4letou variantu tatanka.. dlouho mi trvalo si to urovnat v hlavě..přisuzují to tomu, že se mnou musí syn dodržovat určitá pravidla, pracuju z domu od jeho půl roku, starám se plné o chod domácností. Kdežto manžel je mu vzácný a když dorazí domů, je mu plně k dispozici na blbiny a hraní. Samozřejmě mu víc povolí. Nicméně hodně pomohlo, když muž musel se synem víc fungovat, takže pochopil, že určitá přísnost je potřeba, což se v současný chvíli uroci, jelikož oba děláme z domu. A co nejvíc pomohlo mně? Když vidím, že syn „aplikuje“ moje projevy či slova k jiným. Když manželovi řekne, mysko moje, nebo babičku hladí jako já jeho. V tu chvíli vidím, že tu mou lásku vnímá a není mu to jedno. Držím pěsti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.20 13:46
@Pralinamalina píše:
Jsem někdy tak frustrovana (I když se snažím si to nepoustet k tělu) že mám někdy pocit špatný matky nebo že proste nejsem mateřský typ když u mě brečí vlastní dítě..takže třeba máš pravdu i v tom. Já už jsem prostě tak zmatená že vůbec nevím
A máš pravdu v tom, že to syn určitě vnímá jako že jsou oni dva a já jejich hospodyně..s tak málo časem kdy s námi je manzel to tak působí. Navíc když on uspává já dělám věci které jsem nezvládla přes den protože den se snažím maximálně věnovat synovi
Takže v tom ti asi také bude
Hele buď je to jen období, nebo děláš něco, co v klukovi vzbuzuje nedůvěru, jde taky o to, jestli není moc velký rozdíl v chování vás dvou. Nejsi třeba moc přísná? Nezakazuješ zbytečnosti, třeba aby nebyl nepořádek, nevychováváš stylem „kdo z koho“? Někteří rodiče prvorozených jsou zbytečně přísní, aby dítě nerozmazlili a dojde jim to až po letech. Můj muž nebyl na nejmladší zlý, ale vše jí zakázal, když chtěla sladkost nebo dělat blbosti, jít na hřiště, do zoo - pokaždé řekl ne. Prostě neudělal nikdy nic, co chtěla ona, vždy jen to, co chtěl on. Byl s ní na rodičovské a ona přesto vyhledávala mně. při rozchodu ho pak naprosto odmítala, nechtěla k němu skoro vůbec chodit a ani teď, v 7 letech o něj vůbec nemá zájem a odmítá ho, nechce k němu jezdit, ani jít na malý výlet. Taky měl dlouho pocit, že jí přece nebude uplácet (ve smyslu, splnit jí přání). Teď by i uplácel, ale ona o to nestojí, přestože je dost malá, ale prostě nemá k němu důvěru.
Ale každé dítě je jiné, jinému by tohle třeba vůbec nevadilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.20 14:06
@Anonymní píše:
@PralinamalinaNo, kdyz uz ani slova nestačí…
Tak ja vazne nevim
Nebyla by tu prosim nejaka zkusenejsi matka, ktera umela dat chlapa do latě???.???
Proč do latě? Buď ráda, že má k otci vztah, ač je mu vzácný. Neměl by ti říkat, když máš dítě celodenně na krku, že se mu nevěnuješ. To bych ho utla hned, jak by mi toto řekl. Muž se o syna stará od začátku a ví, co dokáže. Taky se na něj věší, stýská se mu, když je v práci. Ale když jsem v práci já a on má na krku vše včetně vaření, vidí, že to taková prča není. Že dítě není jen usměvavé růžolící stvoření. Někdy ho nacházím pomalu spícího, když večer dorazím.
Prostě se nenech přesvědčit, že jsi špatný rodič. Věnuj se synovi, ale nemusíš se mu podbízet, aby tě měl radši než tatínka. To není soutěž. Jste přece rodina
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.20 20:57
@safina píše:
Hele buď je to jen období, nebo děláš něco, co v klukovi vzbuzuje nedůvěru, jde taky o to, jestli není moc velký rozdíl v chování vás dvou. Nejsi třeba moc přísná? Nezakazuješ zbytečnosti, třeba aby nebyl nepořádek, nevychováváš stylem „kdo z koho“? Někteří rodiče prvorozených jsou zbytečně přísní, aby dítě nerozmazlili a dojde jim to až po letech. Můj muž nebyl na nejmladší zlý, ale vše jí zakázal, když chtěla sladkost nebo dělat blbosti, jít na hřiště, do zoo - pokaždé řekl ne. Prostě neudělal nikdy nic, co chtěla ona, vždy jen to, co chtěl on. Byl s ní na rodičovské a ona přesto vyhledávala mně. při rozchodu ho pak naprosto odmítala, nechtěla k němu skoro vůbec chodit a ani teď, v 7 letech o něj vůbec nemá zájem a odmítá ho, nechce k němu jezdit, ani jít na malý výlet. Taky měl dlouho pocit, že jí přece nebude uplácet (ve smyslu, splnit jí přání). Teď by i uplácel, ale ona o to nestojí, přestože je dost malá, ale prostě nemá k němu důvěru.
Ale každé dítě je jiné, jinému by tohle třeba vůbec nevadilo.
Přísná podle mě ne. Nepořádek mi vůbec nevadí (uklidim prostě centrálně večer) a většinou v ramci mezi vše dovolim. Myslím, ze kolem sebe mám mnohem přísnější mamky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
